|
|
Economic determinants of gender employment gap in Europe: emphasis on Visegrad countries
Frimpomah Wereko, Jennifer
Přítomnost genderové diskriminace na trhu práce přitahuje v posledních letech velkou pozornost. Větší nerovnováha na trhu práce nevede pouze k ekonomickým ztrátám, ale má také velký vlivna blahobyt žen a kvalitu naší společnosti. Studie zkoumá ekonomické determinanty rozdílů vzaměstnanosti žen a mužů se zaměřením na země Visegrádské skupiny: Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko, kde se v posledních letech věnovala genderové zaměstnanosti malá pozornost. sekundární data pro studii byla získána z repozitáře světové banky. Data pro každou z visegrádských zemí byla stažena a sloučena do jednoho souboru dat a následněanalyzována pomocí odhadu metodou obyčejných nejmenších čtverců. analýza odhalila, že celkem 8 proměnných z původních 16 proměnných bylo významnými prediktory rozdílu v zaměstnanosti žen a mužů na trhu práce. Téměř veškerá variabilita závislé proměnné je take vysvětlena 8 prediktory v modelu. Svědčí o tom 98,7% hodnota koeficientu determinace. Studie doporučuje, že vzhledem k tomu, že se snižováním rozdílu v zaměstnanosti žen a mužů se zvyšuje poměr zaměstnanosti žen k počtu obyvatel, mělo by se vytvářet více pracovních příležitostí pro ženy, včetně zapojení žen do podnikání. Kromě toho flexibilní pracovní úvazky usnadňují ženám sladit různé povinnosti a vytvořit lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Pokud budou mít rodiče přístup k levným možnostem péče o děti a rodičovské dovolené, bude ve vyspělých ekonomikách pracovat více žen. Podíl žen, které po porodu opouštějí zaměstnání, by se mohl snížit s pomocí lepších zařízení péče o děti, delších předpisů o dovolené a flexibilnějšího pracovního prostředí.
|
|
|
The instrumentalisation and weaponisation of migrants, its impacts, and how the EU responds: the case of Belarus
Škopková, Lucie ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
Tato diplomová práce se zaměří na téma instrumentalizace neboli weponizace migrace jako jedné z hybridních hrozeb, jejímž hlavním cílem je destabilizace vnitřního systému cílového státu. Praktický případ krize na hranicích mezi Polskem a Běloruskem bude použit pro znázornění do jaké míry je Evropská unie schopna čelit hybridním hrozbám a do jaké míry může být považována za takzvanou normativní mocnost. Hlavní metodou výzkumu bude obsahová analýza relevantních článků z portálů EURACTIV, EUobserver a POLITICO společně s rozhovory s experty a akademiky. Analýza se zaměří na koncept Evropské unie jako normativní mocnosti za pomoci realismu a neo-realismu s důrazem na roli lidských práv a závislosti Evropské unie na udělování sankcí. Za pomoci této analýzy se ukotví závěr, který podkládá, že se v praxi jeví Evropská unie jako civilní mocnost se silnými normativními základy spíše než pouze jako jednoznačná normativní mocnost.
|
|
| |
|
|
The Polish model of the populist party: a new perspective on the populist radical right
Greger, Vojtěch ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
The Polish model of the populist party: a new perspective on the populist radical right Master's thesis Bc. Vojtěch Greger Abstrakt Vzestup populistické radikální pravice (PRP), skupiny stran kritických vůči zavedeným normám západní liberální demokracie, v desátých letech, který se manifestoval například událostmi jako Brexit či převzetí Maďarska neliberálními silami, se stal předmětem značného zájmu ze stran akademiků i veřejnosti, byv vnímán s velkými obavami. Akademické studie PRP často vyvyšovaly nativistické prvky přítomné v rétorice těchto stran a apelům ekonomickým věnovaly značně méně času. V posledních několika letech se však v akademické sféře začala objevovat literatura poukazující na důležitost ekonomické deprivace v umocňování podpory stran PRP. Tato práce je založena na argumentu této literatury, že volební úspěchy PRP jsou velmi často taženy právě ekonomickou deprivací a nespokojeností, která z ní plyne. Tento argument je ilustrován analýzou volební podpory polské strany Právo a spravedlnost (PiS) ve volbách v letech 2015 a 2019 za použití regrese nejmenších čtverců (OLS) a geograficky vážené regrese (GWR). Naše výsledky ukazují, že strukturální ekonomické faktory, zejména podíl pracujících v primárním sektoru, jsou klíčovými prediktory podpory PiS. Těmito zjištěními podporujeme zjištění již...
|
|
|
Historické hranice jako faktor ovlivňující sociogeografickou diferenciaci - příklad Česka a Polska
Torgalo, Alexandr ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Historická hranice je každá státní nebo administrativní hranice, která v minulosti zanikla. Tyto hranice jsou mnohdy stále viditelné v krajině, např. fyzicky v podobě hraničních kamenů. Někdy ale tyto hranice mají dopad v socioekonomickém prostředí, a to dlouhá desetiletí a někdy i staletí po zániku jejich funkce. Častým jevem jsou v Evropě, kde docházelo k častým změnám hranic, zejména v Polsku a na Ukrajině. Cílem diplomové práce je změřit efekt historických hranic na současnou prostorovou diferenciaci socioekonomických jevů na příkladu Česka a Polska, se zaměřením na hranici Protektorátu Čechy a Morava v Česku a na hranice evropských mocností po tzv. třetím dělení Polska. Bylo zkoumáno, na kterých úsecích jakých druhů hranic je efekt nejvíce viditelný, na jaké druhy prostorových jevů mají historické hranice největší dopad a jak se síla hraničního efektu a prostorové rozložení socioekonomických jevů mění v posledních 20 letech. Bylo zjištěno, že po roce 2011 efekt historických hranic v Česku i Polsku slábne, především v demografických ukazatelích, kdy bývalá německá území obou zemí již nemají relativně mladou populaci. Dále se ukázalo, že v Polsku strmé změny hodnot ukazatelů podél historických hranic mnohdy nahrazují plynulejší přechody ve výši hodnot daných proměnných při zachování původního...
|
|
| |
|
|
The Polish model of the populist party: a new perspective on the populist radical right
Greger, Vojtěch ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
The Polish model of the populist party: a new perspective on the populist radical right Master's thesis Bc. Vojtěch Greger Abstrakt Vzestup populistické radikální pravice (PRP), skupiny stran kritických vůči zavedeným normám západní liberální demokracie, v desátých letech, který se manifestoval například událostmi jako Brexit či převzetí Maďarska neliberálními silami, se stal předmětem značného zájmu ze stran akademiků i veřejnosti, byv vnímán s velkými obavami. Akademické studie PRP často vyvyšovaly nativistické prvky přítomné v rétorice těchto stran a apelům ekonomickým věnovaly značně méně času. V posledních několika letech se však v akademické sféře začala objevovat literatura poukazující na důležitost ekonomické deprivace v umocňování podpory stran PRP. Tato práce je založena na argumentu této literatury, že volební úspěchy PRP jsou velmi často taženy právě ekonomickou deprivací a nespokojeností, která z ní plyne. Tento argument je ilustrován analýzou volební podpory polské strany Právo a spravedlnost (PiS) ve volbách v letech 2015 a 2019 za použití regrese nejmenších čtverců (OLS) a geograficky vážené regrese (GWR). Naše výsledky ukazují, že strukturální ekonomické faktory, zejména podíl pracujících v primárním sektoru, jsou klíčovými prediktory podpory PiS. Těmito zjištěními podporujeme zjištění již...
|
|
| |
|
|
Príliv priamych zahraničných investíciíc do krajín V4
Chovanec, Miloslav
Chovanec, M. Příliv přímých zahraničních investic do zemí V4. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2020 Cílem bakalářské práce je identifikace jednotlivých faktorů, které ovlivňují příliv přímých zahraničních investic do zemí V4. Cíl práce je naplněn prostřednictvím regresní analýzy časových dat vybraných proměnných v období let 1997 až 2019. V práci je dále popsán vývoj přílivu přímých zahraničních investic do jednotlivých zemí. Zjištěné ukazovatele poukazují na různorodost výsledků v rámci zemí V4. V Slovenské republice jsou jako nejvýznamnější faktory, zjištěné faktory inflace a infrastruktura. Pro Českou republiku je to faktor infrastruktura. Pro Polsko je to faktor daně z příjmu právnické osoby. Pro Maďarsko nebyl zjištěn žádný faktor významný na 1 % hladiny významnosti, jsou však zjištěné některé faktory, které ovlivňují příliv přímých zahraničních investic do Maďarska na 5 a 10 % hladiny významnosti, a to jsou konkrétně faktor HDP na hodinu, inflace a faktor konáni voleb v daném roce.
|
|
|
Fondové pilíře důchodových systémů zemí V4 a jejich produkty
Šteffková, Klára
Práce je zaměřena na fungování důchodových systémů v zemích Visegrádské skupiny, zejména pak na význam jednotlivých fondových pilířů v rámci těchto systémů. Pro každou zemi je analyzován celý důchodový systém a následně je provedena komparace těchto systémů obecně, i se zaměřením na fondové pilíře a jejich produkty. Srovnávání je provedeno na základě zvolených kritérií. Na základě tohoto srovnání jsou vyvozena doporučení pro fondové pilíře České republiky, která by mohla vést ke zlepšení stávající situace týkající se důchodového zabezpečení země.
|
host ::
RSS.