|
| |
|
|
Empatie učitele a žáků
Kryllová, Kateřina ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Váňová, Michaela (oponent)
Tématem této diplomové práce je dovednost empatie učitele, žáků a její vztah k efektivitě učení. V teoretické části je vymezený pojem empatie a problematika definice tohoto pojmu. Autorka se dále věnovala tématu rozvoje empatie a jejímu vztahu k bezpečnému třídnímu klimatu. V diplomové práci jsou dále popsány faktory, které ovlivňují úroveň empatie u jedince. Práce vysvětluje roli empatie v komunikaci učitele a žáka a komunikační bloky, které projevování empatie brání. Dále je popsán vliv empatie na efektivitu vzdělávání v oblastech, ve kterých emoce žáků hrají klíčovou roli. V závěru teoretické části jsou uvedené také možnosti rozvíjení učitelovy dovednosti empatie a praktiky, kterými je možné rozvíjet empatii žáků v prostředí třídy na 1. stupni. V praktické části diplomové práce je cílem zjistit, jaké představy mají budoucí učitelé o empatii. Výzkum si klade za cíl zjistit, jak studenti učitelství definují empatii, zda si myslí, že mohou svou úroveň empatie rozvíjet, zda je možné rozvíjet úroveň empatie žáků ve třídě a jak. Druhým cílem praktické části je sestavení výukové lekce a její realizace. Lekce přinese výzkumníkům hlubší porozumění o tom, jak studenti učitelství nad tématem empatie přemýšlejí. K naplnění výzkumného cíle pracovala autorka s metodou dotazování a jejími respondenty byli...
|
|
| |
|
|
Rozvoj sociálních dovedností u žáků s poruchou autistického spektra
Muchová, Marta ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Navazování sociálních vztahů nás provází po celý náš život a jsou pro nás zdrojem uspokojení. Zatímco však tyto sociální kontakty přináší pro zdravé děti radost, dětem s diagnózou poruchy autistického spektra jsou často oblastí velmi neznámou, plnou nejistot a obav. Sociální oblast je komplex několika oblastí, které spolu navzájem souvisí, a pokud tyto oblasti nebo některé z nich dítě nezvládá a nechápe je, nedokáže dobře fungovat v interakcích s ostatními lidmi. Mezi oblasti, které napomáhají dítěti získat vhodné sociální kompetence, patří komplex kognitivních, percepčních, motorických i emočních schopností. Proto je vhodné se během nácviku sociálních dovedností zaměřit na všechny tyto oblasti, abychom dosáhli co nejlepších výsledků. Tato diplomová práce se zabývá rozvojem sociálních dovedností u žáků s poruchou autistického spektra (PAS). Cílem práce je popsat metody a možnosti při intervenci žáků s poruchou autistického spektra v oblasti rozvoje sociálních dovedností, imitace i jemné motoriky a zhodnotit vývoj v jednotlivých oblastech. Diplomová práce je rozepsána do čtyřech kapitol. První kapitola pojednává o historii a vývoji terminologie poruch autistického spektra. Druhá kapitola se zaměřuje na sociální vývoj, imitaci, jemnou motoriku a hru u dětí s poruchou autistického spektra. Třetí...
|
|
|
Využití stavebnic žáky o přestávkách
Chvátalová, Šárka ; Jirotková, Darina (vedoucí práce) ; Slezáková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá volnou hrou se stavebnicí o přestávce. Klade si za cíl prozkoumat, jaký přínos má volná hra se stavebnicí pro žáky 1. stupně ZŠ. Celá práce je rozčleněna na 3 kapitoly, z nichž každá se zabývá významem hry se stavebnicí pro jednu z následujících oblastí. První část se věnuje přínosu hry pro rozvoj matematických dovedností žáků, druhá jejímu přínosu pro rozvoj sociálních dovedností žáků. Třetí se pak zabývá tím, jaký význam může mít pozorování žáků při hře pro učitele. Výzkum k této práci probíhal metodou pozorování, během něhož byly pořizovány fotografie a videozáznamy hry dětí. Tyto fotografie a videozáznamy byly následně analyzovány z hlediska všech 3 výše uvedených oblastí. Klíčová slova stavebnice, matematika, geometrie, sociální dovednosti, komunikace, kooperace, přestávka
|
|
| |
|
|
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
ŠTĚPÁNKOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo zjistit přínos sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra ve vybraném zařízení, a to jak z pohledu rodičů, tak sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. Do teoretické části byly zahrnuty základní pojmy týkající se poruchy autistického spektra, rodiny s dítětem s poruchou autistického spektra, informace o sociálně aktivizačních službách pro rodiny s dětmi. V empirické části byla zodpovězena hlavní výzkumná otázka týkající se přínosu sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra. Prostřednictvím dílčích výzkumných otázek jsem se snažila zmapovat přínos jednotlivých činností sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, konkrétně přínos výchovných vzdělávacích a aktivizačních činností, sociálně terapeutických činností a nácviků sociálních dovedností. Pro výzkum byla vybrána kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Data byla analyzována prostřednictvím metody vytváření trsů. Výzkumné soubory byly zvoleny pomocí účelového výběru. První výzkumný soubor tvořilo 6 rodičů a druhý soubor 2 sociální pracovnice a 2 pracovnice v sociálních službách splňující předem stanovená kritéria. Výzkum ukázal, že přínos sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra je v tom, že se rodině dostane pomoci za každé situace, rozvíjí se jim dítě, získávají kontakt s jinými rodinami, se kterými tak mohou sdílet své starosti, poradit se a získají pocit, že nejsou sami. Za přínosné se jeví také použití terénní sociální práce, protože dítě pracuje v přirozeném prostředí, využívá nabyté dovednosti v praxi, dítě se učí dovednosti běžného dne, rodina získá nové zážitky, ale také chvíli pro sebe. Jako hlavní přínosy výchovných vzdělávacích a aktivizačních činností uváděli rodiče dětí s PAS kontakt s ostatními dětmi, rozvoj dítěte, adaptace na hluk, kontakt s ostatními rodiči, zapojení sourozence do aktivit a odpočinek rodiče během aktivit. Sociální pracovnice a pracovnice v sociálních službách spatřovaly přínos výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností rovněž v odpočinku pro rodiče, sociálním kontaktu, ale také v naučení dovedností pro běžný život, kvalitnější komunikaci, rozvoji pohybových dovedností, a faktu, že se rodina začleňuje do společnosti. Jako hlavní přínosy sociálně terapeutických činností u rodin s poruchou autistického spektra uváděli rodiče nasměrování terapeutem, získání pocitu, že vše lze vyřešit, sdílení starostí a vnitřní klid. Sociálním pracovnicím spatřovali v této kategorii za přínosné, že se rodiny podporují navzájem, snižuje se u nich stres a dítě se rozvíjí v sociální oblasti. Mezi hlavní přínosy nácviků sociálních dovedností uvádějí rodiče dětí s PAS to, že mají volno, děti se učí toleranci, přizpůsobují se, učí se nápodobou, spolupracovat a být součástí kolektivu, zkvalitňuje se jim komunikace, nabyté dovednosti aplikují v praxi. Sociální pracovnice a pracovnice v sociálních službách rovněž považují za přínosné rovněž to, že rodiče mají chvíli pro sebe, ale také, že rodiče mohou využít skupinovou konzultaci ohledně průběhu terapie, rodič vidí pokroky dítěte, děti se učí vyjadřovat své potřeby a především ovládat své emoce Bakalářská práce bude sloužit jako zpětná vazba pro pracovní tým v Občanském sdružení ProCit, z.s. ohledně smysluplnosti a kvalitě poskytovaných sociálně aktivizačních činností.
|
|
|
Nácvik a rozvíjení sociálních dovedností, soběstačnosti a sebeobsluhy lidí s kombinovaným postižením prostřednictvím sociální rehabilitace
VOKURKOVÁ, Kateřina
Hlavní myšlenkou a posláním této bakalářské práce je přiblížit a objasnit způsoby nácviku a rozvoje sociálních dovedností soběstačnosti a sebeobsluhy u osob s kombinovaným postižením. Cílem bakalářské práce je identifikovat potřeby konkrétních osob s kombinovaným postižením v oblasti soběstačnosti a sebeobsluhy. Následně popsat a v praxi vyzkoušet možnosti nácviku vybraných dovedností a zhodnotit jejich dopad do běžného života lidí s kombinovaným postižením. Cíl jsem splnila pomocí kazuistik, které jsou obsažené v praktické části této práce. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část je část teoretická a obsahuje několik kapitol. První kapitola se zabývá historií péče o osoby se zdravotním postižením. Druhá kapitola se věnuje zdravotnímu postižení a etiologii zdravotního postižení. Následující kapitoly se zaměřují na ucelený systém rehabilitace, sociální služby dle zákona, sociální rehabilitaci nebo na cílovou skupinu osob. Další kapitoly popisují přechod z dětství osob s kombinovaným postižením do dospělosti, dospělost, rozebírají sociální dovednosti, soběstačnost a sebeobsluhu. Poslední kapitola z teoretické části se zabývá kvalitou života osob s postižením. Praktická část bakalářské práce je vypracována formou kvalitativního šetření. V této části práce jsou popsány metody, se kterými se pracovalo, tj. metoda zúčastněného pozorování, analýza dokumentace, metoda přímé edukace a kazuistika. Práce pokračuje kazuistikami osob s kombinovaným postižením, jejich nácviků a pokroků v plnění daného cíle. Následuje diskuze a závěr bakalářské práce. Dle mého názoru je sociální rehabilitace ve velkém rozvoji, pomáhá stále více uživatelům. Dostává se do povědomí veřejnosti a využívá ji stále více osob.
|
|
| |
|
|
Sociálně terapeutické dílny jako možnost integrace osob s mentálním postižením
Feherová, Markéta ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na službu sociálně terapeutické dílny jako na jednu z možných podpor při integraci osob s mentálním postižením do běžného života. V první části své práce shrnuji teoretické poznatky týkající se charakteristiky mentálního postižení. Další kapitola pojednává o integraci osob s mentálním postižením, jejich potřebách a právech, včetně možných znevýhodněních v některých sférách běžného života. Následuje vymezení služby sociálně terapeutické dílny. V závěru teoretické části se věnuji podpoře jednotlivých oblastí. Cílem empirické části je charakterizovat jakou roli hrají sociálně terapeutické dílny, při integraci lidí s mentálním postižením do běžného života. Ze získaných výsledků vyplývá, že sociálně terapeutické dílny mohou mít pro uživatele pozitivní přínos v jednotlivých oblastech jejich života a tím také může teoreticky docházet i k snadnějšímu začlenění do života běžné společnosti. Tento přínos je však velmi závislý na individuálních možnostech každého jedince a také se odvíjí od míry a hloubky jejich postižení. Někteří uživatelé tedy mohou dosáhnout optimální míry samostatnosti a zlepšit své společenské i profesní uplatnění. U některých může dojít alespoň k určitým zlepšením v jednotlivých oblastech a tím tak lze podpořit jejich kvalitu života. Docházení do dílen, se tak může...
|
host ::
RSS.