|
|
Systémové hodnocení kvality paliativní péče v ČR
Žáčková, Lucie ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Vosečková, Alena (oponent) ; Dobríková, Patricia (oponent)
Jak v sociální práci, tak ve zdravotní oblasti je kladen stále větší důraz na monitorování a zlepšování kvality poskytované péče a služeb. V obou oblastech jsou již do širší praxe zavedeny standardy kvality, pozornost se proto zaměřuje na sledování kvality služeb a péče na systémové úrovni. K tomu je však potřeba disponovat vhodnými nástroji. To platí rovněž pro paliativní péči, která se v ČR rychle rozvíjí, a jejíž potřebnost se bude v důsledku prodlužování naděje dožití dále zvyšovat. Teoretická část této dizertační práce ukazuje na příkladu paliativní péče hlubší propojování sociální a zdravotní oblasti, k němuž dochází díky jejímu holistickému přístupu k pacientovi a nezastupitelné roli sociálních pracovníků v multidisciplinárním týmu. Také v paliativní péči roste poptávka po systémovém sledování kvality a zlepšování péče a služeb. Teoretická část sumarizuje znalosti ohledně tvorby a využití indikátorů kvality, přináší příklady systémového měření kvality paliativní péče v zahraniční a porovnává jejich silné a slabé stránky. Empirická část se zabývá tvorbou a následnou pilotní implementací metodiky pro hodnocení kvality hospicové a paliativní péče, která byla vyvinuta speciálně pro české prostředí v úzké spolupráci s koncovými uživateli (domácími a lůžkovými hospici). Hlavním cílem výzkumně...
|
|
| |
|
|
John Kenneth Galbraith a jeho přínos k problematice konzumerismu
ŽÁČKOVÁ, Lucie
Diplomová práce John Kenneth Galbraith a jeho přínos k problematice konzumerismu se zabývá vymezením společensko-ekonomického fenoménu konzumerismu a osobností Johna Kennetha Galbraitha jako jednoho z nejvýznamnějších ekonomů 20. století a zároveň autora zabývajícího se právě problematikou konzumerismu. První, teoretická, část diplomové práce je věnována životopisu Johna Kennetha Galbraitha a jeho významu v historii ekonomického myšlení. Dále se tato část práce zabývá samotnou problematikou konzumerismu. Důraz je zde kladen především na analýzu dané problematiky pohledem Johna Kennetha Galbraitha. Součástí druhé, praktické, části diplomové práce je didakticko-metodický materiál, který je možné použít při výuce dané problematiky v předmětu Základy společenských věd na gymnaziální úrovni.
|
|
| |
|
|
Integrace Hispanoameričanů v USA
Žáčková, Lucie ; Doležal, Tomáš (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnocení integrace Hispanoameričanů do integračních dimenzí, jako ekonomická, kulturní a politická a zároveň popsání bariér,které brání řádné integraci do společnosti. Součástí práce je zhodnocení politické participace Hispanoameričanů v USA v průběhu voleb 2016.
|
|
|
Stanovištní nároky hnědých skokanů v období rozmnožování
Žáčková, Lucie ; Šandera, Martin (vedoucí práce) ; Vojar, Jiří (oponent)
Stanovištní nároky hnědých skokanů na výběr reprodukčních nádrží byly sledovány na 19ti lokalitách na území Královéhradeckého kraje, Středočeského kraje a kraje Vysočina. Konkrétní lokality byly vybrány tak, aby zahrnovaly co největší škálu od sebe odlišných stanovišť. Jednotlivé lokality se vzájemně lišily druhovým zastoupením hnědých skokanů, celkovou plochou, hloubkou, vodní a okolní vegetací. Sběr dat o umístění snůšek tří druhů našich žab - skokana ostronosého (Rana arvalis), skokana štíhlého (Rana dalmatina) a skokana hnědého (Rana temporaria) - probíhal v jarních měsících, od konce března do konce dubna, od roku 2012 do roku 2015. Za toto období byla nasbírána data z 927 snůšek zmíněných druhů. Data byla získávána neinvazivním způsobem, kdy parametry umístění jednotlivých snůšek (uchycení, počet míst uchycení, vzdálenost měřených snůšek od břehu a sousedních snůšek atd.) byly změřeny přímo v reprodukční nádrži. Na každé lokalitě došlo i k zaznamenání potřebných kritérií nádrže a okolního prostředí (prezence hnědých skokanů, celková plocha a hloubka nádrže, přítomnost a hustota vodní vegetace, okolní vegetace, teplota ovzduší, teplota a pH vody apod.). Předložené výsledky v této práci potvrzují, že zmíněné tři druhy hnědých skokanů mají v některých parametrech rozdílná kritéria při výběru...
|
|
|
Reprodukční biologie hnědých skokanů České republiky
Žáčková, Lucie ; Šandera, Martin (vedoucí práce) ; Vojar, Jiří (oponent)
Reprodukční biologie u žab je druhově specifická. Většina z nich vyhledává pro svoji reprodukci vodní prostředí. Výjimkou nejsou ani naši hnědí skokani, které najdeme ve vodě hned na počátku jara. Po zbytek roku se pohybují na souši a do vody se vrací jen někteří z nich za účelem hibernace. Skokani rodu Rana se označují jako hnědí skokani právě díky hnědavému zbarvení těla. Také se setkáme s označením zemní skokani, a to díky jejich převládajícímu suchozemskému způsobu života. Hnědí skokani si jsou vzhledově velice podobní a pro jejich rozlišení se používá kombinace více determinačních znaků. Zbarvení obou pohlaví se u jednotlivých druhů liší v závislosti na probíhající části roku. Rozdíly mezi samci a samicemi, ale i mezi druhy jsou nejvíce viditelné v období rozmnožování. Kromě zbarvení se druhy od sebe odlišují ještě v mnoha dalších charakteristických rysech. Jedním z takových znaků jsou hlasové projevy samců v období reprodukce. Dále se druhy odlišují délkou hibernace, dobou kladení snůšek či způsobem jejich umístění ve vodních nádržích. Mezi druhy hnědých skokanů obývajících Českou republiku existuje mnoho reprodukčně izolačních bariér, které tak zabraňují úspěšnému mezidruhovému křížení. Klíčová slova: hibernace, vokalizace, reprodukce, amplexus, snůšky, metamorfóza
|
|
|
Disertace filozofické fakulty Německé univerzity v Praze v letech 1938/39-1945 (obor historie)
Žáčková, Lucie ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Německá univerzita v Praze, od roku 1939 Německá Karlova univerzita, prošla v letech 1938/39-1945 obdobím, na jehož počátku stojí Mnichovská dohoda, resp. vstup německých vojsk na české území a které se uzavírá porážkou nacistického Německa ve druhé světové válce a tím mj. i zánikem samotné Německé univerzity. Je zřejmé, že toto období přineslo univerzitě jako instituci, vyučujícím i studentům velké změny. Hlavní změnou byla orientace na nacistické Německo. Tato orientace se jistě musela projevit voblasti oficiální univerzitní správy. Dokladem toho byla například postupná arizace univerzity nebo vytváření nových vědeckých oborů souvisejících s potřebami nacistického režimu (východoevropská studia, národní psychologie atd.). Otázkou však zůstává, zda tato orientace byla nevyhnutelná, tj. zda politické změny znamenaly i proměnu vědecké práce vyučujících a studentů. Jako pramen k zodpovězení této otázky budou sloužit disertační práce studentů historie filozofické fakulty Německé univerzity. Disertační práce byly podkladem pro připuštění k rigorózní zkoušce a následně k získání doktorského titulu. Při jejich zpracovávání se nabízí hned několik otázek. Kdo jsou jejich autoři, jaká jsou jejich témata, obsah, formální náležitosti, lze je např. srovnat s formou prací dnešních? Je důležité zabývat se také tím, zda...
|
|
|
"Nestíháme!" Časový tlak a nedostatek času v soudobé společnosti
ŽÁČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá problematikou nedostatku času a časového tlaku, který je na společnost vyvíjen. V první části je vymezen pojem času z hlediska různých společenskovědních disciplín. Druhá část bakalářské práce se zaobírá historickým vývojem společenské strukturace a organizace času v západních společnostech. Stěžejní část práce je zaměřena na soudobý fenomén zrychlování a na problémy, které s sebou přináší. Autorka se snaží analyzovat, co způsobuje, že mají lidé stále méně času, proč jsou stále častěji nuceni čelit časovým tlakům, a jak se s touto situací vyrovnávají.
|
|
|
Filozofické a jazykové aspekty postmoderny
ŽÁČKOVÁ, Lucie
Tato práce se v úvodu zabývá obecně postmodernou ve filozofii. Podá nejprve časové a myšlenkové vymezení období ve filozofii, o kterém tato práce pojednává. Diplomová práce se zabývá konkrétními problémy filozofie v období postmoderny. Konkrétněji rozpracovává vybrané autory a bude specializována na oblast jazykovou. Cílem diplomové práce je vytvoření dílčí kompetence k problému postmoderní situace ve společnosti. Práce je rozdělena do dvou částí. První část bude zaměřena na filozofické aspekty postmoderny a jejich interpretační rozměr. Druhá část práce se zaměří na jazykové aspekty postmoderního vnímání reality. Obě části jsou zpracovány analytickou metodou, která vychází z četby původních textů. Práce s texty představuje systematické zpracování jednotlivých autorů a jejich následnou komparaci. Práce vychází z dlouhodobého zájmu autora o danou problematiku. V českém prostředí existuje poměrně dostatečná literatura k problematice, výjimku tvoří např. překlady G. Vattima do českého jazyka
|
host ::
RSS.