|
|
The Ideal of Beauty in the Period of Romanticism
Páchová, Kateřina ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je studium ideálu krásy v období romantismu. Základem je důkladná analýza jednoho z klíčových textů romantismu - Lyrických balad napsaných Williamem Wordsworthem a Samuelem Taylorem Coleridgem. Hlavním cílem práce je porovnání vize krásna ve vztahu k estetice vznešena, jak se vyvíjel ideál krásy v dobách před romantismem, a jak se tato vize změnila právě v období romantismu. Otázkou tedy je, jaký byl ideál krásy v době romantismu a jak je tento ideál reprezentován v Lyrických baladách? Existuje jeden společný ideál krásy pro Wordsworthe a Coleridge nebo se tito dva básníci liší v jejich chápání krásna? Hlavní pozornost je v práci zaměřena na rozdíl mezi krásnem na jedné straně a vznešenem či grotesknem na straně druhé. V obou případech pohlíží práce na přírodu a na lidské bytosti. Romantici mají mnoho společných znaků stejně jako vizi krásna, nezáleží, zda opěvují ženy, muže nebo přírodu, či jestli se místo povrchní krásy zabývají krásou vnitřní - krásou duše. Podobnosti mezi těmito druhy krásy se v práci také zabývám. Reflexe estetiky krásna a vznešena je primárně převzata z knihy Edmunda Burkea Filozofické zkoumání původu našich idejí o vznešenu a krásnu (v originále The Philosophical Inquiry into the Origin of our Ideas of the Sublime and Beautiful), nicméně...
|
|
|
Od padlého anděla k blonďaté bestii: postavy prostitutek v Balzakově Lesku a bídě kurtizán a Zolově Naně
Fousová, Tereza ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tématem práce je postava prostitutky ve francouzské společnosti 19. století tak, jak je zobrazena v dobových literárních dílech. V první části je popsána historie prostituce, od "posvátné" ve starověkém Řecku, až po její "zlatý věk" ve Francii 19. století. Úpadek mravů v tomto porevolučním období (důsledkem pádu náboženských a společenských tabu), znamenal velký nárůst prostituce a pohlavních chorob. Proto bylo nutné přijmout určitá legislativní a regulační opatření - reglementaci. Druhá část práce je věnována rozdílnému (romantickému a naturalistickému) zobrazení postavy prostitutky v literární tvorbě 19. století. Představitelem romantického pojetí kurtizány, dohnané k hříchu z nouze (mýtus "padlého anděla", jenž bude vykoupen láskou), je Honoré de Balzac se svým románem "Lesk a bída kurtizán". Protipólem romantického pojetí prostitutky je naturalistická bestie (obludné dravé zvíře, mytická trestající požíračka), která si sama vybírá toto nejstarší povolání jako prostředek k vykonání společenské msty. Představitelkou naturalistické prostitutky druhé poloviny 19. století je hrdinka románu Émila Zoly "Nana". Ve druhé, analytické, části práce je provedeno textové srovnání obou typů. Klíčová slova: prostituce, vykoupení, Balzac, Zola, romantismus, naturalismus.
|
|
|
Kapitoly z dějin teorií o vznešeném a jejich reflexe ve výtvarném umění
Němcová, Kristina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vznešena v teoretické i praktické rovině. Rozebírá vývoj teorií o vznešeném od antiky až po 19. století a jejich reflexi ve výtvarném umění. V antice je tato reflexe zpracována na soše Niobé z římského chrámu Apollóna, v období romantismu je uvedena v několika kapitolách týkajících se různých pojetí této problematiky v Čechách, Anglii, Švýcarsku, Německu, Norsku či Americe. Důraz je položen na reflexi v dílech dvou zásadních autorů- anglického malíře Josepha Williama Turnera a německého umělce Caspara Davida Friedricha
|
|
|
Ruské noci V. F. Odojevského
Šmatova, Tatiana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Ruské noci V. F. Odojevského Abstrakt Tématem této bakalářské práce je kniha ruského autora a filozofa Vladimira Odojevského, který působil v 19. století v období romantismu. Dílo bylo jeho nejdůležitějším počinem a nese název Ruské noci. Tato práce se zabývá symbolickým významem názvu a dalších motivů, stejně jako autorovým pohledem na člověka. Odojevskij má různé hrdiny se stejnou podstatou a pro ně vytváří různé situace, ve kterých vytváří kontrast mezi dokonalou myslí a možnostmi projevit svůj talent. Čtenáři tak mají možnost pozorovat život hrdinů ve společnosti, kvůli které nedokázali realizovat svoje neobyčejné myšlenky. Typ hrdiny - šílený génius je pro Odojevského typický. Tento prvek byl inspirací pro všechny významné autory v ruské literatuře 19. století. Klíčová slova: Ruská literatura, 19. Století, romantismus, Vladimir Odojevskij, Ruské noci, filozofický dialog
|
|
|
Kouzelná pohádka a její proměny v dílech 17. - 19. století
Šestáková, Adéla ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání vývoje pohádek s důrazem na literární adaptace kouzelných pohádek 17. - 19. století. Skládá se z teoretické a praktické části. V první kapitole se rozebírá základní charakteristika pohádky, její definování, rysy a rozdělení. Dále se práce zabývá teoriemi o původu folklorních pohádek a způsoby jejich rozboru z vědeckého hlediska. Na konci této části je pohádka rozebrána jakožto literární žánr. Druhá část představuje spisovatele Charlese Perraulta, bratry Grimmy, Karla Jaromíra Erbena a Boženu Němcovou. Každý z nich přistupuje ke své pohádkové tvorbě odlišným způsobem, který je v této části popsán. U jednotlivých autorů se nejdříve seznámíme s jejich životopisem, dále dobou, ve které žili, spolu s jejím historickým a společenským pozadím a v neposlední řadě s jejich literární tvorbou s důrazem na dílo pohádkářské. Poslední kapitola obsahuje praktickou část bakalářské práce. Jsou zde komparovány dva pohádkové syžety, které se objevují u autorů z druhé kapitoly. Nejdříve se seznámíme s historií a stručným dějem pohádek, poté následuje samotný rozbor odlišností a znaků v jednotlivých verzích, a nakonec je příběh rozebrán na jednotlivé typy, motivy a funkce. Klíčová slova: pohádka, folklór, komparace, komparatistika, klasicismus, romantismus, národní obrození
|
|
|
Typologie vybraných ženských postav české literatury druhé poloviny 19.století
Kubálková, Tereza ; Krejčová, Iva (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá typologií devíti vybraných literárních ženských postav české literatury druhé poloviny 19. století. Jedná se o ženskou postavu z povídky Čtyry doby Boženy Němcové, Lidušku z povídky Muzikantská Liduška a Lenku z venkovské povídky Na statku a v chaloupce Vítězslava Hálka, paní Rusku, protagonistku povídky O měkkém srdci paní Rusky, slečnu Máry z povídky Psáno o letošních Dušičkách a bezejmennou hrdinku povídky U tří lilií z Povídek malostranských Jana Nerudy, Caterinu a paní Dragopulos z románového díla Jan Maria Plojhar od Julia Zeyera a Lucy, hrdinku románu ve verších Magdaleny Josefa Svatopluka Machara. V teoretické části práce nastiňuje problematiku směrů druhé poloviny století (romantismus, realismus, parnasismus), dále vymezuje rozsah markerů pro interpretaci literárních postav a stručně představuje společenskou situaci pro ženy ve společnosti 19. století. V praktické části dochází k podrobné analýze všech hrdinek se snahou o poukázání na společné rysy a rozdíly vybraných postav. V závěru práce jsou vybrané hrdinky porovnány a jsou shrnuty hlavní proměny vykreslení ženské literární postavy napříč stoletím.
|
|
|
Literární dílo na pomezí romantismu a realismu
Mikulová, Michaela ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá odkrýváním romantické a realistické složky ve třech vybraných románech, tradičně řazených na pomezí romantismu a realismu, a podrobněji zkoumá, zda je jejich směrová nevyhraněnost i z dnešního hlediska aktuální a opodstatněná a v čem konkrétně spočívá. Tomuto hlavnímu cíli předcházela potřeba co nejkomplexněji vymezit pojmy literárního romantismu a realismu, včetně jejich specifických charakteristik, tendencí a typických znaků. Vlastní rozbory jsou vypracovány podle předem zvolené osnovy, jejímiž jednotlivými body jsou univerzální prvky literárního díla jako tematika, děj, vyprávění, postavy, časoprostor a jazykové prostředky, u kterých na základě závěrů učiněných v teoretické části práce sledujeme konkrétní míru romantického a realistického odkazu. V rámci jednotlivých rozborů se nám podařilo rozhodnout, které aspekty díla odpovídají zcela nebo z větší části zásadám romantismu a které se naopak hlásí k realistické tradici. Následná souhrnná analýza pomohla zodpovědět otázku, zda dílo jako celek stojí blíže romantismu nebo realismu. Rozpoznání různých forem vztahu romantického a realistického dědictví, jež přirozeně vyplynulo z našich pozorování, pak chápeme jako zajímavou přidanou hodnotu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Biografie Václava Vokolka
Šilarová, Monika ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato práce si klade za cíl postihnout život Václava Vokolka, a to zejména z umělecké a profesní stránky. Václav Vokolek patří do významné kulturní rodiny, což se také projevuje v celém jeho životě, nejen na jeho pracích a preferencích, ale také na okruhu blízkých přátel. Z teoretického hlediska je diplomová práce založena primárně na biografickém přístupu k výzkumu soudobých dějin a metodě orální historie, jelikož o rodině Vokolkových několik souborných prací vzniklo, šlo však primárně o starší členy rodiny, ale nikoliv o samotného Václava Vokolka.
|
host ::
RSS.