|
| |
|
|
Nevědomá inspirace
Holubář, Patrik ; MAKONJ, Karel (vedoucí práce) ; MIKEŠ, Vladimír (oponent)
Smyslem práce je objasnění konkrétního životního projevu, který je zpřítomněn okamžikem teď, jenž v sobě shrnuje příčinu a důsledek.
Středem pozornosti práce je, charakterizovat vlivy působící při umělecké tvorbě, která je souhrnem fyziologických a psychologických jevů daného jedince.
Za tímto účelem jsem zreflektoval mé dosavadní působení v umělecké oblasti, vyhledal a načetl tématu blízkou literaturu a potkal se s osobnostmi, které mi s prací ochotně pomohli.
Z průběžné rekapitulace dosavadního poznávání vyplývá, stanovisko shrnující dojem, že umělecká tvorba je těsně spojena s životními zkušenostmi, individuálním vnímáním a subjektivními požitky a prožitky.
Tím, že si člověk stanoví dlouhodobý cíl, kým chce být a čeho dosáhnout, takřka automaticky bude vědět, co má udělat, a dle svých zažitých a odzkoušených schopností to, i v přítomném okamžiku udělá.
Je žádoucí se vybraným profesním dovednostem věnovat, pokud možno většinu volného času, aby byl zajištěn růst člověka v dané profesní kategorii, ale je třeba dávat pozor, i na osobní život, jenž v konečném důsledku může, mít rozhodující vliv.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pollock a Jung
Dvořáková, Simona ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Na příkladu Jacksona Pollocka ve vztahu k analytické psychologii Carla Gustava Junga zkoumám použití Jungova symbolického slovníku reprezentujícího archetypy kolektivního nevědomí. Od úvodní části kontextu doby přecházím k objasnění pojmu nevědomí a klíčových psychologických aspektů, jejichž porozumnění hraje zásadní roli pro možnou interpretaci některých z Pollockových raných děl. Poukáži, že nejen psychoterapie, kterou poprvé podstoupil v roce 1938, ale i jeho hlubší zájem o psychologii překračují požadavky na vlastní léčbu a vytvořily elementy jeho osobní ikonografie. Je to patrné od roku 1941, kdy začínají být jeho práce bohatěji vrstvené v imaginaci. Podle Jungových principů se jeho zájem zároveň soustřeďuje k mýtu a kultuře raných civilizací - asyrské, egyptské, mayské a dalšímu před-kolumbijskému umění. K rozšíření jeho nevědomého symbolismu docházelo skrze teorie Johna Grahama, nebo znalosti "Modern Man" literatury Josepha Campbella nebo Harvey Fergussona. V závěru se zabývám otázkou aplikace Pollockových zkušeností z psychoanalýzy na vizuální jazyk jeho uměleckého díla. Snažím se nalézt odpověď; do jaké míry je možné prokázat objektivnost psychoanalytického výkladu jeho užité symboliky, za přítomnosti dalších vlivů a zároveň neopomenout skutečnou podstatu předmětu jeho umělecké praxe. Powered by...
|
|
|
Přístupy ke snové realitě a obsah snů u transsexuálních osob
Šubrt, Miroslav ; Hrubý, Radovan (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Předmětem práce jsou sny, konkrétně jejich obsah u transgender osob. Ptá se, zda by se obsah jejich snů dal interpretovat v kontextu specifik jejich života. Předkládá přehled historických přístupů ke snům a pohledy na sny hlavních psychologických škol. Prezentovaný výzkum má charakter trojité případové studie se smíšeným designem stavějícím především na předpokladu Hallovy hypotézy kontinuity. Jádrem práce je analýza obsahu snů metodou Halla a Van de Castla u jedné FtM transgender osoby, zjišťující odlišnost řady indexů od norem. Ukázala statisticky významnou odlišnost od mužských norem především v procentu známého prostředí a procentu imaginárních a mrtvých charakterů. Kvantitativní část je doplněná o kvalitativní analýzu obsahu snů, která byla aplikována i na sny zbylých dvou MtF účastnic. Ta ukázala témata související se zmatením psychické i fyzické identity, pochyby a interpersonálními konflikty, které podle autora s transsexualitou přímo souvisí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Autoportrét - vivisekce představ sám o sobě
Härtelová, Magdalena Jadwiga ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá autoportrétem jako žánrem se zaměřením na duševní procesy týkající se pojetí vlastní individuality, odehrávající se během tvorby a manifestující se na výsledném díle. Obsahuje čtyři případové studie rozebírající autoportrétní tvorbu čtyř umělců napříč dějinami umění. V úvodní kapitole je položena základní hypotéza popisující dvě možné roviny - vrstvu reprezentační a druhou, obsahující odchylky od původně stanoveného, ve které se projevují osobnostně transgresivní procesy tvorby. Další kapitola je věnována shrnutí typů autoportrétu a historicko-uměleckému přehledu vývoje žánru. Ten se namísto konkrétních děl či umělců soustředí na faktory ovlivňující sebepojetí, postavení umělce a samotný žánr. Následující, třetí kapitola nastiňuje myšlenková východiska práce. Pojednává o možnostech a limitech objektivity, rozsahu individuality a také časovosti. Po ní následuje vlastní tělo práce, které je děleno podle tří aktérů autoportrétu, tedy na autora, objekt a diváka. Každá z kapitol je uzavřena podkapitolou týkající se času a díla: Minulosti jako nastavení, Představám budoucnosti a Přítomnosti díla. Podkapitoly pojednání o autorovi řeší elementy nastavení před tvorbou, jako jsou okolnosti vzniku, prostředky či motivace k tvorbě autoportrétu. Tyto aspekty definují reprezentační rovinu....
|
|
|
André Breton a psychoanalýza
Paulů, Aneta ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tématem této práce je propojení psychoanalýzy se surrealismem, důležitým avantgardním seskupením. Práce se zaměří na vybrané teoretické spisy A. Bretona, vůdce surrealistického hnutí. V těchto spisech bude zkoumat vliv psychických automatismů a postupy, kterými se nevědomí zjevuje v konfrontaci se základními Freudovými díly. Práce vytyčí, jakým způsobem je Freudova psychoanalýza zpracována v Bretonově pojetí surrealismu a jak ovlivňuje surrealistické koncepce a postupy za předpokladu, že základní inspirační prvky jsou převzaty právě z psychoanalýzy. Konečným cílem této práce je zjistit, do jaké míry byl vliv psychoanalýzy viditelný v Bretonových dílech a kde naopak surrealismus samotnou psychoanalýzu přesahuje.
|
|
|
Situace surrealistického subjektu
Svěrák, Šimon ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filosofická fakulta katedra estetiky Diplomová práce Šimon Svěrák Situace surrealistického subjektu (abstrakt) 2012 vedoucí práce: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Abstrakt Práce sleduje problematiku situace substanciálně založené subjektivity v historickém vývoji surrealistické zkušenosti a konfrontuje ji s vlastní postmoderní interpretací myšlení raného Marxe. Surrealistické vědomí je založené na dialektické opozici mezi racionální a iracionálními faktory myšlení. Zatímco u André Bretona je tato dialektika pochopena na modelu milostného života a vztažena k pozitivně vymezeným hodnotám lásky, svobody a poesie, svým imanentním vývojem přes myšlení a tvorbu Salvadora Dalího a Mikuláše Medka se u Vratislava Effenbergera zbavuje tohoto obsahového určení ve prospěch kritických funkcí. Psychologické zakotvení všech těchto přístupů v nevědomém životě odpovídá v ontologickém plánu zakotvení v substanci. Kritická interpretace Marxova myšlení však ukazuje, že surrealistické pojetí subjektu se neslučuje s jeho substanciálním vymezením, jelikož subjekt je zde třeba pojímat jako bytostnou negativitu. Klíčová slova André Breton - dadaismus - dialektická metoda - dialektika - erotismus - Georg Wilhelm Fridrich Hegel - imaginace - iracionalita - Karel Marx - Karel Teige -konkrétní iracionalita...
|
|
|
Nevědomá religiozita z pohledu vybraných psychologických směrů
Řádková, Lucie ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
V současné době roste popularita spirituality na úkor institucionálních forem náboženství. Spiritualita je asociována především s osobními duchovními zkušenostmi, které mohou nabývat různých forem a čerpat z různých zdrojů. Bakalářská práce se zabývá jednou z jejích možných forem a to nevědomou spiritualitou, která je vymezena jako hypotetický koncept, na něž můžeme usuzovat z různých nepřímých a v současné době velice rozšířených projevů lidského prožívání a chování. Náznaky tohoto konceptu můžeme najít v dílech zakladatele analytické psychologie C. G. Junga a existenciální analýzy V. E. Frankla. Vzhledem k významovému posunu pojmů spiritualita i religiozita oproti době vzniku jejich děl je v práci kladena otázka, zda lze jejich teorie aplikovat i na současnou situaci a koncept nevědomé spirituality. Nejdříve jsou proto v práci shrnovány aktuální přístupy a definice spirituality a religiozity. Pozornost je zaměřena hlavně na definice B. J. Zinnbauera a K. I. Pargamenta. Následně jsou rozebírány základní pojmy a teoretická východiska obou psychologických směrů i jejich přístup k náboženským jevům. Tato východiska jsou aplikována na koncept nevědomé spirituality s pokusem o její bližší vysvětlení. Na základě této aplikace jsou oba přístupy porovnány se zdůrazněním jejich pozitiv, negativ a přínosu k...
|
host ::
RSS.