|
|
Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky
Kalina, Lukáš ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
NÁZEV: Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky AUTOR: Bc. Lukáš Kalina KATEDRA (ÚSTAV) Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Tato diplomová práce se bude zabývat pojetím výchovy jako cesty ke svobodě ve filosofii Jana Patočky. Postihne fenomenologická východiska filosofova k výchově ke svobodě a jeho pojetí svobody, a také ukáže problematiku výchovného působení. Bude u filosofa Jana Patočky zkoumat jeho vztah k instrumentálně vedené výchově a všeobecně souvislost mezi instrumentalitou a svobodnou lidskou bytostí. Bude se také zabývat tím, co znamená pro Jana Patočku "být vychováván" či "být vychován" a jakým způsobem se staví k problematice metod výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova, svoboda, fenomenologie, trojí existenciální pohyb, otřes, pravda, Patočka
|
|
|
Význam etiky v sociální práci
KAŠPAROVÁ, Jana
Diplomová práce Význam etiky v sociální práci se věnuje objasnění významu etiky v sociální práci, soustřeďuje se na důležité teoretické znalosti v oblasti etiky i etických pojmů a jejím cílem je poukázat na možnosti využití etických hodnot, teorií či ctností v profesní praxi. Práce je zaměřena na představení důležitých etických pojmů a etických hodnot, dále na současnou podobu sociální práce, osobnost sociálního pracovníka, úroveň i důležitost vzdělávání a různé příklady možných etických problémů či etických dilemat, které se v praxi sociální práce mohou vyskytnout. Práce vychází z předpokladu, že současná sociální práce se nachází v období krize a její nastavení vyžaduje změnu.
|
|
|
Pojetí demokracie u Tomáše Garrigua Masaryka
Procházková, Kamila ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Cílem diplomové práce je propojit Masarykovo teoretické uvažování o demokracii s jeho politickou praxí. První část práce se zaměřuje na vysvětlení pojmu demokracie, objasnění jejího vzniku a proměny přístupu k demokracii v evropském myšlení. Druhá část práce objasňuje Masarykovy úvahy o demokracii, politice, mravnosti, humanitě a realismu, které rozvíjí v kontextu českého národa a dějin. Třetí a poslední část práce pak pojednává o Masarykově praktické politice a jeho participaci na veřejném životě. Konkrétně se zabývá veřejnými kauzami, ve kterých Masaryk figuroval, jeho poslaneckou činností, aktivitami a programem v zahraničním odboji a Masarykovým výkonem úřadu prezidenta Československa. Při zpracování použitých literárních zdrojů se v diplomové práci využívá analytická a komparativní metoda. Klíčová slova demokracie, politika, mravnost, humanita, realismus, česká otázka
|
|
|
ŽIDOVSKÉ HRDINKY V DÍLE ARNOŠTA LUSTIGA
Drahorádová, Ivana ; Med, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kupcová, Helena (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl srovnání jednotlivých osudů židovských hrdinek za druhé světové války v krásné literatuře. Na základě komparace pěti vybraných próz Arnošta Lustiga se budu zabývat tím, jaké byly osudy židovských žen během druhé světové války a jak tato extrémní zkušenost ovlivnila jejich charaktery a mravní přesvědčení. Diplomová práce bude vycházet z uvedené primární literatury, která byla záměrně vybrána tak, aby ukázala jedinečnost a osobitost prožitku tak silné zkušenosti, jakou byla druhá světová válka a holokaust, ale současně aby jasně demonstrovala fakt, že jsou si, vlivem sdíleného osudu, hlavní hrdinky v mnohých ohledech velmi podobné. V práci se zaměřím i na otázky důstojnosti a mravnosti a na to, jak se Židovky vyrovnávají se ztrátou osobních a životních jistot.
|
|
|
Fenomén spravedlnosti v soudobém právním myšlení v kontextu s hellénskou filosofií
Koloušek, Martin ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
česky Tato diplomová práce pojednává o fenoménu spravedlnosti v soudobém právním myšlení. Ve své obecné části se zabývá genesí a vývojem pojmu spravedlnosti v řeckém právně- filosofickém myšlení a formuluje vybrané problémy vyplývající z formálně-logického a historického pohledu na zkoumaný fenomén. Je konstatováno, že spravedlnost je v řeckém myšlení chápána především jako kategorie mravní, která slouží k poměřování práva a jeho správnosti. Je rovněž učiněn poznatek, že konkrétní názory na spravedlnost jsou již v antickém Řecku velice různorodé a jen obtížně se v nich hledá společný jmenovatel. Ve zvláštní části je pak podán výklad vybraných myslitelů soudobého právního myšlení a jejich názorů na spravedlnost. Bylo zjištěno, že ačkoli jejich úvahy nedosahují kvalit jejich helénských předchůdců, shodují se s nimi v tom, že spravedlnost je ethickou kategorií. Ve světle poznatků získaných studiem jak autorů antického Řecka, tak autorů soudobých, jsou posléze zkoumány vybrané aspekty liberálně-demokratických právních řádů z hlediska spravedlnosti. V práci bylo zjištěno, že existují aspekty, které se s představeným výměrem spravedlnosti neshodují a tedy že existuje prostor pro případné zlepšení. Dané zkoumání je konečně podkladem pro úvahy de lege ferenda, v rámci kterých autor práce představuje...
|
|
|
Etické aspekty v novoročních projevech Václava Havla
Kovářová, Klára Marie-Anna ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Lorman, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Etické aspekty v novoročních projevech Václava Havla" interpretuje a hodnotí obsah novoročních projevů prezidenta Havla ve světle občanské a politické etiky. Ve studijní části nejprve pojednává o teoretických východiscích (oblasti etického zkoumání; vztah etiky, politiky, svobody) a dále představuje Havlovu etiko-filozofickou dimenzi (filozofické kořeny a inspirační zdroje - ideje, osobnosti). Jádro práce analyzuje etický obsah a vývoj hlavních myšlenek novoročních projevů, jakož i jejich přínos ke tvorbě hodnot na cestě za mravní autonomií a vyzrálejší politickou kulturou. Pod zorným úhlem nových souvislostí i v kontextu bývalého režimu se poslední kapitola zamýšlí nad Havlovými úvahami o etických tématech, která jsou nezbytná pro smysluplné fungování člověka ve společnosti se zřetelem na občansko-politický étos. Klíčová slova Václav Havel, novoroční projevy, etika, politická etika, pravda, láska, svědomí, svoboda, odpovědnost, morálka, mravnost, hodnoty, demokracie, totalita, odvaha, občanská statečnost.
|
|
|
Srovnání amerického a mexického pojetí svobody projevu
Drhlíková, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Svoboda projevu je základním lidským právem, které není důležité pouze pro intelektuální integritu jedince, ale i pro zdravý vývoj celé společnosti. Práce představuje jak obecné argumenty pro svobodu projevu, tak právní ukotvení této svobody ve dvou odlišných právních kulturách. Ve Spojených státech amerických je právo na svobodu projevu zakotveno v prvním dodatku Ústavy, který doplňuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu USA. V Mexiku je toto právo upraveno v čl. 6 Ústavy. Práce ukazuje, jak obě země dospěly k současné právní úpravě na základě zkoumání právního vývoje a kulturních hodnot. Hodnoty ve zkoumaných společnostech jsou představeny na základě Hofstedovo kulturních dimenzích. Jádrem práce je komparace právních limitů, která je vytvořena především na základě soudní praxe nejvyšších soudů obou zemí. Je kladen důraz na čtyři hlavní limity, které nejvíce souvisí se svobodou slova: (i) provokativní projev včetně projevu nenávistného, (ii) symbolický projev, (iii) obscenita a (iv) difamace. Kromě právních limitů práce interpretuje i nejvýznamnější faktické limity v obou zemích. Závěrem se autorka zamýšlí nad vztahem svobody projevu a otevřeností společnosti a jejich vzájemné závislosti.
|
|
|
Teoretické základy a pedagogický model etické výchovy pro policejní praxi
Sůva, Jiří ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Pauza, Miroslav (oponent)
SŮVA, Jiří. Teoretické základy a pedagogický model etické výchovy pro policejní praxi. Praha, 2014. Disertační práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Katedra občanské výchovy a filosofie. Disertační práce v sobě spojuje analytické pasáže s filosofickými reflexemi v zaměření na teoretické založení etické výchovy příslušníků Policie ČR zejména ve vstupním vzdělávání. Soudobá spíše jen implicitní teoretická báze profesní etické výchovy je zde diagnostikována jako výrazně psychologizující, na úzkou sféru společného mravu zaměřená, kompetenčně limitovaná a hlavně bez-koncepční, tj. nevyjasněná v základních otázkách, jejichž odpovídání může vytvářet celistvé porozumění policejní etice a etické výchově co do jejích možností, cílů, obsahů, prostředků apod. Ve čtyřech kapitolách této práce se setkáváme s pokusem nabídnout do jediného pedagogického modelu integrovatelné možnosti odpovídání na takové otázky. Toto odpovídání přitom tematizuje především rozlišení mravů od morálky a etiky, multidisciplinární povahu etického diskursu, nezajistitelnost výsledků etické výchovy, setkání právního a mravního v Etickém kodexu Policie ČR, ale i souvislosti etické výchovy s postmoderním duchem světověku, a to s jeho silou, ovšem i slabostí. Klíčová slova: etická výchova, policie, etický kodex, mravnost,...
|
|
|
Pojetí člověka u Jana Amose Komenského
Hoskovcová, Žaneta ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Práce se věnuje Pojetí člověka u Jana Amose Komenského. Je rozdělena do devíti kapitol, z nichž každá představuje jednu část jeho tvorby. V první kapitole se nachází základní údaje o J. A. Komenském, tedy jeho životopisné údaje a odkaz k dnešnímu světu. Další kapitola pojednává o Jednotě bratrské, která ovlivnila jeho život a působení. Následující kapitola je věnována pedagogickému myšlení, kde je sledován vývoj a pokrok v pedagogice za doby J. A. Komenského. Další kapitoly jsou pak věnovány jeho pojetí filozofie, antropologie, pansofie a teologie. Práce nastiňuje všechny oblasti, ve kterých se Komenský zabývá problematikou člověka.
|
|
|
Zlo jako privatio boni podle Augustina Aurelia a Carla Gustava Junga
Malý, Jakub ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Fischer, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou zla jako privatio boni podle učení Augustina Aurelia a pojetím zla v díle Carla Gustava Junga, který Augustinovo učení popíral. V této práci analyzuji stanoviska, která oba myslitelé zaujímají ke kategoriím dobra a zla vzhledem k dopadům jejich pojetí na chápání Boha, sebepochopení člověka, jeho života, smrti a spásy, dále vztahu Boha a člověka a lidské mravní odpovědnosti vůči Bohu a společnosti. Augustin zastává názor, že zlo je nedostatkem, kdežto Jung se domnívá, že skutečnost je složena z rovnováhy dobra i zla. Tato jejich stanoviska podrobuji kritice pomocí sekundární literatury a výkladu biblických míst, na které se myslitelé odvolávají.
|
host ::
RSS.