|
|
Vliv pásové seče na funkční diverzitu vybraných skupin lučního hmyzu
Kapr, Jan ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Tato práce se zabývá srovnáním druhové a funkční diverzity tří ekologicky významných skupin hmyzu - rovnokřídlých (Orthoptera), ploštic (Heteroptera) a žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera:Aculeata) na klasicky kosených produkčních loukách a na produkčních loukách v režimu takzvané pásové seče. Pásová seč je kompenzační opatření v zemědělství, zavedené pro zmírnění negativního vlivu intenzivního hospodaření na biodiverzitu produkčních travních ekosystémů. Tato práce je dílčím výstupem studie, v rámci níž byla sledována druhová diverzita a abundance jednotlivých taxonů hmyzu v reakci na použitý management luk. Na základě zjištěné druhové diverzity byly analyzovány funkční ekologické vlastnosti daných druhů. Analýza funkční diverzity pomůže lépe pochopit ekologické vztahy v rámci lučních společenstev na produkčních loukách a zhodnotit význam kompenzačních opatření pro různé funkční i taxonomické skupiny hmyzu. Klíčová slova: pásová seč, agro-envi opatření, funkční diversita, hmyz, produkční louky, úbytek hmyzu
|
|
|
Faktory ovlivňující druhové složení vážek v nově vytvořených tůních a efekt bezobratlých predátorů na zooplankton v tůních
Dobiáš, Jakub ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Rozpoznání a kvantifikace vlivu fyzikálně-chemických, biotických a geografických faktorů na populace vážek (Odonata) je základním nástrojem pro výzkum jejich ekologie. Cílem této práce bylo 1) vysvětlit pomocí těchto faktorů druhovou bohatost, diverzitu a rozšíření vážek ve 42 nově zbudovaných, či obnovených tůní nalézajících se v CHKO Kokořínsko, která je charakteristická dvěma údolími říček Liběchovky a Pšovky, nízkou antropogenní činností a velkou diverzitou drobných vodních ploch a naopak absencí těch velkých a 2) pomocí laboratorních pokusů odhadnout vztahy mezi velkými bezobratlými predátory těchto tůní (Aeshna cyanea, Coenagrion puella, Chaoborus crystallinus a Notonecta glauca) a jejich častou kořistí (Daphnia curvirostris) v umělém prostředí s vodními makrofyty, nebo bez nich. V rámci sledovaných tůní bylo během let 2005 a 2006 zjištěno 23 druhů vážek osídlujících tyto lentické habitaty, z toho 11 druhů spadajících do podřádu Zygoptera a 12 druhů do podřádu Anisoptera, včetně nálezu larvy vzácného druhu Sympetrum depressiusculum. Nejvíce variability v počtu druhů vážek bylo vysvětleno velikostí plochy vodní hladiny tůní, dále umístěním tůně v nivě, nebo mimo ní a počtem dostupných tůní v okolí. Značná část reziduální variability byla vysvětlena druhovým složením zooplanktonu, časté potravy larev...
|
|
|
Vážky ve městské krajině
Fiala, Bohumil ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Urbanizace je v současnosti jedna z hlavních příčin destrukce krajiny, ohrožení druhů a homogenizace přírodních společenstev. Vážky představují důležitou součást sladkovodních ekosystémů. Vzhledem k jejich obojživelnému životnímu cyklu jsou ovlivněny environmentálními faktory jak ve vodě, tak na suché zemi. I přes negativní vliv urbanizace na životní prostředí má městská krajina potenciál hostit velkou diverzitu organismů, včetně vážek. Lokální diverzitu vážek nejvíce podpoříme vhodným managementem sladkovodních stanovišť, zahrnujícím zajištění velké diverzity vodní, litorální i pobřežní vegetace, zachování původního dna a břehů tekoucích i stojatých vod a zlepšení kvality vody ve městech. Důležitá je také konektivita jednotlivých lokalit v krajině a omezení počtu ekologických pastí. Vysoký ochranářský potenciál mají maloplošné umělé vodní nádrže a dobře zachované sekundární biotopy. Vážky mohou také zastávat roli deštníkových druhů pro ochranu sladkovodních společenstev (nejen) v urbanizovaných oblastech.
|
|
|
Faktory ovlivňující individuální reprodukční úspěšnost vážek
Rohlíková, Barbora ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Má práce shrnuje dosavadní poznatky o aspektech ovlivňujících reprodukční úspěšnost vážek (Odonata). Stejně jako u jiných organismů se reprodukční úspěšnost (fitness) liší na individuální úrovni, a je ovlivněna hlavně faktory souvisejícími s tělesnou stavbou. Tělesná stavba jedinců Odonata ovlivňuje jejich celkovou fyzickou zdatnost. Mezi nejvíce prozkoumané faktory patří velikost, pigmentace a tukové zásoby, dále jedince ovlivňuje hmotnost, asymetrie křídel, věk a další. Některé z těchto faktorů mohou být ovlivněny během larválního vývoje. Nejvíce prozkoumána je prekopulační fáze (epigamní chování), během které samci získávají a obhajují teritorium, případně provádí námluvní chování; v této fázi se nejvíce krom tělesné zdatnosti uplatňují i prvky související s ornamentací (pigmetace) či asymetrií, u některých motýlic vedou různé strategie i k barevné dimormorfii samců. Samotná kopulace je u vážek velmi specifická a krom vlastního transferu spermií často zahrnuje i odstraňování spermií předchůdců z důvodu zajištění paternity. U mnoha druhů následuje postkopulační fáze, při které si samci zajišťují paternitu dalším hlídáním své partnerky při kladení vajíček. Obě tyto fáze jsou časově náročné a časová investice může být předmětem trade-off.
|
|
|
Faktory ovlivňující druhové složení vážek v nově vytvořených tůních a efekt bezobratlých predátorů na zooplankton v tůních
Dobiáš, Jakub ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Rozpoznání a kvantifikace vlivu fyzikálně-chemických, biotických a geografických faktorů na populace vážek (Odonata) je základním nástrojem pro výzkum jejich ekologie. Cílem této práce bylo 1) vysvětlit pomocí těchto faktorů druhovou bohatost, diverzitu a rozšíření vážek ve 42 nově zbudovaných, či obnovených tůní nalézajících se v CHKO Kokořínsko, která je charakteristická dvěma údolími říček Liběchovky a Pšovky, nízkou antropogenní činností a velkou diverzitou drobných vodních ploch a naopak absencí těch velkých a 2) pomocí laboratorních pokusů odhadnout vztahy mezi velkými bezobratlými predátory těchto tůní (Aeshna cyanea, Coenagrion puella, Chaoborus crystallinus a Notonecta glauca) a jejich častou kořistí (Daphnia curvirostris) v umělém prostředí s vodními makrofyty, nebo bez nich. V rámci sledovaných tůní bylo během let 2005 a 2006 zjištěno 23 druhů vážek osídlujících tyto lentické habitaty, z toho 11 druhů spadajících do podřádu Zygoptera a 12 druhů do podřádu Anisoptera, včetně nálezu larvy vzácného druhu Sympetrum depressiusculum. Nejvíce variability v počtu druhů vážek bylo vysvětleno velikostí plochy vodní hladiny tůní, dále umístěním tůně v nivě, nebo mimo ní a počtem dostupných tůní v okolí. Značná část reziduální variability byla vysvětlena druhovým složením zooplanktonu, časté potravy larev...
|
|
| |
|
|
Význam ekotonů na přezimování šídlatek (Odonata: Lestidae)
Dolejšová, Lucie ; Harabiš, Filip (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Šídlatka hnědá (Sympecma fusca) patří mezi druh šídlatek s řadou unikátních adaptací. Jedinečnost životní historie tohoto druhu spočívá v přezimování ve stadiu dospělce v terestrickém prostředí, pojícím se s vysokou mírou mortality. Preference určitých habitatů umožňuje toto riziko snížit. Jelikož v terestrickém prostředí dochází k častým antropogenním disturbancím, šídlatky jsou nuceny se těmto zásahům do habitatu přizpůsobit. Práce se zaměřuje zejména na antropogenní zásahy do habitatu šídlatek a jejich vlivy na distribuci jedinců druhu Sympecma fusca. K modelování populační dynamiky byla zvolena metoda zpětných odchytů na vybraných transektech. Sběr dat probíhal v prereproduktivním období jedinců v rozmezí dvou let. Meziročním porovnáním byl zjištěn pokles abundance a změny v distribuci jedinců na jednotlivých transektech. Jedinci reagovali na disturbance habitatů vyhledáváním alternativních mikrostanovišť. Jedinci preferovali místa, která nebyla antropogenními disturbancemi dotčena. Na základě zjištěných údajů je možné tvrdit, že šídlatky jsou schopny aktivně reagovat na změny probíhající v prostředí, výrazně se však snížila jejich početnost na dané lokalitě. Jednalo se však o pilotní studii. Proto byly navrženy další referenční lokality ke studiu antropogenního vlivu na životní historii šídlatek.
|
|
|
Populační a prostorová dynamika šídlatek (Odonata: Lestidae)
Jablonická, Zuzana ; Harabiš, Filip (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Objektom skúmania tejto práce je šidlovka hnedá (Sympecma fusca), ktorá patrí medzi druh s množstvom špecifických adaptácií. Jej unikátnosť spočíva v spôsobe prezimovania, ktoré prežíva v dospelom štádiu mimo vodný habitat. Práca je zameraná hlavne na pochopenie rozmiestnenia druhu v prostredí, ako aj na zmeny v jeho abundancii počas sezóny. Sympecma fusca patrí medzi jeden z bežne sa vyskytujúcich druhov vážok v Českej republike, ktorý obýva rozmanité biotopy stojatých vôd s bohatou vegetáciou. Avšak pre prezimovanie vyhľadáva mikrohabitaty nachádzajće sa v terestrickom prostredí, ktoré jej slúžia ako úkryt, a umožňujú zníženie rizika mortality, ktoré je v tomto období vysoké. Aby bolo možné zachytiť a popísať populačnú dynamiku tohto druhu, prebiehal odchyt dospelých jedincov, pri ktorom bola využívaná metóda spätných odchytov (Capture Mark Recapture Method). Táto experimentálna časť bola rozdelená na dve životné obdobia dospelého jedinca predreproduktívne (jeseň) a reproduktívne (jar). Následnou analýzou bol odhadnutý počet jedincov v celej populácií, v konkrétnej sezóne, na danom mieste. Z výsledkou je patrné, že existujú rozdiely v abundanci počas sezóny, ktoré potvrdzujú vysokú mortalitu medzi jednotlivými odchytovými obdobiami. Výsledky ďalej preukázali signifikantné preferencie v habitatoch, ktorými boli ekotony medzi lesom a lúkou. Avšak potvrdené boli iba počas predreproduktívneho životného obdobia, čiže práve v čase kedy hľadajú vhodný úkryt na zimu. Na týchto podkladoch môžeme stavať pri pochopení distribúcie druhu, ale aj pri otázkach, čo a kedy môže ovplyvňovať jeho početnosť.
|
|
|
Sezónní rozdíly ve využívání terestrických biotopů u vážek
Hronková, Jana ; Harabiš, Filip (vedoucí práce) ; Aleš, Aleš (oponent)
Vážky (Odonata) během svého života procházejí několika vývojovými stádii. Během nich mění nejen svou podobu a způsob života, ale také biotop, ve kterém žijí. Ačkoliv jsou v larválním stádiu úzce spjaty s vodním prostředím, dospělci jsou mnohem mobilnější a mohou dispergovat i do okolí vodního biotopu. Je známo, že dospělci vážek zasahují i do terestrických potravních řetězců. Není však jasné, jak silná interakce mezi terestrickými biotopy a vážkami existuje a ani to, zda se mění využívání okolních terestrických habitatů během sezóny. Cílem této práce tedy bylo objasnit vliv sezonality a vzdálenosti od vody na početnost vážek na různě intenzivně obhospodařovaných biotopech. Terénní výzkum probíhal od května do září na 29 lokalitách, které zahrnovaly pět krajů České republiky. Byl prokázán vliv sezonality a způsobu obhospodařování biotopu na abundanci vážek, stejně jako fakt, že se vzrůstající vzdáleností od vody klesá i početnost zástupců tohoto řádu. Tato zjištění tedy prokazatelně potvrzují význam terestrických habitatů pro vážky, a to především na extenzivně obhospodařovaných biotopech.
|
host ::
RSS.