|
|
Vztahy židovského a nežidovského obyvatelstva v Podorlicku (1930 - 1945)
Portešová, Tereza ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahy židovského a nežidovského obyvatelstva v oblasti Podorlicka v letech 1930-1945. Sleduje především, jak se tyto vztahy měnily ve světle událostí daného období. Práce je založena na odborné literatuře a elektronických zdrojích. Důležitou součástí práce jsou vzpomínky pamětníků získané zejména z publikací zaměřených na historii židovského osídlení v konkrétních oblastech a obcích Podorlicka a částečně také z rodinného archivu autorky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941
Veselá, Lenka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941" pojednává o způsobu, jakým protektorátní periodika informovala o paktu Ribbentop-Molotov a později o německé invazi do Sovětského svazu. Na příkladě těchto událostí a jejich reflexe v protektorátním denním tisku lze demonstrovat, jak pružně protektorátní propaganda reagovala na aktuální politický kurz. Pro účely práce byly zvoleny tři deníky: Polední list, Večerní České slovo, Venkov, které byly zkoumány ve dvou časově ohraničených obdobích, a to od 23. 8. 1939 do 27. 9. 1939 a od 16. 6. 1941 do 14. 7. 1941. Metodou práce je historická srovnávací analýza, která postihuje proměnu postojů protektorátní propagandy v závislosti na historickém kontextu, a sémiotická analýza, která se zabývá dobovým mediálním diskurzem a odhaluje udržovanou ideologii na úrovni znakových systémů.
|
|
| |
|
|
Protektorát Čechy a Morava: právo nástroj nacistické expanze
Pivarčeková, Zuzana ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Rigorózní práce se zabývá úlohou práva v Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) při jeho hospodářské exploataci, germanizaci a kategorizaci obyvatelstva, jako předpokladu konečného řešení tzv. židovské a české otázky v plánech nacistů. Zaměřuje se na formování tohoto "práva bezpráví", jeho obsah a vynutitelnost a dochází k závěru, že tehdejší normotvorba sehrála důležitou zejména organizátorskou roli při zavádění okupačních pořádků, ale byla-li na překážku rychlým a radikálním řešením, stávala se přítěží, kterou nacisté kdykoliv nahradili bezprávím v podobě "zvláštního zacházení" (Sonderbehandlung), stanných soudů, poprav a deportací do koncentračních táborů. Příklad instrumentálního zneužití práva nacisty pro jejich expanzivní plány pak vede k zobecňujícímu závěru, že pojistkou proti zneužití práva k ovládnutí druhých nemůže být pouze právo samo o sobě, ale demokraticky fungující společnost a historická paměť národů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparace mediálních agend atentátů na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera
Pavlis, Daniel ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Předkládaná rigorózní práce nabízí zcela konkrétní obraz mechanismu řízení a kontroly legálního protektorátního tisku během dvou jasně definovaných, historicky významných a do jisté míry podobných, událostí (atentát na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera). Činí tak na základě komparace oficiálních tiskových pokynů s reálným obsahem protektorátního tisku v jednotlivých sledovaných obdobích a následnou komparací vyplývajících závěrů. Tato výsledná komparace obsahuje řadu důležitých bodů, které svědčí o rozdílnosti i shodě ve zpracovávání obou zkoumaných mediálních agend. Rozdílnost tkví především v posunu od konkrétního k obecnému, od vysoké frekvence k menší četnosti, od autorského zpracování k otiskování úředních zpráv a od obrovského zájmu k průměrnosti. Shoda (jediná ale velmi důležitá) je potom dána uplatňováním stejného mechanismu na ovlivňování reálného obsahu tisku, který je v obou případech naprosto stejným typem obrazu, ve kterém se odrážejí nařízení z oficiálních tiskových míst. Jestliže mluvíme o vztahu konkrétnost vs. obecnost, potom je rozdíl patrný nejen v reálném obsahu (u Heydrichovy mediální agendy zcela konkrétní apely, u Hitlera spíše obecné sumáře a vysvětlování situace), ale také v tiskových pokynech (okamžitá nařízení co, kde a v jaké úpravě tisknout naproti politickému hodnocení...
|
|
|
Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě
Vrchlavský, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě se věnuje osobnosti a literatuře českožidovského spisovatele Oty Pavla. Cílem této práce je podat obraz sociální zkušenosti tak, jak ji Ota Pavel literárně ztvárnil. K Pavlově literárnímu dílu přistupuji jako k prameni hospodářských a sociálních dějin. Ve své práci sleduji následující aspekty. Jak se odráží přístup židů k majoritní společnosti a naopak. Dále na příkladu otce Oty Pavla sleduji vztah jeho rodiny k Československu. Rovněž se věnuji ekonomické situaci Oty Pavla a jeho rodiny počínaje první republikou, přes druhou světovou válku, přechodné období let 1945-1948 až po období komunistického režimu. Dále sleduji zkušenost Oty Pavla a jeho rodiny s okupační mocí a protižidovská opatření během Protektorátu Čechy a Morava. Také se věnuji problematice židů v poválečném Československu, tak ji Ota Pavel reflektoval na základě své zkušenosti ve svých vzpomínkových povídkách.
|
|
|
Nástup Červenobílých a Vlajka v letech 1939-1940
Otcovská, Karolina ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na dvě periodika, která vycházela paralelně v letech 1939- 1940, tedy v počátečním období tzv. protektorátu Čechy a Morava. Obě periodika vystupovala navenek jako tiskové platformy stoupenců fašistických skupin. Jedno z periodik navazovalo na fašistickou prvorepublikovou skupinu Červenobílých a druhé se odkazovalo na fašistické hnutí Vlajka. I přes navenek podobné zaměření se periodika dostala do vzájemného sporu, který vyústil v rozsáhlou tiskovou kampaň. Cílem mé práce se tak stala podrobná analýza této kampaně. Většina osob kolem Nástupu Červenobílých působila ve Výboru Národního souručenství (jediné legální česká politická organizace), nebo v jeho satelitních institucích. Nástup Červenobílých proto vystupoval vůči Národnímu souručenství loajálně a byl financován jeho čelními představiteli. Oproti tomu se Vlajka od počátku stavěla k Národnímu souručenství negativně, což se také odrazilo v obsahu útoků na Nástup Červenobílých. Tisková kampaň byla vedena v rovině osobních útoků a hlavními protagonisty se stali vydavatel Nástupu Červenobílých Zdeněk Zástěra, na druhé straně Jan Rys a Josef Burda, funkcionáři Vlajky. Obě tiskoviny využívaly k útokům různé rubriky - od standardních článků po kreslené a psané vtipy. Cílem kampaně bylo rozvrácení hnutí Vlajka a její...
|
|
|
Reflexe mnichovské dohody v ilegálním protinacistickém časopise V boj
Budská, Eva ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí mnichovské dohody v časopise V boj. Tento časopis byl ilegálně vydáván v protektorátu Čechy a Morava od května roku 1939 do jara roku 1941, přičemž se řadil do tzv. "benešovského křídla" domácího odboje. Práce zobrazuje bezprostřední dobové interpretace mnichovské dohody nejen českých, nýbrž také zahraničních autorů. Prostřednictvím obsahové analýzy jsou zkoumány konkrétní paradigmata, která se obvykle s mnichovskou dohodou spojují. První paradigma reflektuje mnichovskou dohodu jako zradu západních mocností vůči ČSR. Druhým myšlenkovým vzorcem je otázka odpovědnosti Beneše za mnichovské události. Třetí paradigma považuje Mnichov za selhání československé demokracie. V boj umožňuje nahlédnout především do tzv. občanské skupiny, nicméně čtenáře seznamuje také s výtisky, které byly vydávány vojenskou odbojovou organizací: Obrana národa. Práce navazuje na poznatky ze studia obsahu V boje, jež představila reedice časopisu vydaná Růženou Hlušičkovou a kolektivem.
|
|
|
Vliv politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze ve 20. století
Routková, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze. Období bádání je vytyčeno divadelní sezónou 1923/1924, kdy do funkce choreografa a baletního mistra baletu Národního divadla nastoupil Remislav Remislavský až po sezónu 1989/1990, kdy se vedení souboru ujal Vlastimil Harapes. Důraz je kladen na dvě stěžejní období, a to na 2. světovou válku a vládu komunistické strany po roce 1948. Zkoumanými osobami jsou především šéfové baletní složky, jako např. Jelizaveta Nikolská, Joe Jenčík, Saša Machov nebo Jiří Němeček st. a další, ale i sólisté baletu a repertoár souboru. Práce shrnuje vývoj baletu Národního divadla v rámci politických změn ve 20. století.
|
|
|
Ideologie v diskurzu protektorátního denního tisku
Veselská, Tereza ; Dufek, Ondřej (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Ideologie v diskurzu protektorátního denního tisku se zabývá ideologickým působením v diskurzu legálně vycházejících dobových deníků České slovo, Lidové noviny a Venkov. Teoretická část se nejprve obrací k dějinnému pozadí státního zřízení Protektorát Čechy a Morava a jeho politickému a společenskému postavení v rámci Velkoněmecké Říše. Po vylíčení demonstrací 28. října 1939 a událostí 17. listopadu téhož roku je představen charakter médií v protektorátním období, zvláštní důraz je kladen na tisk. Dále je objasněn pojem diskurz, jeho původ, význam a dnešní pojetí. Následně je popsána kritická analýza diskurzu, její východiska, cíle a tři hlavní přístupy. Poslední kapitola teoretické přípravy je věnována diskurzivně-historickému přístupu, který byl vyvinut Ruth Wodakovou a jejími kolegy z vídeňské školy. Je nastíněn ideální postup tohoto přístupu a jsou vysvětleny diskurzivní strategie nominace, predikace, argumentace, s jejichž pomocí je následně proveden rozbor čtyř novinových článků v praktické části práce. Po shrnutí textové analýzy je srovnáno ideologické působení okolo událostí 17. listopadu 1939 s kontrolním obdobím před 28. říjnem téhož roku a jsou vyvozeny závěry.
|
host ::
RSS.