|
|
Studium vlivu markeru CGIL4 na obsah somatických buněk v mléce
MOJŽÍŠKOVÁ, Nikola
Cílem studie bylo provést analýzu výskytu jednotlivých genotypů v lokusu CGIL4 v dané populaci skotu. Analýza proběhla u plemen holštýnského a českého strakatého skotu. Byl ověřen vztah mezi genotypem v daném lokusu a počtem somatických buněk v mléce. Zvýšený počet somatických buněk je hlavním indikátorem při vzniku mastitid. V diplomové práci byly popsány faktory zapříčiňující jejich vznik.V praktické části se provedl odběr vzorků mléka u vybrané populace dojnic obou plemen. Z mléka se vyizolovala DNA a následně se genotypizovaly vzorky pro lokus CGIL4. Z výsledků genotypizace se spočetly genotypové a alelické frekvence. Na závěr se potenciální vztah mezi genotypem v daném lokusu a počtem somatických buněk v mléce vyhodnotil statisticky.
|
|
|
Vliv změny technologie ustájení a výživy na užitkovost, složení mléka a zdraví dojnic
Kobalčíková, Lucie
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv změny technologie ustájení a krmení při rekonstrukci vazné stáje typu K-174 na volné boxové ustájení. Sledování probíhalo od ledna roku 2015 do únoru 2016. Na základě dat získaných z kontroly užitkovosti (KU) o vyšetření individuálních vzorků mléka (aplikace Milk Profit Data) a hodnot bazénových vzorků byly během jednotlivých měsíců zhodnoceny tyto parametry: celková denní produkce mléka, složky mléka a zdraví dojnic. V září roku 2015 byly dojnice přesunuty z vazného ustájení do provizorních podmínek, kde došlo ke změně v technice krmení, systému ustájení a dojení. Dne 16. prosince 2015 byly dojnice přesunuty do nově zrekonstruované stáje s rybinovou dojírnou. Po ukončení všech stresových vlivů došlo k celkovému zlepšení životních podmínek dojnic. Značně se zlepšila hygiena získávání mléka, tím došlo ke snížení CPM a PSB. To vypovídá i o zlepšení zdravotního stavu dojnic, k čemuž přispěla i změna v technice krmení. Původně jednotlivě zkrmované komponenty byly nahrazeny směsnou krmnou dávkou (TMR). Tím došlo ke stabilizaci bachorového prostředí, což se odrazilo na vyrovnanosti obsahu složek mléka, které na vazném ustájení ukazovaly na chyby ve výživě a s tím spojený výskyt metabolických poruch a onemocnění mléčné žlázy (mastitida). Výsledky práce dokumentují převážně pozitivní vliv změny technologie ustájení, dojení a krmení na hodnocené parametry užitkovosti, kvality a hygieny mléka a také metabolismu dojnic.
|
|
|
Produkce IL-1? a IFN? po stimulaci mléčné žlázy lipopolysacharidem
Míka, Matěj
Tato diplomová práce byla zaměřena na detekci prozánětlivých cytokinů IL-1beta a IFN-gamma. Byl také sledován absolutní a diferenciální počet leukocytů. Experiment byl proveden na 8 klinicky zdravých jalovicích, kříženkách holštýnského a českého strakatého plemene, které byly ustájeny ve vazné stáji a krmeny standartní krmnou dávkou. Zánětlivá reakce byla vyvolána pomocí lipopolysacharidu (LPS; 5 ug ve 20 ml PBS), jako kontrola byl pak použit fosfátem pufrovaný fyziologický roztok (PBS). Výsledky byly měřeny v 1, 2, 3 a 7 dnech od stimulace mléčné žlázy výše uvedenými činiteli. Stanovení koncentrace jednotlivých cytokinů bylo provedeno sendvičovou metodou ELISA za použití komerčně dostupných kitů. V 1 dni po stimulaci mléčné žlázy LPS a PBS byl stanoven průměrný počet leukocytů který byl statisticky vysoce významně vyšší v případě stimulace LPS (P<0,01). Po 7 dnech pak došlo k výraznému poklesu celkového počtu leukocytů. Došlo také k posunu v diferenciálním počtu leukocytů. Nejvíce zastoupeným buněčným typem byly neutrofily, jejichž počet byl vyšší v případě stimulace LPS. Mezi 1. a 7. dnem došlo k postupnému snižování podílu neutrofilů. Zároveň v tomto období došlo ke zvýšení podílu makrofágů a lymfocytů. Vzrostla také koncentrace IL-1beta, 1 den od aktivace byl zjištěn její markantní nárůst. V dalších dnech docházelo k jejímu postupnému poklesu prakticky až na úroveň před ovlivněním mléčné žlázy. Podobný trend v podobě výrazného nárůstu a následného postupného poklesu koncentrace až k původním hodnotám byl zjištěn i v případě IFN-gamma. Byla zjištěna pozitivní korelace mezi nárůstem koncentrace IL-1beta a IFN-gamma a posunem v diferenciálním počtu leukocytů ve prospěch neutrofilů, čímž byla potvrzena významná úloha těchto prozánětlivých cytokinů v ustavení zánětlivé reakce a mobilizaci složek přirozené a specifické imunity.
|
|
|
Měření změn povrchové teploty vemene při procesu dojení metodou infračervené termografie
Goldová, Martina
Tato diplomová práce byla zaměřena na měření změn povrchové teploty vemene metodou infračervené termografie. V úvodu se práce zabývala anatomií mléčné žlázy, nemocemi vemene, strojním dojením a konstrukcí dojicího stroje. Praktická část byla zaměřena na infračervenou termografii a její využití a dále byl proveden pokus, kde se zkoumal vliv dojicího stroje na teplotu vemene a struků pomocí infračervené kamery. Pokus byl proveden v obci Petrkov na kravách plemene jerseyský skot, český strakatý skot a holštýnský skot. Závěrem této práce byl diskutován vliv dojicího stroje na teplotu vemene.
|
|
|
Klinické mastitidy dojného skotu
Rajmanová, Martina
Cílem bakalářské práce Klinické mastitidy dojného skotu bylo sestavit literární přehled o zánětlivém onemocnění mléčné žlázy u skotu, jeho typech a obeznámit problematiku vzniku, průběhu i léčby onemocnění. Mastitidy obecně jsou celosvětovým problémem, se kterým se bohužel setkáváme i v naší republice. Jde o onemocnění zvyšující počet somatických buněk v mléce, které je nežádoucí a toto mléko již nelze zpeněžit. Působí nám proto finanční ztrátu a navíc výdaje za použité léčivo. Vznikem zánětu dochází ke ztrátě mléka i zdravé dojnice. Ovšem navrátit zdravotní stav do normálního, vyžaduje zhruba 5 dní léčby. Během těchto dní přichází farmáři o tisícové částky nejen díky neprodejnému mléku, ale navíc musí vynaložit další finance na léčbu. Problematika zánětu mléčné žlázy u skotu je velmi významná z hlediska výzkumu nových léčiv, rozpoznávání rezistence na antibiotická léčiva, ekonomiku chovu a kvalitu produkovaného mléka. Je důležité, aby farmáři začali s preventivními opatřeními proti mastitidám a zmírnil se tak rozsah tohoto onemocnění, které je celosvětovým problémem. Z hlediska produkce kvalitního mléka by měla být věnována zvýšená pozornost právě zdravotnímu stavu mléčné žlázy.
|
|
|
Vliv technologie ustájení dojnic na výskyt mastitidy
Brzáková, Lenka ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit kvalitu ustájení, dojení a provést analýzu mastitidy na vybrané farmě. První část práce obsahuje literární přehled o technologiích ustájení, problematice mastitid, její detekci, původce, léčbu a faktory působící proti jejímu výskytu. Dále je tato část práce zaměřena na typy dojíren, správný postup při dojení a na robotizované dojení. Materiál a metody práce obsahují charakteristiku vybrané farmy, kde byla sledována za rok 2014 kvalita a technologie ustájení, dojení, výživu dojnic a dalších faktorů ovlivňujících výskyt mastitidy, jako je například ošetřování paznehtů. Poté byl sledován a hodnocen výskyt, detekce a správná léčba mastitidy. Farma Montamilk s.r.o. chová 1200 ks skotu a z toho přibližně 419 ks dojnic. V části práce výsledky byla sledována a hodnocena kontrola užitkovosti za kontrolní rok 2013 -- 2014, která byla uvedena u prvotelek a u krav na druhé a další laktaci. Ze zjištěných hodnot byla pomocí grafu vyjádřena dojivost, která byla výrazně lepší u krav na druhé a další laktaci. Dále byly v této části vyjádřeny v grafu složky mléka (tuk a bílkoviny), které byly též rozděleny podle laktací. Mezi další zjišťované parametry patřil výskyt mastitidy, u kterých dojnic a v jakém ročním období byl její výskyt častější, stejně jako její léčba a náklady na léčení jedné dojnice. Na závěr byl graficky znázorněn počet somatických buněk za rok 2014 za jednotlivé laktace. V části práce diskuse proběhlo porovnání zjištěných výsledků kontroly užitkovosti na vybrané farmě s celorepublikovým průměrem. Ze zjištěných výsledků je patrné, že dojnice v Montamilku byly v dojivosti u prvotelek lepší o 427 kg mléka a u krav na druhé a další laktaci byly též vyšší o 602 kg mléka než dojnice v České republice. Dále byly porovnány mléčné složky u dojnic v Montamilku s dojnicemi v České republice a výsledky nebyly příliš rozdílné. Obsah tuku u dojnic v Montamilku byl nižší za všechny laktace při porovnání s dojnicemi v České republice. Hodnota tuku v České republice byla u prvotelek 3,87 %, v Montamilku 3,85 % a hodnota tuku u krav na druhé a další laktaci byla v České republice 3,86 % a v Montamilku 3,81 %. Pokud se zaměřím na obsah bílkovin v mléce v České republice, u prvotelek byla hodnota 3,4 % a v Montamilku byla 3,3 %. Krávy na druhé a další laktaci v České republice měly obsah bílkovin v mléce 3,38 % a v Montamilku 3,36 %.
|
|
|
Vztah genů pro imunitní systém k funkčním vlastnostem (reprodukce a zdraví) u skotu
Ječmínková, Kateřina ; Majzlík, Ivan (vedoucí práce)
V chovu skotu je možné pozorovat klesající tendenci v úrovni reprodukce i zdraví zvířat. Tento pokles je spojován s nárůstem dojivosti krav a má negativní vliv jak na ekonomiku podniku, tak welfare zvířat a bezpečnost produkovaných potravin. Tradiční šlechtění zvířat pomocí selekce je u těchto tzv. funkčních znaků neefektivní a hledají se nové způsoby zušlechťování zvířat. Jako vhodný nástroj při šlechtění těchto vlastností se doporučuje markery asistovaná selekce a na ní navazující genomická selekce zvířat. Předkládaná práce shrnuje problematiku vybraných funkčních znaků u skotu a přináší přehled o genetických markerech a možnostech jejich využití. Dále je pozornost věnována studovaným genům a jejich asociacím k funkčním znakům, které již byly publikovány ve vědecké literatuře. Závěrem jsou prezentovány první výsledky popisující genotypové frekvence u prvních 4 studovaných polymorfních oblastí u českého strakatého skotu.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na reprodukční vlastnosti dojnic
Šťásková, Michaela ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení vlivu vybraných faktorů na reprodukční vlastnosti dojnic plemene montbeliard. Byla zvolena hypotéza, že vysoká produkce mléka, špatný zdravotní stav a vysoké teploty prostředí zhoršují ukazatele plodnosti krav.
V literární rešerši byly shrnuty poznatky o faktorech, které ovlivňují plodnost v chovech, charakteristika jednotlivých reprodukčních ukazatelů a popis plemene. Pokus byl realizován na farmě Osičky společnosti Agrodružstvo Lhota pod Libčany. Pro posouzení vlivu mléčné užitkovosti a zdravotního stavu byly sledovány všechny normované laktace dojnic, ukončené v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015. Tím vznikl soubor 632 laktací.
Pro vyhodnocení mléčné užitkovosti byl soubor dat rozdělen podle pořadí laktace, čtvrtletí roku otelení a podle výše mléčné užitkovosti do tří skupin. Za onemocnění, u kterého byl předpokládán negativní vliv na plodnost, byly zvoleny mastitidy, respektive četnost jejich výskytu. Vedle teploty vzduchu byl sledován i vliv relativní vlhkosti. Hodnoceny byly ukazatele servis perioda, mezidobí a inseminační index. Pro účely zhodnocení vlivu klimatu na reprodukční ukazatele byla data rozdělena vedle čtvrtletí roku na 3 skupiny teplot vzduchu, podle kategorie plemenic a podle kalendářního roku. Posuzován byl inseminační index, březost po 1. inseminaci a březost po všech inseminacích, které bylo možné získat pouze za celé stádo krav a jalovic. Hodnoty jsou za jednotlivé měsíce roků 2014, 2015. Ke statistickému vyhodnocení bylo použito programu SAS 9.3 (SAS/STAT 9.3, 2011).
Dosahovaná průměrná hodnota délky servis periody byla 98,07 dní, mezidobí 380,62 dní, inseminačního indexu 1,94, zabřezávání po 1. inseminaci 54,28 % u jalovic a 48,43 % u krav, užitkovost za laktaci činila 8 407,98 kg mléka s tučností 3,65 % a obsahem bílkovin 3,53 %. Mastitidy se vyskytly pouze v 17,72 % případů. Průměrné měsíční hodnoty teploty vzduchu se během roku 2014 pohybovaly v intervalu od 1,3 °C do 21,2 °C, v roce 2015 to bylo 1,5 °C až 23,2 °C.
Z výsledků regresní analýzy bylo zjištěno, že produkce mléka za laktaci měla statisticky prokazatelný vliv na délku servis periody (r = 0,214; P < 0,001), inseminační index (r = 0,296; P < 0,001) a mezidobí (r = 0,147; P < 0,01). Lze tedy hovořit o významném vlivu produkce mléka za laktaci, kdy s rostoucím množstvím nadojeného mléka v kg se prodlužovala servis perioda a mezidobí, rostl také inseminační index. Analýzou rozptylu byl potvrzen efekt výše mléčné užitkovosti za laktaci na mezidobí (P < 0,05), SP (P < 0,001) a inseminační index (P < 0,001). Kromě toho byl prokázán efekt čtvrtletí roku otelení na inseminační index a servis periodu (P < 0,05) a efekt kategorie plemenic na březost celkovou % (P < 0,01) a inseminační index (P < 0,05). Jalovice vykazovaly prokazatelně lepší hodnoty posuzovaných reprodukčních ukazatelů oproti kravám. Nebyl prokázán žádný vliv četnosti výskytu mastitid na ukazatele inseminační index, SP a mezidobí (P > 0,05). Vliv teploty vzduchu na ukazatele % zabřezávání a inseminační index rovněž nebyl statisticky prokázán (P > 0,05). Korelační analýzou byly dále prokázány četné vzájemné závislosti mezi různými parametry na hladinách významnosti (P < 0,001, P < 0,05).
Hypotéza byla potvrzena pouze v případě negativního vlivu mléčné užitkovosti, avšak vliv špatného zdravotního stavu a vysoké teploty prostředí na reprodukci prokázán nebyl. Výsledky poukazují na zdravé stádo z hlediska mastitid, dobrý management chovu, kdy je minimalizován tepelný stres, a kde je i při poměrně vysoké užitkovosti a prokázaném negativním vlivu vysoké mléčné užitkovosti na reprodukci, dosahováno její dobré úrovně.
|
|
|
Zánět mléčné žlázy u savců
Turečková, Eva ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Karlasová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o zánětech mléčné žlázy u savců. Práce je zaměřena jak v obecné rovině, tak jsou zde vystihnuty i druhové rozdíly u jednotlivých druhů savců, jako jsou hospodářská zvířata a zvířata zájmových chovů.
Zánět mléčné žlázy, mastitida, je definován jako zánětlivá reakce mléčné žlázy, která nastává po průniku patogenů do mléčné žlázy (vemene). Úvodní část pojednává o anatomii, vývoji a fyziologii mléčné žlázy. Další část práce je zaměřena na zánětlivou reakci obecně, protože znalost této problematiky je nezbytná pro pochopení procesů, které se dějí při této nemoci. Poslední část je zaměřena na vznik, diagnostiku, léčbu a prevenci tohoto onemocnění. Na prevenci je v této práci kladena zvláštní pozornost, jelikož je to nejdůležitější klíč k úspěšnosti chovu a ke spokojenosti zvířete i člověka.
Pokud se budou dodržovat řádná preventivní opatření proti mastitidám s ohledem na fyziologické potřeby zvířat, můžeme tak předejít této nemoci.
|
|
|
Vliv vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka
Zvonař, Miroslav ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Stupka, Roman (oponent)
V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřil na popis dojených plemen skotu, technologii a techniku chovu dojených plemen, výživu a krmení. Z vnitřních činitelů jsem se snažil objasnit vliv genetických faktorů, zdravotního stavu, reprodukčních ukazatelů, pořadí laktace, mastitid na hodnocení produkce a kvality mléka. V praktické ukázce byl sledován vliv vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka v zemědělské společnosti Meclovská zemědělská, a. s., konkrétně na farmě Srby.
Sledování bylo zaměřeno na hodnocení složek mléka: obsah bílkovin (%), tuku (%) a somatických buněk v mléce. Dále byla hodnocena užitkovost za normovanou laktaci, věk při prvním otelení, mezidobí, inseminační interval a servis perioda. Potřebné údaje byly čerpány z výsledků kontroly užitkovosti za období od ledna do prosince roku 2015.
Na farmě se nachází přibližně 660 krav holštýnského plemene. Za sledované období farma dosáhla průměrné užitkovosti 10 400 kg mléka za normovanou laktaci o průměrném obsahu bílkovin 3,44 % a průměrném obsahu tuku 3,84 %. Somatické buňky v mléce dosáhly průměrné hodnoty 354 tis. na 1 ml mléka.
Posuzován byl náhodně vybraný soubor 100 ks krav, který byl rozdělený podle pořadí laktace (1. skupina prvotelek (50 ks), 2. skupina krav na druhé a vyšší laktaci (50 ks)). První skupina tvořená prvotelkami dosahovala průměrné užitkovosti 9 521 kg mléka za normovanou laktaci o průměrné tučnosti 3,86 % a obsahu bílkovin 3,36 %. Průměrný počet somatických buněk byl u prvotelek 72 tis. na 1 ml mléka. Ve druhé skupině složené z dojnic na druhé a vyšší laktaci byla průměrná užitkovost 11 790 kg mléka za normovanou laktaci o tučnosti 3,75 % a obsahu bílkovin 3,35 %. U počtu somatických buněk druhé skupiny byl zjištěn výborný výsledek a to průměrný počet 46 tis. na 1 ml mléka.
Prvotelky při prvním otelení dosahovaly průměrného věku 741 dnů. Průměrný inseminační interval byl u skupiny prvotelek dlouhý 72 dnů a průměrná délka servis periody byla 102 dnů. U skupiny dojnic na druhé a vyšší laktaci byla zjištěna průměrná délka mezidobí 396 dní. Průměrná délka inseminačního intervalu byla u druhé skupiny 80 dní a průměrná délka servis periody byla 117 dnů, což lze brát jako horší výsledek, ale je třeba brát v úvahu vysokou užitkovost sledovaných dojnic.
|
host ::
RSS.