|
|
Vývoj levo-pravé asymetrie mozku obratlovců
Černá, Barbora ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Levo-pravá asymetrie vnitřního uspořádání jedince se vyskytuje napříč živočišnou říší a jedná se o hluboce konzervovaný znak. Tato vnitřní asymetrie se týká různých orgánových systémů, včetně mozku. Levo-pravou asymetrii mozku u obratlovců můžeme nalézt ve velikosti, tvaru nebo neurální lateralizaci mozkových oblastí. Vývojový proces, který tyto asymetrie řídí, zahrnuje složité interakce mezi genetickými, epigenetickými a environmentálními faktory. Porozumění těmto mechanismům a jejich vzájemný vztah je pro další studium tohoto fenoménu klíčový. Základním modelovým organismem pro zkoumání mozkové asymetrie je danio pruhované (Danio rerio), které je využito pro demonstraci morfologické asymetrie epithalamu a vývoj jejího ustanovení od prvotního narušení symetrie v těle až po funkční asymetrii v mozku s důrazem na význam signální dráhy Nodal při její regulaci. Pochopení vývoje asymetrie mozku a jeho regulace u obratlovců může přinést vhled do neurologických poruch spojených s tímto fenoménem a přispět k odhalení evoluční historie mozku, jeho schopnosti adaptace a reakcí na různá prostředí.
|
|
|
Role of the noncanonical Wnt pathway in craniofacial development
Burianová, Andrea ; Machoň, Ondřej (vedoucí práce) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Vývoj obličejové oblasti je výsledkem komplexních buněčných a molekulárních procesů, které jsou řízené činností různých signálních kaskád. Jednou z těchto signálních kaskád, které se podílejí na vývoji obličeje, je nekanonická Wnt signální dráha. Mutace v genech kódujících proteiny, které jsou součástí této signální dráhy (Wnt5a aj.), jsou spojeny s obličejovými defekty, které je možné pozorovat například u pacientů s Robinowovým syndromem. Cílem této práce bylo objasnit roli Wnt5a signalizace ve vývoji obličeje pomocí analýzy myšího kmene s kondicionální delecí genu Wnt5a v buňkách kraniální neurální lišty, které se významně podílejí na tvorbě obličejových struktur. V této studii jsme zjistili, že Wnt5a signalizace se ve vývoji obličeje uplatňuje tak, že reguluje tvar mezenchymálních kondenzací dávajících vzniknout chrupavkám, které ovlivňují výsledný tvar obličeje. Zároveň Wnt5a signalizace reguluje buněčnou proliferaci, orientované buněčné dělení, polaritu primárních cilií a je důležitá pro buněčné populace exprimující Msx1 nebo Pax3, které jsou pro vývoj obličeje klíčové. Tato data nejen přispívají k současnému chápání nekanonické Wnt signalizace ve vývoji obličeje, ale také nabízejí cenné poznatky o tom, jakým způsobem komplexní genové regulační sítě tento proces řídí. Klíčová slova: Wnt5a...
|
|
|
Non-enzymatic roles of kinases and phosphatases - the case of MTMR9 and AAK1
Knop, Filip ; Macůrková, Marie (vedoucí práce) ; Harnoš, Jakub (oponent) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Enzymatické role kináz a fosfatáz v regulaci buněčných procesů byly popsány na mnoha příkladech. V posledních letech se objevuje rostoucí počet případů postradatelnosti katalytické aktivity těchto enzymů. Tato práce se soustředí na dva konkrétní proteiny, savčí MTMR9 a SEL-5/AAK1 v háďátku obecném. MTMR9 z rodiny lipidových fosfatáz příbuzných myotubularinu (MTMR) patří do skupiny pseudofosfatáz, které jsou charakteristické nepřítomností enzymatické aktivity. Na druhou stranu, SEL-5/AAK1 je typickou aktivní kinázou s nejméně dvěma známými substráty. Podařilo se nám zjistit důležitost MTMR9 v časné sekretorní dráze buňky, kde kolokalizuje s markery intermediálního kompartmentu mezi endosomálním retikulem a Golgiho aparátem (ERGIC). Dále jsme identifikovali několik možných interakčních partnerů, například RAB1 a MTMR6, jejíchž lokalizaci a/nebo aktivitu by mohla vazba na MTMR9 regulovat. Změna úrovně MTMR9 způsobila narušení WNT3A sekrece a následně vedla k redukci aktivity Wntové signální dráhy. Pro SEL-5/AAK1 se nám podařilo identifikovat dva procesy, oba taktéž regulované Wntovou signální dráhou, které jsou důležité ve vývoji háďátka obecného. Jednak je SEL-5 společně s několika členy retromerového komplexu zodpovědný za regulaci správné QL.d migrace, a jednak SEL-5 reguluje růst exkretorních...
|
|
|
Role cytoskeletu v buněčné chiralitě
Jandjuková, Anna ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Cytoskelet je jednou z klíčových struktur uvnitř buňky. Mezi cytoskelet se řadí mikrofilamenta, mikrotubuly, intermediální filamenta a nově i septiny. Cytoskeletální sítě zajišťují vnitrobuněčný transport, buněčný pohyb, buněčné dělení a oporu buňky. Chirální objekt je takový, který není totožný se svým zrcadlovým obrazem. Pojem chiralita se nejčastěji používá k popisu chemických molekul. Buňky živých organismů jsou tvořeny molekulami, které jsou většinou chirální. V posledních letech byla pozorována buněčná chiralita, na které se nejspíš cytoskelet podílí. Chiralitou buňky se rozumí tvar buňky, pozice organel, ustálený pohyb buněk a směřovaný růst buněčné kultury. Nejnovější poznatky poukazují na pravděpodobný vliv chirality buňky na vznik pravo-levé asymetrie tělního plánu v průběhu embryonálního vývoje živočichů. Práce shrnuje dosavadní poznatky týkající se role cytoskeletu v ustanovení buněčné chirality a pravděpodobné souvislosti se vznikem pravo-levé asymetrie v průběhu embryonálního vývoje. Klíčová slova Chiralita buňky, cytoskelet, embryonální vývoj
|
|
|
Regulace pravidelného rozmístění orgánů tělního pokryvu
Zbirovský, Richard ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Brejcha, Jindřich (oponent)
4 Abstrakt Obratlovci se vyznačují velkou diverzitou orgánů tělního pokryvu, jako jsou například šupiny, peří, srst, nebo modifikace od nich odvozené. Tyto orgány bývají po tělním povrchu rozmístěny jednotlivě a rovnoměrně, přičemž míra pravidelnosti jejich organizace se mezi druhy může lišit. Regulace jejich vzniku a pravidelného rozmístění je podmíněna epitelo- mezenchymálními interakcemi. Signální dráhy jsou klíčovými součástmi těchto interakcí a jejich častými účastníky jsou molekulární morfogeny jako BMPs, Wnts, FGFs a Shh. Ve snaze vysvětlit vzájemné vztahy mezi těmito morfogeny, které vedou k uspořádanému vzoru orgánů tělního pokryvu neboli patternu, bylo navrženo mnoho matematických modelů. Recentně se však do popředí opětovně dostává Turingův reakčně difúzní model, sestávající ze souhry mezi aktivátory a inhibitory k dosažení samoustanovení opakujícího se pravidelného patternu. Cílem této bakalářské práce je blíže prozkoumat roli Turingova mechanismu v regulaci a pravidelnosti rozmístění orgánů tělního pokryvu. Klíčová slova: obratlovci, Turing, reakčně difúzní mechanismus, patterning, peří, chlupy, šupiny, FGF, BMP, Shh, Wnt
|
|
|
Bombardování území Protektorátu spojeneckými vojsky v roce 1945 v kontextu ideologického boje v letech 1945-2015
Soukup, Vladimír ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
SOUKUP, Vladimír: Bombardování území Protektorátu spojeneckými vojsky v roce 1945 v kontextu poválečného ideologického boje v letech 1945-2015. [Bakalářská práce]. - Univerzita Karlova v Praze. Filosofická fakulta: Ústav českých dějin. - Vedoucí práce: prof. PhDr. Ivan Šedivý, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Praha: FFUK, 2023. Cílem této závěrečné práce je zmapovat pohled dobových sdělovacích médií na spojenecké nálety z roku 1945, prováděných sovětskými a americkými bombardéry na území Protektorátu Čechy a Morava a následně komparovat jeho proměny v socialistické a postsocialistické éře. Práce se skládá celkově ze 7 kapitol, přičemž první se věnuje předpokladu pro vznik ideologicko-informační války v následujících obdobích, sedmá je pak věnována shrnutí poznatků na případu města Hrotovice. Zbylých 5 kapitol pak analyzuje obsah článků a jejich interpretace v období socialistické éry v Československu a postsocialistické éry v České republice.
|
|
|
Určení levo-pravé asymetrie těla u obratlovců
Vrúbel, Matěj ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Fabian, Peter (oponent)
Levo-pravá tělní osa je vedle osy dorso-ventrální a antero-posteriorní dozajista důležitou, ale zároveň nejvíce opomíjenou tělní osou bilaterálně symetrických živočichů. Asymetrické rozložení vnitřních orgánů podél této osy je životně důležité pro mnoho zástupců živočichů. U obratlovců dochází k ustavení této asymetrie v relativně časných embryonálních stádiích. Zásadní úlohu v tomto procesu má organizátor, který zodpovídá za správné ustavení levo-pravé tělní osy. Tento organizátor se u různých skupin obratlovců nachází na různých místech těla, a až na výjimky jsou tvořeny buňkami s pohyblivými ciliemi, které vytváří v organizátoru jednosměrný levotočivý proud extracelulárních tekutin. Tento proud je pravděpodobně vnímán buňkami, které obklopují levou stranu organizátoru. Tyto buňky reagují na výše zmíněný mechanický stimul spuštěním Nodal signální dráhy. Takto spuštěná signální kaskáda ústí v levostrannou expresi genu Pitx2, který specifikuje levou část embrya. V současné době se ukazuje, že úloha Nodal signální dráhy v určení levo-pravé asymetrie není společná jen obratlovcům, ale pravděpodobně i všem bilaterálně souměrným živočichům. U skupin obratlovců, kde chybí proud extracelulárních tekutin při určení levo-pravé asymetrie, je toto zajištěno alternativním způsobem. Tím je kupříkladu migrace...
|
|
|
Organizátor levo-pravé asymetrie těla paprskoploutvých ryb
Kupková, Anežka ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Levo-pravá asymetrie těla se vyskytuje napříč řadou organizmů, a to od bezobratlých až po obratlovce, pro které je typická především asymetrie vnitřních orgánů. Tyto nesouměrnosti se ustanovují již v raných fázích embryonálního vývoje prostřednictvím dočasných struktur nazývaných jako organizátory levo-pravé asymetrie. U paprskoploutvých ryb je nejlépe prostudovaný organizátor u skupiny Teleostei, tzv. Kupfferův váček. Jedná se o dutou strukturu, která je tvořena monociliárními buňkami. Řasinky těchto buněk rotují a svým pohybem generují levotočivý proud extracelulární tekutiny. Tok tekutiny následně umožňuje indukci Nodal signalizační kaskády, která je zodpovědná za levo-pravou orientaci orgánů, a u obratlovců je považována za evolučně konzervovanou. Hlavními účastníky této dráhy jsou faktory Nodal, Pitx2 a Lefty. U ne-teleostních skupin paprskoploutvých ryb se namísto Kupfferova váčku nachází organizátor nazvaný jako střešní deska gastrocoelu, který je více podobný organizátoru obojživelníků a zřejmě je původní pro paprskoploutvé ryby. Tato bakalářská práce pojednává o vzniku a funkci Kupfferova váčku, dále popisuje Nodal signalizační kaskádu, která je tímto organizátorem iniciována, a rovněž porovnává Kupfferův váček s organizátorem ne-teleostních skupin ryb.
|
|
|
Úloha oxidu dusnatého (NO) v průběhu embryonálního vývoje pokožky drápatky vodní
Tománková, Silvie ; Šindelka, Radek (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Oxid dusnatý (NO) je zajímavá molekula účastnící se mnoha důležitých biologických funkcí jako je vazodilatace cév, neurotransmise, imunitní odpověď nebo buněčná proliferace. Tato práce ukazuje zásadní úlohu NO během embryonálního vývoje pokožky drápatky vodní. Vnější vrstva embryonální epidermis drápatky vodní je složena ze 4 typů buněk (malých sekrečních buněk, multi-ciliárních buněk, ionocytů a tzv. "goblet" buněk) a svým složením se podobá specializovaným epiteliím jako je lidský respirační epitel. Díky této podobnosti se embryonální epidermis drápatky vodní stala vhodným modelem pro studium lidských mukózních a mukociliárních epitelií a jejich defektů. Pomocí molekulárních a imunohistochemických metod bylo v rámci této práce zjištěno, že NO je produkovaný zejména ionocyty a multi-ciliárními buňkami. Studium molekulárních a buněčných změn u embryí s inhibovanou produkcí NO odhalilo nezbytnost tohoto radikálu pro správné formování a fungování mukociliárního epitelu. Inhibice NO vedla ke snížení množství specializovaných epidermálních typů (malých sekrečních buněk, ionocytů a multi-ciliárních buněk) a k zásadním strukturním změnám multi-ciliárních buněk. Ukázalo se, že NO ovlivňuje vývoj embryonální epidermis skrz kanonickou sGC-cGMP-PKG signální dráhu. Mechanismus působení NO na vývoj embryonální...
|
|
|
Postnatální ontogeneze lebky želvy nádherné (Trachemys scripta)
Čtrnáctová, Lenka ; Brejcha, Jindřich (vedoucí práce) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na deskriptivní analýzu morfologie lebky želvy nádherné (Trachemys scripta elegans). Základem je preparace lebek a standardizovaná fotografická dokumentace většího souboru vzorků. Takto připravená data následně prošla geometricko-morfometrickými analýzami. Vstupní hypotézy práce byly: 1) lebka T. s. elegans je pohlavně dimorfní; 2) lebka T. s. elegans. je tvořena několika samostatnými moduly. Cílem této práce tedy bylo zhodnotit postnatální ontogenezi lebky modelového taxonu a určit vývojové směry diferenciace jeho lebečních struktur. Výsledky ukázaly, že lebka T. s. elegans vykazuje pohlavní dimorfismus ve tvaru. Pohlavní rozdíly jsou výsledkem rozdílů v alometriích růstu lebky a pravděpodobně odrážejí rozdíly v potravních nárocích. Lebka T. s. elegans sestává ze čtyř modulů, kterými jsou: modul obličejové části, modul centrální a modul basikraniální, s možným dalším modulem v zygomaticko-pterygoidní oblasti.
|
host ::
RSS.