|
|
Unikameralismus v ústavním systému České republiky?
Musil, Jiří ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Práce analyzuje bikamerálnost ústavního systému České republiky v komparaci se systémy Maďarska, Polské republiky a Slovenské republiky. Výchozím předpokladem je hypotéza, že státy s bikamerálním ústavním systémem dosahují lepších hospodářských výsledků než státy mající ústavní systém s parlamentem jednokomorovým. Tato hypotéza je podmíněna úvahou, že v právním státě musí být veškerá činnost v souladu s právním řádem, z kvality právního řádu, který je koncipován zákonodárným sborem, se odvíjí každý aspekt života občanů a z něj přeneseně i životní úroveň v dané zemi. Předkládaný text však upouští od mainstreamového přístupu v ústavně právní a politologické rovině jako primárního prostředku analytického rozboru a nahrazuje jej použitím metodologie Ekonomické analýzy práva (LAE) a výše zmíněné přístupy používá již jen jako korekci závěrů práce. Jako nejkomplexnějšího ukazatele hospodářského rozvoje je použito hrubého domácího produktu per capita. Z důvodu absence jiných dat pro sledované období jsou použita data Světové banky (World Bank) uvedená v amerických dolarech (USD), přepočtené na současnou cenovou hladinu. Volba výše uvedených zemí byla provedena z důvodu vyloučení výrazných rozdílů na počátku sledovaného období a zároveň u daných zemí nelze předpokládat významné kulturní a společenské...
|
|
|
Unikameralismus v ústavním systému České republiky?
Musil, Jiří ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Práce analyzuje bikamerálnost ústavního systému České republiky v komparaci se systémy Maďarska, Polské republiky a Slovenské republiky. V souladu s názvem a pojetím práce hledá otázku na odpověď, zdali by pro Českou republiku bylo ceteris paribus výhodné transformovat stávající systém do unikamerální podoby. Výchozím předpokladem je hypotéza, že státy s bikamerálním ústavním systémem dosahují lepších hospodářských výsledků než srovnatelné státy mající ústavní systém s parlamentem jednokomorovým. Tato hypotéza je podmíněna úvahou, že v právním státě musí být veškerá činnost v souladu s právním řádem, z kvality právního řádu, který je koncipován zákonodárným sborem, se odvíjí každý aspekt života občanů a z něj přeneseně i životní úroveň v dané zemi. Předkládaný text však upouští od mainstreamového přístupu v ústavně právní a politologické rovině jako primárního prostředku analytického rozboru a nahrazuje jej použitím metodologie Ekonomické analýzy práva (LAE) a výše zmíněné přístupy používá pouze jako jeden z faktorů, který je třeba zohlednit při sestavování primární hypotézy práce. Jako nejkomplexnějšího ukazatele hospodářského rozvoje je použito hrubého domácího produktu per capita. Z důvodu absence jiných dat pro sledované období jsou použita data Světové banky (World Bank) uvedená v amerických...
|
|
|
"Ústavněprávní vymezení kontrolních mechanismů územních samosprávných celků"
Dušek, Libor ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé Cílem práce je zodpovědět otázku, zda v České republice existují účinné kontrolní mechanismy, které jsou schopny zaručit dodržování zákonnosti při právních dispozicích obcí a krajů s veřejným majetkem. Zároveň zkoumám, zda takové kontrolní mechanismy vyplývají z Ústavou garantovaného práva na samosprávu a popř. v jaké podobě je lze začlenit do českého právního řádu. Základem diplomové práce jsou konkrétní případové studie z praxe, stejně jako judikatura obecných soudů a aktuální judikatura Ústavního soudu ČR. Po popisu aktuálního právního stavu v České republice se dále zaměřuji na vymezení kontrolních mechanismů územních samospráv v období meziválečného Československa (1918- 1938), a díky judikatuře také částečně v období Rakouska-Uherska. Odbočení do této historické etapy je zvoleno v souvislosti s odkazem na snahu o navázání na samosprávné tradice při obnově územní samosprávy v České republice po roce 1989. Závěrem historického exkurzu je dokázáno, že oproti současnému stavu existovaly před 2. světovou válkou účinné kontrolní mechanismy, a to hned v několika variantách. Práce dále obsahuje srovnání s právní úpravou kontrolních mechanismů územních samospráv v zahraničí, konkrétně se sousedními zeměmi Slovenskem a Německem. V prvním případě se jedná o systém samospráv vycházející ze společného...
|
|
|
Analýza španělského modelu asymetrického regionalismu
Bernas, Vlastimil ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Diplomová práce Analýza španělského modelu asymetrického regionalismu ~ 1 ~ Resumé Diplomová práce "Analýza španělského modelu asymetrického regionalismu" se zabývá konceptem politicko-administrativního členění státu, jenž je v současné době charakteristický pro Španělské království. Práce si klade za cíl zevrubně prozkoumat všechny podstatné aspekty tohoto ojedinělého typu vnitřního uspořádání státního celku, a to v širších (zejména právních, historických a politických) souvislostech. Při zpracovávání tématu bylo čerpáno z česky a anglicky psané monografické literatury (teoretická a historická část práce) a aktuálních znění španělských právních předpisů; byly rovněž využity další různorodé prameny, jako například odborné články internetových periodik, relevantní judikatura či poznámky z přednášek pojednávajících o španělském ústavním právu. Text práce sestává ze tří kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. V úvodní teoretické kapitole je věnována pozornost typologii států dle jejich vnitřního uspořádání, jsou zde vysvětleny pojmy jako konfederace, federace, unitární stát či regionální stát. Druhá historická kapitola podává přehled vývoje Španělska (respektive Pyrenejského poloostrova) od prvních osídlení až po přijetí ústavy v roce 1978; důraz je kladen především na postavení regionů v každé popisované...
|
|
| |
|
|
Pravicový extremismus a radikalismus v České republice - ústavněprávní aspekty
Klimešová, Kateřina ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
1 Klíčová slova a abstrakt Klíčová slova Pravicový extremismus, radikalismus, ústavní právo, lidská důstojnost, demokracie, neonacisté Abstrakt Tématem této diplomové práce je popis aktivit vybraných československých a českých politických stran a hnutí s prvky pravicového extremismu od vzniku Československé republiky do roku 1945 a od roku 1989 do současnosti. Dále analyzuji možnost narušování stability demokratické společnosti jejich činností a zkoumám právní nástroje, které demokratická společnost k obraně této stability poskytuje. Po přečtení mé práce by měl mít čtenář možnost uceleného pohledu na tuto problematiku a přehledného srovnání vývoje pravicového extremismu a jeho důsledků v minulosti i současnosti. Zdrojem mi při práci byl ústavní pořádek České republiky, zejména Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod, zákony a judikatura. Cenným zdrojem byla i historická a právní literatura, manuály a metodické pokyny veřejné správy. K popisu některých pravicově extremistických subjektů jsem čerpala i z jejich vlastních publikačních aktivit, převážně internetových zdrojů. Práci jsem rozdělila do dvou částí, z nichž v první se převážně zabývám historií pravicového extremismu v Československu a v druhé pravicovým extremismem současnosti. V úvodu a ve druhé kapitole pracuji s pojmem...
|
|
|
Ohrožuje ústavní pořádek ČR soudcovský aktivismus?
Bartonička, Jan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Resumé Nejen ústavními právníky, ale také politickými vědci je často zdůrazňováno, že oblast práva a politiky je v současnosti výrazně poznamenána neustále posilujícím postavením soudců. Ve své diplomové práci jsem se proto rozhodl popsat současné problémy, které s tímto jevem úzce souvisejí, nevyjímaje fenomén tzv. vlády soudců, soudcovského aktivismu a role ústavních soudů v moderních společnostech. V samém úvodu je třeba zmínit, že svoji práci jsem založil poznatcích obsažených v knize "Constitutional Courts and Democratic Values: A European Perspective", jejímž autorem je Victor Ferreres Comella. Lze říci, že právě tato publikace momentálně nabízí patrně nejpodrobnější analytický popis centralizovaného modelu ústavního soudnictví. Moje diplomová práce sestává z úvodu, čtyř kapitol a závěru, přičemž v první kapitole je relativně podrobně popsán vývoj ústavního soudnictví v Československu počínaje dvacátými lety a konče vznikem České republiky v devadesátých letech 20. století. Zvláštní důraz je přitom kladen na období první republiky. V druhé části práce pojednávám o současných hlavních modelech ústavního soudnictví. Ve stručnosti jsou popsány model francouzský, americký a německý; soustředím se zejména na zvláštnosti, jimiž se vyznačují. V třetí kapitole se zaměřuji na fenomény tzv. soudcovského státu,...
|
|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
|
|
Protektorátní vláda v systému správy Protektorátu Čechy a Morava
Stárková, Magda ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá obdobím tzv. Protektorátu Čechy a Moravy, tj. dobou od 16. března 1939 do 5. května 1945, konkrétně si klade za cíl popsat a analyzovat strukturu veřejné správy Protektorátu Čechy a Morava s důrazem na postavení protektorátní vlády jakožto určující složky autonomní protektorátní správy. Práce se především věnuje organizaci a působnosti protektorátní vlády a vymezuje její postavení vůči hlavním složkám německé okupační správy, a to jak z hlediska právní úpravy, tak i z hlediska faktického stavu. Dále podrobně sleduje působení protektorátní vlády, zejména její normotvornou činnost v nejdůležitějších oblastech hospodářského, sociálního a veřejného života, či při "řešení židovské otázky". Rovněž se zabývá personálním obsazením vlády, jeho změnami a rozlišuje v postoji jednotlivých vlád, jakož i jednotlivých členů těchto vlád vůči okupační moci na straně jedné i vůči odboji na straně druhé. V neposlední řadě věnuje pozornost i vývoji vzájemného vztahu mezi protektorátní vládou a československou zahraniční reprezentací v Londýně a konečně neponechává stranou ani dosud citlivou otázku kolaborace protektorátní politické reprezentace. Vše je zasazeno do příslušného historického rámce s uvedením nejvýznamnějších vnitropolitických i zahraničněpolitických událostí, které...
|
|
|
Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku
Jozífek, Radek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Bakalářská práce "Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku" pojednává o tom, jakým způsobem psaly vybrané české a slovenské noviny o přípravě a schválení ústavního zákona o československé federaci. Práce se skládá ze čtyř částí. První z nich popisuje historii a vývoj česko-slovenských vztahů: vznik společného státu, vznik samostatného slovenského státu, následné obnovení republiky po druhé světové válce a další vývoj. Na těchto i dalších událostech vysvětluje, proč byla federalizace pro Slováky v roce 1968 tak důležitým tématem. Druhá část se věnuje situaci médií v Československu v roce 1968, kdy byla zakázána cenzura. Reformní proces pražského jara ale přerušila intervence vojsk Varšavské smlouvy do země. Třetí část se věnuje samotnému zákonu o československé federaci, zařazuje tuto významnou novelu "socialistické" ústavy z roku 1960 do kontextu československého ústavního vývoje. Čtvrtá část zkoumá, jakým způsobem psaly české (Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie) a slovenské deníky (Pravda, Hlas ľudu, Smer) o federalizaci ve vybraných časových obdobích z let 1968 a 1969.
|
host ::
RSS.