|
| |
|
|
Politika KSČ a ovlivňování přechodu žáka ze základní školy na školu střední očima pamětnic
Eliášová, Jana ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce Katedra občanské výchovy a filosofie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Bc. Jana Eliášová Abstrakt a klíčová slova Tato diplomová práce se zabývá ovlivňováním přechodu žáka ze základní školy na školu střední v době komunistické nadvlády, tj. v letech 1948-1989. Metodologie práce se opírá o rozhovory vycházející z metody orální historie, archivní záznamy a odbornou literaturu. Dále se práce zabývá fungováním školství v době nadvlády KSČ, přičemž se zaměřuje na základní a střední školy. Stěžejní část práce vychází z orálně historického terénního výzkumu, především z osobních zkušeností pamětnic. Pro tuto práci poskytlo své paměti deset pamětnic a jeden pamětník, kteří v mladistvém věku prožili buď úplný zákaz studia na střední škole, nebo jejich nástup na střední školu byl zkomplikován, a to podle nich z důvodu nevhodného posudku ze strany školy či politicky nevhodného rodinného původu. Práce se snaží odhalit, jakým způsobem k ovlivňování studia či k jeho zákazu docházelo, z jakého důvodu k tomu docházelo a jaký vliv měla tato zkušenost na následující život pamětnic. Klíčová slova komunismus, Komunistická strana Československa, školství, základní škola, střední škola, posudky ke studiu, kádrový systém, represe
|
|
|
Činnost obvodního výboru KSČ v Praze 9 v letech 1948-1953
Pilip, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce usiluje o popsání fungování Obvodního výboru Komunistické strany Československa Praha 9 na lokální úrovni. Popisuje procesy, které předcházely samotnému rozhodování na konkrétních událostech jako převzetí moci Komunistickou stranou v únoru 1948 Soustředí se na témata, které Obvodní výbor na obvodu Praha 9 řešil jako bylo stranické vzdělávání či různé druhy pracovních iniciativ. Zkoumá vztahy mezi Obvodním výborem KSČ Praha 9 a organizacemi participujícími na tomto procesu. Klíčová slova Komunistické strana Československa, Praha 9, pracovní iniciativy, stranické vzdělávání, masové organizace
|
|
|
Je KSČM antisystémová strana?
Jindřichová, Kateřina ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato práce si klade za úkol zjistit, zda je KSČM antisystémovou stranou. Využívá k tomu teoretický rámec sestavený na základě děl autorů zabývajících se antisystémovostí. V první řadě se jedná o teorii G. Sartoriho a dále teorii G. Capoccii. Následně je vyvozena operacionalizovaná definice antisystémovosti, která je aplikována v praktické části práce. Definice antisystémovosti se skládá konkrétně ze dvou hlavních bodů. Prvním je delegitimizační vliv, druhým pak demokratičnost. Metodou práce je převážně chronologická analýza sjezdových dokumentů KSČM, jakožto stěžejních vnitrostranických materiálů. Dále jsou analyzovány dokumenty popisující možnou podobu budoucí socialistické společnosti, jíž chce KSČM dosáhnout. V závěru práce dochází k tomu, že KSČM naplňuje znaky antisystémovosti pouze částečně. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Činnost obvodního výboru KSČ v Praze 9 v letech 1948-1953
Pilip, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Jiří Pilip Diplomová práce Aparát OV KSČ PRAHA 9 složení, Aparát ROH principy fungování , masové společenské organizace, vztah OV a ROH, sociální složení OV Abstrakt Diplomová práce se věnuje struktuře komunistické strany a odborů na Praze 9. Uplatňování moci komunistické strany na odbory a další masové společenské organizace Prahy 9 jako byl Okresní národní výbor, Československý svaz mládeže, Svaz československo-sovětského přátelství, Okresní akční výbor Národní fronty, a sociálního složení ve sledovaném období 1948-1953 na Praze 9
|
|
|
Institucionalizace oboru stranických dějin a dějin dělnického hnutí na Filosofické fakultě UK. v letech 1953-1970
Calta, Jan ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Sommer, Vítězslav (oponent)
(česky) Práce se zabývá tématem utváření stranické historiografie v padesátých a šedesátých letech dvacátého století. Zkoumá tuto problematiku ve dvou rovinách. První rovinou je institucionalizace stranické historiografie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zmapován je vznik, vývoj a zánik katedry dějin KSČ (dějin dělnického hnutí) se zaměřením na klíčové mezníky v letech 1953 (založení katedry), 1958 (restrikce pedagogického stavu), 1964 (reorganizace, sloučení a vznik katedry dějin dělnického hnutí) a 1970 (zrušení katedry). Dále je věnována pozornost personálnímu obsazení a snaze vytvořit typologický profil členů katedry, kteří patřili k nastupující generaci stranických historiků. Druhou rovinou bádání je podíl stranických historiků z katedry dějin KSČ (dějin dělnického hnutí) na utváření a formulaci nových historických narativů, které poskytovaly legitimizační rámec komunistickému projektu přeměny společnosti. Zkoumány jsou možnosti a meze stranické historiografie v dobovém politickém a sociálním kontextu a také možnosti jejího metodologického uchopení. Vývoj stranické historiografie je členěn do třech fází - fáze stalinského diskurzu, fáze poststalinského diskurzu a fáze reformního diskurzu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Genealogie plzeňské revolty 1. června 1953: Analýza veřejných kolektivních protestů obyvatelstva města Plzně v letech 1948 - 1953
Šlouf, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
P edkládaná diserta ní práce analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protest éry eskoslovenského stalinismu, plze skou ervnovou revoltu proti pen žní reform v roce 1953. Metodologicky p itom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí. Známý plze ských incident proto zasazuje do kontextu p edchozích protestních akcí, které se odehrály v plze ské lokalit v rozmezí let 1948-1953. Takový postup autorovi umož uje mapovat vývoj n kolika r zných protestních kultur, které dlouhodob p sobily v jednotlivých ástech spole nosti v západních echách a které v roce 1953 každá svým osobitým zp sobem inspirovaly vznik i pr b h plze ské revolty. Práce tak p ináší nejen výrazn zp esn ný kritický popis ervnových protest , ale též jejich kulturní rodokmen. Prost ednictvím tohoto rodokmenu autor odkrývá strukturu hlavních sociálních hnutí, která se revolty ú astnila, a s nimi spojený soubor spole enských konflikt , ze kterých protesty vycházely. Byly to zejména tyto t i: sociáln motivované stávkové hnutí pr myslových d lník , hnutí pro-západn orientované studentské i d lnické mládeže a latentní pnutí uvnit komunistické strany, které se projevovalo pasivní rezistencí její lenské základny v i lokálním stranickým "diktátor m".
|
|
| |
|
|
Volby v reálném socialismu jakožto nástroj podmaňování
Bárta, Ondřej ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Diplomová práce klade si za cíl nabídnout možné interdisciplinární explanační schéma faktu, který je v literatuře popisován jako masová konformita občanů reálně socialistického zřízení v Československu. I v 70. a 80. letech, v době ideologické vyprázdněnosti, bylo komunistickým režimem dosahováno toho, že se drtivá většina obyvatelstva účastnila mocenských rituálů, což mohlo mít nezanedbatelné psychologické dopady. Lidem při nich bylo pravidelně připomínáno jejich pokoření se a je úkolem sociální psychologie, ze které práce vychází, aby představila koncepty schopné popsat, jakým způsobem mohlo být takové ponížení na úrovni jedincova sebepojetí zpracováváno a jaký vliv to mohlo mít na všeobecnou konformitu. U nejsymboličtějšího z rituálů, voleb, je tedy nutné rovněž zkoumat, jakou formou byly dobově prezentovány, neboť i to má vliv na míru tenze mezi vlastním jednáním a přesvědčením.
|
|
| |
host ::
RSS.