|
|
Proměny interpretace role komunistického odboje v Pražském povstání
Zelinka, Martin ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Pražským povstáním v květnu 1945 vyvrcholila druhá světová válka v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. S postupující frontou a blížícím se koncem války se české země chtěly postavit nacistickému útlaku. Povstání znamenalo zvrat v odbojové činnosti. Díky nástupu KSČ k moci po únoru 1948 se vnímání povstání změnilo. Komunističtí odbojáři byli staveni do popředí často v heroické roli, političtí oponenti zatracováni. Komunistům a jejich interpretaci museli čelit i hlavní osobnosti Pražského povstání, které podepsaly německou kapitulaci. Právě skrze tyto události začala komunistická interpretace dějin povstání, jež se občas objevuje dodnes i v dílech historiografických vydaných po sametové revoluci. Interpretace stejné události za cíleného využití slov a frází umožňuje rozdílné vyznění a tím ovlivnění čtenáře. Cíleného využívání historických událostí lze dosáhnout dlouhodobé rozšířenosti fám, jejichž vyvracení je nutností a prací historiků. Na příkladu klíčových momentů povstání, jako byl jeho spontánní počátek, zapojení vlasovců či kapitulace německých vojsk v Praze, lze porovnat výklady a popsat rozdílnost narativů. Komunističtí autoři oponenty označovali za užití vulgárních slov, nekomunističtí poté neutrálně. Tato práce podrobuje díla kritické metodě zejména s ohledem na roli komunistického...
|
|
|
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století
Dolečková, Martina ; Starý, Marek (oponent)
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl pojednat o vývoji a podobě magdeburského práva ve čtrnáctém až šestnáctém století se zaměřením na jeho odvolací stolice Litoměřice a Olomouc, včetně analýzy bádání a historiografie týkající se tohoto práva. Práce je založena na komplexní analýze magdeburského práva začínající u historického kontextu jeho vzniku a šíření do českých zemí a končící u popisu a komentáře pramenů magdeburského práva jakož i jeho nejdůležitějších institutů. V práci jsou použity nejen metody právněhistorické, ale i historické a pomocně historické. Konkrétně lze zmínit metodu právní analýzy textu, diplomatickou metodu, komparativní metodu a rovněž obsahovou analýzu dostupné literatury. Práce nejprve pojednává o bádání a vědě o magdeburském právu od devatenáctého století po současnost. Cílem je nabídnout čtenáři komplexní přehled o vývoji jednotlivých tendencí v tomto bádání, probíhajícím diskurzu a jednotlivých přístupech k magdeburskému právu. Dále následuje analýza vývoje magdeburského práva, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na Litoměřice a Olomouc, coby odvolacích stolic magdeburského práva na území Čech a Moravy. Tento vývoj je sledován ve dvou fázích, tj. ve fázi pronikání práva během procesu kolonizace na naše území,...
|
|
|
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století
Dolečková, Martina ; Starý, Marek (oponent)
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl pojednat o vývoji a podobě magdeburského práva ve čtrnáctém až šestnáctém století se zaměřením na jeho odvolací stolice Litoměřice a Olomouc, včetně analýzy bádání a historiografie týkající se tohoto práva. Práce je založena na komplexní analýze magdeburského práva začínající u historického kontextu jeho vzniku a šíření do českých zemí a končící u popisu a komentáře pramenů magdeburského práva jakož i jeho nejdůležitějších institutů. V práci jsou použity nejen metody právněhistorické, ale i historické a pomocně historické. Konkrétně lze zmínit metodu právní analýzy textu, diplomatickou metodu, komparativní metodu a rovněž obsahovou analýzu dostupné literatury. Práce nejprve pojednává o bádání a vědě o magdeburském právu od devatenáctého století po současnost. Cílem je nabídnout čtenáři komplexní přehled o vývoji jednotlivých tendencí v tomto bádání, probíhajícím diskurzu a jednotlivých přístupech k magdeburskému právu. Dále následuje analýza vývoje magdeburského práva, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na Litoměřice a Olomouc, coby odvolacích stolic magdeburského práva na území Čech a Moravy. Tento vývoj je sledován ve dvou fázích, tj. ve fázi pronikání práva během procesu kolonizace na naše území,...
|
|
| |
|
|
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století
Dolečková, Martina ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl pojednat o vývoji a podobě magdeburského práva ve čtrnáctém až šestnáctém století se zaměřením na jeho odvolací stolice Litoměřice a Olomouc, včetně analýzy bádání a historiografie týkající se tohoto práva. Práce je založena na komplexní analýze magdeburského práva začínající u historického kontextu jeho vzniku a šíření do českých zemí a končící u popisu a komentáře pramenů magdeburského práva jakož i jeho nejdůležitějších institutů. V práci jsou použity nejen metody právněhistorické, ale i historické a pomocně historické. Konkrétně lze zmínit metodu právní analýzy textu, diplomatickou metodu, komparativní metodu a rovněž obsahovou analýzu dostupné literatury. Práce nejprve pojednává o bádání a vědě o magdeburském právu od devatenáctého století po současnost. Cílem je nabídnout čtenáři komplexní přehled o vývoji jednotlivých tendencí v tomto bádání, probíhajícím diskurzu a jednotlivých přístupech k magdeburskému právu. Dále následuje analýza vývoje magdeburského práva, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na Litoměřice a Olomouc, coby odvolacích stolic magdeburského práva na území Čech a Moravy. Tento vývoj je sledován ve dvou fázích, tj. ve fázi pronikání práva během procesu kolonizace na naše území,...
|
|
|
Skutečnost a mýty - fakta a literatura. Husitský hrdina, válečník a hejtman Jan Roháč z Dubé ve světle historie a historických příběhů
Fišera, Tadeáš ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Jan Roháč z Dubé byl jedním z posledních husitských hejtmanů v zemích Koruny české, který se postavil na odpor proti císaři Zikmundovi. Jeho životní příběh se stal předmětem mnoha historických, literárních i uměleckých zpracování. Primárním cílem této práce však nebude další popis historických událostí přelomu 14. a 15. století, ale proměna obrazu husitského hejtmana Roháče z Dubé od konce jeho života (1437) až do počátku 21. století, tzv. druhý život. Do této kategorie patří nejen idealizace osobnosti Jana Roháče jako věrného Čecha a straníka radikálního křídla husitů, ale také obraz zkušeného válečníka účastnícího se řady velkých husitských bitev i Roháčova exemplární exekuce. Vedle historických narativních pramenů bude mezi informační zdroje práce patřit také historická beletrie, poezie, dobové písně, divadelní dramata i filmová zpracování, jako např. film natočený v roce 1947 režisérem Vladimírem Borským.
|
|
|
Obraz generála Radoly Gajda v československé komunistické historiografii
Kulas, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Obraz generála Radoly Gajdy v československé komunistické historiografii: Abstrakt: Radola Gajda, generál československých legií v Rusku a jeden z velitelů armády "vrchního vládce Ruska", sibiřského diktátora Alexandra Vasiljeviče Kolčaka, poté generál československé armády, který v ní na krátkou dobu dosáhl až na nejvyšší místo, po svém sesazení fašistický politik a vůdce hlavní československé fašistické strany Národní obce fašistické a účastník mnoha skandálů, je jednou z nejvíce rozporuplných postav českých a československých dějin. Na jedné straně brilantní vojevůdce, rozený vojenský velitel, na druhé straně člověk se sympatií k autoritativním režimům a fašistickým stranám, kterého prezident Tomáš G. Masaryk svého času považoval za jednu z největších hrozeb pro československou demokracii. Rozporuplnost osoby generála Gajdy vedla k často velmi výrazným rozdílům v historickém vnímání této významné postavy našich dějin v průběhu různých politických režimů, které se vystřídaly na území českých zemí. Jako jeden z nejdůležitějších velitelů československých legií v Rusku byl Gajda hlavním iniciátorem jejich vystoupení proti bolševikům a v zásadním odporu vůči komunismu setrval i po celý zbytek svého života. Stejně zásadní byl odpor komunistických novinářů proti Gajdovi. Cílem této práce je zjistit, do jaké...
|
|
|
Druhý život Zdeňka Nejedlého v české historiografii a kultuře
Nájemník, Václav ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Křesťan, Jiří (oponent) ; Galandauer, Jan (oponent)
Název práce: Druhý život Zdeňka Nejedlého v české historiografii a kultuře Autor: Mgr. Václav Nájemník Školitelka: doc. PhDr. Ivana Čornejová, Csc. Pracoviště: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Katedra dějin a didaktiky dějepisu Klíčová slova: Zdeněk Nejedlý, druhý život, metodologie, recepce, historiografie, kultura, komunismus, totalita, literatura, umění, Bedřich Smetana, Alois Jirásek Abstrakt: Předložená disertační práce se zabývá "druhým životem" českého historika, muzikologa, kritika a politika Zdeňka Nejedlého. Jejím cílem není zpracování nové biografie, ale popis a analýza vlivu této osobnosti na českou historiografii a kulturu v době komunistického totalitního systému. Tento vliv je obvykle vnímán jako velmi silný, ale ukazuje se, že se časem měnil, a také slábl. Důležitým tématem ale bude také vývoj postoje historiků, literátů a dalších kulturních osobností k osobnosti a dílu Zdeňka Nejedlého v kontextu českých dějin druhé poloviny dvacátého století. Smyslem práce je ukázat, že osobnost Zdeňka Nejedlého není jediným negativním faktorem, který na společnost působil, ale že i ona sama se na vytváření jeho obrazu Nejedlého aktivně podílela. V neposlední řadě se také ukazuje, že o "druhém životě" nějaké osobnosti či díla rozhoduje také kvalita a autenticita jeho práce a společenského působení....
|
|
| |
|
|
REVIZIONISTICKÉ INTERPRETACE SOVĚTSKÉ HISTORIE
Ročeň, František ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku revizionismu sovětských dějin v anglosaské historiografii. Záměrem je analyzovat příčiny a okolnosti vzniku revizionismu, jeho počátky a charakter sporu mezi revizionistickým a totalitaristickým výkladem sovětské historie. Zabývá se taktéž otázkou, zda některý z výkladů dosáhl ve svém oboru dominance v akademickém prostředí. Klíčová slova Revizionismus, totalitarismus, historiografie, studená válka, Sovětský svaz
|
host ::
RSS.