|
|
Jaká matka taková dcera? Reprodukce genderových rolí u jedenapůlté generace arménských migrantek v České republice
Dvořáková, Kristýna ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá postavením jedenapůlté generace arménských migrantek žijících v České republice. Na základě analýzy reprodukce genderových rolí sleduje procesy vyjednávání vlastní pozice a vytváření vlastního sebepojetí dívek. V kontextu života v cílové zemi na ně působí jednak jejich rodina a celá arménská komunita, jež se jim prostřednictvím výchovy snaží předávat hodnoty, normy a praktiky země původu, jednak majoritní společnost. Práce odhaluje, jak jednotlivé informátorky v této své bikulturní pozici vnímají tradiční genderové role a jejich možný vývoj či změnu. Strategie, které dívky volí, dokládají, nakolik se vztahují ke vzorcům země původu a do jaké míry jsou ovlivněny životem v zemi cílové. Přestože znají a v mnohých ohledech chápou vzorce udržované českou společností, přijímají a svým jednáním potvrzují genderové role definované v kontextu vlastní rodiny a arménské komunity. Tato identifikace koresponduje s identifikací s arménskou rodinou jako takovou, která je pro dívky klíčovou referenční skupinou, jež určuje vztahy uvnitř i vně. Vzhledem k tomu, že poskytuje plné zázemí, je akceptována jako arbitr sociálních norem. Klíčová slova: migrace, genderové role, jedenapůltá generace, rodina, výchova, sociální normy, sociální kontrola, arménské migrantky v České republice
|
|
| |
|
|
Reprodukce genderových rolí v prostředí mateřské školy a rodiny
Mastíková Švantnerová, Anna ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Jarkovská, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá genderově diferencovaným přístupem, kterému jsou děti od narození vystaveny. Cílem etnografického výzkumu, který byl proveden v prostředí mateřské školy, bylo zjistit, jakým způsobem socializuje děti předškolního věku mateřská škola - učitelky, ale také rodiče dětí. Dalším cílem bylo zjistit, zda dochází v mateřské škole k reprodukci genderových stereotypů. Za tímto účelem jsem provedla zúčastněné pozorování ve třídě mateřské školy, které jsem následně doplnila rozhovory s rodiči dětí, ale také s učitelkami dané mateřské školy. Součástí výzkumu byl také experiment. Diplomová práce se skládá ze dvou částí - teoretické a empirické. V teoretické části jsou představeny základní koncepty a argumenty vztahující se k výzkumné otázce. Empirická část práce se věnuje metodologickým postupům, dále se skládá z analýzy rozhovorů s rodiči, učitelkami, ale také analýzy zúčastněného pozorování v mateřské škole a experimentu provedeného s dětmi předškolního věku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Genderově stereotypní optika ve výchově několika pražských rodin
Novotná, Barbora ; Maříková, Hana (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou genderových stereotypů v souvislosti s rodičovskou výchovou. Práce je založena na kvalitativním výzkumu a analýze jedenácti polo-strukturovaných rozhovorů s rodiči, kteří vychovávají nejméně dvě děti různého pohlaví. Zaměřuji se na vztah mezi identifikovanými genderovými stereotypy ve výchově a výchovným stylem rodičů. Dále se zaměřuji na genderově stereotypní postoje otců a matek v rámci jednotlivých rodin. Na základě analýzy rozhovorů docházím k závěru, že genderové stereotypy ve výchově a celkově genderově stereotypní optika náhledu na svět je pozorovatelná u všech rodin, bez ohledu na výchovný styl. Rozdíly mezi rodinami s různými způsoby výchovy nalézám především v míře uvědomování si těchto genderově stereotypních postojů a míře aktivního předávání těchto postojů svým dětem.
|
|
| |
|
|
Obraz domácích prací v televizní reklamě optikou genderu
Pozníková, Veronika ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Fousek Krobová, Tereza (oponent)
Stereotypizace mužských a ženských rolí je v současné době předmětem mnoha diskuzí v rozličných společenských sférách. Stereotypy jsou hojně využívány v reklamním průmyslu, kde mají za úkol zjednodušit potenciálním zákazníkům ztotožnění se s daným produktem a podpořit image firmy. Výběr vhodného pohlaví pro určitou reklamu závisí na povaze produktu i na cílové skupině. Některé skupiny výrobků jsou genderově více diferenciované než jiné. Příkladnou skupinou jsou produkty určené k úklidu domácnosti, v jejichž reklamách tradičně převažují ženské postavy. Avšak doba, kdy úklidové produkty propagovaly výhradně ženy, je pryč a dnes již není překvapením, když se v reklamě objeví uklízející muž. O přibývajícím počtu postav, které v televizních reklamách vystupují v nestereotypních genderových rolích, se začalo výrazněji hovořit koncem 20. století. Ze sociologického hlediska je genderová role souborem sociálně definovaných behaviorálních norem, odrážejících to, co společnost obvykle od muže či ženy očekává. Z tohoto důvodu je právě zobrazování postav v inverzních genderových pozicích krok správným směrem při snaze O větší genderovou rovnost ve společnosti. Cílem této práce je zjistit, zda jsou reklamy na produkty spojené s úklidem zatížené stereotypním vyobrazením ženy jako hospodyňky a zda lze zaznamenat v...
|
|
|
Slaďování rodinného a profesního života lékařek v ČR
Handzelová, Juliána ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Tučková, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá slaďováním rodinného a profesního života lékařek v České republice. Na téma je nahlíženo z genderové perspektivy. Cílem práce je zjistit, jaké mají ženy lékařky pocity během studijních let a následně během profesního života, zda se někdy setkaly s genderovým znevýhodňováním či diskriminací a jak se lékařkám daří sladit rodinný a profesní život a s čím se při takto náročném povolání musí potýkat. Práce popisuje lékařskou profesi a její genderovanost, rodinu a rodičovství, veřejnou a soukromou sféru, harmonizaci rodinného a profesního života a jaké strategie lze při slaďování použít. Práce je metodologicky uchopena prostřednictvím kvalitativního přístupu, kdy zvoleným výzkumným designem je případová studie. Ke zodpovězení výzkumných otázek byly provedeny polostrukturované rozhovory s lékařkami, působícími na nemocničních odděleních, mající alespoň jedno dítě ve věku do 13 let včetně. Výsledky analýzy ukazují existenci genderové diskriminace, sexismu, popisují ženám nepříznivý atestační systém i čemu lékařky čelí při slaďování rodinného a profesního života a jak rodina v mnoha oblastech ovlivňuje jejich profesi. Na závěr práce jsou uvedeny eventuální možnosti k dalšímu bádání hlouběji do tématu.
|
|
| |
host ::
RSS.