|
|
Novorossija: reflexe českých a ruských médií v letech 2013 až 2016
Švarc, David ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na mezinárodně neuznávanou konfederaci s názvem Novorossija, která existovala na území východní Ukrajiny mezi léty 2014 a 2015. Klade si za cíl zmapovat, jak tuto situaci reflektovala vybraná čtyři česká a čtyři ruská média. Samotnému výzkumu předchází kapitola věnovaná historickému kontextu daného prostoru, ve které jsou popsány důležité historické události související s daným územím od doby vlády Kateřiny II. až po samotnou tzv. ukrajinskou krizi. Rámec mediálních výstupů, které jsou podrobeny zkoumání, je záměrně rozšířen o jeden předchozí a jeden následující rok (tedy 2013 a 2016), aby bylo prověřeno, zda se objevovaly zmínky o Novorossiji před vyhlášením i po ukončení tohoto projektu. Ve výzkumu je uplatňována kvantitativně-kvalitativní analýza.
|
|
|
Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992
Žáková, Inna ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Sviták, Matěj (oponent)
Bakalářská práce Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992, zpracovaná na základě analýzy dostupných zdrojů, se zabývá problematikou krymského separatismu na Ukrajině v 90. letech 20. století, primárně mezi léty Jejím hlavním tématem je vývoj vztahů mezi Ukrajinou a Krymem v krymské květnové ústavy, která se stala ztělesněním aspirací krymského separ byla doplněna prohlášením o samostatnosti, které jednostranně povyšovalo pozici Krymu na stejnou úroveň s Ukrajinou. Dokument ovlivnil vztahy mezi těmito dvěma aktéry a definoval požadavky krymského separatistického hnutí, které zůstaly aktu Krym součást Ukrajiny. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, proč byla ústava pro ukrajinskou vládu nepřijatelná a jaký dopad měla na krymsko postupně věnuje vývoji krymsko ukrajinských vztahů a g jejichž základě se snaží nalézt převládající tendence. Následně práce zkoumá samotnou květnovou ústavu a vyhlášení samostatnosti v rámci dalšího vývoje. V závěru práce jsou shrnuty dopady květnové ústavy na vztahy mezi zmíněnými dvěma aktéry a důvody Ukrajiny pro její odmítnutí.
|
|
|
Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992
Žáková, Inna ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992, zpracovaná na základě analýzy dostupných zdrojů, se zabývá problematikou krymského separatismu na Ukrajině v 90. letech 20. století, primárně mezi léty Jejím hlavním tématem je vývoj vztahů mezi Ukrajinou a Krymem v krymské květnové ústavy, která se stala ztělesněním aspirací krymského separ byla doplněna prohlášením o samostatnosti, které jednostranně povyšovalo pozici Krymu na stejnou úroveň s Ukrajinou. Dokument ovlivnil vztahy mezi těmito dvěma aktéry a definoval požadavky krymského separatistického hnutí, které zůstaly aktu Krym součást Ukrajiny. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, proč byla ústava pro ukrajinskou vládu nepřijatelná a jaký dopad měla na krymsko postupně věnuje vývoji krymsko ukrajinských vztahů a g jejichž základě se snaží nalézt převládající tendence. Následně práce zkoumá samotnou květnovou ústavu a vyhlášení samostatnosti v rámci dalšího vývoje. V závěru práce jsou shrnuty dopady květnové ústavy na vztahy mezi zmíněnými dvěma aktéry a důvody Ukrajiny pro její odmítnutí.
|
|
|
A Discourse Analysis of the Crimean Speech: Vladimir Putin's Testimony
Sosnovskykh, Volodymyr ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje ospravedlnění anexe Krymu Vladimírem Putinem na základě interpretace diskursů nalezených v jeho krymském projevu. Výzkum používá "Diskurzivně- historický přístup" inspirovaný analýzou kritických diskurzů jako metodologického a konceptuálního základu analýzy a současně zahrnuje teorie lingvistických a sociálních reprezentací. Historie Krymu a Ruska je použita jako základ pro zdůvodnění oprávněnosti nároku Ruska na Krym. Analýza je rozdělena do čtyř částí: První část se zabývá společnou historií a kulturou, druhá část pojednává o historickém vojenském zapojení, třetí část se věnuje soudnictví a čtvrtá část se zabývá mezinárodním právem. Jednotlivé části jsou uvažovány pomocí širších historických témat spojených s diskurzem, který Putin používá při ospravedlnění anexe. Interpretace je v každé kategorii spojována historickým kontextem. V závěru výzkum předkládá finalizovanou interpretaci, ve které je prokázáno, že Putinovo ospravedlnění anexe Krymu je postaveno na manipulaci a selektivnímu vyprávění historických skutečností. Tato diplomová práce využívá "close textual reading" a analýzu Putinovy krymské řeči, aby odhalila mýty a manipulace, které Putin používá pro ospravedlnění anexe. Klíčová slova: Putin, Krym, diskurz, Ukrajina, Rusko
|
|
|
Problematika Kosova a Krymu z pohledu mezinárodního práva
Fejfar, Jakub ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Práce se zabývá mezinárodně právními aspekty secese a práva na sebeurčení národů. Tato problematika bude blíže představena na případech Kosova a Krymu. Cílem práce je tak objasnit problematiku Kosova a Krymu za využití terminologie mezinárodního práva. V práci se pak pokusíme nalézt odpověď na dvě výzkumné otázky, a to, zdali je možné aplikovat závěry posudku MSD ve věci nezávislosti Kosova na případ Krymu? Dále pak jestli došlo ruským počínáním na Krymu k porušení mezinárodního práva? Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první jsou představeny používané pojmy mezinárodního práva. V druhé kapitole je pak teoreticky vymezen pojem secese a vývoj zásady práva na sebeurčení do dnešní podoby. Třetí kapitola je pak zaměřena na Kosovo. Největší pozornost bude věnována vyhlášení nezávislosti z roku 2008 a zejména pak posudku Mezinárodního soudního dvora z roku 2010. Ve čtvrté kapitole se pak zaměříme na mezinárodně právní otázky událostí na Krymu. Stěžejní část bude představovat především zhodnocení důsledků vyhlášení nezávislosti Krymu a jeho následnému včlenění do Ruské federace. V závěru pak budou oba případy porovnány.
|
|
|
Stateless Naitons in Europe - case of Crimean Tatars
Auxtová, Paula ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je zhodnotiť mieru uznávania národných požiadaviek neštátneho národa krymských Tatárov vychádzajúcich z princípu národného sebaurčenia. Po tom, čo bol krymským Tatárom po deportáciách umožnený opätovný návrat na Krym, sa príslušníci tohto národa aktívne usilovali o presadzovanie práva na národné sebaurčenie v rámci svojho historického územia. Od získania povolenia krymských Tatárov vrátiť sa na Krym až po súčasnosť sa na Krymskom polostrove vystriedalo niekoľko štátnych útvarov, pričom každý z nich mal k národnému sebaurčeniu krymských Tatárov odlišný postoj. Práca sa preto v úvode snaží najprv predstaviť koncept národného sebaurčenia a jeho zakotvenie v medzinárodnom práve, ktoré je predpokladom k dovolávaniu sa k princípu národného sebaurčenia v praxi. V ďalších častiach sa práca zameriava na zobrazenie postavenia krymských Tatárov v Ukrajinskej SSR, Ukrajinskej republike a v Ruskej federácií, pričom sa konkrétne sústreďuje na mieru zaručenia šiestich národných požiadaviek krymských Tatárov v rámci vyššie spomínaných štátnych útvarov. Následne v závere prináša práca zhodnotenie miery garancie národného sebaurčenia krymských Tatárov v štátnych útvaroch, ktoré boli predmetmi výskumu.
|
|
|
Economic Development of Crimea after March 2014
Gorodilov, Mikhail ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent) ; Douarin, Elodie (oponent)
Tato práce se zabývá změnami, které se odehrály v krymské ekonomice po březnu 2014 s ohledem na integrační politiku Ruska uplatňovanou v této oblasti. Podle mého názoru, zakládajícím se na teorii hospodářské integrace a ruských programech regionálního rozvoje, vzorech ekonomického rozvoje sporných území a malých ostrovních ekonomik, ale také na vlivu institucí na ekonomiku, mělo připojení poloostrova k Rusku některý pozitivní, ale více negativní vliv. Politická integrace Krymu byla úspěšnější než integrace v ekonomickém směru, protože stávající investiční omezení a nedostatek odpovídajícího napojení na ruskou pevninu tvoří i nadále obrovskou překážku v cestě k úspěšné integraci regionu a k jeho dalšímu rozvoji. Dá se říci, že je veškerý ekonomický vývoj Krymu závislý na ruských dotacích, a je pravděpodobné, že to tak zůstane i nadále, protože je region na ruské standardy nedostatečně rozvinutý. To potvrzuje také teorie, že malé ostrovní ekonomiky a sporná území jsou příliš závislá na příslušném sponzorském státu, který jim poskytuje ekonomickou stabilitu.
|
|
|
Vztahy NATO-Rusko po anexi Krymu z perspektivy jaderných zbraní
Flajšhans, Ludvík ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem ovlivňuje vlastnictví jaderných zbraní 1) ruskou zahraniční politiku v ukrajinské krizi, 2) vztahy mezi NATO a Ruskem. Z tohoto důvodu práce mapuje přehled vzájemných vztahů NATO - Rusko od Budapešťského memoranda z roku 1994 do současnosti. Na teoretickém základě konceptu jaderného odstrašení a především pak na modelech krizové signalizace s tímto konceptem úzce souvisejících práce vytváří typologii ruských signalizačních aktivit v jaderné dimenzi. Na základě zmapování těchto aktivit poté práce dochází k závěru, že Rusko využívá hrozeb použití jaderných zbraní v rámci svého přístupu k ukrajinské krizi a rovněž míra ruské signalizace vykazuje podobný vývoj jako vztahy s NATO.
|
|
|
Vládci krásné hry: Stát jako hlavní aktér instrumentalizace fotbalu v Rusku po roce 2000
Raiman, Vojtěch ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato práce zkoumá fenomén využití fotbalu k ovlivňování vnitřní politiky na případě Ruské federace po nástupu Vladimira Putina na post prezidenta v roce 2000. Fotbal se v Sovětském svazu a Rusku vyvíjel v těsné interakci s politikou prakticky po celou svou historii, spolu s proměnami politických a ekonomických poměrů se ale měnila i forma jeho instrumentalizace a aktéři, kteří měli možnost do fotbalu zasahovat. Nástup Vladimira Putina na post prezidenta a jeho zásah do dosavadní moci oligarchů znamenal posun k výraznější a aktivnější roli Kremlu i vzhledem k využití fotbalových klubů. Analýza konkrétních případů spolu s faktem, že většinu ruských profesionálních fotbalových klubů v současnosti vlastní přímo stát, vede autora práce k tezi, že hlavním aktérem instrumentalizace fotbalu v Rusku se po konsolidaci Putinova režimu stal právě Kreml. Tento pohled znamená posun ve zkoumání interakce ruského fotbalu a politiky, ve kterém byl dosud kladen důraz především na roli oligarchů (proces tzv. "berlusconizace"). Formu přímého využití fotbalu Kremlem představuje tato práce na dvojici nejvýraznějších a mediálně nejvíce pokrytých případu - klubu Terek Groznyj z Čečenska a trojice klubů z Krymu. Prostřednictvím Tereku se Kreml snažil poukázat na normalizaci situace v Čečensku po ukončení válečného...
|
|
|
Krize na Ukrajině ve zpravodajství ČTK v porovnání se zpravodajstvím ČT na vybraných událostech z let 2013 a 2014
Hušková, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce porovnává zpravodajství o krizi na Ukrajině v podání České tiskové kanceláře a České televize jako dvou médií veřejné služby. Teoretická část práce se věnuje charakteristice obou médií s důrazem na jejich zahraniční zpravodajství a vymezení souvisejících mediálních pojmů. V samostatné kapitole věnované Ukrajině je přiblížen politický vývoj státu od rozpadu Sovětského svazu až do roku 2014 a průběh ukrajinské krize. V kapitole se zkoumá vztah země s Ruskou federací a příčiny vzniku krize v roce 2013. V rámci praktické části se pomocí kvantitativních a kvalitativních postupů zkoumá, jakou pozornost a jak velký prostor obě média krizi na Ukrajině věnovala, komu média poskytovala prostor k vyjádření a z jakých zdrojů čerpala. Vzhledem k tomu, že Česká televize disponovala na východě Evropy až čtyřmi zahraničními zpravodaji, se práce rovněž snaží zodpovědět otázku, do jaké míry se přítomnost těchto reportérů odrážela v tvorbě, zpracování a vyznění televizních zpráv a do jaké míry se produkce obou médií shodovala nebo naopak lišila.
|
host ::
RSS.