|
|
Srovnání vodivostních detektorů pro kapilární elektroforézu
Kříček, Zdeněk ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Bakalářská práce se týká srovnání dvou bezkontaktních vodivostních detektorů v kapilární elektroforéze. Pro tento účel byly využity dvě metody, metoda stanovení glukózy, fruktózy a sacharózy a poté metoda stanovení anorganických aniontů. Teoretická část popisuje kapilární elektroforézu jako takovou, a dále specifické využití vodivostních detektorů v kapilární elektroforéze a optimalizaci podmínek pro detekci. Dále obsahuje údaje, které jsou využívány pro srovnání detektorů, a poté i popis různých metod, které mohou být využity pro dělení sacharidů a anorganických aniontů. V experimentální části je popsána optimalizace jednoho z detektorů a následné srovnání detektorů Admet a TraceDec. Nejdříve probíhala separace sacharidů na krátkém konci v 40mmol∙l−1 hydroxidu sodném, při napětí −15kV. Pro kvantifikaci byla použita metoda vnitřního standardu. Jako standard byla do vzorků přidávána laktóza s koncentrací 0,1 mg∙ml−1 . Byla změřena kalibrační závislost v rozsahu 0,01 až 0,5 mg∙ml−1 a určena její linearita, a poté mez detekce, mez stanovitelnosti, které se pohybovaly kolem 0,005 mg∙ml−1 , resp. 0,015 mg∙ml−1 , a opakovatelnost relativních ploch, výšek píků a jejich migračních časů s relativními směrodatnými odchylkami v rozmezí od 3 % do 6 % pro detektor Admet a od 2 % do 4 % pro detektor TraceDec....
|
|
|
Změny antipredační strategie v průběhu ontogeneze
Schusterová, Zoe ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
Změny antipredačních strategií jsou aktuálním tématem, protože nám pomáhají porozumět výhodám a omezením jednotlivých strategí. Také mohou pomoci vysvětlit určité chování živočichů v daném ontogenetickém stádiu. Má práce shrnuje dosavadní poznatky o tomto fenoménu. První kapitola poskytuje přehled taxonů, u kterých byla změna antipredační strategie v ontogenezi popsána. Poté se zaměřuji na antipredační mechanismy podléhající změně. Dále uvádím hypotézy vysvětlující vznik změn antipredační strategie a benefity, které živočichům přináší. Na konci jsou uvedeny faktory, které mohou změnu strategie ovlivňovat. Klíčová slova: antipredační strategie, predace, aposematismus, krypse, mimikry
|
|
|
Biogeografie herpetofauny ostrovů Egejského moře
Sýkorová, Marta ; Šmíd, Jiří (vedoucí práce) ; Papežík, Petr (oponent)
Biogeografie herpetofauny Egejského moře je v posledních třiceti letech předmětem důkladného zkoumání. V evoluční biologii jsou ostrovy považovány za modelové ekosystémy. Lze na nich pozorovat morfologické, fyziologické a behaviorální změny, označované jako takzvané "ostrovní syndromy". Vznik těchto syndromů je závislý na velikosti ostrova, jeho vzdálenosti od pevniny a na stáří ostrova. Dále také na hustotě populace, dostupnosti zdrojů a přítomnosti predátorů. Konkrétními projevy těchto syndromů jsou u plazů obývajících Egejské ostrovy: výskyt endemismu, gigantismu a nanismu, barevné změny, častější autotomie ocasu, kanibalismus a potravní specializace. Většina těchto změn je popsána na ještěrkách rodu Podarcis, zejména na Podarcis erhardii, jelikož je v této oblasti nejrozšířenějším plazem. Druhým velmi rozšířeným, a proto často zkoumaným plazem je Mediodactylus kotschyi. Ke změnám často dochází na malých ostrovech, jedinci tak bývají porovnáváni s příslušníky stejného druhu z většího ostrova nebo z pevniny. Výskyt endemitů je významně vyšší na ostrovech, které jsou déle odděleny od pevniny. Vznik gigantismu a nanismu nejvíce ovlivňuje predace, vnitrodruhová nebo mezidruhová kompetice a množství ptačích kolonií na ostrově. Přítomnost ptačích kolonií zajišťuje plazím druhům přísun živin, kterých...
|
|
|
Reprodukční chování mnohonožek (Myriapoda: Diplopoda)
Habrová, Jitka ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Tuf, Ivan Hadrián (oponent)
Neodmyslitelnou součástí života, nejen mnohonožek, je kopulace a s ní úzce spojené námluvy. Kopulace a námluvy jsou u mnohonožek velmi komplexní děje, které se různí mezi řády i druhy. Díky studiu mnohonožek v období páření se nám naskytuje nemalý náhled do jejich etologie. Kopulační orgány, především samců, nesou kvůli své komplexitě význam pro rozeznávání jednotlivých druhů. Práce se lehce dotýká základní taxonomie a morfologie mnohonožek, která napomáhá pochopení následujících poznatků od morfologie kopulačních orgánů a jejich uložení po způsob kopulace, popřípadě námluv. Konkrétně se zaměřuji na kopulační orgány samců (telopody, gonopody) i samic (vulvy), v morfologii pozornost věnuji i přídatným kopulačním orgánům (háčky, přísavky, zobákovité tváře, žlázy). Obecně shrnuji různé způsoby námluv ("olizování", "vrtění", "držení", stridulace, bubnování, taktilní a chemická komunikace) a rozmnožování jsem se snažila rozčlenit a popsat u jednotlivých řádů zvlášť, aby byly lépe pochopeny rozdíly, které mezi sebou dané druhy mají. Nejvíce údajů o rozmnožování a morfologii s ohledem na reprodukcí je známo u druhů z řádů Julida, Spirostreptida a Polydesmida, kdežto u řádu Polyxenida je reprodukce popsaná pouze u jednoho druhu - Polyxenus lagurus.
|
|
|
Úloha interakce proteinu SGIP1 s kanabinoidním receptorem 1 v nocicepci za patologických podmínek.
Dresslerová, Denisa ; Špicarová, Diana (vedoucí práce) ; Zímová, Lucie (oponent)
Kanabinoidní receptor typu 1 (CB1) je součástí endokanabinoidního systému a je hojně exprimován v centrální nervové soustavě. CB1 receptor je studován zejména díky své inhibiční úloze během výlevu neurotransmiteru z presynaptického zakončení, čímž následně moduluje postsynaptické proudy a excitaci postsynaptických neuronů. Jeho interakce s proteinem Src homologní s doménou 3 růstového faktoru 2 vázaného na receptor podobný s endophiliny interagující protein (SGIP1) je v poslední době zkoumána z hlediska modulace nocicepce (Hájková et al., 2016a). Dosud však nebyla popsána role regulačního proteinu SGIP1 v patologických nociceptivních stavech. Objasnění úlohy SGIP1 interakce s CB1 receptorem může pomoci budoucímu výzkumu založenému na užití kanabinoidů jako potencionálních léčiv. Práce je koncipovaná do dvou částí, do teoretické a praktické. V teoretické části diplomové práce jsou shrnuty poznatky k danému tématu. Nejprve je popsána bolest z hlediska anatomicko-fyziologického pohledu, následně je popsán endokanabinoidní systém, kde je část věnována samotnému CB1 a poté je část věnována právě SGIP1 proteinu a jeho interakci s CB1 receptorem. V praktické části byla zkoumána úloha proteinu SGIP1 v interakci s CB1 receptorem na míšní úrovni a ve spinálních gangliích (DRG, ganglion zadního kořene...
|
|
|
Přítomnost parietálního otvoru u amniot
Hodboď, Lukáš ; Brejcha, Jindřich (vedoucí práce) ; Kocourek, Martin (oponent)
Obratlovci mohou mít na temenu hlavy parietální otvor, který propouš琀 světlo do lebeční du琀椀ny. Parietální otvor je často asociován s temenním okem, ale může sloužit i jako prostup světla k epifýze. Zmíněné orgány mohou být světločivné a také se uplatňují jako regulátory vnitřních hodin nebo tělesné teploty. V této práci je uvedena podoba parietálního otvoru a epifyzárního komplexu různých skupin zvířat, popsána je jejich funkce a zahrnut je i komentář k tomu, co běžně vzbuzuje zájem o temenní oko. Přítomnost parietálního otvoru u různých skupin recentních i fosilních obratlovců je zhodnocena slovně, u taxonu Amniota je uvedena jak slovně, tak v podobě fylogene琀椀ckého stromu. Z těchto skupin je zmíněno množství druhů a jsou navrženy důvody, proč u některých skupin amniot mohl parietální otvor zaniknout. Tyto důvody se mohou lišit, jde třeba o noční život, endotermii nebo fosorialitu. Klíčová slova: parietální otvor, temenní oko, pineální orgán, parapineální orgán, epifýza, Amniota, Sauropsida
|
|
|
Fosfoinositidy v membránách spojených s RAB1
Růžička, Václav ; Doubravská, Lenka (vedoucí práce) ; Bouřa, Evžen (oponent)
Malé GTPázy z rodiny RAB jsou klíčovými regulátory mnoha buněčných dějů, včetně membránového transportu či autofágie. S řízením membránových pochodů jsou spjaté i fosforylované deriváty fosfatidylinositolu - fosfatidylinositolfosfáty (PIPy). Předmětem našeho zájmu jsou GTPázy RAB1A a RAB1B a jimi řízené procesy časné sekrece proteinů. S těmito ději funkčně souvisí i enzymy regulující jednotlivé fosforylované formy fosfatidylinositolu. To nasvědčuje tomu, že se i tyto lipidy jako takové podílejí na regulaci alespoň některých částí dráhy časné sekrece proteinů. Jejich role v těchto procesech však není doposud komplexněji popsána. V této bakalářské práci jsou proto shrnuty současné poznatky o fostatidylinositolfosfátech na membránách spojených s RAB1A a RAB1B, což obnáší jejich úlohu na endoplazmatickém retikulu (ER) a jeho exportních místech (ERES), na přechodném kompartmentu mezi ER a Golgiho aparátem (ERGIC) i na Golgiho aparátu samotném. Práce se specificky zaměřuje i na přímé interakce mezi GTPázami RAB1 a PIPy, případně enzymy, které PIPy regulují. Souhrnem lze konstatovat, že fosfatidylinositolfosfáty hrají podstatnou roli v průběhu časné fáze sekrece proteinů.
|
|
|
Metabolismus mědi u Trypanosoma brucei
Sandner, Bruno ; Mach, Jan (vedoucí práce) ; Štáfková, Jitka (oponent)
Měď slouží jako kofaktor mnoha důležitých enzymů kvůli svým redoxním vlastnostem. Avšak přítomnost volných iontů mědi v buňce může vést k nežádoucím účinkům, jako je agregace proteinů a ztráta železo-sirných klastrů, což v konečném důsledku může způsobit buněčnou smrt. Z tohoto důvodu je intracelulární koncentrace mědi v organismu přísně kontrolována. Metabolismus mědi u parazitických organismů není příliš probádaný, proto se v této práci věnuji organismu Trypanosoma brucei, původci spavé nemoci a onemocnění u dobytka zvané nagana. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem je měď transportována v buňce, a otestovat její toxicitu u T. brucei. Porozumění transportu mědi v buňce by mohlo umožnit vývoj léčiv, která narušují homeostázu mědi a využívají její toxické vlastnosti. V této diplomové práci byla popsána funkce ATPázy P1B typu T. brucei v přenosu mědi na základě funkční komplementace. Úspěšně se podařila snížit exprese ATPázy P1B typu pomocí RNA interference u T. brucei. Snížená exprese tohoto transportéru vedla ke zvýšené citlivosti na měď, což ukazuje na její potenciální roli při detoxifikaci mědi. Dále jsme poukázali na vyšší odolnost vůči mědi a její vyšší potřebu v metabolismu hmyzí formy T. brucei ve srovnání s krevní formou pomocí hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou...
|
|
|
Vliv myofasciálního ošetření na rovnováhu pacientů po cevní mozkové příhodě
Šlahorová, Hana ; Táborská, Silvie (vedoucí práce) ; Kozel, Jakub (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Hana Šlahorová Vedoucí práce: Mgr. Silvie Táborská Konzultant práce: Bc. Monika Tichá Název bakalářské práce: Vliv myofasciálního ošetření na rovnováhu pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá vlivem myofasciálního ošetření na rovnováhu pacientů po cévní mozkové příhodě. Dále je zkoumán vliv této techniky na kloubní rozsahy a spasticitu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část shrnuje hlavní témata, kterými se práce zabývá - cévní mozková příhoda, rovnováha a postura, fascie a fasciální síť a terapeutickou technikou Myofascial release. V praktické části jsou zpracovány 2 kazuistiky pacientů v chronické fázi cévní mozkové příhody. Je zde také popsána terapie, která byla u pacientů aplikována. Celkem proběhlo u každého pacienta 10 terapií v rozmezí 1 měsíce. Délka jedné terapie byla 30 minut. Tato práce přináší poměrně novou možnost v terapii pacientů po cévní mozkové příhodě k ovlivnění jejich rovnováhy, kloubních rozsahů a spasticity. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, fascie, myofasciální ošetření, rovnováha
|
|
|
Problémy začínajících učitelů zeměpisu při přechodu do praxe
Kněžínková, Kateřina ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Pekárková, Simona (oponent)
5 Abstrakt Bakalářská práce Problémy začínajících učitelů zeměpisu při přechodu do praxe se zabývá studenty oboru Geografie se zaměřením na vzdělávání (jednooboru i studia v kombinaci) na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (PřF UK) a jejich problémy v učitelském povolání. Práce se v první části zabývá teoretickým vymezením začínajících učitelů, jejich charakteristikami a problémy, se kterými se mohou potýkat. Dále zkoumá různá pojetí kompetencí, které by měl absolvent učitelského oboru, a tedy začínající učitel, mít a ovládat, aby mohl bez problémů vykonávat své povolání. Důraz je kladen především na dokument Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (Bořkovec a kol. 2023). V práci je popsána i podpora začínajících učitelů se zaměřením na kolegiální sdílení a jeho formy. Takové sdílení se totiž uplatňuje i v pedagogických praxích, které studenti učitelství zeměpisu na PřF UK vykonávají. Z těchto praxí pak vycházejí problémové situace, které jsou analyzovány v praktické části bakalářské práce. Problémy jsou rozřazeny podle kompetencí uvedených v Kompetenčním rámci a jejich analýza následně vede také k vytvoření vlastní klasifikace problémů začínajících učitelů zeměpisu. Výsledky jsou diskutovány v rovině obou klasifikací a na závěr jsou...
|
host ::
RSS.