|
|
Galerie moderního umění
Dyková, Veronika ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Novostavba Galerie moderního umění Brno je situována na rozlehlém svažitém pozemku, situovaném na východní straně Kraví hory. Koncept řešení pozemku volně navazuje plynule na provoz parku na západní straně. Nezastavěná plocha pozemku je využita jako park sloužící jako externí výstavní plochy, spletitá síť cest pro pěší protíná celý pozemek. Automobilová doprava je ponechána v horní části parcely a dále je nutné dopravit se pěšky. Hlavní budova galerie spojuje několik provozů. Součástí stavby je kavárna, přednáškový sál, administrativní a restaurátorské zázemí. Základní formou budovy je rovnoramenný trojúhelník, ke kterému přiléhá podlouhlý kvádr. Na severovýchodní straně budovy se nachází rozlehlá terasa navazující na druhé nadzemní podlaží. Terasa slouží pouze zaměstnancům budovy, jedná se o zelenou pochozí střechu, ze které je výhled na panorama města.
|
|
|
EX/POZÍCIA
Brinzová, Marianna ; Zálešák, Jan (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Diplomová s názvom Ex/pozícia je projekt, výstava, priestorová intervencia, ktorá si ako tému a objekt svojho skúmania (analýzy a záujmu) stanovuje sám seba. Ex/pozícia je výstavou o výstave, projektom o projekte, úvahou o kontexte. Hlavným výstupom diplomovej práce je kurátorský projekt pripravený v koncepcii kolaboratívnej praxe, ktorej výsledkom je kolektívne dielo - výstava. Diplomová práca, ako dočasná galerijná inštalácia, je vytvorená na základe kurátorského (no zároveň i autorského) konceptu v spolupráci s inými autormi. Tí do celkového diela zasiahli ideovo, formálne, spoluvytvárali ho. Ex/pozícia je postavená na reflektovaní týchto tém: spolupráca, podstata jednotlivých médií a ich súčasná intermediálnosť, vzťah autor - autor, autor - kurátor (a zlievanie ich rolí) a téme procesu vznikania výstavy.
|
|
|
Architektura a umění
Hrončeková, Barbora ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Návrh Mestskej galérie v meste Litomyšl reaguje hmotou na pohľadové osy mestskej štruktúry a jej rôzne výškové členenie. Hmota budovy je rozdelená na 5 celkov s rozdielnymi výškovými úrovňami. Hlavným princípom je prepájanie mestských priestorov, či už v podobe terás, ktoré sú prístupné verejnosti a spájané exterierovými schodišťami, alebo v podobe hmôt. Hmoty takticky menia svoju výšku na základe prevádzky a náplne danej hmoty, fázy priechodu z jednej výškovej úrovne do druhej alebo požadovaného výrazu. Ustupujú a vytvárajú poloverejné priestory terás a nádvoria, vystupujú či predstupujú a vytvarajú dominanty. V mieste priameho priehľadu z námestia hmota najvyšieho poschodia ustupuje, a tým nenarušuje požadovaný výraz kostola.
|
|
|
Umělecká škola v Brně
Macháček, Tomáš ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Tématem zadání byl návrh novostavby Umělecké školy v Brně. Stavba je umístěna na území Brno-Kraví hora a je obklopena parkem, hvězdárnou a planetáriem a zahrádkářskou kolonií. Pozemek se nachází ve svažitém terénu a v současnosti jsou na něm umístěny staré budovy, které jsou plánovány k demolici. Koncept reaguje na složitý svah pozemku a jeho cílem není pouze vytvoření nové stavby, ale také přeměna pozemku na atraktivní park. Objekt je řešen jako jeden objem složený z hlavní budovy a dvou připojených křídel pavilonů. Ve škole se nachází obor výtvarný, hudební, taneční a literárně-dramatický. Stavba je navržena jako dvoupodlažní. Konstrukčně se jedná o kombinaci železobetonového skeletu a železobetonových nosných stěn. Fasáda je tvořena cortenovými plechy. Součástí objektu je i kavárna a multifunkční sál, ve kterém je možno pořádat vystoupení či výstavy. Cílem je otevřít pozemek i školu veřejnosti a zapojit tak Kraví horu do života města.
|
|
| |
|
|
Nová scéna Besedního domu Vyškov - novotvar v historickém prostředí
Žvak, Ondřej ; Plášil, Jiří (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Hlavním cílem při zpracování studie bylo vytvoření nového sálu o kapacitě cca 600 diváků. Při mém návrhu jsem kladl důraz hlavně na multifunkčnost sálu, který tak může být využíván pro různé kulturní akce jako je divadlo, plesy, výstavy, přehlídky a podobné aktivity. Dále pak na zajištění kvalitního zázemí souvisejícího s multifunkčním sálem. Jako důležitou součást projektu považuji zkulturnění okolí navrhovaného objektu. Vzhled budovy nové scény je silně ovlivněn stísněným prostorem pro výstavbu. S ohledem na těsné sousedství historických budov (kostel Nanebevzetí Panny Marie, fara, Besední dům) byl objekt navržen minimalisticky jako bílý blok s plochou střechou s prolehčeným prvním a druhým podlažím. Členění fasády navazuje na stávající Besední dům. Jednotlivé patrové bloky jsou navzájem asymetricky posunuty tak, že druhé a třetí patro koresponduje se zalomením uliční čáry, přičemž přízemí podélně navazuje na původní Besední dům a vytváří tak podloubí. Interiér nové scény je také záměrně minimalistický, aby lépe vynikla kulturní náplň, pro kterou návštěvník do budovy přichází. Použity jsou světlé barvy (bílá, světle šedá) a omezený počet materiálů (omítka, beton, mramor, sklo, dřevo). Dominantním prvkem interiéru se ve foyer stává kazetová konstrukce železobetonového stropu, která záměrně není kryta podhledem. Také svislé lamely pohyblivého zastínění oken vytváří zajímavé světelné efekty. Monolitické schodiště s protisměrně rozepjatými rameny působí jako konstrukční socha.
|
|
|
Vztah kurátora a edukátora v galeriích umění
Juríková, Kristýna ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vztahů a spolupráce mezi kurátory a edukátory v galeriích umění. Teoretická část představuje obě profese, uvádí okruhy jejich pracovních činností i kvalifikační a kompetenční nároky. Dále se teoretická část zaměřuje na stručný přehled probíhajících proměn ve výstavních institucích, konkrétně je popsán s nimi související nový institucionalismus a edukativní obrat. Praktická část představuje empirický výzkum, jehož hlavním cílem je zjistit, jak v současnosti vypadá spolupráce kurátorů a edukátorů ve vybraných galeriích umění. Data k výzkumu jsou sbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s kurátory a edukátory z galerií, otázky jsou mířeny jak na vzájemnou spolupráci, tak také na předchozí zkušenosti, vzdělání a na pracovní zázemí. Informace získané v rozhovorech při osobních setkáních jsou společně s informacemi z webových stránek vybraných galerií analyzovány a interpretovány. Z výzkumu vyplývá, že všechny oslovené galerie nabízí různorodé aktivní programy pro různé cílové skupiny, což ukazuje reflexi probíhajících proměn a určitý posun k edukativnímu obratu. Hlavním cílem výzkumu je zmapovat aktuální stav spolupráce mezi oběma profesemi. Největší důraz je kladen na spolupráci, ke které dochází nebo nedochází při vytváření nových výstavních projektů v...
|
|
|
Galerie bratří Čapků a její výstavní činnost v druhé polovině 60. let 20. století
Micková, Natálie ; Bendová, Eva (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá zdokumentováním a představením výstavní koncepce pražské Galerie bratří Čapků v druhé polovině 60. let 20. století a současně vymezením prostoru, který mezi ostatními pražskými galeriemi v období mezi lety 1965 až 1970 zaujímala. Věnuje se zakladatelským osobnostem a připomíná důležité politické, právní a kulturní události, které zásadně ovlivnily umělecký a výstavní chod galerie. Důležitou pomůckou pro pochopení výstavního programu galerie a interpretaci jednotlivých výstav se staly výstavní katalogy jednotlivých umělců a tvůrčích skupin s úvodními texty, pozvánky na vernisáže a recenze v odborném i denním tisku, které dokreslily celkovou náplň galerie.
|
|
|
Prožitek ve výtvarném díle a v galerijním prostoru
Havránková, Simona ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Francová, Sylva (oponent)
Teoretická část práce se skládá ze tří vzájemně provázaných oblastí. Patří mezi ně výstavní prostor, výstava jako médium a kurátorství. Součástí zvolených témat je představení vývoje výstavního prostoru. Dále se práce zabývá faktory, které proměňují celkový zážitek z návštěvy nebo ovlivňují divákův prožitek z vystaveného díla. Kapitola výstavy v roli zprostředkovatele předkládá nejčastější příčiny odmítavého postoje veřejnosti. Ve třetí části je zpracováno kurátorství, kde jsou představeny pozice kurátora. Součástí praktické části je návrh na různá řešení instalace v prostoru a nabízí návrhy, jak propojit výstavní prostor s uměleckými díly. Ve spojení s řešenou problematikou odpojení široké veřejnosti od umění se práce dále zabývá tvorbou jako formou zážitku. Cílem bylo navrhnout možné řešení, které by skrze galerijní edukaci mohlo napomoci k lepším vztahům mezi veřejností, galerií a současným uměním. Praktická část dále obsahuje autorský projekt, ve kterém je vytvořen návrh kurátorské koncepce, ke které jsou v didaktické části navrženy tematické řady. Podstatou všech zvolených témat bylo nacházet souvislosti v různých oblastech týkajících se umění a uvažovat o výstavě více pedagogicky. Prvek, který propojuje jednotlivé části bakalářské práce je prožitek diváka. Cíl práce by se dal shrnout jako...
|
|
|
Galerijní výstava jako prostředek rozvoje estetického vnímání dětí předškolního věku
SUCHANOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zaměřuje na galerijní výstavu jako na prostředek rozvoje estetického vnímání u dětí předškolního věku. Cílem práce je charakterizovat galerijní výstavu jako prostředek rozvoje osobnosti dítěte v oblasti estetického vnímání a vytvořit třístupňový vzdělávací program galerijní edukace pro děti předškolního věku, který bude ověřen v praxi mateřské školy. Teoretická část se zabývá galerijní a muzejní edukací, věnuje se psychomotorickému vývoji u předškolního dítěte a dále se práce zaměřuje na estetickou výchovu a její vymezení v rámcovém vzdělávacím programu předškolního vzdělávání a především na estetické vnímání u předškolního dítěte. V praktické části je popsán třístupňový časový galerijní edukační model prostřednictvím výstavy Radka Pilaře, kdy se děti hravou formou seznamují s jeho ilustracemi. Součástí praktické části je i doplňkové dotazníkové šetření určené učitelkám a učitelům mateřských škol, které zjišťuje, zda a jakým způsobem učitelky a učitelé v mateřských školách navštěvují galerie a jaké přitom volí modely galerijní edukace.
|
host ::
RSS.