|
|
Budiž Baugruppe
Šťastná, Anna ; Císler, Ondřej (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Baugruppe, jakožto alternativní možnost pro bydlení, je tvořeno skupinou lidí, kteří hledají způsob, jak si vytvořit vlastní bydlení podle svých představ. Stávají se sami developery, co hledají pro svoje bydlení zajímavá řešení, která jim běžný realitní trh nenabízí. Společně si najdou pozemek, který často není pro běžné developery tak atraktivní a pomocí kompromisů rozhodují o veškerých krocích návrhu. Pro navrhované Baugruppe bylo zadáno jihomoravské město Znojmo. Jednotlivé parcely byly úmyslně vybrány tak, aby se nevyznačovaly žádnými zvláštními kvalitami. Naopak se jedná spíše o místa, která nejsou na první pohled příliš lákavá. Tématem práce je ztvárnit způsob bydlení Baugruppe jako komunitní bydlení. Návrh se snaží přijít na způsob, díky kterému by ke komunitnímu soužití všech účastníků Baugruppe docházelo co nejpřirozeněji. Ať už jen pouhým potkáním sousedů po cestě do jejich bytů, setkáním na terase s kamarádem z protějšího bytu či uspořádáním akce ve společných interiérových/exteriérových prostorech pro všechny obyvatele domu. Všechny tyto prostory vytváří trochu jinou atmosféru a stává se z nich tak kombinace různých malých světů, které se navzájem proplétají. Cílem práce je zároveň vytvořit takový dům, který se otevírá ke svému okolí a současně umožní, aby se veškeré dění domu odehrávalo nerušeně uvnitř.
|
|
|
Cohousing jako developerský projekt
Orlová, Lenka ; Vařechová, Martina (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá komunitním bydlením zvaným cohousing. Popisuje jeho charakteristické rysy, odlišnosti v závislosti na skladbě obyvatel a možnosti právního ošetření vlastnických vztahů. Podrobněji se věnuje vzniku cohousingu formou developerského projektu. Praktickou částí práce je návrh reálného cohousingu a vyhodnocení podmínek jeho prodeje v závislosti na situaci realitního trhu.
|
|
|
Město ve městě
Menšíková, Kateřina ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem souboru bytových staveb, založeném na principu cohousingu. Navrhované stavby tvoří tři bytové domy určené pro komunitní bydlení tří sociálních skupin – seniorů, studentů a mladých rodin. Návrh pracuje s různými stupni soukromí a vychází z klasického městského bloku typického pro danou oblast. Z něj je ponechán veřejný parter, jakožto charakter ulice, vytvářející určitou platformu. Ve vyšších podlažích nad platformou je zástavba otevřená a nechává prostoupit zeleň z protějšího břehu do vnitrobloku. Otevřením zástavby vznikají lepší podmínky pro bydlení a také polosoukromý prostor v úrovni společných pater komunitního bydlení. Tento prostor navazuje na poloveřejný park, sloužící jako zázemí pro obyvatele cohousingu a mateřské školy.
|
|
|
Kopřivnice - bydlení u Kopřivničky
Kóňová, Patrícia ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Na jednom brehu paneláky, na druhom rodinné domy. Na jednej strane súkromne pozemky jednotlivých rodinných domov, na strane druhej paneláková výstavba bez utvorených kvalitných verejných priestranstiev s vymiznutými medziľudskými väzbami. Anonymita mesta, izolovanosť, vytratenosť ľudskej mierky. Návrh rieši dialóg týchto dvoch protichodných prístupov. Kladie dôraz na medziľudské susedské vzťahy formou komunity, rozvoja komunitného myslenia. Ako má vyzerať urbanizmus, ktorý spája ľudí? Na pozemku, v centre mesta Kopřivnice, na ktorom sa aktuálne nachádza záhradkárska oblasť plná zelene a prírody tak vzniká výstavba s dôrazom na pôvodný charakter lokality. Primeranosť ľudskej mierky, rôznorodé priestranstvá pre potrebu jednotlivca, skupiny i väčšieho počtu ľudí. Pre jednoduchšie nadväzovanie medziľudských vzťahov. Pestrá škála verejných, poloverejných a súkromných priestorov. Nájsť si to svoje. Verejný park pozdĺž rieky Kopřivničky. Mať kde relaxovať. Lokálne námestie s vybavenosťou. Mať sa kde stretnúť. Výstavba rôznych typov bývania. Mať kde žiť. Do úrovne architektúry potom predstavujem súbor rodinných domov DOBRÉ SUSEDSTVO, kde obyvatelia zdielajú vybavené exteriérové plochy. Ako má vyzerať dobrá komunita? V hlavnej roli sú medziľudské vzťahy, integrácia jednotlivca či pocit bezpečnosti.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Preininger, Petr ; Vrbka, Jan (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Lokalita je jednou z nejžádanějších v Brně a přilehlém okolí. Mým cílem bylo vytvořit uzavřený blok (čtvrť ve čtvrti), kde se sousedé budou znát a vytvoří silnou komunitu. Abych zaručil určité soukromí, rozdělil jsem souvislou podélnou zástavbu, která podporuje spádovost pozemku, do jednotlivých skupin 3-6 řadových domů. Těm jsem přiřadil jejich společné prostory, který působí jako jeden celek – zahrada. Samotná parcela má největší hodnotu v podobě, v jaké je dnes. Konec vesnice plynule navazuje na les a je určitou „nárazovou bariérou“. Síla lokality je v přímém kontaktu s lesem. Proto jsem se rozhodl zapustit zástavbu pod vizuální horizont a zachovat „zahrádkářskou kolonii“, ovšem na střechách budov.
|
|
|
Budiž Baugruppe
Drbalová, Eva ; Brůhová, Alžběta (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem polyfunkční struktury na bázi Baugruppe, kde je developer nahrazen 12 domácnostmi s vidinou komunitního bydlení. Koncept tvaru vychází z myšlenky hledání sdílených meziprostorů v liniové zástavbě. Objekt se skládá z pěti hmot, které jsou v jednotlivých podlažích propojovány a přerušovány pavlačemi, balkony a lodžiemi a dochází tak ke vzniku celé řady situací.
|
|
|
Bydlení s prvky romské kultury
Chylíková, Zuzana ; Janok, Jakub (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu Sociální bydlení s prvky romské kultury. Zadaná parcela se nachází v městské části Brno - Maloměřice a Obřany. Byla navržena řadová zástavba dvoupodlažních rodinných domů a jednopodlažních „startovacích“ jednotek. Pro konstrukci byla zvolena technologie slaměného stavění. Tento způsob stavění se velmi nabízí pro svépomocnou výstavbu. Zájemci o toto bydlení společně budují svá budoucí obydlí – domy, kterým budou rozumět; zároveň mezi nimi vznikají sociální vazby, jež by měly kladně ovlivnit následné soužití. Domy jsou rozmístěny tak, aby poskytovali dostatek soukromí; zároveň je možno sdílet prostor komunitně.
|
|
|
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
|
|
|
Zahradní město
Haasová, Lenka ; Zezula, Adam (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Bydlení se nemůže zjednodušit na svou jedinou funkci bydlet. Musí být rozšířeno o vztah ke svému místu a prostředí. Jaký je vztah člověka (obyvatele) k prostoru jeho bydlení? Jak bydlet? Jak bydlet jinak? Co je bydlení v dnešní době a jaký lze předvídat jeho vývoj? Jak můžeme my, architekti, hledat řešení tohoto na první pohled banálního problému bydlení v současném kontextu? V novém území Jižního centra Brna v návaznosti na nové nádraží se uvolnily velké plochy, které umožňují organizovat městskou strukturu nového zastavění. Zahradní město je jednou z jeho navržených částí. Nové prostředí bydlení se nabízí v rozšíření centra města v měřítku městské čtvrti. Bydlení v zahradním městě není jen vazbou na přírodní prvky ale také možností obnovení přímých vztahů k místu práce a k místu bydlení a jiných forem městského zabydlení. Práce vychází z urbanistické studie, kterou vypracovalo sdružení Ivan Koleček – Pavel Jura architekti Lausanne – Brno.
|
|
|
Obytný soubor, Líšeň
Uřídilová, Valentýna ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Řešená lokalita o rozloze cca 4,2 ha je východní součástí statutárního města Brna. Nachází se v městské části Brno Líšeň na pomezí řadové zástavby vesnického charakteru s drobným měřítkem (stará Líšeň) a rozvolněné výstavby bodových, deskových a typizovaných výškových domů z 20. století (nová Líšeň). Návrh si klade za cíl najít dialog mezi rozvolněnou strukturou nové Líšně a městotvornou řadovou strukturou té staré. Svými hmotami vytváří jasně definované ulice a prostranství. Zároveň je snaha rozvolnit hmoty a začlenit se svou formou do blízké přírody. Ideový návrh je zpracován na principu cohousingu (komunitního bydlení), který je koncipován pro bydlení v rodinných a bytových domech. Hlavní myšlenka projektu se snaží reagovat na dnešní individualizovanou a automatizovanou dobu, kdy se ve výstavbě přestalo dbát na utváření sdílených prostor =mezilidských vazeb, rozšiřuje se tak anonymita a izolovanost. Vytrácejí se základní společenské interakce, oboustranně prospěšné vztahy mezi sousedy. Je také reakcí na rozpad tradiční rodiny, na nárůst jednočlenných domácností a stárnutí populace, může nahrazovat rodinné zázemí. V architektonické formě řeší také problematiku uniformity, ztrátu lidského měřítka v moderní výstavbě. Důraz je v projektu kladen na rozmanitost typů bytů a na pestrou škálu veřejných, poloveřejných, polosoukromých a soukromých prostorů.
|
host ::
RSS.