|
|
Katolická církev a její vliv na tranzici a následnou konsolidaci demokracie
Labutta, Michael ; Koubek, Jiří (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
(česky) Práce se bude zabývat srovnáním států, které prošly tranzicí a vliv katolické církve je zde poměrně silný. Konkrétně se bude jednat o Polsko a o Chile. V úvodu bych se snažil postihnout postavení církve v rámci těchto států za trvání nedemokratického režimu (jestli stála na straně režimu, skryté opozice, nebo zda vystupovala přímo vůči režimu). Snažil bych se postihnout to, co ovlivnilo tento postoj - křivdy ze strany režimu, historický kontext. Další část práce se bude zabývat tím, o jaký vztah s církví nedemokratické režimy usilovaly. Zda prosazovaly represe, kooptaci, či nějakou formu "tiché dohody". V závěru práce a v návaznosti na předešlé otázky se budu snažit zodpovědět otázku, zda katolická církev byla v daných zemích otevřená spolupráci nebo zastávala spíše konfrontační postoj, a jaký měl tento postoj vliv na formu, průběh a výsledek tranzice, a jak se promítl do pozdější konsolidace demokracie.
|
|
|
Role římskokatolické církve při přechodu k demokracii v Polsku a v Chile
Labutta, Michael ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Květina, Jan (oponent)
(česky) Práce se bude zabývat srovnáním států, které si prošly přechodem k demokracii a zároveň zde můžeme sledovat silný vliv Římskokatolické církve. Konkrétně se bude jednat o Polsko a o Chile. V úvodu bych se snažil postihnout postavení církve v rámci těchto států za trvání nedemokratického režimu (jestli stála na straně režimu, skryté opozice, nebo zda vystupovala přímo vůči režimu). Snažil bych se postihnout to, co ovlivnilo tento postoj - křivdy ze strany režimu, historický kontext. Další část se bude zabývat tím, o jaký vztah s církví nedemokratické režimy usilovaly. Zda prosazovaly represe, kooptaci, či nějakou formu "tiché dohody". V závěru práce a v návaznosti na předešlé otázky se budu snažit zodpovědět otázku, zda katolická církev byla v daných zemích otevřená spolupráci nebo zastávala spíše konfrontační postoj, a jaký měl tento postoj vliv na formu, průběh a výsledek tranzice, a jak se promítl do pozdější konsolidace demokracie.
|
|
| |
|
|
Zásnuby v katolické církvi aneb Smlouva o smlouvě budoucí
Legnerová, Eva ; Baštecká, Bohumila (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahovým závazkem v kontextu zásnub a období zasnoubení u římských katolíků, kteří slavili katolický obřad zásnub. Jejím cílem je popsat, jak katoličtí snoubenci prožívají zásnuby a období zasnoubení a jakým způsobem pojímají závazek v kontextu zásnub a zasnoubení. Teoretická část je rozdělena na tři kapitoly. V první jsou popsány zásnuby z hlediska jejich osobního a společenského smyslu a jako společenský rituál. Druhá kapitola se věnuje psychologickému pojetí závazku a vybraným psychologickým teoriím závazku. Třetí teoretická oblast zachycuje důraz Církve římskokatolické na vrůstání do závazku ve snoubeneckém vztahu v období od zásnub do sňatku. Doba zasnoubení je přechodovým obdobím, během něhož se má jedinec připravit na opuštění staré sociální pozice a přijetí nové (tj. ze svobodného stavu vrůst do role manžela/manželky). Do popředí vystupuje sociální prostředí, jehož je jedinec součástí. V katolickém prostředí je kladen důraz na to, aby snoubenci tuto dobu využili ke svědomitému zvažování, zda chtějí přijmout svátost manželství. Závazek vystihuje to, že v partnerském vztahu existují přitažlivé a odpudivé síly či faktory, které ve výsledku určují nejen kvalitu vztahu, ale i jeho stabilitu. Přičemž se nevylučuje, že nekvalitní vztah může být stabilní a obráceně....
|
|
|
Propaganda komunistického režimu proti katolické církvi v Československu
Volf, Jan ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Zavadilová, Tereza (oponent)
v českém jazyce Práce popisuje vývoj soužití mezi katolickou církví a komunistickým režimem v Československu od doby nástupu komunistů k moci až po Sametovou revoluci. Autor se soustředí na komunistickou perzekuci proti katolické církvi a na propagandu této perzekuce v soudobých médiích. Speciální pozornost je věnována zasazení rozbrojů mezi dvěma ideologiemi do kontextu dějin celého Československa tak, aby práce předala co nejpřesnější obraz poměrů v době komunismu. První část je zaměřena na období od konce druhé světové války do roku 1968, nejvíc se pak věnuje letům 1948-1953, tedy období nejtvrdší perzekuce. Druhá část je zaměřena na období normalizace po invazi vojsk Varšavské smlouvy, tedy od roku 1968, až po Sametovou revoluci roku 1989, na jejíž začátek měla katolická církev velký vliv.
|
|
|
Teologický odkaz české moderny v životě a díle Františka Bílka
Langer, Marketa ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent) ; Weis, Martin (oponent)
ThDr. Marketa Langer Praha, 2018 TEOLOGICKÝ ODKAZ ČESKÉ MODERNY V ŽIVOTĚ A DÍLE FRANTIŠKA BÍLKA ABSTRAKT Disertační práce se ve třech kapitolách zabývá životem a dílem umělce Františka Bílka a jeho vztahem k teologickému odkazu české katolické moderny konce devatenáctého a začátku dvacátého století. Cílem jsou odpovědi na tři stanovené otázky: Byl umělec mystikem, za kterého byl ve své době považován?, může být označován za modernistu?, jaké byly důvody jeho vstupu do Církve československé po jejím vzniku v roce 1920? Je užita metoda hypotézy, která je předem stanovená v položených otázkách a následně zkoušená. Další použitou metodou je rozbor a srovnání přístupu a postojů české společnosti k umělci v průběhu jeho života. Úvodní kapitola popisuje základní ukazatele práce se stručným vymezením její problematiky, dále použitou formu a strukturu. Oddíl A se věnuje prostředí vzniku moderní Evropy. Především předpokladům vzniku zápasu o modernismus, okolnostem konání prvního vatikánského koncilu, hnutím české katolické reformy a hnutím evropského modernismu ve vztahu k ústřednímu předmětu disertační práce, kterým je umělec František Bílek. Každá ze tří kapitol se zabývá jedním ze tří období/pilířů umělce. Jsou rozděleny podle životních předělů Bílka a vycházejí z členění jeho životopisců Emanuela Chalupného a...
|
|
|
Homosexualita a učení katolické církve
Mikita, Peter ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem Homosexualita a učení katolické církve je kritickou analýzou fenoménu homosexuality v učení katolické církve z dogmaticko-morálního i antropologického, resp. teologicko-etického hlediska v diferencovaném kontextu řešení tzv. neregulérních a složitých životních situací v intencích apoštolské exhortace papeže Františka O lásce v rodině, Amoris laetitia. Konfrontuje jednotlivé moderní antropologické přístupy k teoretickým i praktickým otázkám souvisejícím s homosexuální orientací, s důrazem na míru jejich kompatibility s dogmatickým rámcem církevní nauky, vymezeným církevními dokumenty. Ptá se po konformním i akceptovatelném řešení pozitivního začlenění homosexuality do integrálního osobnostního rozvoje křesťana praktikujícího katolickou víru.
|
|
|
Vznik Státního úřadu pro věci církevní
Majerová, Tereza ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje církevní politice státu od konce druhé světové války, s důrazem na postupné přebírání moci v zemi komunistickou stranou a vývoj systematické oprese církve směřující až k přijetí tzv. církevních zákonů a tím i ke vzniku Státního úřadu pro věci církevní v roce 1949. Cílem práce je zmapování vývoje vztahu mezi státem a církví a popsání vývoje systemických a administrativních změn, které v politicko-náboženském kontextu nastaly a vedly k uzákonění Státního úřadu pro věci církevní jako vrcholu vybudované infrastruktury omezující církve. Klíčová slova katolická církev; Československo; komunismus; stát a církev; systematická oprese
|
|
|
Vatikán a Československo v roce 1968
Nedvěd, René ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem Československa a Vatikánu v 60. letech 20. století, s důrazem na období Pražského jara roku 1968. Shrnuje význam II. vatikánského koncilu a ukazuje proměnu papežství v období od počátku 60. let. Vlastním jádrem práce je analýza politických vazeb mezi Československem a Vatikánem v roce 1968 a vztahů papeže Pavla VI. (1963-1978) k událostem v Československu s hlubším důrazem na osobnosti českých a slovenských biskupů, jednání mezi církví a státem i proměny československo- vatikánských diplomatických styků. Zajímavým obohacením diplomatických jednání je především archiv rozhlasového vysílání Radio Vaticana, jenž je v digitalizované podobě přístupný na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů. Klíčová slova Komunismus; Druhý vatikánský koncil; papež Pavel VI.; katolická církev; Vatikán.
|
|
|
Kořeny polského katolicismu
Kubátová, Zuzana ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
Diplomová práce se zabývá katolicismem v Polsku a jeho prolínáním do polské národní identity. Úvodní kapitola nejdříve charakterizuje koncept identity Polák-Katolík a jednotlivé aspekty, jež tento koncept spoluvytvářejí, jako míra religiozity; provázanost katolicismu s polskou státností; křesťanství jako součást národní identity a historické události, během kterých docházelo k posílení polsko-katolického spojení. Přestože model Poláka-Katolíka vznikl až v 19. století, kořeny tohoto sepětí lze pozorovat od počátků polských dějin až po současnost. Práce se tedy následně detailněji zaměřuje na vybrané historické milníky polské historie, na kterých ukazuje, jakým způsobem docházelo k prostupování prvků katolicismu do identity Poláků. Práce vychází z předpokladu, že k prolínání polsko-katolického docházelo především v kritických obdobích. Proto byly pro účely práce vybrány převážně události, kdy byla ohrožena existence polského národa a víra společně s římskokatolickou církví hrály zásadní roli při jeho zachování, jako např. při obléhání kláštera u Čenstochové, v období tzv. záborů a v období komunismu. Závěrečná kapitola se poté věnuje současné situaci katolicismu v Polsku, pozici římskokatolické církve ve veřejném i politickém životě, a následně se zaměřuje na možné příčiny krize, jíž v posledních...
|
host ::
RSS.