|
|
Vývoj koceptu vzájemného zaručeného zničení v komparaci před a po pádu železné opony
Lovecký, Tomáš ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Předmětem této práce je analýza stavu konceptu vzájemného zaručeného zničení ve vztahu mezi Spojenými státy a Ruskou federací. Přestože jde o koncept vytvořený za studené války, jeho relevance dle autora závisí nikoli na politické situaci ve světě, ale na množství a technologické vyspělosti jaderných zbraní dotyčných zemí. Autor předpokládá, že i přes značné redukce v jejich arzenálech vzájemné zaručené zničení stále platí a v dohledné době tomu tak bude i nadále. Po krátkém historickém exkurzu, v němž je nastíněn sled událostí, jež k vytvoření vzájemného zaručeného zničení přispěly, následuje kapitola věnovaná zmíněné relevanci MAD. Teoretickým rámcem práce je charakteristika konceptu postavená na třech premisách: mohutnosti jaderného arzenálu, zranitelnosti vůči odvetnému úderu a schopnosti odvetný úder vykonat po absorpci prvního útoku. Analýza zmíněných premis je vedena v duchu kvalitativního výzkumu. V případě prvních dvou autor čerpá z odborné literatury a dat zveřejněných v rámci odzbrojovacích smluv, v případě třetí, kterážto je stěžejní částí této práce, je představeno několik modelů simulujících různé druhy jaderných útoků mezi oběma zeměmi. Informace získané na základě analýzy zmíněných premis pak poskytnou důkazy k potvrzení, respektive vyvrácení, autorovy hypotézy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Odzbrojení: vývoj bilaterálních smluv mezi USA a Ruskem
Svoboda, Lukáš ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
SHRNUTÍ Cílem této práce bylo zmapování historického vývoje smluv o odzbrojení mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými a to od konce 2. světové války až po aktuální - poslední smlouvu NEW START uzavřenou v roce 2010. Toto období zahrnuje kola jednání SALT, SALT II, INF přes smlouvy START I, START II, která nikdy nevešla v platnost, až po NEW START. Práce analyzuje smlouvy nejen prostřednictvím samotných textů smluv, popř. návrhů, ale také jednáních, které vedly k uzavření smluv včetně stručného popisu historického pozadí, v němž byly uzavřeny. Poněkud větší pozornost v práci je věnována smlouvě NEW START, která čerpá ze zkušeností plynoucích z předchozích smluv. Práce je rozdělena do 5 kapitol, kdy první z nich se zabývá teoretickým vymezováním pojmů, které jsou nutné k dostatečnému pochopení textu smluv. Další kapitoly jsou koncipovány tak, že vždy po krátkém uvedení historického pozadí následuje rozbor smlouvy, popř. jejích jednotlivých článků a jejich srovnání se smlouvami předchozími. Poslední kapitola je pak zaměřena na problematiku kontroly plnění smluvních závazků v rámci smluv z oblasti jaderného odzbrojení. V rámci této kapitoly je tak dán přehled základních mechanismů kontroly v mezinárodních smlouvách o odzbrojení, který slouží ke srovnání jednotlivých smluv.
|
|
|
Britsko-severoirské vztahy po roce 1998 v kontextu devoluce
Hecht, Petr ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Bakalářská práce Britsko-severoirské vztahy po roce 1998 v kontextu devoluce zkoumá vývoj a příčiny periodizace fungování severoirského autonomního shromáždění od podpisu Velkopáteční dohody (GFA) do roku 2012. Práce ve stejném časovém období sleduje vývoj a proměny v politice britské vlády k Severním Irsku, reflektuje jednání hlavních severoirských politických stran a nastiňuje roli irské vlády. Práce využívá metody případové deskriptivní studie. Na základě zjištěných údajů je patrné, že se politická situace v Severním Irsku výrazně stabilizovala až s odzbrojením polovojenských skupin, hlavně IRA. K uklidnění situace výrazně přispěla i změna v přístupu vlády Spojeného království k Severním Irsku. Přesto proces vytvoření stabilní politické reprezentace a fungujících legislativních a exekutivních orgánů trval téměř deset let od podepsání GFA. Transformace společnosti bude trvat ještě déle.
|
|
|
Americko-ruské smlouvy o omezení zbrojení a odzbrojení a kontrola jejich dodržování
Šilha, Jakub ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá problematikou kontroly dodržování smluv o omezení zbrojení a odzbrojení uzavřených mezi Spojenými státy a Sovětským svazem (potažmo Ruskou federací) v období od počátku studené války do současnosti, kdy je ústředním tématem analýzy smlouva Nový START. Na pozadí studia jednání o jednotlivých smlouvách, jakož i analyzování těchto bilaterálních smluv samotných, se práce snaží nastínit zásadní aspekty používaných kontrolních režimů, jejich možné limity a zřejmá úskalí, a přispět tedy k lepšímu pochopení jednotlivých bilaterálních smluvních koncepcí. Základní myšlenka práce vychází z poznání, že problematika kontroly je tradičním bodem sváru každého, nejen americko-ruského, jednání mezi státy, jež má vést k uzavření nové odzbrojovací dohody. S odkazem na tuto skutečnost se pak práce snaží prokázat, že výše uvedená a nedávno uzavřená smlouva Nový START je logickým následovníkem dříve uzavřených odzbrojovacích smluv a že je založena rovněž na zkušenostech s dříve aplikovanými kontrolními režimy.
|
|
|
Metody řešení hrozby krátkou střelnou zbraní
Kokta, Miroslav ; Pavelka, Radim (vedoucí práce) ; Novohradský, Tomáš (oponent)
Název práce: Metody řešení hrozby krátkou střelnou zbraní Cíl práce: Cílem práce je komparovat metody řešení hrozby krátkou střelnou zbraní na základě společných kritérií a najít sjednocující principy pro tvorbu modelové techniky. Metody práce: analýza a syntéza odborných literárních pramenů Klíčová slova: odzbrojení, hrozba, střelná zbraň, pistole, řešení hrozby
|
|
| |
|
|
Owning Sudan's disarmament, demobilization and reintegration process : between theory and practice
Mackuliaková, Kristína ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
(Abstrakt) V širšom kontexte sa táto práca zaoberá otázkou, do akej miery rozhoduje medzinárodná komunita o iniciácii a podobe stabilizačných a obnovovacích procesov v post-konfliktných oblastiach, ktoré sú čoraz viac kritizované pre ich jednotvárnosť a neschopnosť prispôsobiť sa skutočným podmienkam a potrebám. V snahe zmierniť túto kritiku, ako aj zvýšiť úspešnosť týchto programov, sa medzinárodná komunita chopila konceptu "národného vlastníctva". Či sa jedná o rétorický koncept a ako sa jeho chápanie líši medzi teóriou a realitou sú hlavné témy tejto diplomovej práce. Konkrétne, práca analyzuje koncept "národného vlastníctva" v procesoch odzbrojenia, demobilizácie a reintegrácie (DDR) bývalých vojakov na príklade Sudánu medzi rokmi 2003-2013. Sudánsky DDR proces bol definovaný ako "národne vlastnený", no napriek tomu kritizovaný pre slepé nasledovanie medzinárodných štandardov a celkovú neschopnosť prispôsobiť sa podmienkam. Ako cieľ si práca stanovila určiť, aká interpretácia tohto konceptu bola definovaná v teoretickej rovine a porovnať ju s uskutočneným programom. Nosnou časťou práce je analýza procesu DDR v štyroch rôznych rovinách: v strategickej a politickej rovine (vrátane iniciácie), v rovine dizajnu a plánovania, v rovine implementácie a nakoniec v rovine monitorovania a hodnotenia a...
|
|
|
Koncepce Společného evropského domu M. S. Gorbačova
Stejskalová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Tato bakalářská práce "Koncepce Společného evropského domu M. S. Gorbačova" analyzuje proevropsky orientovanou myšlenku sovětské zahraniční politiky, která vešla ve známost v polovině 80. let. Šlo o koncept mírové vize a nové otevřenosti Sovětského svazu vůči politice Spojených států amerických a Západu v době studené války. Toto období se vyznačovalo vzájemnou nedůvěrou dvou ideologicky odlišných bloků a reálnou hrozbou jaderného konfliktu. Gorbačov nebyl jediným státníkem, který se evropskou politikou zabýval. Šíření evropských idejí má bohaté historické pozadí. Konkrétně s prvkem společného evropského domu se bylo možné setkat již v rámci zahraniční politiky Leonida I. Brežněva. O aktivní prosazování této koncepce se však zasloužil až Michail S. Gorbačov, kterému je rovněž připisováno její autorství. Tato bakalářská práce mapuje vznik, vývoj i zánik této sovětské zahraniční politiky. A to, včetně průvodních událostí a zásadních postojů západních zemí k ní. Diskutuje také důležité mezníky, které tuto koncepci zásadně ovlivnily. Kromě detailní analýzy obsahu diskutované myšlenky se práce zároveň zaobírá i jejím teritoriálním odkazem. Gorbačovův Společný evropský dům je vedle dalších důležitých aspektů neodmyslitelně spjat s pádem železné opony a s rozpadem Sovětského svazu.
|
|
|
Zahraniční politika USA v éře Ronalda Reagana: Strategická obranná iniciativa a proces odzbrojení
Valko, Patrik ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
V magisterské práci "Zahraniční politika USA v éře Ronalda Reagana: Strategická obranná iniciativa a proces odzbrojení" je analyzován vývoj systému Strategické obranné iniciativy a následný proces odzbrojení ve druhé polovině 80. let. Na začátku se práce zaměřuje na stav jaderného odzbrojení do konce 70. let, avšak primárně se zabývá obdobím prezidentské administrativy Ronalda Reagana, kdy začal být systém SDI vyvíjen. V otázce odzbrojení bude práce analyzovat rozhovory mezi představiteli Spojených států amerických a Sovětským svazem, které započaly v r. 1985 na summitu v Ženevě a pokračovaly v následujících letech v Rykjavíku, Washingtonu a Moskvě.
|
|
|
Role jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států ve 21. století: komparace dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010
Smetana, Michal ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se pokouší o srovnání přístupu administrativ amerických prezidentů George W. Bushe ml. a Baracka Obamy k problematice jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států prostřednictvím podrobné komparativní analýzy obsahu a významu dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010. V rámci těchto dokumentů jsou zkoumány jak širší konceptuální otázky, tak i zcela konkrétní kroky týkajících se například jednotlivých prvků amerického strategického arzenálu. Autor rigorózní práce předkládá tezi, že současný politický diskurs představující Obamův přístup v této oblasti jako téměř revoluční změnu v dosavadní jaderné politice Spojených států neodpovídá v mnoha ohledech posunu v rámci daných dokumentů a vývoj americké jaderné strategie si v celé řadě aspektů nadále zachovává vlastní dynamiku. Rigorózní práce se současně snaží i o zasazení obou dokumentů do kontextu trendů ve vývoji americké jaderné strategie od počátku 90. let, což umožňuje identifikaci posunu i konstantních prvků v americké jaderné politice v celém období od konce studené války.
|
host ::
RSS.