|
|
Centrum paliativní péče
Matějíčková, Petra ; Burianová, Lenka (oponent) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je novostavba centra paliativní péče v Žamberku. Jedná se o samostatně stojící budovu na svažitém pozemku, která je částečně podsklepená a má tři nadzemní podlaží. Z hlediska provozního se jedná o zařízení zdravotnicko-sociální zařízení. V zařízení se nachází spektrum služeb paliativní péče – lůžková část, denní hospic, zázemí mobilního hospice a ambulantní provoz. Vzhledem k typu zařízení a osob zařízení využívajících byl kladen důraz na umístění objektu, které se nachází na okraji města v areálu dalších sociálních a zdravotnických zařízení určených k dlouhodobému pobytu v klidném, tichém prostředí s dostatkem okolní zeleně. Hmotu budovy tvoří několik kvádrů, tvarové i materiálové řešení je jednoduché. Konstrukční systém je monolitický železobetonový skelet, vyzdívaný keramickými tvárnicemi. Zastřešen je několika typy plochých střech, 2NP je řešeno jako ustupující podlaží s bezbariérově přístupnou terasou. Práce obsahuje dokumentační a výkresovou část a je zpracována jako DPS.
|
|
|
Hospic sv. Michaela
Krmaš, Jan ; Kalivoda, Tomáš (oponent) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je novostavba zdravotnicko-sociálního zařízení hospice sv. Michaela. Účelem je maximální zlepšení kvality života umírajících, těžce nemocných a nevyléčitelných pacientů, s možností využití paliativní péče. Samotná stavba navazuje na nemocniční komplex Oblastní nemocnici Náchod, a. s. a společně s Domovem důchodců Náchod dotváří podpůrnou síť zdravotně-sociální péče. Objekt je navržen jako čtyřpodlažní a je částečně zapuštěn do svažitého terénu. Podlaží jsou rozdělené do jednotlivých provozů a dohromady vytvářejí funkční celek. V suterénu je především umístěno technické zázemí, sklady, garáže a zázemí kuchyně. V přízemí se pak nacházejí společensko-veřejné a ubytovací prostory. V druhém patře je umístěno vedení hospice a ubytovací prostory. Třetí podlaží je věnováno ubytovacím prostorám. Navržené konstrukční řešení je zděné, podélného systému, doplněná o betonové suterénní zdivo. Vodorovná konstrukce bude provedena z filigránových stropních panelů. Schodiště jsou navrženy jako betonové prefabrikované a ocelové. Jednotlivé konstrukce střech budou provedeny z nepochůzích, pochůzích a vegetačních skladeb. Obvodový plášť pak tvoří provětrávaná fasáda ze skleněných a dřevěných panelů. Základové konstrukce jsou navrženy ze základových pasů.
|
|
|
Systémové hodnocení kvality paliativní péče v ČR
Žáčková, Lucie ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Vosečková, Alena (oponent) ; Dobríková, Patricia (oponent)
Jak v sociální práci, tak ve zdravotní oblasti je kladen stále větší důraz na monitorování a zlepšování kvality poskytované péče a služeb. V obou oblastech jsou již do širší praxe zavedeny standardy kvality, pozornost se proto zaměřuje na sledování kvality služeb a péče na systémové úrovni. K tomu je však potřeba disponovat vhodnými nástroji. To platí rovněž pro paliativní péči, která se v ČR rychle rozvíjí, a jejíž potřebnost se bude v důsledku prodlužování naděje dožití dále zvyšovat. Teoretická část této dizertační práce ukazuje na příkladu paliativní péče hlubší propojování sociální a zdravotní oblasti, k němuž dochází díky jejímu holistickému přístupu k pacientovi a nezastupitelné roli sociálních pracovníků v multidisciplinárním týmu. Také v paliativní péči roste poptávka po systémovém sledování kvality a zlepšování péče a služeb. Teoretická část sumarizuje znalosti ohledně tvorby a využití indikátorů kvality, přináší příklady systémového měření kvality paliativní péče v zahraniční a porovnává jejich silné a slabé stránky. Empirická část se zabývá tvorbou a následnou pilotní implementací metodiky pro hodnocení kvality hospicové a paliativní péče, která byla vyvinuta speciálně pro české prostředí v úzké spolupráci s koncovými uživateli (domácími a lůžkovými hospici). Hlavním cílem výzkumně...
|
|
|
Předcházení terminálních hospitalizací u obyvatel pobytových sociálních služeb
Pechová, Karolína ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Kubalčíková, Kateřina (oponent) ; Dobríková, Patricia (oponent)
Předkládaná dizertační práce se zabývá tématem terminálních hospitalizací obyvatel pobytových sociálních služeb pro seniory a vznikla v rámci doktorského studia Sociální práce na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Cílem práce je porozumět faktorům, které rozhodnutí o terminální hospitalizaci obyvatel pobytových sociálních služeb pro seniory. Jedná se tedy o výzkumný design zejména deskriptivní povahy, v menší míře explorativní. Práce sestává z odborných článků, z nichž tři již byly publikovány v odborných periodicích, čtvrtý je v momentu odevzdání práce v recenzním řízení. První článek je řízenou analýzou dokumentů. Zaměřuje se na analýzy zdravotních politik, které zmiňují péči o jak se objevují prvky paliativní péče, resp péče v závěru života v stárnoucích populacích. Tvoří vhled do systému, ve kterém se dějí i terminální hospitalizace. Následující dva články se věnují terminálním hospitalizacím obyvatel domovů. Druhá studie je kvalitativní, článek shrnuje výstupy analýzy 27 polostrukturovaných rozhovorů vedených se všeobecnými sestrami, sociálními pracovníky pobytových sociálních služeb pro seniory a praktickými lékaři, kteří své pacienty měli v pobytových službách. Třetí článek (v recenzním řízení) se zaměřuje na analýzu faktorů souvisejících s místem úmrtí klientů v nemocnici či pobytové...
|
|
|
Paliativní péče z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků
Štětinová, Natálie ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou umírání z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků a porovnává uplatňování principů paliativní péče o umírajícího pacienta na nemocničním lůžku s péčí v hospici. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem pohlížejí zdravotní sestry s praxí v obou typech zařízení na tuto péči a jaké mezi nimi vidí rozdíly. Teoretická část zahrnuje definice základních pojmů a seznamuje čtenáře s celkovou tematikou umírání. Zmíněny budou také základní principy, myšlenky a hodnoty, které paliativní medicína vyznává a praktikuje. Dále předkládá základní informace o historii tohoto oboru u nás i ve světě, přibližuje charakteristické projevy a problémy umírajícího pacienta a vysvětluje, jaká specifika mají hospicová zařízení a jakou péči poskytují. Pro srovnání zde bude popsáno i jakým způsobem se uplatňuje paliativní péče u pacienta v terminální fázi umístěného na nemocničním lůžku. Podkladem k této části bude především odborná literatura a odborné internetové zdroje. Pro empirickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Zpracovává informace získané z rozhovorů se čtyřmi zdravotními sestrami, které mají zkušenost s umírajícím pacientem ze své dřívější praxe v nemocnici a které nyní pečují o tyto lidi v rámci hospicových zařízení. Mají proto tedy potřebné...
|
|
|
Pohybové intervence u pacientů v paliativní péči
Dopitová, Debora ; Kovařovic, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název: Pohybové intervence u pacientů v paliativní péči Cíle: Cílem systematické rešerše bylo na základě dostupné literatury zjistit a shrnout, jaký přínos mají pohybové intervence u onkologicky nemocných pacientů v paliativní péči a shrnout, jaké jsou konkrétní možnosti pohybových intervencí pro tyto pacienty. Metody: Bakalářská práce byla zpracována formou literární rešerše. Pro bakalářskou práci byly vybrány celkem tři literární databáze - PubMed, Web of Science, EBSCO a byly systematicky prozkoumány pomocí klíčových slov, která byla účelně vybrána pro zodpovězení výzkumné otázky. V základním vyhledávání bylo celkem identifikováno 599 studií a z toho 7 pomocí ručního vyhledávání. Po vyřazení duplikátů bylo vyřazeno dalších 586 studií. Konečný počet titulů rešerše byl 15 studií. Výsledky: Celkově bylo vybráno 15 studií. V těchto studiích byly pohybové intervence u pacientů s onkologickým onemocněním v paliativní péči identifikovány jako přínosné a bylo vyhodnoceno, že mají pozitivní vliv, a to zejména na zlepšení fyzické zdatnosti, mobility, dušnosti, spánku, svalové síly, nezávislosti, kvality života a zmírnění únavy, úzkosti, deprese, neuropatie a hemoptýzy. Nejvíce zastoupenými pohybovými intervencemi byla aerobní cvičení a silový trénink. Součástí aerobního tréninku byla nejčastěji chůze,...
|
|
|
Psychologické aspekty farmakologické léčby bolesti v paliativní péči
Trefná, Klára ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá psychologickými fenomény, které se pojí s farmakologickou léčbu bolesti v kontextu paliativní péče. Problematika zahrnuje pacienta samotného, ale i pečující osobu a zdravotnický personál. Teoretická část přibližuje téma bolesti a její léčby farmakologickými prostředky, přičemž na téma nahlíží z psychologického úhlu pohledu a klade důraz na vztah k opioidům. Práce vychází z nejnovějších vědeckých poznatků českých i zahraničních autorů. Součástí práce je i návrh konkrétního výzkumu, který se zabývá psychologickými faktory, které formují postoj k opioidům v české společnosti.
|
|
|
Dystanázie
Johnová, Eliška ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Bakalářská práce s názvem Dystanázie: domácí péče jako jedna z prevencí dystanázie, se zabývá problematikou prodlužované smrti a návrhem řešení, jak této problematice předcházet. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pojmy souvisejícími s konečností života. Zabývá se smrtí z pohledu jak lékařského, tak teologického hlediska a dále podrobněji popisuje pojem dystanázie jako jednu z forem zacházení se smrtí. Definuje problematiku spojenou s dystanázií a v návaznosti navrhuje paliativní péči jako nejlepší východisko v předcházení této problematiky. Taktéž zmiňuje organizační formy specializované paliativní péče, aby mohla navázat na kapitolu popisující domácí péči o umírajícího, která je nejen nejlepším řešením v předcházení špatného přístupu ke smrti a umírání, ale také splňuje přání velké většiny populace, která si přeje umírat ve známém prostředí v blízkosti své rodiny či přátel. Poslední kapitola zmiňuje podpůrné služby, které pomáhají pečujícím v péči o umírajícího. Praktická část se zaměřuje na přiblížení domácí péče o umírajícího a její fungování v praxi. Tato část vychází z kvalitativního šetření a z informací získaných formou polostrukturovaných rozhovorů. Klíčová slova Konečnost života, smrt, umírání, dystanázie, paliativní péče, domácí péče, domácí hospicová péče.
|
|
|
Vnímání perinatální ztráty pozůstalými rodiči
Havrdová, Marie ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent)
Tématem diplomové práce je vnímání perinatální ztráty pozůstalými rodiči. Perinatální ztráta je tragickou událostí v životě rodičů, která je v naší společnosti stále ještě tabuizována a rodičům není poskytována dostatečná podpora. Cílem práce je proto popsat vnímání perinatální ztráty očima truchlících rodičů a dále přiblížit hlavní potřeby, komunikaci s partnerem/rkou, svou rodinou a blízkým okolí, a využívané podpůrné služby, se záměrem přispět k bližšímu porozumění a informovanosti, jež by bylo vodítkem k podpoře v systému zdravotní a sociální péče. Klíčová slova: perinatální ztráta, interpretativní fenomenologická analýza, paliativní péče, coping, truchlení, podpora
|
|
|
Pohled pracovníků domovů pro seniory na smrt jejich klientů
PECHOVÁ, Adéla
Cílem bakalářské práce bylo zjištění, jak pracovníci domovů pro seniory pohlížejí na smrt svých klientů, také se zjišťovalo, jestli se na tuto problematiku liší pohled sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách Pro nalezení odpovědí bylo využito kvalitativní výzkumné šetření. Jako metoda sběru dat bylo použito dotazovaní. Jako technika kvalitativního výzkumu byl aplikován polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl složen z 6 pracovníků domovů pro seniory. Sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách byli zastoupeny ve stejném poměru. Domovy pro seniory byly vybrány náhodným výběrem z domovů v Jihočeském kraji. Pro vyhodnocení výsledků byla užita metoda otevřeného kódování. Výzkum ukázal, že pracovníci domovů pro seniory pohlížejí na smrt svých klientů jako na součást své práce. Tento pohled byl ovlivněn praxí v zařízení, z počátku pro ně byla smrt tabu, ale s délkou praxe se jejich pohled změnil a jsou schopni o smrti hovořit s klienty. Během výzkumu také vyplynulo, že rozdíl v pohledu na smrt sociálním pracovníkem a pracovníkem v sociálních službách je minimální. Také se zjistilo, jaký rozdíl je mezi zařízením, které poskytuje paliativní péči, a zařízením, které paliativní péči nevyužívá. Pracovníci domovů pro seniory praktikující paliativní péči jsou zvyklí a naučení s umírajícím více komunikovat. Muže tak být pro ně lehčí vypořádat se se smrtí klienta. Využití této bakalářské práce je různorodé. Lze ji využít jako informační materiál pro vedení domovů pro seniory, kterým může sloužit jako základ pro nalezení pomoci jednotlivých pracovníků domova pro seniory. Dalším využitím této bakalářské práce muže být inspirace pro další studenty sociální práce k výzkumu této problematiky.
|
host ::
RSS.