|
|
Etické aspekty individuálního plánování s klienty v domově pro seniory v otázkách umírání a smrti
PETROVÁ, Lucie
Práce se zabývá etickými aspekty individuálního plánování s klienty v domově pro seniory v otázkách umírání a smrti. Cílem je toto téma otevřít, popsat a reflektovat některé etické situace individuálního plánování s ohledem na přání a potřeby klientů v závěru života a jejich představy o dobré smrti. Práce je členěna do několika částí. Popisuje stáří, stárnutí a etické výzvy, které sebou přináší. Zabývá se významem spirituality ve stáří. Popisuje umírání jako proces, jeho fáze a jejich specifickou problematiku. Je představen koncept dobré smrti a jaká témata s ním souvisí. Věnuje se posledním věcem člověka a individuálnímu plánování v domově pro seniory. Je představen rozhovor, jako stěžejní metoda komunikace mezi seniorem a pečujícími, jehož úkolem je zjistit přání a potřeby seniora, jako podklad pro individuální plánování s ohledem na představy o dobré smrti. Je předložen fenomenologický výzkum přinášející pohled na toto téma ze strany sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních službách přímo obslužné péče a zejména klientů. Poslední část práce obsahuje doporučení pro praxi, shrnující důležité zásady na základě předložené literatury a provedeného výzkumu.
|
|
|
Saturace potřeb při volnočasových aktivitách v pobytovém zařízení pohledem vybraných klientů
BLAŽKOVÁ, Jana
Cílem diplomové práce je zjistit, jakou roli hrají volnočasové činnosti v naplňování potřeb z pohledu rezidentů domova pro seniory. V diplomové práci navážu na svou bakalářskou práci, v níž jsem popisovala, které potřeby seniorů mohou být naplňovány prostřednictvím volnočasových/aktivizačních činností a za jakých podmínek. V teoretické části práce rozšířím poznatky z bakalářské práce. Ve výzkumné části práce budu formou rozhovorů s vybranými klienty konkrétního domova pro seniory zjišťovat, jakým způsobem jsou jejich potřeby ve volnočasových aktivitách naplňovány.
|
|
| |
|
|
Rozdíly ve vnímání smyslu života a víry v adolescenci a v seniorském věku
VELKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou hledání smyslu života ve stáří a v adolescenci. Cílem předvýzkumu bylo zjistit, zda a jaké existují rozdíly ve vnímání smyslu života a v čem nachází smysl života vybraní senioři a adolescenti. Dílčím cílem bylo zdůraznit důležitost vědomí smysluplnosti našeho jednání v seniorském věku a v období adolescence. V teoretické části je popisován vztah náboženské víry a smyslu života, životní období adolescence, dále stárnutí, stáří a změny spojené s tímto obdobím. Praktická část obsahuje kvalitativní předvýzkum. Cílem předvýzkumu je zjistit pohled vybrané skupiny seniorů a adolescentů na smysl jejich života. Provedený kvalitativní předvýzkum se zaměřil také na dílčí otázky, jejichž prostřednictvím zjišťoval, zda a jakým způsobem se osloveným respondentům daří naplňovat jejich život, jaké hodnoty mají, co je jejich smyslem života, jaké jsou jejich hlavní zdroje smysluplnosti a životní cíle.
|
|
|
Specifika volnočasových aktivit seniorů v domově se zvláštním režimem
MELICHAROVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá specifiky volnočasových aktivit v domovech se zvláštním režimem ve vybraných zařízeních. První část se zabývá významem stárnutí a stáří, typům demence a péči o seniora. Pozornost je věnována kapitole aktivizace, s kterou jsem pracovala v poslední kapitole. Druhá část obsahuje porovnání dvou zařízeních ve kterých jsem v průběhu studia působila. Na základě nastudované literatury jsem se zabývala specifiky aktivizačních činností důležité pro seniory v pobytových zařízeních.
|
|
| |
|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby v dospělosti a ve stáří
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v dospělosti (40-60 let) a ve stáří (70 a více let) v důsledku úmrtí blízké osoby v příbuzenském vztahu v rámci dospívání, dospělosti a ve stáří. Cílem práce je zjistit, zda, jak a v jakých oblastech se vyskytuje posttraumatický rozvoj u osmnácti respondentů. Dále se jedná o porovnání výsledků s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové, Josepha a Linleye, Hany Valentové a s výzkumem Finkousové. Teoretická část se věnuje popisu posttraumatického rozvoje, jeho definicím, modelům a činitelům, které ho ovlivňují, dále se také věnuje termínům souvisejícím s úmrtím blízké osoby. V rámci empirické části práce je využit kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaných rozhovorů s osmnácti respondenty a jejich následné obsahové analýzy s pomocí otevřeného kódování. Pomocí analýzy bylo zjištěno 7 hlavních oblastí posttraumatického rozvoje a jejich podoblastí: Vztahy (Rodina, Péče o druhé), Změna vztahu k sobě (Sebedůvěra, Důležitost zdraví, Osamostatnění), Hodnota života (Změna priorit, Vážení si života, Křehkost života), Jiný pohled na události denního života, Změna profesního směřování, Nové možnosti a Spirituální změna. V rámci výzkumu bylo zjištěno i několik proměnných, kterými jsou: sociální podpora, hledisko víry, uvědomění si...
|
|
|
Vnímání stáří u pečujícího personálu domova pro seniory
Němečková, Marta ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Vnímání stáří u pečujícího personálu domova pro seniory" se zabývá zmapováním postojů ke stáří napříč týmy pečujících osob v domovech pro seniory a u studentů, kteří se na výkon povolání pracovníka v sociálních službách teprve připravují. Cílem práce je detabuizace problematiky postojů ke stáří u pracovníků v sociálních službách a komparace s postoji ke stáří u studentů pečovatelství. Teoretická část práce vymezuje pečující personál v domově pro seniory, a objasňuje pojmy vnímání a postoje. Dále se věnuje stáří obecně, postavením seniorů ve společnosti a pobytovými službami. V empirické části jsou prezentovány a diskutovány vlastní výsledky kvantitativního výzkumu ve vztahu ke stanoveným hypotézám. Metodou výzkumného šetření je česká verze standardizovaného dotazníku Postoje ke stáří WHOQOL-AAQ, doplněná o dotazník demografických údajů vlastní konstrukce. Dotazník byl distribuován pečujícímu personálu ve dvou pražských domovech pro seniory a v Dívčí škole mezi studenty pečovatelství. Výsledky: Do výzkumu je zahrnuto 112 řádně vyplněných dotazníků. Daty je podpořen s věkem vzrůstající kladný vztah studentů pečovatelství ke stáří, a dále zjištění, že pozitivnější vztah ke stáří mají profesionální pečující oproti studentům pečovatelství. Závěrem jsou zmíněny silné a slabé stránky...
|
|
|
Psychologická zátěž rodinných pečujících o seniory s demencí a její aspekty v rodinném systému
Broučková, Eliška ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Péče o starého člověka s demencí v domácím prostředí je náročná nejen pro jedince, který převzal hlavní břemeno péče, ale zatěžuje také blízké rodinné vztahy kolem něj. V rodinách obvykle dochází k určité dělbě práce, která do pozice pečujících staví více členů rodiny. Tato práce popisuje na základě polostrukturovaných rozhovorů s pečujícími, k jakým změnám v rodinných vztazích dochází a jakými způsoby se členové rodiny navzájem podporují, stejně jako konflikty a odmítnutí mezi nimi. Problematika je popisována z hlediska pečujících, kteří mají přímou, aktuální a dlouhodobou zkušenost s péčí v domácnosti. Data z rozhovorů jsou také krátce porovnána s dotazníky úzkosti, deprese a zátěže sebranými mezi respondenty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.