|
|
Estetická hodnota biodiverzity
Schmitzová, Daniela ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Estetické prožívání přírody je nedílnou součástí lidského života. Protože estetické zážitky motivují lidi k ochraně přírody, je na místě zhodnotit, nakolik s estetikou souvisí biodiverzita a zda je tento vztah použitelný v ochraně přírody. Tato práce nejprve rozebírá hodnocení významu přírody pro člověka, dotýká se biodiverzity a následně rozebírá studie řešící souvislost estetické hodnoty a biodiverzity prostředí. Příroda lidem poskytuje řadu zdravotních výhod (např. úleva od stresu, lepší rekonvalescence po operacích), které korelují s biodiverzitou, nezdá se však, že mají pozitivní vliv na estetickou hodnotu. V krajinném měřítku je pro estetickou hodnotu důležitá hlavně heterogenita prostředí a přítomnost vodních ploch. V rostlinných společenstvech reálná biodiverzita pozitivně ovlivňuje estetickou hodnotu, o něco silnější vliv však má biodiverzita vnímaná. Na preferenci má též vliv uspořádání výsadby. Esteticky motivovaná ochrana přírody má potenciál podpořit biodiverzitu, což dokazuje oblast Lower Wisconsin State Riverway, a měla by tak být brána v potaz jako žádoucí přístup k ochraně přírody. Klíčová slova: biodiversita, estetika, druhová bohatost, funkční diverzita, hodnota společenstva/ekosystému, ochrana přírody
|
|
| |
|
|
Vztah biodiverzity a produktivity ve společenstvech krásivek
Škvorová, Marie ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
V této diplomové práci se zabývám vlivem biodiverzity na produktivitu ve společenstvech krásivek. Biodiverzita se výrazně globálně mění. Podoba vztahu biodiverzity a produktivity patří proto k významným výzkumným otázkám. Velký vliv na produktivitu mají tři aspekty diverzity: druhová bohatost, funkční diverzita a fylogenetická diverzita. Studie ukazují, že s vyšší diverzitou obecně produktivita stoupá. Je však málo studií, které porovnávají vliv vícero aspektů diverzity současně. Existující studie ukazují, že aspekty mohou být vzájemně propojeny. Studie jsou zaměřeny převážně na rostlinná společenstva, méně pak na další organismy, například řasy. Ve své práci jsem zkoumala, jak se při změně druhové bohatosti proměňuje vztah funkční či fylogenetické diverzity a produktivity ve společenstvech krásivek. Sestavila jsem experimentální společenstva krásivek o dvou až 12 druzích. Společenstva se lišila ve zvolených aspektech diverzity. Měřila jsem nárůst biomasy. Pro analýzy jsem použila index overyielding, který srovnává produkci polykultur s produkcí očekávanou na základě monokultur. Vztah overyielding vůči funkční diverzitě se lišil v závislosti na druhové bohatosti daných společenstev. Bayesovské regrese pro jednotlivé úrovně druhové bohatosti nebyly signifikantní, nicméně bayesovská regrese intervalů...
|
|
|
Univerzalita trendů diverzity
Bohdalková, Eliška ; Storch, David (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Trendy diverzity (jako závislost počtu druhů na teplotě a na produktivitě) jsou vždy definovány pro určitý taxon na určitém místě (celý areál rozšíření nebo často také region, arbitrárně určený výzkumníky). Povaha těchto trendů se různí mezi jednotlivými taxony a regiony. Slabou závislost počtu druhů na teplotě či produktivitě někteří předkládají jako důkaz proti hypotézám, vysvětlujícím prostorové trendy diverzity právě těmito veličinami. Specifické vymezení zkoumaného taxonu nebo zkoumané oblasti by však mohlo ovlivňovat pozorované trendy diverzity. Cílem této práce bylo zjistit, zda mají některé vlastnosti taxonu (jeho velikost) či zkoumaného regionu (jeho rozloha, rozpětí vysvětlujících proměnných, vztah teploty s produktivitou či průměrná teplota) vliv na sílu a sklon závislosti počtu druhů na teplotě a produktivitě. K analýze bylo použito 46 datových souborů, ukazujících druhovou bohatost různých taxonů ektotermních obratlovců, bezobratlých i rostlin v rámci různých oblastí světa. Zatímco velikost taxonu má pravděpodobně vliv na sílu a sklon závislosti, srovnáváme-li jednotlivé podtaxony v rámci jednoho velkého taxonu, při srovnávání různých taxonů na různých místech světa se ukazuje právě vliv území, v rámci kterého závislost sledujeme. Pro malé oblasti vycházejí většinou slabé vztahy diverzity s...
|
|
|
Drivers of avian diversity on an altitudinal gradient of Mount Cameroon
Djomo Nana, Eric ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent) ; Waltert, Matthias (oponent)
Altitudinal gradients constitute a powerful test system for understanding distribution of species around the globe. Tropical mountains are quite rich in species even after controlling for environmental productivity, and are ideally suited for studying patterns of species distributions because they have had sufficient time for species to produce a response to environmental changes that affect their life histories. In this thesis, I investigate basic ecological mechanisms potentially behind avian distribution patterns along an altitudinal gradient in West-Central Africa. I used data collected with four methodological approaches (point counts, mist netting, random walks and artificial nest experiments) along an altitudinal gradient on Mt. Cameroon from October 2011 to September 2013. This work is focused on two interrelated themes: selection pressures on life histories (Chapters 1, 2, 3 & 4), and avian assemblage structures (Chapters 5 & 6). In the General Introduction, I present an overview of the study area with conservation implications of the study and my study objectives. In Chapters 1, 2 & 3, I investigate how selection pressures, i.e., nest predation and parasitism by haematozoa, affect bird assemblages. I used artificial nest experiments to assess nest predation rates in Chapters 1 & 2, and my...
|
|
|
Hory jako ostrovy
Kačabová, Petra ; Storch, David (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
V této práci se zabývám ostrovní biogeografií a její aplikovatelností na izolované vrcholy hor jako na ekologický ekvivalent skutečných ostrovů1 . Pojednávám o skutečných i horských ostrovech co do způsobu vzniku a ovlivnění dlouhodobým vývojem zemského klimatu. Podtrhávám některé vlastnosti horských ostrovů způsobené jejich topografií a odlišností bariér obou typů ostrovů. Zjišťuji, že společenstva horských i skutečných ostrovů mohou i nemusejí mít rovnovážný počet druhů, způsobený rovnováhou imigrace a extinkce druhů na ostrov. Pakliže nemají rovnovážný počet druhů, není extinkce druhů vyrovnávána jejich imigrací. Věnuji se patrnostem2 ostrovních společenstev, převážně pak nestedness, která byla na horských i skutečných ostrovech hojně zkoumána. Diskutuji patrnosti v rozšíření bezobratlých živočichů. Nakonec se zaměřuji na způsoby zkoumání horských ostrovů v recentní době a diskutuji problematiku izolovanosti horských ostrovů v souvislosti s globálním oteplováním. 1 Je nutné rozlišovat ostrovy nacházející se v mořích nebo oceánech od ostrovů horských, avšak termín "oceánský ostrov" je konkrétní typ ostrova vzniklý určitým způsobem (vysvětleno v kapitole 2). V angličtině se proto pro ostrovy nacházející se v mořích nebo oceánech používá termín true islands, čemuž nejlépe vyhovuje český ekvivalent...
|
|
|
Metodiky studia vlivu pastvy na vegetaci
Hyklová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlechtová, Anna (oponent)
Suché trávníky nacházející se na vápenitém podloží patří mezi mimořádně druhově bohaté a diverzifikované habitaty severní a střední Evropy. Většina suchých trávníků vznikla v minulosti zemědělskou činností člověka, a proto potřebuje k dlouhodobému udržování určitý typ managementu. V posledních desetiletích těchto habitatů plošně ubývá a z toho důvodu jsou na různých místech na světě zkoumány možnosti jejich obnovy a zachování. Na mnoha místech byla tradičním managementem pastva hospodářských zvířat a v dnešní době je často předmětem zkoumání. Cílem této rešeršní práce je srovnání metodik experimentů studujících vliv pastvy zvířat na vegetaci. Tyto experimenty se liší v metodice, ačkoli většinou mají stejný cíl - vysokou druhovou bohatost. Většina studií pochází z Velké Británie, Německa a států Severní Evropy. Průměrná délka experimentů je sedm let. Klíčová slova: trávník, pastva, management, obnova, metodika, druhová bohatost
|
|
|
Faktory ovlivňující druhové složení vážek v nově vytvořených tůních a efekt bezobratlých predátorů na zooplankton v tůních
Dobiáš, Jakub ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Rozpoznání a kvantifikace vlivu fyzikálně-chemických, biotických a geografických faktorů na populace vážek (Odonata) je základním nástrojem pro výzkum jejich ekologie. Cílem této práce bylo 1) vysvětlit pomocí těchto faktorů druhovou bohatost, diverzitu a rozšíření vážek ve 42 nově zbudovaných, či obnovených tůní nalézajících se v CHKO Kokořínsko, která je charakteristická dvěma údolími říček Liběchovky a Pšovky, nízkou antropogenní činností a velkou diverzitou drobných vodních ploch a naopak absencí těch velkých a 2) pomocí laboratorních pokusů odhadnout vztahy mezi velkými bezobratlými predátory těchto tůní (Aeshna cyanea, Coenagrion puella, Chaoborus crystallinus a Notonecta glauca) a jejich častou kořistí (Daphnia curvirostris) v umělém prostředí s vodními makrofyty, nebo bez nich. V rámci sledovaných tůní bylo během let 2005 a 2006 zjištěno 23 druhů vážek osídlujících tyto lentické habitaty, z toho 11 druhů spadajících do podřádu Zygoptera a 12 druhů do podřádu Anisoptera, včetně nálezu larvy vzácného druhu Sympetrum depressiusculum. Nejvíce variability v počtu druhů vážek bylo vysvětleno velikostí plochy vodní hladiny tůní, dále umístěním tůně v nivě, nebo mimo ní a počtem dostupných tůní v okolí. Značná část reziduální variability byla vysvětlena druhovým složením zooplanktonu, časté potravy larev...
|
|
|
Severní a jižní limity areálů suchozemských měkkýšů Evropy na severojižním gradientu
Křepelová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsák, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit severní a jižní limity výskytu všech dostupných druhů suchozemských plžů Evropy. Pro zpracování práce bylo nutno vypracovat soubor digitalizovaných map, který umožnil vytvořit databázi areálů rozšíření jednotlivých druhů evropských plžů. Na základě získaných dat jsem se pokusila identifikovat místa, kde jsou nejčastější společné severní a jižní hranice druhových areálů. Areály suchozemských plžů jsou ovlivněny nejen konkrétními životními nároky jednotlivých druhů (potential limits), ale i dalšími, a to zejména klimatickými, geografickými a historickými podmínkami (truncated limits). V této práci jsem se zaměřila na jejich rozlišení. Uvedený postup mi také umožnil sledovat severojižní změny v druhové bohatosti plžů (Species Richness) při zohlednění truncated a potential limits. Nejdůležitějšími přírodními bariérami, zamezujícími přirozenému šíření řady druhů z jihu na sever, jsou Skandinávské pohoří, Alpy a Karpaty, a překvapivě i jižní hranice německých a polských nížin. Naopak šíření druhů ze severu na jih brání de facto pouze Alpy. Pokusila jsem se odlišit i skupinu druhů, jejichž areály nejsou těmito truncated limits ovlivněny. Snažila jsem se také identifikovat oblasti, kde se skokově mění druhová bohatost. Většina z nich se opět koncentruje do oblasti Alp,...
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
host ::
RSS.