|
| |
|
|
Ekonomie rodiny ve Švédsku
Wdowyczynová, Lucie ; Mlčoch, Lubomír (vedoucí práce) ; Rečka, Lukáš (oponent)
Švédská forma sociálního státu má dlouhou historii a je známá především díky své štědré sociální politice financované zejména z nadprůměrně vysokých daňových odvodů. Bakalářská práce Ekonomie rodiny ve Švédsku nejprve uvádí obecné souvislosti mezi rodinou a ekonomií a poté se zaměřuje na oblast rodinné politiky ve Švédsku a zasazuje ji do kontextu vývoje a současné podoby švédského sociálního státu. Dále zkoumá důležité dílčí složky švédského systému, které rodinnou politiku a rodinné trendy ovlivňují. Práce se snaží mimo jiné přiblížit, jakým způsobem může být v Evropě podporována vysoká plodnost ve spojení s vysokými mírami participace na trhu práce a znalostně zaměřenou ekonomikou. Zároveň ovšem zdůrazňuje, že odlišnosti v sociální politice v různých evropských zemích jsou způsobeny mnoha kulturními, sociálními a ekonomickými faktory, a proto je jejich vzájemné porovnávání a sjednocování velmi obtížné. Přesto je možné se při zvažování nových reforem ze zkušeností jiných zemí alespoň poučit či si z nich vzít příklad. Práce však také upozorňuje na úskalí švédského modelu.
|
|
|
Regionální vývoj ve Švédsku po roce 1990
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda a jak se v posledních desetiletích mění regionální obraz a regionální rozdíly ve Švédsku, jedné z nejhomogennějších zemí na světě. K proměnám regionálního obrazu přispívají také globalizace a zostřená konkurence, které ovlivňují nejen firmy a odvětví, ale i státy a regiony. Proměňuje se i regionální obraz tradičně velmi homogenního a rovnostářského Švédska. Práce s využitím socio-ekonomických ukazatelů a základní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Základní hypotézou je, že krize a zvýšená konkurence přispívají k prohlubování regionálních rozdílů. Regionální rozdíly se ve Švédsku v posledních dvaceti letech skutečně zvětšují a je pravděpodobné, že souvisí s krizovým vývojem hospodářství, i když nelze jednoznačně určit dominantní faktory. Ke zvětšování regionální variability však dochází jen v některých aspektech sociálně ekonomického vývoje, v řadě ohledů zůstává Švédsko nejvíce homogenní zemí Evropy. Práce se zabývá rozdíly a vývojem z hlediska krajů. Klíčová slova: regionální vývoj, regionální rozdíly, Švédsko, globalizace, krize
|
|
|
Vliv a role Švédska při tvorbě imigrační politiky EU po roce 2000
Jandová, Monika ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl sledovat vliv Švédska na proces tvorby imigrační politiky EU po roce 2000. Práce v 1. kapitole nastiňuje počáteční snahy EU o harmonizaci imigrační politiky ještě před rokem 2000, aby mohla navázat na popis současné situace. Ve 2. kapitole práce přibližuje vývoj švédské politiky vůči imigrantům ze třetích zemí a dokazuje, že otevřený přístup k imigrantům pramení ze zkušeností Švédska ve 2. světové válce. V rámci 3. kapitoly jsou sledovány 2 roviny legislativního procesu v EU. Jednak je popsáno, jakým způsobem vznikají pravidla pro přijímání legislativy v oblasti imigrace, jednak je popsán proces přijímání konkrétních legislativních úprav. Tyto 3 teoretické kapitoly jsou podkladem pro analýzu, jakou roli sehrálo Švédsko v přijímání obou druhů legislativy od roku 2000. Na základě analýzy dochází autorka k závěru, že posoudit vliv jednotlivých členských států na legislativní proces v EU, tedy i Švédska, je velice komplikované a téměř nemožné sledovat, a to především kvůli nedostatečné transparentnosti v průběhu celého procesu. Za největší nedostatky autorka považuje především nezveřejňování pozic členských států při vyjednávání legislativních návrhů v pracovních skupinách a výborech Rady EU.
|
|
|
Švédský vzdělávací systém a vzdělávání imigrantů
Vosejpková, Tereza ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Švédsko je již tradičně vnímáno jako stát s otevřenou imigrační politikou, proto se stává častým cílem neevropských imigrantů. Kvůli tomu musí čelit vysokému podílu přistěhovalců na celkovém složení obyvatelstva a pokusit se o co nejhomogennější společnost, čemuž může výrazně pomoci povinné základní vzdělávání. Práce má prostřednictvím analýzy vzdělávacího systému a jeho dokumentů, společně s pohledem na současnou situaci v reálu, pomoci pochopit nejen základní myšlenky v oblasti vzdělávání imigrantů, ale také důsledky, které s sebou odlišná edukace žáků bez znalosti švédštiny přináší, a posoudit, zda jsou všechny prvky jejich vzdělávání opravdu pouze integrační či nikoli.
|
|
|
Selected cephalopods from the Ordovician of the Prague Basin (Bohemia) and Baltica (Estonia and Sweden): taxonomy, paleobiogeography and paleoecology
Aubrechtová, Martina ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Klug, Christian (oponent) ; King, Andrew H. (oponent)
Předkládaná dizertační práce shrnuje pět článků publikovaných v recenzo- vaných, impaktovaných odborných časopisech. Články jsou taxonomickými re- vizemi dříve neznámých nebo málo známých kolekcí fosilních hlavonožců ze spodního paleozoika Čech, Estonska a Švédska. Práce shrnují a zpřesňují pa- leogeografické a stratigrafické rozšíření jednotlivých taxonů a srovnávají jej s rozšířením podobně starých hlavonožcových tafocenóz známých z jiných oblastí. Tafocenózy jsou následně analyzovány a paleoekologicky interpretovány. Dizertační práce se sestává ze tří hlavních částí. První část je zaměřena na morfologii hlavonožců a uvádí základní diagnostické znaky, které se při popisu hlavonožců používají. Shrnuje také dosavadní názory na systematiku hlavonožců a stručně představuje hlavní skupiny významné pro období ordoviku. Druhá část práce charakterizuje geologické podmínky a vývoj oblastí, ze kterých studovaní hlavonožci pocházejí. Třetí a poslední část pak shrnuje výsledky publikovaných studií. Ze středního ordoviku pražské pánve byli studováni rod Bactroceras a dále zástupci řádu Lituitida. Rod Bactroceras Holm, 1898 je stratigraficky nejstarším známým zástupcem...
|
|
|
Proměna regionálního obrazu Švédska a její souvislosti
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Téma regionálních rozdílů a prostorové nerovnoměrnosti je jedno z klasických témat, jimiž se zabývá geografie. Švédsko, které je jednou z nejvíce homogenních a nivelizovaných zemí na světě, se dlouhodobě vyznačuje velmi nízkými regionálními rozdíly. Právě proto představuje důležitý a zajímavý objekt studia. Cílem této práce je zmapovat proměnu regionálního obrazu Švédska od počátku 90. let a analyzovat vliv sektorových změn (konkrétně deindustrializace a terciarizace) a globalizace (skrze působnost nadnárodních korporací) na regionální rozdíly. Práce s využitím socioekonomických a demografických ukazatelů a kvantitativní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Hlavním poznatkem této práce je disproporcionální růst a vliv metropolitních regionů (zejména Stockholmu). Metropolitní regiony zvyšují svůj podíl na obyvatelstvu a socioekonomických aktivitách a vyznačují se dynamickým vývojem, jenž je umocněn vysokou specializací, přítomností odvětví s vysokou přidanou hodnotou, znalostní ekonomikou a lokalizací nadnárodních společností. Pozvolna dochází k růstu regionální variability, k čemuž přispívá disproporcionální vývoj největších měst, a k proměně regionálního obrazu tradičně velmi homogenního Švédska. Klíčová slova: Švédsko,...
|
|
|
Zabezpečení v nezaměstnanosti a jeho právní úprava v ČR a ve vybraných státech
Ptáčková, Leona ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
SHRNUTÍ Diplomová práce popisuje a analyzuje právní úpravu hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti v České republice a ve Švédsku. Hlavní důvod proč jsem si vybrala toto téma je ten, že v obou zemích existují dva zcela odlišné systémy. V České republice máme povinný státní systém podpor v nezaměstnanosti, kdežto Švédsko je jednou ze čtyř evropských zemí, kde stále existuje tzv. Gentský systém. Tato země je navíc známá jako typický příklad tzv. welfare státu a může být tedy zajímavé, zaměřit se také na tento fakt a jeho vliv na zvolené téma. Hlavním cílem práce je tedy porovnat oba systémy, jednotlivé instituty této problematiky, zaměřit se dále na hlavní rozdíly, ale také upozornit na společná pravidla a principy. Práce se skládá z úvodu, hlavní části a závěru. Hlavní část je pak rozdělena celkem do sedmi kapitol. První z nich vysvětluje, co je to nezaměstnanost, její jednotlivé typy a jaké důsledky s sebou nesou. Následující dvě kapitoly se týkají historického vývoje právní úpravy, a to jak v českém (respektive v československém), tak ve švédském právu. Vzhledem k tomu, že mnoho zmíněných zákonů je obsahově značně rozsáhlých, zaměřuji se ve své práci pouze na ty části, které se týkají pravidel hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti. Největší část práce se pokouší popsat základní instituty, konkrétně...
|
|
|
Supervize dobrovolníků v neziskových organizacích
Beerová, Michala ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Šerák, Michal (oponent)
Předmětem mé bakalářské práce jsou dobrovolníci v neziskových organizacích ve Švédsku a v České republice. Cílem této práce je zaměřit se na neziskový sektor a snažit se jej popsat, vysvětlit pozici dobrovolníků v těchto organizacích a v neposlední řadě obhájit supervizi dobrovolníků jako jeden z možných způsobů spolupráce s dobrovolníky. Rozvoj a podpora dobrovolníků jsou hlavní součástí manažerské činnosti neziskových organizací. Supervize je jedna z manažerských funkcí, které se v neziskovém sektoru dlouhodobě uplatňují. Zajištění supervize je jedním z hlavních cílů organizace pro podporu zaměstnance či dobrovolníka a tato práce může odpovědět na otázku, jak je supervize dobrovolníků důležitá a jaký prospěch mohou samotní dobrovolníci ze supervize mít. Snažím se zjistit účel dobrovolnictví, vzdělávací potenciál dobrovolnictví a aktuální situaci vedení supervize v těchto organizacích. Zaměřila jsem se na zkoumání přístupu k dobrovolnictví a supervizi ve dvou různých zemích. Dobrovolnictví je velmi významným společenským rysem a v rámci kvalitativního šetření popisuji organizace, které se zabývají dobrovolnickou prací ve vybraných neziskových organizacích v České republice a ve Švédsku. Praktická část navazuje na teoretickou a věnuje se popisování přístupů neziskových organizací k supervizi a dobrovolnictví.
|
|
|
Norský přístupový proces do ES/EU ve srovnání s Dánskem a se Švédskem
Trmalová, Eliška ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Norsko v druhé polovině dvacátého století opakovaně usilovalo o vstup do Evropských společenství, později začleněných do nově vzniklé Evropské unie. V obou proběhnuvších referendech roku 1972 a 1994 se ovšem jeho občané rozhodli poměrně těsnými výsledky proti vstupu do ES/EU. Oproti tomu jeho skandinávští sousedé, Dánsko roku 1972 a Švédsko roku 1994, se v referendech rozhodli stát členskými zeměmi ES/EU. Bakalářská práce na téma "Norský přístupový proces do ES/EU ve srovnání s Dánskem a se Švédskem" se zabývá důvody, které způsobily odlišný výsledek referend v Norsku oproti Dánsku a Švédsku. Tyto země sdílí mnoho podobností, proto byl očekáván podobný výsledek referend, k čemuž ovšem nedošlo. Hlavní příčiny spatřuji ve třech hlavních bodech. Prvním bodem jsou bezesporu norská specifika, mezi něž patří silná tradice rybolovu či například zemědělství, které je nutné štědře dotovat státem. Dalším jsou ekonomické důvody, kam patří zejména norské zisky z exportu ropy a zemního plynu. Posledním bodem je neobyčejně silná norská národní hrdost, která je do určité míry dána historickými důvody a souvisí se strachem Norů ze ztráty své suverenity. V norské historii lze vyzkoumat i příčiny odporu mnoha Norů k pojmu "unie", který v nich dodnes evokuje nesvobodu a útlak. Tato hlediska odlišují zásadně Norsko od...
|
host ::
RSS.