|
| |
|
|
Teaching English Through English: Giving Instructions at A1-A2 level students
Mertová, Sára ; Uličná, Klára (vedoucí práce) ; Žďárek, Karel (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl představit zásady a techniky instruování v hodinách angličtiny a jejich praktické použití. Připomíná důležitost jasných a srozumitelných instrukcí a to, jak ovlivňují porozumění studentů. Teoretická část této práce popisuje obecná pravidla zadávání instrukcí a zaměřuje se na techniky zadávání instrukcí vhodné pro učební styly studentů. Také se věnuje tomu, jak jazyk instrukcí přizpůsobit studentům na jazykové úrovni A1 - A2. Praktická část se zaměřuje na akční výzkum, ve kterém autorka aplikuje výše uvedené principy. Cílem praktické části je autorčino zdokonalení se v zadávání instrukcí. Výsledky akčního výzkumu ukazují, že studenti lépe rozumí instrukcím, když je vyučující přizpůsobí jejich jazykové úrovni a když instrukce zadává pomocí rozmanitých verbálních i neverbálních technik. Klíčová slova: Osvojování jazyka, comprehensible input - srozumitelný jazykový vstup, jazyk instrukcí, porozumění studenty, učební styly, gesta, akční výzkum, instrukce
|
|
|
Komunikace v mateřské škole: vybrané komunikační situace
Josífková, Lenka ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikací v mateřské škole ve vybraných komunikačních situacích. První část práce definuje základní pojmy a na základě odborné literatury shrnuje dosavadní poznatky o předškolním vzdělávání a psychickém a jazykovém vývoji dítěte předškolního věku. Zaměřuje se také na faktory ovlivňující osvojování, řeč orientovanou na dítě a pedagogickou komunikaci. V druhé části práce jsou charakterizovány komunikační situace a je kvalitativně analyzován sebraný materiál - videonahrávky vybraných komunikačních situací. Nahrávání probíhalo po předchozí domluvě ve dvou mateřských školách. Nahrávky byly přepsány především podle manuálu pro přepisovatele pro korpus DIALOG, systém byl ovšem pro potřeby práce v některých aspektech upraven. Analýza se zaměřuje na charakter pedagogické komunikace v mateřské škole. Poznatky jsou srovnávány s dosavadními výsledky výzkumů v této oblasti. Klíčová slova komunikace, pedagogická komunikace, osvojování jazyka, řeč orientovaná na dítě, mateřská škola
|
|
|
Porozumění polysémním výrazům u předškolního dítěte
Bendíková, Barbora ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porozuměním polysémním výrazům a víceznačným konstrukcím u předškolních dětí. Práce si klade za cíl zjistit, zda a jak děti chápou polysémii, a to se zaměřením na vybrané metaforické a metonymické přenosy, a víceznačnost vybraných konstrukcí. K tomuto účelu byla vytvořena baterie otázek, pomocí níž byla data získávána v rámci nahrávaných polořízených rozhovorů se třemi dětmi. Rozhovory byly následně transkribovány kombinací transkripčních systému GAT 2 a CHAT a analyzovány. Součástí sběru dat byl také rozhovor s rodiči, který měl poskytnout bližší informace o dítěti a jeho řečovém, psychickém a sociálním vývoji. Výsledky práce ukázaly, že děti mnoha metaforickým (např. personifikace) a metonymickým (např. synekdocha) přenosům rozumějí, zdá se však, že je vnímají převážně nevědomě (jako něco daného). Na druhou stranu nasbíraná data ukázala určitou schopnost dětí používat přenosy v produkované řeči volně, v závislosti na konkrétním kontextu.
|
|
| |
|
|
Úvod do teorie jazykové správnosti
Beneš, Martin ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Bermel, Neil Halford Andrew (oponent) ; Dolník, Juraj (oponent)
Úvod do teorie jazykové správnosti. Tématem této disertační práce je nová konceptualizace předmětné oblasti, kterou se v českém kontextu tradičně zabývá teorie jazykové kultury, a to z pozic tzv. ontologického "socialismu" (srov. zejm. práce Esy Itkonena). První dvě kapitoly práce vysvětlují, proč je vhodné předmětnou oblast jazykové kultury nově nahlédnout právě z této perspektivy. Ideová diskuse v první kapitole identifikuje tři faktory (reakci protektorátních elit na německou okupační politiku, útvarový přístup k "jazyku" a fyzikalismus), jež měly na diskusi o otázkách a problémech dané předmětné oblasti negativní vliv; terminologická diskuse v druhé kapitole míří k tomu, proč v souvislosti s touto konceptualizací není vhodné používat původní termíny jazyková kultura a teorie jazykové kultury. Třetí kapitola detailně představuje ontologický "socialismus", podle něhož se v předmětné oblasti lingvistiky nacházejí nejen časoprostorové entity - jazykové prostředky, ale i entity nečasoprostorové - jazyková pravidla jakožto sociální fakty, existující reálně tzv. v intersubjektivitě myslí jednotlivých členů řečového společenství. Těmto jazykovým pravidlům se podrobně věnuje čtvrtá kapitola, která popisuje způsob jejich existence v podobě tzv. tříúrovňových, sdílených znalostí a ukazuje, že/proč tato...
|
|
|
Management uchovávání a posunu jazyka v české komunitě v Chicagu
Štěpánová, Marie ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Diplomová práce Management uchovávání a posunu jazyka v české komunitě v Chicagu zkoumá na základě analýzy přepisu více než dvaceti hodin badatelkou pořízených nahrávek výpovědí třinácti česky hovořících mluvčích z oblasti západních periferií amerického Chicaga, kteří jsou mimo české země více než čtyřicet let, problematiku uchovávání a předávání jazyka dalším generacím, rovněž i jazykového posunu v krajanské komunitě. Práce zkoumá, v jakém prostředí a v jakých situacích měli a mají Čechoameričané možnost udržovat kontakt s českým jazykem a jaký význam při udržování řeči jednotlivců měly národní instituce (jako jsou krajanské spolky, menšinové školy, české farnosti apod.). Mluvčí reflektují, nakolik a za jakých podmínek se jim podařilo předat češtinu následujícím generacím, zároveň také s jakými reakcemi na jazykové jevy prozrazující původ (kupř. cizí přízvuk či jméno) se respondenti setkávali a jaké asimilační strategie volili ke zmírnění případného stigmatu. Z perspektivy jednoduchého jazykového managementu je zjišťováno, jakým způsobem se promítají bilingvní dovednosti a identita respondentů do interakce při výzkumném rozhovoru.
|
|
|
: The acquisition of the article by Czech learners of Dutch as a foreign language
Ungermannová, Eva ; Pekelder, Jan (vedoucí práce) ; Rezková, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem osvojování nizozemštiny jako cizího jazyka. Práce vychází ze základních poznatků aplikované lingvistiky týkajících se jazykové akvizice, zejména pak z teorie o "mezijazyku" (interlanguage). Větší pozornost v teoretické části je věnována některým psycholingvistickým procesům, které akvizici cizího jazyka provázejí, jako jazykový transfer, fosilizace, generalizace a variabilita. V následující části je stručně shrnuta teorie členu v nizozemštině, v kontrastu s vyjádřením (ne)určenosti v češtině. Dále jsou zmíněny některé soudobé poznatky o akvizici gramatické kategorie členu. V praktické části práce popisuje a analyzuje malý korpus složený z písemných projevů studentů nizozemštiny na českých univerzitách. Korpus tvoří projevy mluvčích na dvou úrovních, přičemž výzkum je založen na pozorování rozdílů mezi méně pokročilými a pokročilejšími studenty. Předmětem výzkumu jsou zejména obecné tendence v používání členu. Práce si také všímá faktorů, které použití členu ovlivňují. Na základě popsaných dat jsou vysloveny některé hypotézy, které se autorka práce snaží podpořit nebo vyvrátit na základě chybové analýzy. Na závěr jsou zmíněny návrhy pro další výzkum. klíčová slova: nizozemština, cizí jazyk, mezijazyk, osvojování jazyka, člen
|
|
| |
|
|
Slabí čtenáři
Rusnáková, Kristýna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem slabých čtenářů v kontextu porozumění čtenému. Slabí čtenáři jsou rozmanitou skupinou čtenářů, kteří oproti svým vrstevníkům, nedosahují stejných kvalit v různých aspektech čtení. Porozumění čtenému je důležitou a klíčovou schopností v procesu získávání, osvojování a následném používání informací ve všech oborech lidské činnosti. Cílem této bakalářské práce je rámcově zmapovat koncept slabých čtenářů a na výzkumném vzorku následně identifikovat dílčí potíže, které tato skupina vykazuje v testech zaměřených zejména na porozumění čtenému. V teoretické části jsou vymezeny pojmy mapující danou problematiku jako čtenářská gramotnost, výukové metody čtení, porozumění čtenému, avšak hlavní část je zaměřena na charakteristiky a specifika slabých čtenářů dle jednoduchého modelu čtení. Pozornost je také věnována dalším specifickým typům čtenářů jako jsou dyslektici a hyperlektici a jejich porovnáním se slabými čtenáři. Praktická část vychází z dat projektu GAČR - Porozumění čtenému - typický vývoj a jeho rizika, realizovaném na Pedagogické fakultě UK, kterého se autorka aktivně zúčastnila. Cílem je provedení analýzy výkonu žáků čtvrtých ročníků základních škol v testech zaměřených na techniku čtení a porozumění čtenému. Naším záměrem je identifikovat skupinu dětí,...
|
host ::
RSS.