|
|
Vegetace pozemku s fotovoltaickými elektrárnami a její význam pro ekosystém
Uldrijan, Dan
Diplomová práce je zaměřená na vyhodnocení složení vegetace a zhodnocení vlivů regulace na složení vegetace. Dále na vyhodnocení významu vegetace pro fotovoltaickou elektrárnu a pro ekosystém. Jako poslední bod následuje doporučení regulace vegetace pro fotovoltaické elektrárny. Sledování probíhalo v období let 2013-2015. Celkem bylo nalezeno 65 druhů. Za potenciálně nebezpečné druhy pro provoz fotovoltaické elektrárny byly stanoveny Festuca rubra, Dactylis glomerata, Cirsium arvense, Apera spica-venti, Trifolium pratense, Chenopodium album, Salix alba, Salix cinerea, Antryscus sylvestris a Urtica dioica. Za potenciálně nebezpečné druhy pro ekosystém byly stanoveny Dactylis glomerata, Cirsium arvense, Chenopodium album. Za druhy s pozitivním vlivem pro elektrárnu byly stanoveny Festuca rubra, Trifolium repens, Tirofolium pratense. Za druhy s pozitivním vlivem pro ekosystém byly stanoveny druhy Taraxacum sect. ruderalia, Trifolium repens, Tirofolium pratense a Lamium album. Jako vhodný druh regulace vegetace bylo stanoveno mulčování. Dále bylo doporučeno nahradit aplikaci herbicidu sečením, případně snížit četnost aplikace na 1 x 2 roky.
|
|
|
Sucho z pohledu ohrožení cenných ekosystémů
Svejkovská, Adéla
Diplomová práce se zabývá tématem sucha v kontextu ohrožení cenných ekosystémů. V první části práce jsou zpracována různá pojetí sucha s ohledem na jeho příčiny a důsledky. Tato část obsahuje také další teoretická východiska této problematiky. Jsou zde řešeny definice, druhy, hodnocení, příčiny vzniku a dopady sucha, u kterých je podrobně rozebráno téma účinků sucha na biotu tekoucích vod. V první části práce je vymezen prostor také pro rozbor rizika ohrožení cenných ekosystémů suchem. Dále jsou zde představeny a zhodnoceny legislativní nástroje týkající se problematiky sucha z pohledu ochrany přírody a krajiny a vymezeny klíčové střety zájmů při ochraně před jeho účinky. Výsledkem praktické části práce je vymezení chráněných lokality na území České republiky, které jsou potenciálně ohrožené suchem, včetně výhledu do roku 2100. Ke zhotovení požadovaného výsledku byl využit program ArcGIS a výsledky jsou tedy prezentovány ve formě map s průvodními komentáři. Výsledné mapy chráněných lokalit potenciálně ohrožených suchem mohou posloužit jako odborný podklad pro další práce zabývající se touto problematikou.
|
|
|
Druhové složení vegetace ve vybrané vinici a její význam pro ekosystém
Vespalcová, Tereza
Cílem této práce bylo vyhodnotit druhové složení vegetace na vybraných vinicích. Pozorování bylo prováděno na dvou vinicích v jedné lokalitě, celkem na třinácti plochách. Vegetace byla vyhodnocena pomocí fytocenologických snímků. Hodnocení probíhalo ve třech letech (2014, 2015, 2016), vždy na jaře, v létě a na podzim. Sledování bylo statisticky zpracováno analýzami DCA a CCA. Na obou vinicích bylo nalezeno celkem 58 rostlinných druhů. Nejvyšší pokryvnosti dosáhly Lolium perenne L., Taraxacum sect. ruderalia Kirschner, H. Ollgaard et Štěpánek a Plantago lanceolata L. Na vinici 1 se nejčastěji vyskytovaly tyto druhy: Plantago lanceolata L., Digitaria sanguinalis (L.) SCOP, Taraxacum sect. ruderalia Kirschner, H. Ollgaard et Štěpánek. Na vinici 2 se nejvíce vyskytovaly tyto druhy plevelů: Lolium perenne L., Taraxacum sect. ruderalia Kirschner, H. Ollgaard et Štěpánek, Plantago lanceolata L.
|
|
|
The impact of illegal mining on forest ecosystem and stream water quality: a case study on river Birim, Ghana and a comparison with the situation in the EU
Karikari, Eric Marfo
Nelegální těžba zlata zvaná "galamsey" patří mezi hlavní témata dnešních politiků v Ghaně, stejně jako témata dosažení udržitelnosti rozvoje. Těžba minerálů obecně může vést k velkému rozmachu ekonomiky, protože to ovlivňuje více odvětví průmyslu. Tento fenomén se týká obou legální i nelegální těžby. Každý rozmachem ekonomiky něco stojí. Tato seminární práce má za cíl zhodnotit dopad nelegální těžby na lesních ekosystémech a dopad na kvalitu povrchové vody. Případová studie se týká řeky Birim v Ghaně a její stav je porovnáván se současnou situací v rámci Evropské unie (EU). Přístup a koncept této seminární práce je na úrovni studije. Přesto co se týká kvality a množství sběru dat bylo použito hned několik metod. Data byla sbírána z relevantních zdrojů a zprocesováním několika dotazníků. 270 vzorových dotazníků bylo úspěšně vyhodnoceno a zapracováno do studie. Na základě reakcí respodentů, vlastního pozorování a dalších dostupných údajů z databází bylo zjištěno, že ilegální těžba má jednoznačný negativní vliv na bezprostřední okolí zájmového území. Některé nejčastější negativní účinky nelegální těžbě jsou blíže specifikovány; vyčerpávání přírodních zdrojů, znečištění vodních zdrojů a ničení ekosystémů. Závěrem vyvozuji, že i když není vodních zdojů v rámci EU mnoho je v porovnání neznečištěná a veškerá těžební činnost je řádně regulována. Jako doporučení bylo navrženo, aby vláda, místní orgány a zúčastněné strany zvýšili efektivitu regulace činnosti malých živnostníků horníků za účelem snížení nepříznivých účinků povrchové těžby na bezprostřední okolní a naší země jako celku
|
|
| |
|
|
Ptačí oblast Jaroslavické rybníky a její využití ve výuce přírodopisu
Sobotková, Petra ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Hlavním tématem mé bakalářské práce je Ptačí oblast Jaroslavické rybníky a využití této oblasti při výuce přírodopisu. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V úvodu teoretické části se zabývám popisem okresu Znojmo, ve kterém se Ptačí oblast Jaroslavické rybníky nachází. Ve druhé kapitole se snažím objasnit základní ekologické pojmy, které je nutno znát v návaznosti s další kapitolou, v které popisuji rybník jako ekosystém a jeho význam v přírodě. Rybníky si většina z nás spojí s rybochovným využitím, a proto jsem v páté kapitole stručně shrnula historii rybníkářství na Moravě. Šestou kapitolu jsem věnovala historii Jaroslavických rybníků a v následující kapitole jsem charakterizovala ptačí oblast Jaroslavické rybníky. Další část práce je praktická, kde jsem vytvořila návrhy na terénní cvičení a k nim příslušné pracovní listy, které zahrnují ekologii, zoologii, tak botaniku. Návrhy na terénní cvičení jsou zpracovány pro oblast Jaroslavických rybníků. Pracovní listy jsou určené především pro žáky 2. stupně základních škol, případně mohou z části posloužit i pro opakování základních poznatků z biologie pro gymnázia. Tuto bakalářskou práci jsem se snažila napsat tak, aby byla inspirací a zdrojem informací nejen pro učitele, ale pro všechny, kteří se zajímají o přírodu a biologii...
|
|
|
Vývoj lesa ve střední Evropě v holocénu
Švábová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá lesem jako ekosystémem, ve kterém probíhají vzájemné vztahy, jež jsou ovlivňovány abiotickými a biotickými činiteli. Velká pozornost je věnována klimatu, které působí nejen na rozložení biomů. Jeho neustálé změny mají vliv i na druhové složení lesa a lidskou společnost. Období holocénu tak bylo působením klimatu rozděleno na dílčí etapy. Člověk se na přeměně lesa střední Evropy také významně podílel a mění ho i v současnosti. Proto je jeho působení věnován značný díl bakalářské práce. Velké změny lesa začaly vznikem zemědělství, které bylo prvním impulsem pro počátek odlesňování. Zkoumány jsou způsoby pravěkého a moderního hospodářství. S úbytkem stromů přišla na řadu i myšlenka ochrany lesních porostů. Jako příklad dalšího možného působení na les je uveden vliv některých patogenních činitelů.
|
|
|
Assessment of the impact of wind calamity from November 19, 2004 on the nature of the High Tatra Mountains
Vosátková, Veronika ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je podať obraz veternej kalamity, ktorá sa odohrala 19.11.2004. Po fyzickogeografickom rozbore dotknutej lokality sa pokúsim podať celkový obraz tejto katastrofy, jej príčiny a hlavne dôsledky, ktorú zanechala na tatranskej prírode. Osobitú pozornosť venujem regenerácií krajiny a následným postupom vo vysporiadaní sa s touto kalamitou, keďže sa tu dostávajú do konfrontácie dva rozdielne názory na podobu Tatier. Nakoniec načrtnem budúci vývoj Tatier a pokúsim sa odpovedať na otázku, či bola pre Tatry väčšia pohroma veterná kalamita, alebo následný ľudský zásah v citlivej lokalite.
|
|
|
Functional diversity in ecological communities
Džamba, Roman ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent)
Funkčná diverzita je dôležitou súčasťou biodiverzity ako celku. Hodnota a rozsah funkčných charakteristík a počet a zloženie funkčných typov má kľúčový význam pre fungovanie ekosystémov, či už z krátkodobého alebo dlhodobého hľadiska. Funkčné charakteristiky druhov ovplyvňujú ich prevedenie v ekosystémoch, pričom môžu mať dvojakú formu, spojitú a nespojitú. Bolo navrhnutých mnoho spôsobov pre výber vhodných funkčných charakteristík a funkčných rozdielov medzi druhmi pri meraní funkčnej diverzity. Pri výbere je potrebné zvažovať podstatu a dôležitosť ekosystémových procesov a faktorov prostredia a nahliadnuť na vlastnosti použitých metodických prístupov. Existuje množstvo spôsobov pre odhad funkčnej diverzity. Funkčnú diverzitu možno vyjadriť počtom funkčných skupín, funkčným indexom alebo funkčným dendrogramom. V prírodných spoločenstvách pozorujeme pozitívnu závislosť medzi druhovou a funkčnou diverzitou. Druhová diverzita sa zdá byť nedostatočnou náhradou za diverzitu funkčnú pretože strata rovnakého počtu druhov môže mať rozdielny efekt na ekosystém, v závislosti na identite druhov. Funkčná redundancia poukazuje na funkčnú podobnosť pri obsadzovaní ekologických ník a je zdrojom stability vo fungovaní spoločenstiev v ekosystémoch.
|
|
|
Invaze nepůvodních živočišných druhů a jejich vliv na místní společenstva a ekosystémy
Nováková, Kateřina ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce)
Fenoménu biologických invazí a šíření nepůvodních druhů je v posledních letech věnována značná pozornost. Se změnami kvality stanovišť, vzrůstajícím využíváním přírodních zdrojů, změnou klimatu a znečištěním životního prostředí, jsou invaze nepůvodních druhů považovány za hlavní procesy, které výrazně negativně ovlivňují světovou biodiverzitu.
Invaze mají vliv nejen na lidskou společnost, ale jsou především zodpovědné za celou škálu změn prostředí. Mění fungování ekosystémů, mají vliv na původní společenstva a dokonce v některých případech přispívají k lokální extinkci druhů. K tomu dochází v případě, kdy se daný druh začne nekontrolovatelně šířit natolik, že rozvrací přirozené ekosystémy, což vede k rozsáhlým ekologickým škodám a k agresivnímu vytlačování mnoha původních druhů a tím k ochuzení druhové diverzity.
Cílem této bakalářské práce je shrnout současné znalosti týkající se problematiky biologických invazí, charakterizovat vybrané zástupce a v neposlední řadě zhodnotit vlivy nepůvodních živočišných druhů na hostitelská společenstva a ekosystémy a stanovit preventivní opatření, způsoby kontroly šíření a priority ochrany přírody.
|
host ::
RSS.