|
|
Mitochondriální genom v ontogenezi
Töröková, Petra ; Brdička, Radim (vedoucí práce) ; Černý, Viktor (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo porovnání sekvence HVRII oblasti mitochondriálního genomu ve vzorcích pupečníkové krve a buněk dutiny ústní stejných jedinců odebrané v průměru 10 let od narození. Je známo, že během ontogeneze probíhají v lidském genomu změny. O to více v mitochondriálním genomu, který vykazuje vyšší mutační rychlost a navíc o něj nepečují opravné mechanismy. Ve starších jedincích byla nalezena celá řada mitochondriálních odchylek nahromaděných v různých tkáních v průběhu ontogeneze. Tato práce se však zaměřuje na detekci těchto změn již u mladších jedinců. Tkáňově specifická variabilita vznikající během ontogeneze může mít nepříznivý dopad na nejrůznější studie, které se opírají o mtDNA. Vzhledem k tomu, že vzorky souboru byly odebrány ve dvou z hlediska životního prostředí odlišných regionech (Teplice / Prachatice), byly vzorky s nalezenými změnami porovnány z hlediska regionu, ze kterého pocházely, ve snaze prokázat vliv životního prostředí na mutagenezi mitochondriální DNA. Vzorky byly také srovnány z hlediska pohlaví. Dále byla zhodnocena variabilita souboru české populace a vypočten odhad genetické diverzity. Klíčová slova: mitochondriální DNA, HVRII oblast, ontogeneze, polymorfismus
|
|
|
Sledování ontogenetického vývoje mandibuly na základě metod geometrické morfometrie
Kiebelová, Alena ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Během ontogeneze člověka dochází k četným vývojovým tvarovým změnám na celé kostře. Diplomová práce se věnuje tvarovým změnám probíhajícím na dolní čelisti, které jsou způsobeny vlivem různých faktorů, jak genetických a hormonálních, tak mechanických. K nejvýznamnějším mechanickým faktorům ovlivňujícím tvar mandibuly, řadíme vývoj dočasné a trvalé dentice, a také rozvoj žvýkacích svalů. Materiál diplomové práce tvoří 34 dětských mandibul známého věku a srovnávací soubor 14 dospělých mandibul. Data byla získána snímáním souřadnic 36 landmarků pomocí přístroje Microscribe G2X a dále zpracována v programech PAST a Morphologika2 za využití metod multivariační statistiky (PCA, MANOVA). Pro detailní analýzu tvarových změn mandibuly bylo využito metod geometrické morfometrie. Stanovený dentální věk se od věku chronologického neliší. Shrneme-li získané výsledky, dolní čelist se během růstu jedince zužuje, tělo se prodlužuje výrazněji v oblasti třetích molárů a větev roste hlavně v oblasti kondylárních výběžků. Během ontogeneze také dochází k zvýraznění prominence brady. V souboru dospělých jedinců je variabilita dána zejména výškou koronoidního výběžku a šířkou těla mandibuly. Hypotéza, že dané věkové skupiny se od sebe signifikantně liší, a tudíž dochází k výrazným tvarovým změnám v důsledku mineralizace chrupu,...
|
|
|
Kinezioterapie u idiopatických skolióz se zaměřením na reflexní lokomoci
Havlová, Zdenka ; Horká, Bohumila (vedoucí práce) ; Savková, Pavlína (oponent)
Autor: Havlová Zdenka Instituce: Rehabilitační klinika LF Hradec Králové Název práce: Kinezioterapie u idiopatických skolióz s přihlédnutím k možnostem reflexní lokomoce Vedoucí práce: Mgr. Horká Bohumila Počet stran: 89 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: idiopatická skolióza, reflexní lokomoce, axiální systém, ontogeneze Bakalářská práce pojednává o kinezioterapii idiopatických skolióz s přihlédnutím k možnostem Vojtovy metody. Zabývá se historií onemocnění, výskytem v populaci, vztahem ontogenetického vývoje a vývojem axiálního systému. Dále popisuje možnosti léčby a seznamuje s nejužívanějšími metodami kinezioterapie. Obsahuje dvě kazuistiky probandek s idiopatickou skoliózou, u nichž byla jako hlavní metoda kinezioterapie použita Vojtova metoda.
|
|
|
Růst a pohlavní dimorfismus u vybraných zástupců listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea).
Vendl, Tomáš ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Knapp, Michal (oponent) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Zlatohlávci jsou známou skupinou brouků s nápadným pohlavním dimorfismem. Přesto, na rozdíl od jiných listorohých brouků, u nich bylo studium tohoto fenoménu poměrně opomíjeno. Týká se to i pohlavního dimorfismu ve velikosti - u živočichů velmi rozšířeného jevu. Ačkoliv byly příčiny tohoto dimorfismu hojně zkoumány na ultimátní úrovni, vývojovým mechanismům je dosud porozuměno málo. Zkoumali jsme proto vývoj pohlavního dimorfismu u několika druhů zlatohlávků lišících se mírou dimorfismu ve velikosti. Zjistili jsme, že zatímco u druhů s výrazným dimorfismem se rozdíly mezi samci a samicemi začínají objevovat již v prvním instaru a dále se během vývoje zvětšují, u méně dimorfních druhů tyto rozdíly vznikají během jediného instaru. Rovněž jsme nalezli variabilitu ve způsobu, jakým dimorfismus vzniká, a to jak mezi druhy, tak mezi instary: jak různá doba vývoje, tak rychlost růstu byly odpovědné za vznik dimorfismu. Ukázali jsme ale také, že se pohlaví můžou lišit v růstové trajektorii - samci pokračují v růstu delší dobu než samice, a to i v případech, kdy celková doba trvání instaru je stejná. Chtěli jsme rovněž doplnit chybějící informace o zastoupení pohlavního dimorfismu ve velikosti u zlatohlávků. Zdá se, že přítomnost větších samců je u zlatohlávků rozšířenější než ve většině hmyzích skupin (v...
|
|
|
Cirkadiánní regulace spánku během ontogeneze člověka
Grieblová, Adéla ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cirkadiánní systém se vyvinul jako systém umožňující přizpůsobit se periodicky se měnícím podmínkám na Zemi. U savců, a tedy i u člověka, je cirkadiánní systém složen z centrálního a periferních oscilátorů generujících cirkadiánní rytmus. Jedním z nejvýraznějších procesů s cir- kadiánním rytmem je cyklus spánku a bdění. Spánek je regulován součinností cirkadiánního a homeostatického procesu. Cirkadiánní regulace spánku se během ontogeneze člověka mění. Změny se týkají hlavně chronotypu, tedy diurnálních preferencí k době spánku a aktivity v ur- čitou denní dobu. V prvních letech života je typický ranní chronotyp. Koncem první dekády života se cirkadiánní fáze začíná opožd'ovat a během adolescence dosahuje maximálního zpož- dění. V dospělosti se preference znovu mění směrem k rannímu chronotypu a ve stáří dosahují extrémního ranního choronotypu. Změny v cirkadiánní regulaci spánku během ontogeneze jsou v některých obdobích života závislé také na pohlaví. 1
|
|
|
Postnatální ontogeneze lebky želvy nádherné (Trachemys scripta)
Čtrnáctová, Lenka ; Brejcha, Jindřich (vedoucí práce) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na deskriptivní analýzu morfologie lebky želvy nádherné (Trachemys scripta elegans). Základem je preparace lebek a standardizovaná fotografická dokumentace většího souboru vzorků. Takto připravená data následně prošla geometricko-morfometrickými analýzami. Vstupní hypotézy práce byly: 1) lebka T. s. elegans je pohlavně dimorfní; 2) lebka T. s. elegans. je tvořena několika samostatnými moduly. Cílem této práce tedy bylo zhodnotit postnatální ontogenezi lebky modelového taxonu a určit vývojové směry diferenciace jeho lebečních struktur. Výsledky ukázaly, že lebka T. s. elegans vykazuje pohlavní dimorfismus ve tvaru. Pohlavní rozdíly jsou výsledkem rozdílů v alometriích růstu lebky a pravděpodobně odrážejí rozdíly v potravních nárocích. Lebka T. s. elegans sestává ze čtyř modulů, kterými jsou: modul obličejové části, modul centrální a modul basikraniální, s možným dalším modulem v zygomaticko-pterygoidní oblasti.
|
|
|
Intraindividuální komparace vybraných koordinačních ukazatelů bruslařského kroku na ledě a při in-line
Hospůdka, Jakub ; Kračmar, Bronislav (vedoucí práce) ; Süss, Vladimír (oponent)
3 Abstrakt: Název: Intraindividuální komparace vybraných koordinačních ukazatelů bruslařského kroku na ledě a při in-line. Cíle práce: Posouzení míry koordinační příbuznosti při jízdě vpřed při hokejovém a in-line bruslení. Metoda: Případová studie povrchového EMG měření v kombinaci s plošnou kinematografickou analýzou pomocí synchronizovaného videozáznamu. Výsledky: Kineziologický obsah pohybu při bruslení na ledě a při in-line bruslení není stejný. Obecný stereotyp u bruslařského kroku se výrazně liší od stereotypu chůze. Klíčová slova: lidská lokomoce, sportovní lokomoce, fylogeneze, ontogeneze, kvadrupedální zkřížený lokomoční vzor, povrchová elektromyografie, hokejové bruslení, in-line bruslení.
|
|
|
Inter-individual differences in behaviour of laboratory rats
Rudolfová, Veronika ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Stále častěji se ukazuje, že ačkoliv jsou pokusná zvířata vystavena stejným podmínkám, jejich chování se mezi sebou liší. Pokud jsou tyto rozdíly stabilní v čase a napříč různými situacemi, můžeme mluvit o personalitě. Tato diplomová práce testuje interindividuální rozdíly v chování laboratorních potkanů (kmene Long Evans) v sérii experimentů prováděných v rané onotgenezi a v dospělosti. Kromě stanovení interindividuálních rozdílů v chování a personality jedinců si tato práce ukládá dva hlavní cíle. (1) Stanovit stabilitu personality napříč ontogenezí. (2) Zjistit, zda interindividuiální rozdíly v chování souvisí s výkonem v kognitivních testech. Potvrdili jsme existenci interindividuálních rozdílů v chování u laboratorních potkanů. V této sérii experimentů jsme však nebyli schopni určit personalitu jednotlivých pokusných jedinců. Rozdíly v chování jedinců byly nejlépe vyjádřené chováním v open field testu a ve vyvýšeném křížovém bludišti (Elevated plus maze test). Naše výsledky také ukazují, že v jednotlivých opakováních těchto testů se zvířata chovají rozdílně. Dále jsme zjistili, že chování v testu aktivního vyhýbání se místu na rotující arénce a v Morrisově vodním bludišti spolu nesouvisí, ačkoliv oba tyto experimenty testují kognitivní schopnosti. Korelace parametrů z testů aktivního vyhýbání...
|
|
|
Organic memory in embryonic development
Švorcová, Jana ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent) ; Kull, Kalevi (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá tématem organické paměti, její definicí a funkcí, a stejně tak i jejími pojetími z různých historických hledisek. Užívám pojem "organické paměti" ve vztahu k autorům, kteří se tímto tématem již dříve zabývali (Elsasser 1987, Otis 1994, Barbieri 2003) a dále i jako pojem, který představuje paměť jinou než neuronovou/mozkovou. Obecné metafory paměti (v tomto případě paměti neuronové) jsou zásadně spojeny s pojmy jako úložiště, matice či místo. Pro spíše materialisticky založená pojetí paměti je navíc příznačné, že různé stavy jako emoce či vlastnosti mysli mohou být konkrétně lokalizovány v mozku. Na druhou stranu někteří filosofové popisovali paměť jako primárně časovou entitu bez konkrétní závislosti na hmotě či místě. Otázka organické paměti byla živá již v biologii 19. století, spojena především s filosofií lamarkismu (Hering 1870, Haeckel 1876, Butler 1910). Představy o organické paměti se v té době pohybovaly mezi vitalistickými a spíše materialistickými koncepcemi: v těch prvních byly buňkám či částečkám paměti přisuzovány psychologické atributy; ty druhé byly založeny na fyzikální či karteziánské doktríně a popisovaly paměť jako lokalizovatelné úložiště stop či fyzikálních vln. Nejdeterminističtější koncepce paměti jsou zakořeněny v metafoře počítače, i...
|
|
|
Úloha knihy při rozvoji dětské fantazie
Zemanová, Pavlína ; Vášová, Lidmila (vedoucí práce) ; Rösslerová, Klára (oponent)
Diplomová práce pojednává o významu knihy v rozvoji dětské fantazie. V úvodní kapitole je stručně nastíněna problematika dětské fantazie. Druhá část se zabývá ontogenetickým vývojem dítěte od prenatálního období po období mladšího školního věku a rozvojem klíčových kompetencí dítěte. Dále se zaměřuje na vybrané psychologické směry, které měly imaginaci jako předmět zkoumání. Vysvětluje a teoreticky vymezuje základní pojmy a procesy imaginace. Věnuje se specifickým jevům dětské fantazie a vývoji fantazie. Třetí část diplomové práce pojednává o literárních žánrech určených dětem, blíže se zabývá tradiční pohádkou a specifikuje úlohu pohádkových postav a literárních hrdinů. Stručně se zabývá historickým vývojem české knižní ilustrace, významem ilustrací v knihách pro děti a též jedním ze způsobů vyjádření fantazijních představ dětí - dětskou kresbou. Předposlední kapitola se zabývá aplikací všech výše zmíněných poznatků v praxi a uvádí praktickou ukázku práce s dětmi předškolního věku. Věnuje se též vztahům dítěte ke škole a ke knize. Závěrečná část obsahuje stručné shrnutí poznatků. [Autorský abstrakt].
|
host ::
RSS.