Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pokročilá mikroskopie ve výzkumu koloidních systémů
Valovič, Stela ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na dvojfarebnú fluorescenčnú kros-korelačnú spektroskopiu. Ako vhodná kombinácia sond pre túto metódu bola navrhnutá kombinácia perylen + nílska červeň, perylen + DiD a DiO + DiD. Na overenie funkčnosti FCCS boli použité tetraspecky. Samotné meranie bolo prevedené v micelárnych roztokoch tenzidov, ktoré sa však ukázali ako nevhodné pre túto metódu. Následne boli pomocou tejto metódy merané lipozomy, ktoré mali v dvojvrstve fosfolipidov zabudované fluorescenčné sondy DiO a DiD. V lipozomoch bola uspečne namerana kros-korelácia.
Difúze organických molekul v hydrogelovém prostředí
Holubová, Anna ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem hydrogelů vzniklých fázovou separací hyaluronanu s opačně nabitými tenzidy cetyltrimethylamonium bromid (CTAB) a Septonex. Navazuje na bakalářskou práci a rozšiřuje znalosti o podrobnou charakterizaci vnitřního prostředí hydrogelu stanovením difúzního chování fluorescenční sondy Atto 488 a nilské červeně pomocí metody fluorescenční korelační spektroskopie (FCS) a její upravené verze dvouohniskové fluorescenční korelační spektroskopie (2f-FCS). Porovnané výsledky ukázaly, že obě použité metody vykazují podobné hodnoty a že sondy specificky interagují s CTAB, ale sonda Atto 488 vykazuje pouze slabou interakci se Septonexem ve srovnání s nilskou červení. Tyto interakce navíc nebyly ovlivněny použitou molekulovou hmotností hyaluronanu. Závěrem bylo doporučeno měření uvedeného typu hydrogelu, prostřednictvím klasické metody, v malé hloubce gelu.
Příprava modelových membrán pro studium jejich interakcí s biopolymery pomocí fluorescenční korelační spektroskopie
Adamcová, Zuzana ; Márová, Ivana (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci fosfolipidových dvojvrstev deponovaných na pevném substrátu (supported lipid bilayers) coby zjednodušených modelů buněčných membrán. Z výchozího systému lecitinových liposomů ve fosfátovém pufru byly dvojvrstvy připravovány metodou spojení vezikul (vesicle fusion) na plazmatem hydrofilizovaném povrchu krycího sklíčka. K charakterizaci byly vybrány tři fluorescenční sondy – Nilská červeň, Oregonová zeleň DHPE a DiO – jejichž difuze v rámci membrány byla sledována pomocí fluorescenční korelační spektroskopie. K tomu byla využita metoda Z scan FCS vyvinutá speciálně pro planární vzorky. Po optimalizaci procesu přípravy a charakterizace dvojvrstev byla studována interakce mezi modelovou membránou a roztokem kyseliny hyaluronové ve fosfátovém pufru. Bylo zjištěno, že přídavek tohoto biopolymeru způsobí zpomalení difuze fluorescenční sondy ve fosfolipidové dvojvrstvě.
Penetrační vlastnosti polymerních micel na bázi hydrofobizované kyseliny hyaluronové.
Mischingerová, Monika ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Muthný, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo provést penetrační experimenty polymerních micel na bázi hydrofobizované kyseliny hyaluronové s využitím nilské červeně jako nesené látky. Dále pak provést základní charakterizaci těchto polymerních micel pro potenciální kosmetickou aplikaci s využitím Coenzymu Q10 (CoQ10) jako nesené látky. Bylo zjištěno, že velikost polymerních micel s navázaným CoQ10 nepřesahovala 100 nm. Nosičové systémy na bázi hydrofobizované kyseliny hyaluronové se ukázaly jako vhodné pro potenciální topické použití. Tyto systémy s navázanou nilskou červení prokázaly výborné penetrační vlastnosti. Dá se předpokládat, že stejně dobré penetrační vlastnosti prokáže také systém s navázaným CoQ10. Byl zde také zmíněn problém: zda se nosič rozbije ve SC nebo zda prostupuje spolu s NR skrz SC do kůže. Byly navrženy další experimenty, které by také mohly ověřit penetrační vlastnosti těchto systémů.
Interakce a agregace v systémech hyaluronan-aminokyseliny-tenzid
Venerová, Tereza ; Velebný, Vladimír (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Pomocí fluorescenční spektroskopie byl zkoumán vliv přídavku nativního hyaluronanu na CMC vybraných tenzidů (Tween 20, BETADET THC 2, SDS, CTAT a CTAB) ve fyziologickém roztoku (0,15 M NaCl). Jako fluorescenční sondy byly použity nilská červeň a pyren. Největší vliv na CMC byl zaznamenán u kationaktivních tenzidů. Blíže byl zkoumán systém cetyltrimethylamonnium bromid–hyaluronan. Byly provedeny solubilizační experimenty s použitím hydrofobního barviva súdánové červeně G a pomocí zhášení fluorescence bylo měřeno agregační číslo systému. Jako zhášeč byl použit cetylpyridinium chlorid (CPC) a jako zhášená molekula pyren. Bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu (nativního i hydrofobizovaného) snižuje agregační číslo systému.
Transport biomedicínsky aktivních látek skrz porézní membrány
Vašíčková, Kateřina ; Smilková, Marcela (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce je studium transportu biomedicínsky aktivních látek skrz porézní membrány. Hlavní cílem je otestovat a optimalizovat metodu penetrace micelárních roztoků vybraného tenzidu se solubilizovaným barvivem a v dalším kroku i se solubilizovaným léčivem. Vybraným tenzidem schopným tvorby micel je bromid cetyltrimethylamonný (CTAB) a jako modelová difúzní a fluorescenční sonda slouží barvivo nilské červeně. Solubilizovanou aktivní látkou je nesteroidní protizánětlivé léčivo ketoprofen s analgetickými a antipyretickými účinky. Difúzní procesy jsou realizovány ve vertikálních Franzových difúzních celách s polykarbonátovou membránou, jejíž velikost pórů je 2 µm. Během difúze jsou odebírány vzorky ve zvolených časových intervalech a následně vyhodnocovány metodou fluorescenční korelační spektroskopie (FCS). Pomocí této metody je možné monitorovat probíhající difúzi v čase a to i při velmi nízkých, nanomolárních koncentracích vybrané fluorescenční sondy. Práce poskytuje přehled o chování nilské červeně v micelárním roztoku tenzidu při difúzních procesech a dále možnost rozšíření experimentu o použití aktivní látky, např. již zmíněného ketoprofenu.
Použití difúzních technik ve studiu hydrogelů
Holubová, Anna ; Žitňan, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Pomocí metody fluorescenční korelační spektroskopie (FCS) byly studovány vlastnosti koloidních systémů, zejména hydrogelů. Hydrogely byly připraveny na základě interakcí hyaluronanu a kationaktivního tenzidu CTAB. Navrženou hydrofilní fluorescenční sondou, vhodnou pro studium fázově separovaných hydrogelů v systémech polymer-tenzid, bylo ATTO 488 z důvodu potlačení vzniku tripletního stavu. Jako hydrofobní sonda byla zvolena nilská červeň. Individuálně byly zkoumány micelární systémy 10 mM CTAB a roztok 0,5% hyaluronanu v prostředí vody a 0,15 M NaCl v různých koncentracích vybraných fluorescenčních sond. Následně byly studovány hydrogelové systémy. Výsledky ukázaly, že měření hydrogelů pomocí této metody je realizovatelné. Krátké doby života byly způsobeny komplexem sondy a CTAB způsobujícího zhášení a nízké hodnoty difúzních koeficientů charakterizují viskózní prostředí studovaného systému.
Ionokomplexy hyaluronanu pro kosmetické a farmaceutické účely
Cimalová, Jana ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium systému kationaktivní tenzid – hyaluronan. Pomocí fluorescenční spektrometrie byla stanovena kritická micelární koncentrace karbethopendeciniumbromidu (Septonex) ve třech prostředích – voda, 0,15 M NaCl, pufr PBS, se třemi fluorescenčními sondami – pyren, perylen, nilská červeň. Bylo zjištěno, že fyziologické prostředí (pufr a NaCl) snižují hodnotu CMC o řád. Při experimentech s nativním hyaluronanem došlo k vytvoření sraženin a tvorbě gelu. V další části bylo studováno agregační chování nového biologicky přijatelného amfoterního tenzidu tetradecylfosfocholinu(TPC) v prostředí vody a NaCl v závislosti na rostoucí molární molekulové hmotnosti hyaluronanu. Jako fluorescenční sonda byl použit perylen . Tato měření prokázala, že molární molekulová hmotnost ani změna iontové síly nemá vliv na hodnotu CMC a nedochází tak k interakcím s hyaluronanem. Posledním studovaným tenzidem byl 1,2-dihexadekanoyl – 3 – dimetylammonium – propan (DPTAP), který je však nerozpustný ve vodě. DPTAP je rozpustný v chloroformu, avšak po odpaření chloroformu a po přidání hyaluronanu došlo k jeho srážení. Získané výsledky zatím potvrdily, že z hlediska studia agregace pomocí fluorescenční spektroskopie nové kationaktivní tenzidy TPC a DPTAP nejsou vhodné pro komplexaci s hyaluronanem .
Studium agregace v systému biopolymer-tenzid za nízkých koncentrací tenzidu
Stiborský, Filip ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byla studována interakce v systému hyaluronan-tenzid za použití fluorescenční spektroskopie a pyrenu jako fluorescenční sondy. Jako tenzid byl použit kationaktivní cetyltrimethylamonium bromid s nativním hyaluronanem o různých molekulových hmotnostech. Při měření ve fosfátovém pufru nebyly pozorovány žádné interakce před zjištěnou hodnotou CMC pro samotný tenzid. Při měření ve vodném prostředí však k interakcím docházelo. Při nízké koncentraci tenzidu (mezi kritickou agregační koncentrací a kritickou micelární koncentrací) docházelo ke tvorbě gelové fáze.
Vliv způsobu přípravy systému biopolymer-tenzid na agregační vlastnosti systému
Pilgrová, Tereza ; Sedláček, Petr (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Pro studium vlivu způsobu přípravy systému biopolymer-tenzid na jeho agregační vlastnosti bylo navrženo několik experimentů. Bylo provedeno bližší zkoumání systému nativní hyaluronan cetyltrimethylammonium bromid (CTAB). Systém byl zkoumán ve fosfátovém pufru (jen CTAB), ve vodě a ve fyziologickém roztoku (0,15M NaCl). Byl zkoumán vliv pořadí látek při míchání vzorků, vliv různých způsobů přípravy určitých koncentrací roztoků nebo vliv rozpouštění práškového biopolymeru tenzidem a naopak na výsledný systém. U všech připravených vzorků byla měřena intenzita fluorescence a byly zkoumány její změny. Jako fluorescenční sondy byly použity pyren a nilská červeň. U některých vzorků bylo měřeno také povrchové napětí pomocí tenziometru. Měření povrchového napětí bylo založeno na metodě odtrhávání prstence od hladiny. Bylo zjištěno, že pořadí při míchání roztoků má podstatný vliv na agregační vlastnosti systému a jeho vzhled. Dále byly zjištěny vlivy způsobu přípravy rozpouštěním práškového biopolymeru tenzidem a naopak a vlivy prostředí systému na polaritu systému. Bylo zjištěno, že roztok NaCl ruší vlivy interakcí v systému. Vliv způsobu přípravy určitých koncentrací systému CTAB ve fosforečném pufru se projevuje pouze nepatrně.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.