|
|
Projekční návrh ohříváků topné vody pro výměníkovou stanici 200 MW
Vašíček, Jakub ; Kól, Přemysl (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na projekční návrh ohříváků topné vody pro výměníkovou stanici o celkovém výkonu 200 MW. Cílem práce je koncepční návrh výměníkové stanice, tepelný a hydraulický návrh jednotlivých ohříváků a bilanční návrh toků hmot a energií. Výstupem práce je zápis výpočtů, projekční výkres ohříváku a ideový návrh dispozičního uspořádání výměníkové stanice. Cíle práce jsou naplněny bezezbytku. Rešeršní část práce se soustředí na záležitosti bezprostředně související se samotným návrhem ohříváků, ale nepodává obecný přehled dané problematiky. Tepelný výpočet je omezen na výpočet teplosměnných ploch pro kondenzaci páry a podchlazení kondenzátu.
|
|
|
Výpočet tepelného toku během varu kapaliny – aplikace pro chlazení spalovací komory
Földváry, István ; Pačíska, Tomáš (oponent) ; Vondál, Jiří (vedoucí práce)
Na Ústavu procesního a ekologického inženýrství se nachází dvouplášťová vodou chlazená spalovací komora, jenž slouží pro testování hořáků. Z tohoto důvodu je její účinné chlazení zvlášť podstatným problémem. Zároveň je nutné zajistit přesné měření tepelných toků odebraných chladicí vodou. Z toho vychází hlavní cíl zadané bakalářské práce - výpočet nejmenšího množství chladicího média potřebného pro bezpečný provoz komory. Byla provedena souhrnná rešerše mechanismů přenosu tepla, ve které jsou uvedeny také výpočtové vztahy nezbytné ke zvládnutí zadaných cílů práce. Jsou zde popsány základní charakteristiky fázových proměn s důrazem na podrobný rozbor mechanismů varu a vypařování. Ve výpočtové části byla ověřena přítomnost varu na vnitřním plášti. Zejména pomocí podobnostních kritérií byl poveden výpočet součinitele přestupu tepla, z čehož byla v následujícím kroku určena teplota pláště. Byla provedena kontrola na přítomnost bublinkového varu a určen nejmenší potřebný průtok vody pro jednotlivé sekce komory.
|
|
|
Parametry procesu spalování při využití vzduchu s obsahem kyslíku vyšším než 21 %
Dřímal, Jiří ; Hudák, Igor (oponent) ; Bělohradský, Petr (vedoucí práce)
Hlavní náplní této diplomové práce je experimentální vyšetření charakteristických parametrů spalování zemního plynu při využití vzduchu s obsahem kyslíku vyšším než 21 %. Jedná se o tzv. kyslíkem obohacené spalování (OEC). Technologie OEC má uplatnění v průmyslových aplikacích, ve kterých se požaduje vyšší tepelná účinnost, zvýšená produktivita, zlepšení charakteru plamene, snížení nákladů, menší objem spalin, či zlepšení kvality výsledného produktu. Přestože tato metoda obnáší řadu výhod, je vhodné zmínit i některé její nevýhody, např. poškození vyzdívky spalovací komory, nejednotné ohřívání, zvýšené emise znečišťujících látek, či zášleh nebo narušení plamene. Zkoušky spalování s obohaceným vzduchem proběhly na zkušebně hořáků, kde je možné testovat hořáky na plynná, kapalná paliva, ale i hořáky uzpůsobené pro kombinované spalování. V rámci zkoušek byl použit plynový „low-NOx“ hořák se stupňovitým přívodem paliva. Sledované parametry zahrnovaly vliv obsahu kyslíku ve spalovacím vzduchu na emise oxidů dusíku (NOx), tepelný tok do stěn spalovací komory, rozložení teplot v horizontální rovině symetrie spalovací komory a také tvar a rozměry plamene. Zkoušky byly provedeny při výkonu 750 kW a přebytku spalovacího vzduchu 1,1 při jednostupňovém i dvoustupňovém přívodu paliva.
|
|
| |
|
|
Vázaný model transformátoru
Adamec, Lukáš ; Huzlík, Rostislav (oponent) ; Vlach, Radek (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá tvorbou vázaného modelu transformátoru v systému Matlab. Vázaný model spojuje dvě základní fyzikální domény – elektřinu a přenos tepla. Vše začíná výběrem vhodných náhradních schémat, které reprezentují elektrické a tepelné vlastnosti. Jejich spojení se poté nazývá jako vázaný model, který zachycuje jejich vzájemné ovlivňování. Důležitou částí práce je identifikace prvků (tepelné odpory a kapacity, rozptylová indukčnost apod.) náhradních obvodů. Zkoušky naprázdno a nakrátko slouží k identifikaci elektrických prvků, tepelné prvky jsou pak zjišťovány z průběhů teplot dílčích částí transformátoru – jádra a vinutí. Cílem práce je, aby výstup vázaného modelu co nejvíce odpovídal chování reálného transformátoru. Závěrečnou simulací je shoda ověřena.
|
|
|
Rozložení tepelných toků na stěnu tokamaku způsobených okrajovými nestabilitami
Kripner, Lukáš ; Cahyna, Pavel (vedoucí práce) ; Urban, Jakub (oponent)
Okrajové nestability (ELMy) jsou nebezpečím pro budoucí fúzní zařízení, jako např. ITER, kvůli velkým tepelným tokům, které náhle působí na povrch komponent vystavených plazmatu. Velmi slibnou metodou potlačení okrajových nestabilit je aplikace rezonančních magnetických perturbací (RMP). Tato metoda ovšem vede k vytváření lokalizovaných míst -- otiskům -- s vysokým tepelným tokem. Jak přítomnost ELMů tak RMP může omezit životnost fúzního zařízení. V této práci analyzujeme pomocí metody tangle distance prostorové a časové rozmístění otisků na tokamaku ITER s cílem zamezit krátkodobému přehřívání povrchů. Také zde analyzujeme quasi-double-null konfiguraci plazmatu tokamaku ITER, u které existuje obava z přehřívání horní stěny. Na základě modelování jsme ukázali potenciálně nebezpečné konfigurace RMP. Pomocí modelu ELMů zahrnutého v GPU kódu LOCUST studujeme prostorové a časové rozložení tepelných toků způsobených okrajovými nestabilitami v axiálně symetrickém i nesymetrickém plazmatu. Výsledky porovnáváme publikovanými experimentálními pozorováními. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Termomechanický model pneumatiky
Vaníček, Jan ; Štětina, Josef (oponent) ; Porteš, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematiku termomechaniky pneumatik osobních vozů. Po rešeršní části řešící již existující modely pneumatik následuje praktická část, která je založena na návrzích termomechanických modelů. První z nich určuje závislost teploty na tlaku vzduchu uvnitř pneumatiky při změně teploty. Druhý termomechanický model vystihuje všechny tepelné toky, které se týkají pneumatiky za jízdy vozidla. Třetí termomechanický model počítá teploty jednotlivých částí pláště v průběhu jízdních zkoušek. Všechny modely jsou naprogramovány v prostředí MATLAB.
|
|
|
Matematická simulace průběhu teplot v podzákladí a vytvoření modelu odpovídajícího reálnému stavu.
Charvátová, Pavlína ; Katunský,, Dušan (oponent) ; Ostrý, Milan (oponent) ; Čupr, Karel (vedoucí práce)
Stále se zvyšující požadavky na nízké tepelné ztráty a energetickou náročnost budovy ovlivňují energetické výpočty. Jsou kladeny vyšší požadavky na přesnost výpočtů. Důležitou součástí tepelnětechnických výpočtů je stanovení správných okrajových podmínek. Důležitým vstupním faktorem je především vnitřní a vnější prostředí a pro tato prostředí je nejdůležitějším parametrem převážně teplota. Nejedná se vždy pouze o teplotu vnějšího prostředí, ale prostředí, které přiléhá k zemině nebo k nevytápěným či jinak vytápěným prostorům. Možnosti modelování teplot pod objektem jsou popsány v normě ČSN EN ISO 10211. Tato norma stanovuje podrobnosti pro geometrický model pro numerický výpočet tepelných toků ke zhodnocení celkové tepelné ztráty budov nebo její části a také pro odvození lineárních a bodových činitelů prostupu tepla; dále pro výpočet minimálních povrchových teplot ke zhodnocení rizika povrchové kondenzace a stanovení teplotních faktorů povrchu. Jedná se o dva odlišné výpočtové modely. Proto by bylo vhodné tyto výpočty zjednodušit formou zjednodušení okrajových podmínek, a sice v určité úrovni pod terénem vést izotermu, která bude považována za okrajovou podmínku, což vychází také z dlouhodobých zkušeností s "nezámrznou" hloubkou. Tento výpočet by byl jednoznačný, přehledný a jednoduchý.
|
|
|
Vliv typu aktivátoru na reologii alkalicky aktivované strusky
Markusík, David ; Smilek, Jiří (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá reologií alkalicky aktivovaných struskových past (AAP) z důvodu důležitosti těchto vlastností u stavebních pojiv pro zpracování a aplikaci. Jsou zde zkoumány vlivy koncentrací aktivačních roztoků hydroxidu sodného a draselného na reologické vlastnosti připravovaných AAP. Po základní charakterizaci aktivačních roztoků byly provedeny rotační a oscilační reologická měření připravovaných past a pro porovnání i stanovení na střásacím stolku. Dále byly zkoumány závislosti doby tuhnutí na koncentraci aktivátoru a reologické a kalorimetrické sledování průběhu hydratace. Zjištěné výsledky prokazují zásadní vliv koncentrace a typu aktivátoru na veškerá prováděná stanovení. U past aktivovaných hydroxidem draselným dochází s narůstající koncentrací ke snižování viskozity, což koreluje s nárůstem hodnot rozlití na střásacím stolku. V případě hydroxidu sodného dochází s nárůstem koncentrace ke ztekucování do 25 hm. %. Poté došlo k prudkému snížení tekutosti, což koreluje hodnotami na střásacím stolku i průběhy paměťového modulu z oscilačních měření. V prvních minutách po namíchání byl prokázán prudšího nárůstu meze toku pro pasty s vyšší koncentrací aktivátoru.
|
|
|
Simulace tepelně-aktivovaných základových konstrukcí budov
Sliva, Matěj ; Adam, Pavel (oponent) ; Šikula, Ondřej (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tématem geotermálních základových konstrukcí. Cílem práce je nalezení optimálního způsobu vinutí potrubí pro teplonosnou kapalinu v pilotách. Toto je řešeno pomocí CFD simulací v programu ANSYS Fluent. Sledují se směrodatné parametry jako tlaková ztráta, tepelné toky a součinitel přestupu tepla v okruhu jedné piloty na dvou způsobech instalace potrubí – Single coil, kde je vratné potrubí vedeno středem piloty a Duplex coil s vratem ve tvaru spirály.
|
host ::
RSS.