|
|
Proměny německé energetické politiky po jaderné havárii ve Fukušimě
Špeciánová, Sára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Dne 11. března 2011 zasáhla Japonsko vlna tsunami, která měla za následek, mimo jiné, i havárii v jaderné elektrárně Fukušima. Tato katastrofa měla velký vliv na německou energetickou politiku, přestože se Japonsko nachází na druhé straně zeměkoule a reálná rizika spojená s jadernou energií v Německu nijak nevzrostla. Tato práce se zabývá proměnami v rámci energetické politiky, které nastaly následkem této katastrofy. Jelikož energetická rozhodnutí jsou převážně dlouhodobého charakteru, práce nejprve shrnuje vývoj energetické politiky od přelomové vlády rudo- zelené koalice. Hlavním obdobím práce je druhá polovina roku 2010 a rok 2011, kdy došlo k nejvíce proměnám. Detailněji jsou popsány změny v sektoru jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Cílem práce je kvalitativní popis proměny a zmapování jejích následků, dále pak zhodnocení celkového vlivu na německou energetiku. Jaderná havárie ve Fukušimě urychlila vývoj v rámci energetického obratu, který začal již v roce 2000. Proměna nastala velmi rychle a nejvýrazněji se projevila v jaderném sektoru, a to urychleným odstoupením od jádra. V sektoru obnovitelných zdrojů měla vliv minimální, cíle zůstaly stejné. Energetický obrat je na dobré cestě i přes několik negativních následků. Do budoucna je potřeba zvýšit efektivitu a, pokud Německo uspěje,...
|
|
|
Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě
Svobodová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Německo se v létě roku 2011 rozhodlo, že přestane využívat jádro jako zdroj energie. Političtí představitelé tak reagovali na odpor společnosti k jaderné energii, který byl umocněn havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v březnu roku 2011. Předložená práce "Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě" se zabývá německou jadernou energetikou a současně protiatomovým hnutím od jejich počátků, ovšem s důrazem na období od roku 1998, kdy se začalo řešit během prvního působení Zelených ve vládě tzv. první odstoupení od jaderné energie, až do konce roku 2012. Kroky převážně politických aktérů jsou analyzovány v návaznosti na havárii ve Fukušimě, cílem této analýzy je popsat změny v energetice a najít příčiny rozhodnutí vzdát se jaderné energie. Práce dochází k závěru, že důvodem pro novelizaci atomového zákona, a tedy postupné vypnutí všech jaderných elektráren, byla nejen nevole společnosti, ale také tlak celé opozice na vládu. Vláda se snažila si udržet své voliče, případně si větší koaliční partner, tedy CDU/CSU, chtěl otevřít možnost nové koalice s nějakou z opozičních stran. V následujících letech bude muset Německo vystavět jak nové elektrárny, tak inteligentní sítě. Pokud ještě k tomu bude chtít dodržet své cíle v oblasti ochrany životního prostředí, budou to muset...
|
|
|
Jaderná energetika v programu strany Zelených před a po prvním odklonu od jaderné energie SRN
Šestáková, Gita ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Německá spolková rudo-zelená vláda v říjnu 1998 podepsala koaliční smlouvu o postupném odstupování od využívání atomové energie, o což strana Zelených usilovala od počátku svého působení na politické scéně. Dohoda byla završením vývoje názorů na jadernou energii a s ní spojené problematické souvislosti jako převoz, ukládání, či recyklace vyhořelého paliva. Předmětem stěžejní části práce je analýza jednání a působení strany Zelených ohledně prosazení odklonu od jaderné energetiky i v interakci s dalšími aktéry. Práce má pomocí teorie o nastolování agendy do veřejné politiky s využitím teorie o koalicích aktérů zjistit, jak přesvědčivě se Zeleným dařilo (s přispěním environmentálních hnutí i médií) realizovat svou vizi o odklonu od jaderné energetiky. Práce se také v krátkosti zabývá otázkou, jakým způsobem prosazení odklonu od jádra dlouhodobě ovlivnilo veřejné mínění a jaká je v této souvislosti perspektiva strany Zelených ke spolkovým volbám v roce 2013.
|
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí v právu unijním, rakouském a českém
Škrabalová, Kristina ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Proces posuzování vlivu na životní prostředí je kontrolní postup, jehož cílem je shrnout a vyhodnotit dopady projektu na životní prostředí již ve fázi plánování projektu a tím snížit jeho případné negativní dopady v budoucnu. Jednou z hlavních myšlenek procesu EIA je hned na začátku zabránit problémům a konfrontacím, které by se jinak v souvislosti s plánovaným projektem objevily. Tento princip je zvlášť důležitý v případech mezistátního posuzování, kde komunikace mezi jednotlivými státy a společné konzultace k projektu v jeho raných fázích plánování mohou zabránit možným střetům a narušením vzájemných vztahů, jež by se mohly objevit později v důsledku již realizovaného projektu. Základním principem mezistátního posuzování je pochopení skutečnosti, že škodlivé účinky konkrétního projektu se nezastavují na hranicích jednoho státu, ale mohou přesahovat na území mnoha jiných států, vzájemná spolupráce v této oblasti je tedy z hlediska efektivní ochrany životního prostředí nezbytná. Nezbytnost této spolupráce, stejně jako její úskalí a potíže jsou ilustrovány na příkladu příhraničního posuzování EIA mezi Českou republikou a Rakouskem, a to především v případě výstavby jaderné elektrárny Temelín. Případ Temelín je zajímavý nejen s ohledem na skutečnost, že se zde setkávají dvě různé právní úpravy procesu EIA,...
|
|
|
The nuclear power in Japan and selected european countries
Galková, Alžbeta ; Müller, Štěpán (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice jaderné energie. V práci se zaměřujeme na postoje Japonska, Německa, České republiky a Slovenské republiky k jaderné energii. Posuzujeme jejich energetické politiky a přechod k obnovitelným zdrojům energie. První kapitola se věnuje významu jaderné energie v Evropské unii. V druhé kapitole se zaměřujeme na nové možnosti v oblasti energetiky a koncept smart cities. Třetí kapitola analyzuje energetiku Japonska, čtvrtá kapitola Německa a poslední kapitola se věnuje energetice České republiky a Slovenska.
|
|
|
Výzkum a vývoj v oblasti jaderných paliv současnosti
Koláčný, Tomáš ; Varmuža, Jan (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce si klade za cíl charakterizovat v současnosti používaná jaderná paliva a jejich materiály, popsat palivový cyklus od těžby, zpracování a obohacování, až po možnosti nakládání s použitým palivem, přehledně shrnout používané jaderné reaktory s jejich základními specifikacemi týkajícími se paliva a nastínit možné trendy výzkumu a vývoje jaderných paliv.
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití nanotechnologií v jaderné energetice
Skalička, Jiří ; Štefánik, Milan (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce shrnuje současné poznatky o nanomateriálech a jejich použití. Zabývá se hlavně metodami výroby a použitím jednotlivých typů materiálů v oblasti jaderné energetiky, jaderného výzkumu a jaderné medicíny. Teoretická část je věnována možnostem využití uhlíkových nanotrubek pro kolimaci nebo vedení svazku neutronů. V experimentální části bylo zjišťováno, jak vybrané nanomateriály ovlivňují neutronový tok v měřícím boxu napojeném na horizontální radiální kanál reaktoru VR-1. Otestovány byly neorientované uhlíkové nanotrubky, uhlíková nanovlákna, nanodráty z aluminy, orientované uhlíkové nanotrubky při různém natočení a výsledky byly porovnány s výsledky při použití grafitu.
|
|
|
Energetická a ekologická strategie ČR
Novozámský, Jakub ; Lisý, Martin (oponent) ; Špiláček, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem ekologické a energetické strategie ČR. Pojednává o problematice spojené s její dlouhodobou energetickou koncepcí. Hlavní část se zaměřuje na aktuální téma, tím je probíhající tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Dále se zaměřuje na legislativní rámec a vyhlášky týkající se energetického sektoru.
|
host ::
RSS.