|
|
Irská neutralita v kontextu evropské integrace
Knotková, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Práce se věnovala tématu irské neutrality v kontextu evropské integrace a potvrdila hypotézu, že Irsko se do procesů evropské integrace zapojilo ve 21.století pouze takovým způsobem, který neohrožoval jeho politiku neutrality. Hlavní část práce se soustředí na tři konkrétní události, a to schvalování Lisabonské smlouvy, Smlouvy z Nice a Stálé strukturované spolupráce (PESCO). Jsou to tři nejzásadnější momenty evropské integrace 21.století, při kterých výrazně figurovala otázka irské neutrality. Na těchto případech práce dokazovala, že irské zapojení do evropských integračních struktur proběhlo v souladu s irskou politikou neutrality a bez jejího ohrožení. Strach o neutralitu plyne z hlubší spolupráce EU v oblasti SZBP a obav z vytvoření evropské armády, což se ukázalo ve všech sledovaných případech. Smlouvu z Nice Irové na první pokus neschválili a od irské vlády i ostatních členských států si vyžádaly potvrzení o tom, že Smlouva z Nice skutečně neohrožuje a neovlivňuje irskou politiku neutrality. Až poté ji v druhém referendu přijali. Podobný případ nastal i u Lisabonské smlouvy, která byla také schválen až ve druhém referendu poté, co Irsku bylo garantováno zachování neutrality prostřednictvím Irských záruk. Přijetí PESCO neprobíhalo formou referenda, ale zakládající dokumenty také obsahují...
|
|
|
Brexit a jeho dopady na evropskou integraci
Hecht, Petr ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Diplomová práce Brexit a jeho dopady na evropskou integraci využívá metody explanatorní případové studie ve snaze analyzovat příčiny a dopady vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Práce proto zkoumá historický kontext komplikovaných vztahů mezi Velkou Británií a Evropskými společenstvími od jejich zformování v 50. letech 20. století do současnosti, které vedly k historickému kroku vystoupení ostrovního království z EU, a to k 31. lednu 2020. Práce následně mapuje samotná vyjednávání o podobě dohody o vystoupení a budoucího uspořádání vzájemných vztahů, která probíhala mezi lety 2016 - 2020. Analýze jsou podrobeny také efekty vystoupení VB z EU na složení a fungování evropských institucí a vliv změn na zbývající členské státy. Mimo to práce představuje možné uspořádání ekonomických vztahů mezi oběma stranami, což je aktuálně předmětem vyjednávání mezi VB a EU v rámci přechodné doby od 1. února 2020 do 31. prosince 2020. Naposledy práce pracuje s Bílou knihou představenou v roce 2017 Evropskou komisí za účelem analýzy pěti možných scénářů budoucího vývoje evropské integrace. K tomu práce využívá aktuální teorie evropské integrace - liberální intergovernmentalismus, sociální konstruktivismus a postfunkcionalismus.
|
|
|
Řecko-Makedonský spor o název Makedonie a jeho vliv na vstup Makedonie do EU
Janáček, Libor
Tato bakalářská práce se zabývá makedonsko-řeckým sporem o název a jeho vlivem na vstup Makedonie do Evropské unie. Práce zkoumá historické informace o vzniku Makedonie a s ní spojeného sporu s Řeckem, který Makedonii dlouhodobě neumožňuje postoupit dopředu v rámci evropské integrace. Pro vypracování práce byl použit kvalitativní výzkum a jedná se o případovou studii. Práce se nejdříve věnuje historické části, ve které zkoumá historii a okolnosti vzniku Makedonie. Poté následuje analytická část, která zabývá současností a vlivem sporu na vstup Makedonie do Evropské unie a vysvětluje proč má tento spor tak velký vliv. Práce ve svém závěru předpovídá na základě získaných poznatků budoucí možný vývoj.
|
|
|
Konvergencia zemí strednej a východnej Európy
Jesenská, Denisa
Diplomová práce se zabývá termínem konvergence ve spojitosti se zeměmi střední a východní Evropy. V 90. letech došlo v daných krajinách k transformačnímu procesu centrálně plánovaných ekonomik na ekonomiky tržní. Krajiny byly téměř půl století izolované od tržně orientovaného ekonomického systému. Cílem práce je proto posoudit, v jaké míre dochází ke sbližování mezi vyspělejšími státy západní Europy a mezi post-sovětskými krajinami. Naplňovaní cíle práce bude realizované prostřednictvím analýzy vývoje ekonomických a neekonomických ukazatelů ve sledovaných zemích a posuzováním míry jejich konvergence. Dalším dílčím cílem práce je identifikovat hlavní příčiny rozdílné míry konvergence mezi těmito zeměmi.
|
|
|
Euroskepticismus v České republice
Gřešák, Dominik
Euroskeptické myšlenky se v České republice (dále jen „ČR“) začaly více šířit zejména od ratifikace Lisabonské smlouvy a posilovaly s přibývajícími globálními problémy, které tomuto jevu nijak nepomohly. Negativní názory politiků na EU mohou posléze podrývat důvěru českých občanů k EU a mají i dopad na celkový vztah ČR s touto evropskou politicko-ekonomickou unií. Diplomová práce nabídne výčet a rozbor konkrétních euroskeptických témat v ČR. Výzkum tak prozkoumá aktuální politickou situaci v ČR ve vztahu k euroskepticismu a jeho výsledky poskytnou pohled na to, jak se euroskepticismus projevuje v politickém diskurzu českých politických stran, jež se dostaly v parlamentních volbách v roce 2017 do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Práce bude analyzovat euroskeptickou situaci v ČR na politické úrovni za rok 2018 a bude se soustředit na přiblížení negativních zmínek o EU, jejichž adresáty jsou výše uvedené české politické strany.
|
|
|
Postoj prezidentů České republiky k evropské integraci
Simon, Filip ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Hlavním cílem předkládané rigorózní práce je interpretace vývoje postojů tří českých prezidentů k procesu evropské integrace v širším mezinárodním kontextu. Práce odpovídá na otázku, jakými tématy se ve vztahu k evropskému sjednocování zabývali, v čem se jejich postoje lišily a zda se tyto postoje v průběhu času měnily. V rámci teoretického ukotvení se práce přiklání k perspektivě sociálního konstruktivismu a z epistemologického hlediska je postavena na interpretativním kvalitativním výzkumu opírajícím se o metodu kritické diskurzivní analýzy. Na základě prostudovaných textů práce dochází k závěru, že Evropa Václava Havla nebyla pojmem ekonomickým či geografickým, ale výlučně filosofickým, neboť Evropu vnímal především jako duchovní celek. Havel byl také zastáncem federalizované Evropské unie, v níž Česká republika zvýší svůj mezinárodněpolitický vliv. Zcela odlišný názor měl Václav Klaus, jenž na evropské úrovni hájil mezivládní model vládnutí a slučování Evropy s Evropskou unií považoval za metodologický omyl. Zachování konceptu národních států bylo podle něho nutnou podmínkou pro zachování režimu liberální demokracie. Současný prezident Miloš Zeman se naopak označuje za eurofederalistu, prosazuje posílení pravomocí Evropského parlamentu a vznik společné evropské vlády. V posledních letech však...
|
|
|
Společná sociální politika EU a její dopady na ČR. Aktuální trendy a výzvy.
Burda, Petr ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem společné sociální politiky Evropské unie, jejím vývojem a aktuálními trendy. Přibližuje, jakým vývojem sociální politika na evropské úrovni prošla, jakými směry se dařila její integrace, jak se dařilo plnit cíle nejdůležitějších strategických dokumentů. Cílem práce je tedy shrnutí vývoje až po současnost, zda se Evropské unii daří získávat kompetence v oblasti, která patřila dlouhou dobu z velké části mimo integrační proces. Dalším cílem je analýza toho, zda se Evropské unii daří si stanovovat splnitelné cíle v oblasti sociální politiky. Analýza je především zaměřená na dvě poslední strategie v oblasti, a to Lisabonskou strategii (z let 2000 - 2010) a aktuální strategii Evropa 2020 (funkční období 2010 - 2020). Výsledkem analýzy je, se z žádných vytyčených cílů v rámci implementace obou nejdůležitějších strategických dokumentů Unii nepodařilo splnit, že Evropská unie udělala v oblasti sociální politiky velké pokroky, nicméně si často vymezuje velmi ambiciózní cíle, které v současnosti není schopna zajistit. Sociální politika i nadále zůstala v rukou národních států, ale v rámci implementace strategií se Komisi podařilo alespoň částečně koordinovat procesy a postupy, které jednotlivé členské státy mají.
|
|
|
Politika Evropské unie k evropským autonomním regionům, které mají potenciál stát se nezávislé - Katalánsko a Skotsko
Havlín, Kryštof ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat politiku Evropské unie k evropským autonomním regionům, které mají potenciál stát se nezávislé. A to zejména z pohledu členství v Evropské unii pro regiony, které mají tendenci separovat se od členského státu EU. V posledním desetiletí došlo na území Evropské unie k dvěma zásadním událostem týkající se separatismu. V roce 2014 vyhlásilo Skotsko centrální vládou schválené referendum o své nezávislosti na Velké Británii. Roku 2017 byla dokonce vyhlášena nezávislá republika Katalánsko, která se na základě nelegálně konaného referenda chtěla oddělit od Španělského království. Zajímavá je minimální angažovanost Evropské unie k vyhrocené situaci na území jejího členského státu, což mě přivedlo ke zpracování zmíněného tématu právě z perspektivy EU, jejíž představitelé považují tyto skutečnosti za vnitřní záležitosti daného státu. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jaký je přístup EU ke zmíněným regionům z hlediska potenciálního členství, a to v případě, že by se tyto regiony staly nezávislé. Zároveň by bakalářská práce měla objasnit, z jakého důvodu Evropská unie tyto postoje zastává a jaký je jejich právní rámec. V práci jsou také představeny hypotetické scénáře pro přistoupení potenciálně nezávislých regionů Katalánska a Skotska do Evropské unie....
|
|
|
Přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných služeb v euroregionu Šumava
Honsová, Eliška ; Bauer, Paul (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá příkladem přeshraniční spolupráce v Evropské unii, konkrétně přeshraniční spoluprací zdravotnických záchranných složek v euroregionu Šumava. Výzkum je zaměřen zejména na otázky, jak byla tato spolupráce domluvena a jak lze na tuto případovou studii aplikovat teorii evropské integrace. V práci je analyzována role různých aktérů, jaké smlouvy byly pro tuto přeshraniční spolupráci potřeba, jak probíhala jednání na domluvě a realizaci projektu, odkud vznikla iniciativa k této přeshraniční spolupráci či jaké se vyskytly komplikace. Téma přeshraniční spolupráce ZZS je praktickým příkladem evropské integrace, a proto je součástí práce i zkoumání přeshraniční spolupráce regionů v Evropské unii, role unijních fondů pro regionální rozvoj a v neposlední řadě i zdravotnická politika EU. Diplomová práce vychází z teorie evropské teritoriální integrace, která se vyznačuje mizením hranice a potlačováním jednostrané orientace státu do vnirozemí. Dále s tímto souvisejícími teoriemi regionálního rozvoje a nového regionalismu. A pracuje i s teorií sdílené suverenity, která s hlubší integrací nevyhnutelně přichází. Téma je časově ohraničeno rokem 1989, kdy padla železná opona a začaly první počátky přeshraniční spolupráce a zářím 2019, kdy došlo k rozhodnutí předělat Rámcovou smlouvu...
|
|
|
Role Evropské rady v prelegislativní fázi evropského legislativního procesu
Hendrych, Lukáš ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Cílem diplomové práce "Role Evropské rady v prelegislativní fázi evropského legislativního procesu" je analyzovat postavení a vliv Evropské rady v době před oficiálním představením zákonodárné iniciativy ze strany Evropské komise v rámci legislativního procesu Evropské unie. Tato prelegislativní fáze tvorby evropské legislativy je významná, byť je pouze neformální. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má Evropská rada při nastolování agendy a do jaké míry se Komise při tvorbě legislativních návrhů inspiruje či dokonce následuje závěry Evropské rady. Podle mnoha autorů, na které tato práce odkazuje a na jejichž výzkum navazuje, totiž v posledních letech význam unijních summitů výrazně roste, a to zejména v období vážných politických či ekonomických krizí. Pozice Komise jakožto jediného navrhovatele unijní legislativy v takových chvílích ustupuje do pozadí a dává přednost vyjednávání kompromisů na úrovni hlav států a předsedů vlád členských zemí. Otázkou zůstává, zdali je tomu opravdu tak a do jaké míry je možno skutečně tvrdit, že v době celoevropských krizí je pozice Evropské komise jakožto unijní exekutivy oslabena natolik, že si sama bez "svolení" a předchozí "konzultace" s Evropskou radou netroufne sama vytvářet a navrhovat unijní legislativu. Pro zodpovězení této otázky nám poslouží analýza...
|
host ::
RSS.