|
|
Ochrana osobnosti ve zdravotnictví
Šrámková, Denisa ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Předmětem této diplomové práce je "Ochrana osobnosti ve zdravotnictví", přičemž se jedná o téma zásadní a především aktuální. Po rekodifikacích relevantních právních předpisů - zejména současného občanského zákoníku, který je vybudován na přirozenoprávní koncepci - je na ochranu osobnosti kladen větší důraz a obecně se též změnilo nahlížení na újmu na osobnostních právech. Ta je nově nazývaná "náhrada při újmě na přirozených právech člověka" a uplatňování nároků na náhradu škody a odčinění nemajetkové újmy je již spojeno do jediného soudního řízení. Diplomová práce je rozdělena na čtyři části, kdy první část seznamuje se základními pojmy vztahujícími se k osobnostním právům a dále ke zdravotnické problematice, včetně vysvětlení termínu "lege artis". Druhá část diplomové práce představuje příslušnou právní úpravu, a to jak vnitrostátní, tak úpravu, která má základ v mezinárodních pramenech. Třetí a nejrozsáhlejší část se věnuje ochraně osobnosti pacienta, která je vymezena skrze individuální práva pacienta při poskytování zdravotní péče. Hovoří o právu pacienta na postup "lege artis" při poskytování zdravotních služeb, o právu pacienta na informace a související informovaný souhlas (na který je v diplomové práci brán větší zřetel), o povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků a oblasti...
|
|
|
Ochrana veřejně známé osobnosti v médiích
Frejtichová, Dominika ; Šustek, Petr (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Účelem práce je analyzovat ochranu veřejně známé osobnosti v médiích. Hlavním cílem práce je popsat institut VZO, jeho obsah a ochranu VZO v médiích. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje média a mediální právo, historii ochrany veřejně známé osobnosti v médiích a hodnotí prameny. V úvodu je rovněž charakteristika hlavních cílů práce, tedy vymezení institutu, jeho smyslu, komparace české a zahraniční judikatury atd. Druhá kapitola definující veřejně známou osobnost je rozdělena do třech podkapitol. První část popisuje terminologii, vymezení a vznik VZO. Druhá část se zabývá rozdílnými kategoriemi VZO, jako VZO absolutní a relativní, veřejný činitel, atd. Třetí část vysvětluje specifika VZO v mediích, kterými jsou privilegovaná pozice, snazší přístup do médií a subsidiarita soudní moci. Třetí kapitola se zabývá konfliktem médií a osobnostního práva. Kapitola je rozdělena do třech částí. První část pojednává o konfliktu mezi všeobecným osobnostním právem, svobodou slova a právem na informace. Druhá část popisuje omezení všeobecného osobnostního práva ve veřejném zájmu, zásadu proporcionality a práva a povinnosti novinářů. Třetí část se zabývá sférami života VZO a různými způsoby zásahu do všeobecného osobnostního práva VZO, kterými jsou zásah do soukromí a pomluva....
|
|
| |
|
|
Ochrana osobnosti ve vztahu k médiím
Šedo, Jakub ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje střetům práva na ochranu osobnosti s činností médií, která reprezentuje výkon svobody projevu a práva na informace. Zaměřuje se především na zodpovězení otázek: jakým způsobem je osobnost fyzické osoby v našem právním řádu chráněna před neoprávněnými zásahy médií , co je považováno za přiměřený a co už za nepřiměřený zásah do osobnostních práv fyzické osoby a zda se fyzická osoba, do jejíchž osobnostních práv bylo médii neoprávněně zasaženo, může domoci dostatečného zadostiučinění za újmu, která jí byla tímto neoprávněným zásahem způsobena. Práce je rozdělena na šest částí. První částí je úvod, ve kterém je popsáno hlavní zaměření práce a formulovány otázky, kterými se práce zabývá. Druhá část je vyčleněna pro pojednání o všeobecné úpravě práva na ochranu osobnosti podle obecné úpravy obsažené v zákoně č. 40/1963 Sb., občanském zákoníku. Třetí část se zabývá způsoby ochrany osobnosti fyzické osoby, které jí poskytují normy mediálního práva obsažené v mediálních zákonech a nejčastějšími formami zásahů médií do osobnostních práv fyzických osob. Jelikož v průběhu tvorby této práce nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Je čtvrtá část této práce věnována úpravě práva na ochranu osobnosti obsažené v tomto zcela novém soukromoprávním kodexu. V páté části je...
|
|
|
Peněžitá náhrada imateriální újmy v českém soukromém právu
Čuříková, Pavla ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Peněžitá náhrada imateriální újmy v českém soukromém právu (shrnutí) Účelem mé disertační práce je analyzovat morální a materiální satisfakci v českém soukromém právu. Mým záměrem bylo poskytnout ucelený přehled těchto institutů, které představují významný fenomén naší doby. Význam ochrany osobnosti vzrostl ve 20. století a je spojen s rozvojem ochrany lidských práv a svobod. V posledních letech též s ohledem na sdělovací prostředky a globální společnost. Mým cílem bylo nejen poskytnout přehled základních institutů a prostředků ochrany osobnosti, ale také ukázat širší souvislosti tohoto tématu, zasadit je do rámce soudní judikatury a nastínit evropské aspekty. Ve své práci jsem se již nevěnovala části týkající se ústavního práva a dalšímu výkladu základních pojmů, protože jsem se jimi již zabývala ve svých dřívějších pracích. Kapitola první má za cíl poskytnout úvod do problematiky mé disertační práce podávající přehled jednotlivých kapitol a krátký komentář. Kapitola druhá a třetí je věnována základním institutům vztahujícím se k ochraně osobnosti, morální a materiální satisfakci. Ukazují význam těchto institutů a také čtenáře uvádí do problematiky. Kapitola čtvrtá se zabývá historií ochrany osobnosti. Ochranu osobnosti je nezbytné pochopit v širším historickém kontextu. Zvláštní pozornost je věnována...
|
|
|
Ochrana osobnosti v mediálním právu
Brostík, Ondřej ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Ochrana osobnosti v mediálním právu Cílem této rigorózní práce je zhodnotit a analyzovat právní institut ochrany osobnosti, a to jednak z hlediska obecné občanskoprávní úpravy a jednak také z pohledu příslušných institutů z oblasti mediálního práva. Vzhledem k tomu, že zákonná úprava ochrany osobnosti je z velké míry dotvářena rozhodovací praxí soudů je v této práci kladen důraz zejména na rozbor relevantní judikatury. S ohledem na budoucí rekodifikaci soukromého práva v České republice se práce věnuje také právní úpravě ochrany osobnosti "de lege ferenda". První část definuje a vymezuje základní pojmy, týkající se obecné právní úpravy ochrany osobnosti. Tato část práce podává komplexní výklad platné právní úpravy tohoto institutu obsažené v občanském zákoníku včetně popisu vztahů mezi jednotlivými pojmy a poukazuje také na některé otázky spojené se současnou právní úpravou. Ve druhé části se autor zaměřuje na problematiku mediálního práva a zejména pak na rozbor specifických institutů ochrany osobnostních práv, které jsou v mediálním právu obsaženy. Těmito instituty jsou zejména právo na odpověď a právo na dodatečné sdělení. Další část práce je věnována podrobné analýze některých vybraných otázek ochrany osobnosti z pohledu judikatury soudů. Do těchto vybraných otázek byl zařazen konflikt práva na...
|
|
|
Ochrana veřejně známé osobnosti v médiích
Frejtichová, Dominika ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Účelem práce je analyzovat ochranu veřejně známé osobnosti v médiích. Hlavním cílem práce je popsat institut VZO, jeho obsah a ochranu VZO v médiích. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje média a mediální právo, historii ochrany veřejně známé osobnosti v médiích a hodnotí prameny. V úvodu je rovněž charakteristika hlavních cílů práce, tedy vymezení institutu, jeho smyslu, komparace české a zahraniční judikatury atd. Druhá kapitola definující veřejně známou osobnost je rozdělena do třech podkapitol. První část popisuje terminologii, vymezení a vznik VZO. Druhá část se zabývá rozdílnými kategoriemi VZO, jako VZO absolutní a relativní, veřejný činitel, atd. Třetí část vysvětluje specifika VZO v mediích, kterými jsou privilegovaná pozice, snazší přístup do médií a subsidiarita soudní moci. Třetí kapitola se zabývá konfliktem médií a osobnostního práva. Kapitola je rozdělena do třech částí. První část pojednává o konfliktu mezi všeobecným osobnostním právem, svobodou slova a právem na informace. Druhá část popisuje omezení všeobecného osobnostního práva ve veřejném zájmu, zásadu proporcionality a práva a povinnosti novinářů. Třetí část se zabývá sférami života VZO a různými způsoby zásahu do všeobecného osobnostního práva VZO, kterými jsou zásah do soukromí a pomluva....
|
|
|
Ochrana osobnosti v bulvárních médiích v českém a anglickém právním prostředí
Smolková, Kateřina ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Ochrana osobnosti v bulvárních médiích v českém a anglickém právním prostředí Abstrakt v českém jazyce Účelem práce je analyzovat přístup k ochraně osobnostních práv v médiích se zřetelem na média bulvárního charakteru. Hlavním cílem práce je popsat přístup k ochraně osobnostních práv v České republice a v Anglii ve vztahu k médiím a to zejména bulvárního charakteru, styčné body a naopak rozdíly v něm. Práce je rozdělena do celkem sedmi částí. První část se věnuje médiím, jejich základní charakteristice a charakteristice médií bulvárního charakteru, dále obsahuje vymezení odpovědnosti za obsah médií, opravných prostředků podle mediálních zákonů a stručný náhled do práv a povinností novinářů. Druhá část uvádí prameny práva na ochranu osobnosti v České republice a v Anglii se zřetelem k rozdílnosti právních systémů těchto zemí. Třetí část se věnuje pojetí ochrany osobnostních práv s ohledem na přístup k základním lidským právům, z nichž ochrana osobnosti vychází, v České republice a v Anglii, a dále vymezení veřejně známé osobnosti a veřejného zájmu. Ve čtvrté části se zabývám pojetím práva na svobodu projevu se zohledněním přístupu českého, anglického a Evropské úmluvy o lidských právech jako styčného bodu. Pátá část je věnována konfliktu práva na ochranu osobnosti a práva na svobodu projevu a zásahu do...
|
|
|
Ochrana osobnosti z hlediska právní filozofie a platného práva
Němec, Ronald ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Harvánek, Jaromír (oponent) ; Beran, Karel (oponent)
OCHRANA OSOBNOSTI Z HLEDISKA PRÁVNÍ FILOZOFIE A PLATNÉHO PRÁVA 1. Závěr Na právo se můžeme dívat ze dvou hlavních pohledů. Právo buď je jen soubor psaných pravidel, které jsou připraveny lidmi na základě jistých zájmů, nebo jde o soubor pravidel, které jsou sice psané, ale jejich podstata vychází z vyššího normativního systému. První pohled je pohledem současným. Současná právní věda preferuje platné právo jako soubor pravidel, uveřejněných ve sbírce zákonů. Co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Avšak tato právní filozofie vede k destabilizaci společnosti. Zákonodárce každý rok přijímá stovky novel a vytváří nové zákony, aby postihl nové skutečnosti, které se objevují ve společnosti. I přes snahu zákonodárce, je společnost stále nespokojenější s právním stavem společnosti. Společnost zjišťuje, že právo neplatí pro ty, kteří jsou schopni si najmout velké právní kanceláře, jenž jim dokáží nalézt mezeru v zákoně. I. Kant jako jeden z prvních nastínil problém mezi legalitou a legitimitou. Nejde však jen o otázku u zákonodárce, zdali činí legitimně i legálně, ale i u recipienta právní normy. Je každý legální úkon recipienta právního řádu České republiky legální i legitimní? Legální, pokud není v nesouladu s právním řádem, ano. Ale je i legitimní? A je i morální? juspozitivismu stačí jen ta skutečnost, že akt...
|
|
|
Tradiční a nové právní instituty v prostředí internetové sítě
Miroš, Petr ; Dobřichovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Shrnutí Internet se stal největším fenoménem posledních dvou desítek let. Výrazným způsobem působí na společnost a mění její chování v soukromém, obchodním i veřejném životě. Snadným propojením s téměř jakoukoli částí světa se stala dnešní společnost skutečně globální. Usnadnění a výrazné urychlení komunikace a přenosu i dat poměrně velkého objemu s sebou přináší i mnohé obtíže a rizika. Z tohoto důvodu se tato práce zaměřila na některé jevy a odpovídající právní instituty, včetně těch, které jsou díky vývoje internetu povahy zcela nové. Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí podle oblastí, kterých se týká. První část se věnuje obecným otázkám internetu, jeho vzniku a základních otázek z hlediska jeho struktury, fungování a právních dopadů. Další část popisuje internet z pohledu práv autorských a dopadů na tento právní institut. Právní dopady P2P sítí, postavení ISPs a legislativní vývoj v některých zemích, jehož důsledkem je omezování základních lidských práv a svobod ve prospěch vyšší efektivity při aplikaci autorskoprávní legislativy, je rovněž předmětem této části. Třetí část se zabývá zcela novým institutem, doménovými jmény. Přestože jejich právní povaha v mnoha zemích včetně České Republiky není dosud zcela jasná, tento nástroj může mít mnohé obchodněprávní i ekonomické dopady. Poslední institut...
|
host ::
RSS.