|
|
"Lidsky se smát a třídně nenávidět": Umění a stranická propaganda v ČSR 1918-1939
TOMÁŠ, Adam
Diplomová práce si klade za cíl interpretovat některé zásadní momenty meziválečné československé historie, a zejména jejich vizuální obraz, jako propagandu a specifickou mytologii. Práci tak vedle teoretického úvodu tvoří dvanáct více či méně autonomních kapitol věnujících se jednotlivým prvorepublikovým fenoménům s důrazem na jejich reflexi v periodickém tisku, a především pak v politické karikatuře. Úvodní teoretické kapitoly vedle tradičního bádání o problematice propagandy shrnují i jiné, převážně literárněvědné teorie, které jsou zde nově adaptovány na vizuální obraz. Společně s obdobným přístupem Rolanda Barthese tak tvoří pestrý teoretický základ pro uchopení propagandistického působení vizuálního obrazu, ať už se jedná o stereotypizaci nepřítele, antisemitismus nebo ideologicky zabarvený obraz trampingu, jak je představeno v následujících kapitolách. Jejich témata jsou vybrána tak, aby pokryla zásadní události i dlouhodobější fenomény samostatného československého státu mezi lety 1918 a 1939. Zároveň je při výběru témat kladen důraz na jejich ambivalentnost a otevřenost nové interpretaci. I z toho důvodu tak byla vynechána témata jako vznik republiky nebo Mnichovská dohoda, jejichž obraz v periodickém tisku je z hlediska propagandy neproblematický. Z podobného důvodu jsou vynechána i ta nejtradičnější propagandistická média jako volební plakát. Částečně stranou ostatních kapitol pak stojí interpretace všesokolských sletů jako živého obrazu československého demokratismu, která je zařazena na závěr textu.
|
|
|
Dítě jako nástroj ideologické manipulace
KRYGAROVÁ, Adéla
Diplomová práce se bude věnovat dítěti jako nástroji ideologické manipulace se zaměřením na dětská meziválečná periodika a příslušné ideologické konotace v nich. Práce bude rozdělena na dvě části, přičemž první část se bude zabývat významem ideologie, její koncepcí a hodnotami, na což naváže vymezení pozice ideologie ve společnosti s přihlédnutím k ideologii jako systému komunikace - to úzce souvisí s koncepcemi jednotlivých politických ideologií, které budou rovněž rozpracovány v první části práce spolu s vymezením schematizace ideologie v rámci levice a pravice. K pochopení pojmu ideologie a následné práci s vymezenou terminologií budou v práci stručně popsány také historické proměny pojmu ideologie a její politizace. Nastíněno bude taktéž vnímání ideologie v analyzovaném meziválečném období. Druhá část práce se zaměří na praktické zkoumání ideologie v dětských periodikách meziválečného období vybraných dle charakteru příslušnosti k určitým, nejen politicky orientovaným, spolkům, jmenovitě v periodikách: Anděl strážný (1882-1941, 1945-1948), Lípa (1925-1940), Malý čtenář (1882-1941), Rajská zahrádka (1892-1942), Růžový palouček (1921-1941, 1948/1949), Sokolské jaro (1936-1941), Svítání (1915-1918) a Zlatá brána (1919-1943), u nichž bude zkoumat míru přítomné ideologické agitace a využívání dítěte jako agitačního nástroje.
|
|
|
Práce a hodnota. Karl Marx ve světle fenomenologie života
Jiskra, Martin ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Karul, Róbert (oponent)
Předmětem disertační práce jsou pojmy práce a hodnoty na půdorysu fenomenologické interpretace odcizení, jak ji ve své dvoudílné knize o Marxovi - v sedmdesátých letech 20. století - předložil francouzský filosof Michel Henry. Výzva, již s sebou takovýto projekt implicitně přináší, vyplývá přirozeně jak z šíře, tak z neucelené povahy samotného Marxova díla. Náš záměr uchopit Marxovo myšlení v jednotě jeho rozmanitosti se přitom na první pohled zračí ve skutečnosti, že jeho vývoj sledujeme kontinuálně od rané fáze až po dílo pozdní, totiž od problematiky práce na pozadí kritiky odcizení skutečnosti k ekonomické povaze zhodnocování hodnoty. Za tímto formálním postupem však prosvítá hlubší smysl, který bychom chtěli nechat vystoupit na povrch rozvíjením zvláštních forem odcizení. Při zkoumání Marxova díla totiž vycházíme z předpokladu, že pojem odcizení si nárokuje roli pojítka, které drží celé jeho myšlení pohromadě, že metodologie mladého a pozdního Marxe se, navzdory různým dílčím změnám, vzájemně doplňují a podpírají, poněvadž vposled vyrůstají z téhož základu: z kritiky odcizení života jako takového. Klíčová slova práce, hodnota, fenomenologie, odcizení, ideologie, genealogie, třídy, vlastnictví, směna
|
|
|
Problematika umění ve veřejném prostoru v době normalizace na příkladu pražského metra
Němcová, Alice ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Rathouská Štroblová, Kateřina (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou umění ve veřejném prostoru v období normalizace na příkladu pražského metra. Prostředí metra si vyžádalo formální omezení výtvarných děl, která ho měla doplnit. Z bezpečnostních důvodů se výtvarná díla nesměla nacházet na nástupištích ani v příchozím středním tunelu a mohla se objevit pouze v prostorách vestibulů, veřejných pasáží či v uliční úrovni při východech ze stanice. Na jedné straně bylo pražské metro jasně politicky angažovaným projektem, zdůrazňujícím přátelské vztahy se Sovětským svazem jakož i klíčové zapojení sovětských odborníků pro existenci moderní dopravy v Praze. Na straně druhé ten samý projekt umožnil výtvarné realizace umělců, jejichž volnou tvorbu režim odmítal. V úvodu práce stručně shrnuji historii pražského metra a fenomén podzemní dopravy jako takový, následuje část věnovaná vlivu moskevského metra na pražské prostředí. Hlavní prostor je věnován výtvarnému generelu, okolnostem vzniku, posuzování, financování a realizování uměleckých děl v pražském metru. Tato část je rozdělena do sekcí věnovaných stanicím, jež byly po roce 1989 přejmenovány, reflexi historie a tvorbě životního prostředí, které tvořily důležité námětové linie výtvarného generelu. V závěrečné části se zaměřuji na vývoj plánování a dosavadní průběh výtvarné...
|
|
| |
|
|
Propaganda ve sportu: využití postav sportovců nacistickým režimem
Reisner, Rudolf ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá zneužitím fenoménu sportu a sportovců samotných pro potřeby nacistické propagandy. Práce je uvedena teoretickým zakotvením fenoménu sportu ve společnosti, jeho politickým významem a vztahem médií a sportu. Dále je představen termín propaganda, jeho historie a typologie a druhy propagandy. Samotnou kapitolu pak tvoří téma nacistické propagandy samotné - představena bude nacistická ideologie, základy nacistické propagandy a prostředky, které využívala, včetně zaměření na sport a tělesnou kulturu. Po teoretickém úvodu práce jsou blíže představeny osobnosti a události, které jsou v další části práce podrobeny kvalitativní obsahové analýze v dobových médiích (nacistických, sudetoněmeckých i československých) a na jejichž příkladu budou zkoumány projevy propagandy. První z těchto zkoumaných osobností je německý boxer Max Schmeling, a to v souvislosti s jeho vítězstvím v souboji s americkým boxerem tmavé pleti Joe Louisem v červnu 1936, které podpořilo rasistické teorie o dominanci árijské rasy. Druhou ze zkoumaných postav je americký sprinter tmavé pleti Jesse Owens, který se stal symbolem Letních olympijských her v Berlíně v roce 1936, když získal čtyři zlaté medaile, a výrazně tak naopak narušil rasové předsudky propagandy Třetí říše.
|
|
|
Obraz socialistického občana v normalizačních seriálech Československé televize
Müllerová, Anne-Marie ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými seriály Československé televize z období tzv. normalizace v 70. a 80. letech 20. stol., které zkoumá na základě předem definovaných kategorií. V seriálech se autorka zaměřuje na zkoumání života v každodennosti postav, a to zejména ve dvou kategoriích, v osobním a pracovním životě hlavních hrdinů. V období normalizace byli běžní televizní diváci vystaveni každodenní propagandě poplatné vedoucí úloze Komunistické strany Československa, která tak pronikala i do televizní tvorby. V dramatické tvorbě měli hlavní hrdinové seriálů představovat a vytvářet vzory chování pro každého socialistického občana. K bádání byly vybrány konkrétně seriály Muž na radnici (1976), Žena za pultem (1977), Nemocnice na kraji města (1978 a 1981) a Inženýrská odysea (1979). Autorka nejprve čtenáře uvádí do historického kontextu, který je pro toto téma zásadní. Analytická část práce se zabývá popisem a rozborem jednotlivých seriálů a je v ní odpovězeno na výzkumné otázky. Je zde prezentována realita seriálová, ale ta je konfrontována s tehdejší normalizační skutečností a jejími projevy v běžném životě socialistické společnosti. Na základě rozboru bylo potvrzeno to, že hlavní hrdinové seriálů představovali určité vzory pro diváky, pro které byl televizní program většinou jediným zdrojem...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.