|
|
Využití prvků tanečně pohybové psychoterapie v aktivitách pro předškolní děti s narušenou komunikační schopností
PÁTKOVÁ, Eva
Práce se bude zabývat tématem pohybových činností v mateřské škole pro děti s narušenou komunikační schopností, možnostmi obohacení těchto činností o přístupy tanečně pohybové psychoterapie. Teoretická část bude rozebírat psychomotorický vývoj předškolního dítěte a možnosti pohybových činností v rámci docházky do mateřské školy, nejčastější diagnózy dětí s narušenou komunikační schopností a tanečně pohybovou terapií i s jejími principy (se zaměřením na děti s narušenou komunikační schopností). Cílem praktické části práce bude vytvořit a v praxi odzkoušet program zaměřený na možnost sebevyjádření dětí skrze pohyb, tanec a hudbu. V MŠ pro děti s narušenou komunikační schopností bude vytvořený program realizován a zkušenost s tímto programem (pozorování, zpětná vazba od dětí, zpětná vazba od pedagogů) bude zaznamenána, vyhodnocena a navrhnou se případné úpravy v pohybových činnostech.
|
|
|
Neverbální komunikace v mateřské škole
PODHRÁZSKÁ, Drahoslava
Hlavním tématem bakalářské práce je neverbální komunikace v mateřské škole a její využívání ve formě specifických znaků nebo gest, zástupných předmětů, signálů a piktogramů. Teoretická část práce se zaměřuje na oblast neverbální komunikace, popisuje vývoj dítěte z hlediska verbální a neverbální komunikace a zmiňuje komunikativní kompetence, kterých by dítě ukončující předškolní vzdělávání mělo dosáhnout. Cílem praktické části této práce je zjištění, jakých prostředků neverbální komunikace pedagogové v mateřských školách využívají a hlubší pochopení dopadu využití těchto prostředků v prostřední mateřských škol. Pro účely tohoto výzkumu je použita metoda dotazníkového šetření a hloubkového rozhovoru. Výsledkem výzkumu je soupis zjištěných specifických prostředků neverbální komunikace, který současně může být inspirující pro osoby pracující s dětmi ve vzdělávacích i mimoškolních institucích.
|
|
| |
|
|
Komunikační dovednosti zdravotnických záchranářů s cizincem
HLÁVKOVÁ, Petra
Bakalářská práce je na téma komunikační dovednosti zdravotnických záchranářů s cizincem. V teoretické části je popsána komunikace a její formy. Dále se také tato práce zabývá cizinci, kteří se nacházejí na území České republiky a v samotném závěru jsou obecné informace o zdravotnické záchranné službě a zdravotnických záchranářích. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit komunikační dovednosti zdravotnického záchranáře s cizincem. Druhým cílem bylo zmapovat jaké problémy řeší zdravotnický záchranář při komunikaci s cizinci. V této práci bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a s cizinci, kteří neumějí hovořit českým jazykem. Výsledky byly následně kategorizovány do 5 a 9 kategorií, pomocí kterých se povedlo oba cíle splnit. Výsledky práce vedly k tomu, že bylo zjištěno, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři zvládají komunikovat s cizinci, dokážou si pomoc buď různými pomůckami nebo využijí ke snadnější komunikaci kolegu, svědky či rodinné příslušníky na místě události. Dále průzkum výzkumu ukázal, že mezi nejčastější problém, který řeší při komunikaci zdravotnický záchranář s cizincem patří jazyková bariéra. Hlavním přínosem bakalářské práce by mělo být uvědomění si dané problematiky, která může nastat při komunikaci s cizincem na výjezdu a možné využití různých pomůcek pro snadnější komunikaci.
|
|
|
Nošení ozdoby jako performativní akt
Stündlová, Barbora ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
Pojem nebo fenomén performativity se v různých podobách nebo termínech vyskytuje v mnoha studiích humanitních věd, především v druhé polovině 20. století. Zasahuje do lingvistiky, filosofie myšlení, naratologie, genderových a kulturních studií a dokonce i do epistemologie a etiky. Nejprve se pojem performativity objevil ve filosofii a lingvistice spolu s teorií řečových aktů J. L. Austina, který rozlišil konstativní akty a akty performativní. První typ popisuje situaci, druhý svým pronesením situaci vytváří. J. Derrida pak upozorňoval, že realizace řečových aktů a komunikace nejsou vůbec samozřejmé a že závisí na performování, které udržuje jejich status a identitu. J. Derrida dále ukazuje, že se performativita neprojevuje pouze na literárním poli; říká například, že performativní je i zákon, v tom smyslu, že nastoluje sám sebe řečovým aktem. M. Foucault se zase zabýval rolí performativity v rámci sociálně uspořádané tělesnosti a subjektivity. Performativita jazyka a diskurzu je zásadní i v práci J. Butlerové, která mimo další navazuje na M. Foucaulta nebo J. Derridu a popisuje mechanismy ustavování genderové subjektivity a tělesnosti. Dokládá, že tělo vzniká současně skrze jazykové pojmenování, které rozvrhuje. Butlerová tedy popisuje proces rodové diferenciace jako něco s povahou performativních...
|
|
| |
|
|
Gesta a mimika v různých kulturách
Puldová, Hana ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Následující práce se zabývá problematikou neverbální komunikace v různých kulturách a to především jejími dvěma druhy - gestikou a mimikou. Největší pozornost je soustředěna na analýzu toho, jak je v česky publikované, původní i překladové odborné literatuře pojat výklad o vybraných neverbálních prostředcích v různých kulturách. Práce se zaměřuje převážně na to, nakolik jsou v příslušných publikacích zohledněna kulturní specifika příslušných prostředků, na které kultury je pokládán největší důraz a jaké informace jsou o daných prostředcích sdělovány. Nejprve je popsán samotný pojem neverbální komunikace, poté její druhy, ve stručnosti jejich charakteristika a stěžejní částí celé práce je právě ona zmíněná analýza vybraných publikací, kde bylo primárním úkolem zjistit, jakou měrou se čeští i zahraniční autoři zabývají mezikulturními rozdíly v problematice neverbální komunikace, a co o nich pojednávají. Klíčová slova: neverbální komunikace, gesta, mimika, kultura This thesis concerns itself with forms of nonverbal communication in various cultures, most importantly with its main two forms - gestics and mimics. A great deal of attention is devoted to analysis of the interpretation of certain nonverbal means of communication in Czech scholarly publications, both original works and translations from other...
|
|
| |
|
|
Neverbální komunikace se zaměřením na gesta, která doprovázejí řeč.
Bednaříková, Nikola ; Škvařilová, Božena (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
V této práci je gestikulace představena v kontextu neverbální komunikace. Gesta pravděpodobně předcházela vzniku artikulované řeči. Nicméně i v současnosti lidé sdělují prostřednictvím gestikulace informace svému okolí. Tuto schopnost mají již malé děti, u kterých gesta navíc slouží jako prekurzor řeči. Lidský jazyk je kodifikovanou formu vyjadřování. Na každé slovo můžeme nahlížet jako na určitý symbol. Toto formální uspořádání může získat i komunikace gesty. Děje se tak v případě, že gestikulace nahrazuje řeč. Sdělování myšlenek prostřednictvím symbolů je relativně komplikované. Lidé však mají možnost prezentovat své názory a myšlenky pomocí gest, která nemají ustálenou formu. Ta zpravidla doprovázejí mluvenou řeč. Gestikulace má význam pro posluchače i mluvčí. Přínosy byly formulovány pro každého zvlášť. Mluvčím pomáhá udržovat plynulost projevu, snižuje kognitivní zátěž a usnadňuje formulaci myšlenek, které nejsou schopni postihnout slovy. Posluchači získávají informace o tématu, jež jim je sdělováno. Gesty navíc mohou být vyjádřeny odlišné informace, které nejsou obsaženy v mluveném projevu. Tento nesoulad mezi pohyby rukou a řečí je přínosný pro oba komunikační partnery.
|
|
|
Neverbální komunikace jako jedno z kritérií při přijímání pedagogických pracovníků
Fišnarová, Monika ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
5 ABSTRAKT: Znalost jednotlivých prvků neverbální komunikace je velkým přínosem při ověřování předkládaných informací a otevření možností dalších pohledů na osobnostní rysy a povahové vlastnosti sledovaných jedinců. Tyto znalosti lze s úspěchem využít při přijímání nových pedagogických pracovníků v předškolním vzdělávání. A to jako jedno z hodnotících kritérií, které pomůže zjistit žádoucí povahové rysy budoucích pedagogických pracovníků potřebných pro úspěšnou pedagogickou činnost a zároveň může odhalit nežádoucí, skrývané a problematické vlastnosti daného jedince. Cílem této práce je zjistit, které projevy neverbální komunikace ředitelky mateřských škol preferují při přijímání pedagogických pracovníků. Na základě hodnocení dotazníkového šetření a osobních interview vznikla rukověť neverbální komunikace (pomůcka při přijímání pedagogických pracovníků) s vysvětlením nejdůležitějších prvků neverbální komunikace. Jako takový může následně sloužit při přijímacích řízeních. KLÍČOVÁ SLOVA: Neverbální komunikace, prvky neverbální komunikace, pedagogický pracovník, předškolní vzdělávání, přijímací řízení, kritéria, rukověť
|
host ::
RSS.