|
|
Obnova hostince Peklo v Tišnově
Streďanská, Lucie ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
Předmětem bakalářská práce je zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG35 – Ateliér obnovy památek. Tématem této práce bylo nalezení vhodné koncepce nového funkčního využití s ohledem na historickou podstatu památky a její stavebně technický stav. Součástí návrhu byla také novostavba objektu bydlení pro majitele v areálu hostince a řešení veškerých okolních ploch. Výsledkem byla architektonická studie památkové obnovy s důrazem na životaschopnost a proveditelnost. Cílem bakalářské práce je šetrná obnova objektu s důrazem na jeho znovuoživení jak nově včleněnými funkcemi, tak originálními výrazovými prvky. Do hostince se znovu navrátil provoz degustační pivnice v dochovaném gotickém sklepě. Kulturně-společenským srdcem objektu se staly řemeslné dílny s prodejnou ručně vyráběných produktů a multifunkční sál. Provoz byl doplněn o ubytovací jednotku pro správce objektu, k tomuto provozu náleží i nová přístavba, přiléhající k západnímu křídlu, do které byl situován provoz příručního skladu v 1NP a koupelny správce ve 2NP. V poslední řadě bylo oživeno i podkroví objektu s rekonstruovaným krovem. Tato část funguje jako mobilní a víceúčelový prostor, jenž je možné přizpůsobit dle aktuálních potřeb jak pro dětské tábory, tak pro přednáškové akce a čtení. Jedním z výrazných charakteristických prvků této práce se stávají atypická střešní okna kopírující zakřivení mansardové střechy. Tyto okna tak vizuálně propojují venkovní život na ulici a dění v prostorech podkroví. Tento výrazový prvek je doplněn o tmavé kovové akcenty obnovené venkovní pavlače, ocelového rámového lemování okenních otvorů, iluzivní vjezdové brány a nové přístavby.
|
|
|
Vývoj stepních společenstev v rámci rekultivace vápencových výsypek
Turek, Pavel ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kladivová, Anna (oponent)
Moje bakalářská práce zpracovává pohledy na metody rekultivace a obnovy vápencových výsypek, které jsou z hlediska ekologie velice zajímavé lokality. Ve stručnosti jsem poukázal na negativa a pozitiva jednotlivých používaných metod, jako je rekultivace, která má rychle obnovit vegetační kryt, ale je hodně nákladná a druhy které se na rekultivovaných lokalitách objevují, nejsou zdaleka tolik vzácné jako na stanovištích, které jsou ponechány přirozené sukcesi. Přirozená sukcese přináší nejlepší výsledky, pokud je lokalita v blízkosti zdroje semen. Rekultivované plochy vykazují signifikantně nižší biodiverzitu a oproti přirozené sukcesi ztěžují ochranu vzácných a klíčových druhů. Abychom se tomuto vyhnuli, můžeme spíše než rekultivace v některých případech volit drobnější zásahy, a tyto zásahy dělat citlivě a při maximálním možném pochopení principu sukcese. Zmínil jsem se o důležitých faktorech, jako jsou mikroklima, půdní podmínky a zdroj semen, které sukcesi mohou ovlivňovat i o legislativě a zákonu o odpadech, které do značné míry souvisí, jakým způsobem v praxi probíhá obnova narušených stanovišť.
|
|
|
Faktory ovlivňující šíření buku lesního (Fagus sylvatica) na výsypce
Vobořilová, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Münzbergová, Zuzana (oponent)
Byl sledován vliv stávající vegetace, vzdálenosti od severního okraje výsypky, okusu zvěří, nerovnosti terénu a pH půdy na uchycení buku lesního (Fagus sylvatica) na Velké podkrušnohorské výsypce (50ř14'09 S, 12ř39'05 V). Semenáčky buku lesního ve vybraných plochách spontánní sukcese a rekultivovaných olšinách byly zmapovány pomocí GPS a u části z nich byla zaznamenána jejich poloha na terénních vlnách a pH půdy. Většina (183) semenáčků byla nalezena na sukcesních plochách, pouze 1 byl nalezen v olšině. GLM prokázala signifikantně větší výskyt semenáčků buku v sukcesních plochách než v olšinách (p = 0.0169) i negativní závislost na vzdálenosti od severní hranice výsypky (p < 0.0001). Na vlnitém terénu došlo k největšímu uchycení na severních svazích vln (46% semenáčků). V roce 2009 byly semenáčky buku vysázeny v čerstvé rekultivaci a sousední sukcesi, a to jednak do oplocenek a jednak mimo ně. Semenáčky rostly signifikantně lépe v sukcesi než v rekultivaci a lépe v oplocenkách. V roce 2010 byly vsázeny semenáčky do vzrostlé olšiny, na otevřenou plochu a do sukcese. Semenáčky rostly a přežívaly lépe v sukcesi nežli v olšině. Z výsledků je patrné dobré uchycení a přežívání semenáčků buku lesního v sukcesních plochách oproti rekultivovaným plochám. Množství semenáčků klesá od severu, kde výsypka...
|
|
|
Sukcese vegetace a vývoj půd na výsypkách po těžbě hnědého uhlí
Veselý, Martin ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Na 36 plochách hnědouhelných výsypek byla hodnocena diverzita rostlin a vybrané půdní parametry, které byly následně analyzovány a vyhodnoceny. Výsypky různého sukcesního stáří se nacházely ve východní části hnědouhelného regionu Mostecká pánev v severozápadních Čechách. Vybrané plochy byly rozděleny do skupin podle stáří a typu vegetace. Druhová diverzita rostlin se stářím sukcese vzrůstá a dosahuje vyšších hodnot na plochách spontánní sukcese. Na rekultivovaných plochách je o třetinu nižší a se stářím plochy klesá. Objemová hmotnost klesá během sukcese na všech typech ploch. Hodnota pH půdy se také se stářím sukcese snižuje a tento proces je rychlejší hlavně na plochách spontánní sukcese. Plochy starší lesní sukcese mají půdy velmi kyselé, zejména díky vlastnostem půdotvorného substrátu. Množství nadložního humusu a nadložní horizont během sukcese narůstá, ale první náznaky humusového horizontu se objevují až u starších ploch. Obsah půdního organického uhlíku během sukcesního vývoje trvale roste a plochy spontánních sukcesí dosahují vyšších hodnot hlavně díky vysokému obsahu fosilní organické hmoty v původním substrátu. Klíčová slova: sukcese vegetace, vývoj půd, rekultivace, hnědouhelné výsypky
|
|
|
Faktory ovlivnujici sukcesi v rekultivovanych lomech
Valoušková, Martina ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Lámání vápenců v chráněných krajinných oblastech je fenoménem dnešních dnů a zároveň obrovským problémem. Nároky na množství a kvalitu vápence neustále stoupají a tím i tlak na rozšiřování dobývacích prostorů, které se nachází v areálech s výrazným krajinným a kulturním bohatstvím. O to větším problémem je následné navrácení poškozeného území zpět do přírodních koloběhů, ze kterých bylo násilně vytrženo. Neznámou je, zda je lepší postupovat formou rekultivací či pozvolnou obnovou; ponecháním území svému vlastnímu osudu - spontánní sukcesi. V mé bakalářské práci se budu věnovat problematice spontánní sukcese v rekultivovaných lomech a faktorům, které ji ovlivňují. Je důležité zjistit, jakým způsobem se rostliny dokážou šířit na opuštěné, volné plochy po těžbě, kde budou primárními kolonizátory. Na lokalitě Čeřinka v Českém krasu již probíhá terénní výzkum, který má za úlohu zjistit, zda a do jaké míry jsou rostliny schopny se šířit z mateřské lokality. Výzkum by měl prokázat, jaké překážky jim v tom brání (např. půdní poměry, kompetice okolních druhů, vodní režim či disturbance) a jak by bylo možné toto šíření urychlit či zjednodušit. Výzkum se provádí pravidelným fytocenologickým snímkováním dvakrát za vegetační sezónu. Klíčová slova: spontánní sukcese, lomy, Český kras, těžba, rekultivace, faktory
|
|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šarapatka, Bořivoj (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Ochrana životního prostředí při hornické činnosti
Hřebíček, Michael ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o ochraně životního prostředí při hornické činnosti. Těžba nerostů má výrazné negativní dopady na životní prostředí a tak je zde celospolečenský zájem na minimalizaci těchto negativních jevů. Důležitým prvkem při ochraně životního prostředí je i právní úprava. Tato práce nabízí ucelený pohled na problematiku ochrany životního prostředí při hornické činnosti od prvotní fáze vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů až po závěrečnou fázi sanací a rekultivací. První a druhá kapitola této práce podává stručný úvod do problematiky těžby, vymezuje cíle a podává přehled této diplomové práce, třetí kapitola se zabývá ochranou životního prostředí při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů, čtvrtá a pátá kapitola se zabývají řízením o stanovení dobývacího prostoru a řízením o povolení otvírky, přípravy a dobývání. Šestá kapitola na tyto kapitoly plynule navazuje a analyzuje zajištění ochrany životního prostředí při samotném dobývání ložiska. V předposlední sedmé kapitole rozebírám problematiku sanací a rekultivací a poukazuji na největší nedostatky současné úpravy. V závěru diplomové práce shrnuji celou problematiku diplomové práce.
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Moldan, Bedřich (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Komparace využití rekultivovaných ploch v Severočeské hnědouhelné pánvi pro potřeby rekreace a cestovního ruchu.
Peksová, Eliška ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Komparace využití rekultivovaných ploch v Severočeské hnědouhelné pánvi pro potřeby rekreace a cestovního ruchu Abstrakt Znovuoživení průmyslových oblastí formou rekultivace je v posledních letech na vzestupu. Rekultivovaná místa se stávají turisticky významnými oblastmi. Tato bakalářská práce je komparační studií rekultivačních projektů v Severočeské hnědouhelné pánvi. Cílem bylo zhodnotit rekreační funkci vybraných rekultivovaných projektů. Dále byl zjišťován typ rekultivace, plocha rekultivační oblasti, typ využití ploch. Také byla provedena analýza webových stránek s cílem porovnání propagace a zapojení veřejného či soukromého sektoru u sledovaných rekultivačních projektů. Práce zhodnocuje zájmové aktivity a atraktivity v areálech. V první části práce je rešerše literatury a terminologie. Dále jsou popsány jednotlivé rekultivační projekty. V poslední části jsou projekty zhodnoceny v rámci zájmových aktivit a atraktivit a významu v cestovním ruchu. Klíčová slova: rekultivace, cestovní ruch, rekreace, Severočeská hnědouhelná pánev
|
|
|
Uchycení a růst smrků během spontánní sukcese a technické rekultivace na výsypkách po těžbě uhlí
Spurná, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Uhlí je nejvýznamnější energetická surovina těžená u nás. Jeho těžba představuje obrovský zásah do krajiny. Cílem práce je porovnání uchycení smrků a jejich růst během spontánní sukcese a rekultivace na výsypkách vzniklých po ukončené těžbě uhlí. Studované nerekultivované plochy jsou zarostlé spontánním porostem skládajícím se zejména z vrby jívy (Salix caprea), břízy bělokoré (Betula pendula) a topolem osikou (Populus tremula L.). Rekultivovaná plocha je tvořena zásadně výsadbou smrkem ztepilým (Picea abies). V této práci je studována hustota lokalit, věková a výšková struktura, položení na terénních vlnách a vzdálenost od okraje výsypky. Smrky jsou zároveň zmapovány pomocí GPS. Hustota smrků na rekultivovaných plochách je výrazně vyšší než na sukcesi, ale smrky rostou pomaleji. Na nerekultivovaných plochách je rychlejší růst již uchycených smrků než na plochách rekultivovaných. Výsledky ukazují vyšší uchycení smrků na svazích vln, zejména pak na severní závětrné straně vln, než v úžlabí nebo na vrcholech. Výsledky ukazují na možnost podsadby sukcesních ploch klimaxovými dřevinami jako na perspektivní způsob rekultivace. Klíčová slova: smrk, sukcese, rekultivace, uchycování stromů, hustota stromů
|
host ::
RSS.