|
|
Role cytoskeletu v buněčné chiralitě
Jandjuková, Anna ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Cytoskelet je jednou z klíčových struktur uvnitř buňky. Mezi cytoskelet se řadí mikrofilamenta, mikrotubuly, intermediální filamenta a nově i septiny. Cytoskeletální sítě zajišťují vnitrobuněčný transport, buněčný pohyb, buněčné dělení a oporu buňky. Chirální objekt je takový, který není totožný se svým zrcadlovým obrazem. Pojem chiralita se nejčastěji používá k popisu chemických molekul. Buňky živých organismů jsou tvořeny molekulami, které jsou většinou chirální. V posledních letech byla pozorována buněčná chiralita, na které se nejspíš cytoskelet podílí. Chiralitou buňky se rozumí tvar buňky, pozice organel, ustálený pohyb buněk a směřovaný růst buněčné kultury. Nejnovější poznatky poukazují na pravděpodobný vliv chirality buňky na vznik pravo-levé asymetrie tělního plánu v průběhu embryonálního vývoje živočichů. Práce shrnuje dosavadní poznatky týkající se role cytoskeletu v ustanovení buněčné chirality a pravděpodobné souvislosti se vznikem pravo-levé asymetrie v průběhu embryonálního vývoje. Klíčová slova Chiralita buňky, cytoskelet, embryonální vývoj
|
|
|
Regulace pravidelného rozmístění orgánů tělního pokryvu
Zbirovský, Richard ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Brejcha, Jindřich (oponent)
4 Abstrakt Obratlovci se vyznačují velkou diverzitou orgánů tělního pokryvu, jako jsou například šupiny, peří, srst, nebo modifikace od nich odvozené. Tyto orgány bývají po tělním povrchu rozmístěny jednotlivě a rovnoměrně, přičemž míra pravidelnosti jejich organizace se mezi druhy může lišit. Regulace jejich vzniku a pravidelného rozmístění je podmíněna epitelo- mezenchymálními interakcemi. Signální dráhy jsou klíčovými součástmi těchto interakcí a jejich častými účastníky jsou molekulární morfogeny jako BMPs, Wnts, FGFs a Shh. Ve snaze vysvětlit vzájemné vztahy mezi těmito morfogeny, které vedou k uspořádanému vzoru orgánů tělního pokryvu neboli patternu, bylo navrženo mnoho matematických modelů. Recentně se však do popředí opětovně dostává Turingův reakčně difúzní model, sestávající ze souhry mezi aktivátory a inhibitory k dosažení samoustanovení opakujícího se pravidelného patternu. Cílem této bakalářské práce je blíže prozkoumat roli Turingova mechanismu v regulaci a pravidelnosti rozmístění orgánů tělního pokryvu. Klíčová slova: obratlovci, Turing, reakčně difúzní mechanismus, patterning, peří, chlupy, šupiny, FGF, BMP, Shh, Wnt
|
|
|
Bombardování území Protektorátu spojeneckými vojsky v roce 1945 v kontextu ideologického boje v letech 1945-2015
Soukup, Vladimír ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
SOUKUP, Vladimír: Bombardování území Protektorátu spojeneckými vojsky v roce 1945 v kontextu poválečného ideologického boje v letech 1945-2015. [Bakalářská práce]. - Univerzita Karlova v Praze. Filosofická fakulta: Ústav českých dějin. - Vedoucí práce: prof. PhDr. Ivan Šedivý, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Praha: FFUK, 2023. Cílem této závěrečné práce je zmapovat pohled dobových sdělovacích médií na spojenecké nálety z roku 1945, prováděných sovětskými a americkými bombardéry na území Protektorátu Čechy a Morava a následně komparovat jeho proměny v socialistické a postsocialistické éře. Práce se skládá celkově ze 7 kapitol, přičemž první se věnuje předpokladu pro vznik ideologicko-informační války v následujících obdobích, sedmá je pak věnována shrnutí poznatků na případu města Hrotovice. Zbylých 5 kapitol pak analyzuje obsah článků a jejich interpretace v období socialistické éry v Československu a postsocialistické éry v České republice.
|
|
|
Určení levo-pravé asymetrie těla u obratlovců
Vrúbel, Matěj ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Fabian, Peter (oponent)
Levo-pravá tělní osa je vedle osy dorso-ventrální a antero-posteriorní dozajista důležitou, ale zároveň nejvíce opomíjenou tělní osou bilaterálně symetrických živočichů. Asymetrické rozložení vnitřních orgánů podél této osy je životně důležité pro mnoho zástupců živočichů. U obratlovců dochází k ustavení této asymetrie v relativně časných embryonálních stádiích. Zásadní úlohu v tomto procesu má organizátor, který zodpovídá za správné ustavení levo-pravé tělní osy. Tento organizátor se u různých skupin obratlovců nachází na různých místech těla, a až na výjimky jsou tvořeny buňkami s pohyblivými ciliemi, které vytváří v organizátoru jednosměrný levotočivý proud extracelulárních tekutin. Tento proud je pravděpodobně vnímán buňkami, které obklopují levou stranu organizátoru. Tyto buňky reagují na výše zmíněný mechanický stimul spuštěním Nodal signální dráhy. Takto spuštěná signální kaskáda ústí v levostrannou expresi genu Pitx2, který specifikuje levou část embrya. V současné době se ukazuje, že úloha Nodal signální dráhy v určení levo-pravé asymetrie není společná jen obratlovcům, ale pravděpodobně i všem bilaterálně souměrným živočichům. U skupin obratlovců, kde chybí proud extracelulárních tekutin při určení levo-pravé asymetrie, je toto zajištěno alternativním způsobem. Tím je kupříkladu migrace...
|
|
|
Organizátor levo-pravé asymetrie těla paprskoploutvých ryb
Kupková, Anežka ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Levo-pravá asymetrie těla se vyskytuje napříč řadou organizmů, a to od bezobratlých až po obratlovce, pro které je typická především asymetrie vnitřních orgánů. Tyto nesouměrnosti se ustanovují již v raných fázích embryonálního vývoje prostřednictvím dočasných struktur nazývaných jako organizátory levo-pravé asymetrie. U paprskoploutvých ryb je nejlépe prostudovaný organizátor u skupiny Teleostei, tzv. Kupfferův váček. Jedná se o dutou strukturu, která je tvořena monociliárními buňkami. Řasinky těchto buněk rotují a svým pohybem generují levotočivý proud extracelulární tekutiny. Tok tekutiny následně umožňuje indukci Nodal signalizační kaskády, která je zodpovědná za levo-pravou orientaci orgánů, a u obratlovců je považována za evolučně konzervovanou. Hlavními účastníky této dráhy jsou faktory Nodal, Pitx2 a Lefty. U ne-teleostních skupin paprskoploutvých ryb se namísto Kupfferova váčku nachází organizátor nazvaný jako střešní deska gastrocoelu, který je více podobný organizátoru obojživelníků a zřejmě je původní pro paprskoploutvé ryby. Tato bakalářská práce pojednává o vzniku a funkci Kupfferova váčku, dále popisuje Nodal signalizační kaskádu, která je tímto organizátorem iniciována, a rovněž porovnává Kupfferův váček s organizátorem ne-teleostních skupin ryb.
|
|
|
Úloha oxidu dusnatého (NO) v průběhu embryonálního vývoje pokožky drápatky vodní
Tománková, Silvie ; Šindelka, Radek (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Oxid dusnatý (NO) je zajímavá molekula účastnící se mnoha důležitých biologických funkcí jako je vazodilatace cév, neurotransmise, imunitní odpověď nebo buněčná proliferace. Tato práce ukazuje zásadní úlohu NO během embryonálního vývoje pokožky drápatky vodní. Vnější vrstva embryonální epidermis drápatky vodní je složena ze 4 typů buněk (malých sekrečních buněk, multi-ciliárních buněk, ionocytů a tzv. "goblet" buněk) a svým složením se podobá specializovaným epiteliím jako je lidský respirační epitel. Díky této podobnosti se embryonální epidermis drápatky vodní stala vhodným modelem pro studium lidských mukózních a mukociliárních epitelií a jejich defektů. Pomocí molekulárních a imunohistochemických metod bylo v rámci této práce zjištěno, že NO je produkovaný zejména ionocyty a multi-ciliárními buňkami. Studium molekulárních a buněčných změn u embryí s inhibovanou produkcí NO odhalilo nezbytnost tohoto radikálu pro správné formování a fungování mukociliárního epitelu. Inhibice NO vedla ke snížení množství specializovaných epidermálních typů (malých sekrečních buněk, ionocytů a multi-ciliárních buněk) a k zásadním strukturním změnám multi-ciliárních buněk. Ukázalo se, že NO ovlivňuje vývoj embryonální epidermis skrz kanonickou sGC-cGMP-PKG signální dráhu. Mechanismus působení NO na vývoj embryonální...
|
|
|
Postnatální ontogeneze lebky želvy nádherné (Trachemys scripta)
Čtrnáctová, Lenka ; Brejcha, Jindřich (vedoucí práce) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na deskriptivní analýzu morfologie lebky želvy nádherné (Trachemys scripta elegans). Základem je preparace lebek a standardizovaná fotografická dokumentace většího souboru vzorků. Takto připravená data následně prošla geometricko-morfometrickými analýzami. Vstupní hypotézy práce byly: 1) lebka T. s. elegans je pohlavně dimorfní; 2) lebka T. s. elegans. je tvořena několika samostatnými moduly. Cílem této práce tedy bylo zhodnotit postnatální ontogenezi lebky modelového taxonu a určit vývojové směry diferenciace jeho lebečních struktur. Výsledky ukázaly, že lebka T. s. elegans vykazuje pohlavní dimorfismus ve tvaru. Pohlavní rozdíly jsou výsledkem rozdílů v alometriích růstu lebky a pravděpodobně odrážejí rozdíly v potravních nárocích. Lebka T. s. elegans sestává ze čtyř modulů, kterými jsou: modul obličejové části, modul centrální a modul basikraniální, s možným dalším modulem v zygomaticko-pterygoidní oblasti.
|
|
|
Molecular mechanisms of vertebrate limb regeneration
Onhajzer, Jakub ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Regenerácia končatín je predmetom štúdia vedeckých pracovníkov už po desaťročia. Mlokotvaré živočíchy ovládajú dokonalú regeneráciu končatín. Túto schopnosť si uchovávajú po celý svoj život. Nie sú však jediné, ktoré disponujú touto schopnosťou. Druhou skupinou sú žabotvaré živočíchy, avšak regenerácia končatín prebieha u nich len v larválnom štádiu. Ich spoločným znakom je, že sú to obojživelníky a regenerácia končatín sa u nich uskutočňuje procesom, ktorý sa nazýva epimorfóza. Primárnym dejom epimorfózy je formovanie blastému. Blastém je masa heterogénnych dediferencovaných buniek, ktoré sú unipotentné, a teda môžu spätne diferencovať len na jediný bunkový typ. Dôležitým faktorom pre regeneráciu končatín je regulácia prostredníctvom rôznych molekulárnych mechanizmov, aby mohol byť dosiahnutý dokonalý tvar končatiny bez vzniku nežiadúcich nádorov. Mechanizmy umožňujúce regeneráciu končatín u nižších stavovcov môžu byť v budúcnosti aplikované prostredníctvom regeneratívnej medicíny aj u vyšších stavovcov. Kľúčové slová: regenerácia, končatina, epimorfóza, dediferenciácia, stavovce
|
|
|
Vývoj a dynamika palatální a faryngeální dentice u jesetera malého
Novotná, Štěpánka ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Oralová, Veronika (oponent)
Dentice je zásadní inovací obratlovců vykazující jak ohromnou morfologickou diverzitu, tak i rozdílné udržování či nahrazování funkčních zubů. Většina dnešních obratlovců nahrazuje zuby pomocí hluboce invaginovaného epitelu, tj. následné dentální laminy, díky přítomnosti zubních kmenových buněk. Nicméně, u některých časně divergujících linií paprskoploutvých ryb (Actinopterygii) dochází ke vzniku nových zubních zárodků z přilehlého povrchového epitelu bez přítomnosti následné dentální laminy. Zda jsou oba typy vývoje dentic obratlovců srovnatelné a zda se na náhradě zubů podílejí obdobné zubní kmenové buňky, není doposud dostatečně zhodnoceno. Tato diplomová práce si klade za cíl popsat vývoj palatální a faryngeální dentice u zástupce časně divergující linie paprskoploutvých ryb, jesetera malého (Acipenser ruthenus). Dentice jesetera je poměrně dynamická. Zuby jsou nahrazovány bez následné dentální laminy, avšak tato náhrada vykazuje podobné znaky, které byly popsány u obratlovců s následnou dentální laminou. Marker zubních kmenových/progenitorových buněk, Sox2, se nachází ve vnějším zubním epitelu předcházejícího zubu poblíž přilehlých chuťových pohárků, což koreluje s přítomností tzv. "label-retaining cells". Buňky vzdálenější od tohoto místa naopak vykazují proliferační charakter a přítomnost...
|
|
|
Antero-posteriorní polarizace tělních extremit u obratlovců
Smlsal, Dan ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Tělní výběžky obratlovců jsou struktury, které během embryonálního vývoje vznikají laterálním růstem od hlavní centrální osy těla. I přes jejich vysokou diverzitu a rozdílnou stavbu jsou všechny tyto struktury organizovány podél tří hlavních os. Polarizace podél antero-posteriorní osy těla je nejvýraznější, co se diferenciace tělních extremit týče. Tyto polarizované diferenciační proměny jsou nejlépe probádány v končetinách, kde jsou kontrolovány zejména organizačním centrem jménem polarizační centrum (ZPA). Toto centrum interaguje s druhým centrem jménem apikální ektodermální lišta (AER), jejíž vliv se uplatňuje hlavně ve vyrůstání končetiny laterálně od těla. ZPA produkuje především Sonic hedgehog (Shh), včetně několika dalších signálních molekul napomáhajících polarizaci. Je součástí hlavní a vysoce konzervované signální dráhy napříč polarizovanými strukturami, a je ovlivňován třeba kyselinou retinovou (RA), která se podílí i na vzniku samotného ZPA. Jejich aktivita stimuluje sekreci fibroblastových růstových faktorů (Fgf) a kostních morfogenních proteinů (Bmp). Všechny tyto signální dráhy jsou zodpovědné za správnou diferenciaci fungujících výběžků veskrze interakční a koncentrační mechanismy. Cílem této práce je blíže seznámit čtenáře také s mechanismy polarizace dalších tělních extremit, jako vnější...
|
host ::
RSS.