|
|
Who Governs? The Participation of Ministers in Council Meetings
Vlček, Václav ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tématem této diplomové práce je účast ministrů členských států Evropské unie na jednání Rady EU. Práce si zaprvé klade za cíl prozkoumat účast jako takovou, tj. jak často se ministři účastní a jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a konfiguracemi Rady. Za druhé má tato práce ambici odhalit faktory na institucionální (evropské), národní a vládní úrovní, jež účast ministrů ovlivňují. Z teoretického hlediska se práce opírá o teorii racionální volby. Po metodologické stránce byla zvolena kvantitativní analýza založená na rozsáhlém datasetu sestaveném pro období 2009 - 2014 a logistické regresi. Práce dochází k závěrům, že ministři na jednání Rady jezdí poměrně často - průměr za dané období činil 64%. Z hlediska jednotlivých faktorů je konstatováno, že ministři reprezentující předsednický stát jezdí na setkání Rady častěji. Stejně tak je účast vyšší, pokud se na agendě konkrétního jednání nachází mnoho bodů či pokud daný ministr reprezentuje proevropsky orientovanou vládu. Naopak, pravděpodobnost účasti ministra klesá, pokud se v dané zemi blíží legislativní volby. Výsledkem analýzy také je, že postoj veřejnosti vůči Evropské unii nehraje v této otázce žádnou roli. Výsledky jsou následně interpretovány z hlediska diskuze na téma demokratického deficitu Evropské unie. Autor se na základě...
|
|
|
Legislativní proces v EU: statistiky a přehledy
Kovařík, Tomáš ; Burget, Radek (oponent) ; Očenášek, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá legislativním procesem Evropské unie z hlediska délek provádění jednotlivých kroků tohoto procesu. V první části práce je popsán legislativní proces, jeho kroky a jsou rozebrány jednotlivé postupy schvalování. V druhé části je popsán návrh aplikace a různé druhy statistik. Třetí část se pak zabývá popisem vytvořené aplikace pro zobrazování vytvořených přehledů, grafů a statistik.
|
|
|
Ako bysme mohli googliť efektivnejšie ?
Kolesárová, Lucia ; Shapiro, Irina (oponent) ; Macháček, Mikuláš (vedoucí práce)
Google v súčasnosti poskytuje takmer všetky typy informácií podobným spôsobom - užívateľovi ponúka zoznam web stránok. Ale Každá informácia potrebuje iný spôsob sprostredkovania. Iný spôsob vizualizácie. Preto som sa rozhodla vytvoriť Google budúcnosti. Zameriavam sa na nový spôsob šírenia informácií a komunikácie. Vytvorila som nové nástroje, ktoré pomáhajú k dosiahnutiu tejto vízie. Tieto nástroje fungujú v rozšírenej realite. Moja diplomová práca je predovšetkým dielom design fiction a informačného designu. Extrapoláciou vytváram možné scenáre budúcnosti. Možnosti nástrojov Googlu budúcnosti sú odvodené zo súčasných technológií.
|
|
|
Fourierova řada a její vlastnosti
Sladká, Pavla ; Žák, Libor (oponent) ; Štarha, Pavel (vedoucí práce)
Funkční řady, a zejména pak řady Fourierovy, jsou důležitým matematickým aparátem využívaným v rozmanitých technických oborech. Velmi podstatnou skupinu mezi funkčními řadami tvoří mocninné řady, které se pro svoji jednoduchost aplikují při řešení nejrůznějších úloh. Rozvojem funkce do mocninné řady, tj. Taylorovou řadou, rozumíme nalezení mocninné řady, jejímž součtem je právě daná funkce. Tyto rozvoje jsou vhodné především v tom smyslu, že řadu operací (vyčíslení funkčních hodnot, limit, derivací a integrálů) lze provést pro tyto rozvoje snadněji, než pro funkce samotné. Fourierovy řady se používají při studiu jevů s periodickým charakterem. Výhodou těchto řad je skutečnost, že požadavky kladené na jejich konvergenci k rozvíjené funkci jsou slabší než v případě rozvojů do Taylorových řad. Rovněž výpočet koeficientů může být jednodušší než u řad Taylorových. Rozvojů funkcí do Fourierových řad se s úspěchem používá především k hledání (periodických) řešení obyčejných a parciálních diferenciálních rovnic. Tuto metodu řešení nazýváme Fourierovou metodou či Fourierovou metodou separací proměnných pro způsob konstrukce speciálních funkcí.
|
|
|
Činnost parlamentu v období výkonu předsednictví v Radě EU: Studie č. 1.173
Částek, Michal ; Medková, Eva ; Němec, Jan ; Pecháček, Štěpán
Hlavním cílem studie je představit způsob zapojení čtyř národních parlamentů do projednávání agendy Evropské unie a jejich participace na přípravách a realizaci předsednictví dotyčných zemí v Radě EU. Práce si také klade za cíl poukázat na možnosti zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů Evropské unie a také na rostoucí možnosti parlamentní diplomacie a zapojování parlamentů do mezinárodněpolitických otázek. Pro naši studii jsme vybrali čtyři země, resp. národní parlamenty (Finsko, Itálie, Nizozemsko, Rakousko), které vykonávaly předsednictví v posledních letech (popř. se na předsednictví aktivně připravují - Finsko). S výjimkou Itálie se jedná o členské státy se srovnatelnou velikostí s ČR a zkušenosti jejich národních parlamentů poskytují vhodnou inspiraci pro zapojení českého parlamentu do předsednictví v Radě EU. Poslední část studie se věnuje současnému zapojení Parlamentu České republiky, s důrazem na Poslaneckou sněmovnu, do projednávání agendy Evropské unie a možnostem zapojení českého parlamentu do předsednictví ČR v EU.
Plný text:  PDF
|
|
|
Společná zahraniční a bezpečnostní politika Unie po Lisabonské smlouvě: Studie č. 3.082
Pecháček, Štěpán
Studie popisuje institucionální a rozhodovací rámec společné zahraniční a bezpečnostní politiky v kontextu změn, které v této oblasti přinesla Lisabonská smlouva. Společná zahraniční a bezpečnostní politika je Lisabonskou smlouvou prostřednictvím společných cílů propojena s dalšími činnostmi Unie, které mají dopad na unijní vnější vztahy, jako je např. společná obchodní politika nebo rozvojová politika. S tím souvisí vytvoření nové funkce Vysokého představitele Unie pro zahraniční vztahy bezpečnostní politiku, který personálně propojuje činnost Rady a Komise v oblasti vnějších vztahů. V oblasti rozhodovacích procesů k žádné podstatné změně nedošlo, nadále je smluvně chráněn státní zájem, který umožňuje členskému státu vetovat rozhodnutí. Autor konstatuje, že i přes výrazné změny, které Lisabonská smlouva přináší, především pokud jde o institucionální strukturu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a její propojení s vnějšími vztahy Unie prostřednictvím společných cílů, společná zahraniční a bezpečnostní politika je i nadále vytvořena jako svébytný pilíř evropské integrace.
Plný text: PDF
|
|
|
Postavení Rady a Parlamentu v rozhodovacím procesu Evropské unie
Gajdošová, Radka ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Pluskalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postavením Rady a Evropského parlamentu v rozhodovacím procesu Evropské unie. Je zde popsán vývoj tohoto vztahu od samého počátku moderní evropské integrace až po poslední revizi zakládajících smluv. Na začátku integrace bylo propojení těchto institucí téměř nulové a zároveň Parlament neměl skoro žádné pravomoci v rozhodovacím procesu. Dlouhým vývojem, kdy od šedesátých let Parlament postupně získával čím dál tím větší pravomoci, se tyto dva orgány dostaly v rozhodovacím procesu na stejnou úroveň. První dvě kapitoly řeší historický vývoj vztahu Rady a Parlamentu a poslední kapitola zajišťuje propojení s aktuálním vývojem integrace, protože vysvětluje změny v tomto vztahu po implementaci Lisabonské smlouvy
|
|
| |
|
|
Proces institucionálních reforem EU vzhledem k jejímu rozšíření
Pohunková, Hana ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Diplomová práce byla zpracována na téma Proces institucionálních reforem EU vzhledem k jejímu rozšíření. Práce se skládá ze dvou hlavních částí -- části teoretické a části praktické, každá část je navíc rozdělena do několika kapitol. První teoretická část práce pojednává o smlouvách, kterými se zakládaly nebo měnily hlavní evropské instituce, dále se samostatně zabývá problematikou Lisabonské smlouvy a ve třetí kapitole pak popisuje pět hlavních institucí EU, tedy Parlament, Radu, Komisi, Soudní dvůr a Účetní dvůr. Praktická část práce byla zpracována na základě vlastního výzkumu, kterého se zúčastnily téměř dvě stovky respondentů a který byl zaměřen na zjišťování úrovně znalostí respondentů o institucích EU. Výsledky průzkumu jsou analyzovány pomocí grafů a tabulek a doplněny komentářem. V závěru práce jsou uvedeny možnosti a doporučení, které by měly pomoci vylepšit povědomí široké veřejnosti o správě EU.
|
host ::
RSS.