|
| |
|
|
Podpora ve vzdělávání žáků s vývojovou jazykovou poruchou na běžné základní škole
Šuterová, Anna ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vývojové jazykové poruchy a podporou žáků s touto poruchou ve vzdělávacím prostředí běžné základní školy. Práce se zaměřuje na charakteristiku vývojové jazykové poruchy, její etiologii, symptomatologii, diagnostiku a terapii. Dále se zabývá specifickými potřebami žáků školního věku v oblasti řeči, jazyka a komunikace a jejich vývojem ve školním prostředí. V kontextu inkluzivního vzdělávání jsou popsány principy inkluzivní pedagogiky a možnosti základního vzdělávání pro žáky s vývojovou jazykovou poruchou včetně podpory ze strany školských poradenských zařízení a individuálního vzdělávacího plánu. Hlavním cílem výzkumné práce bylo analyzovat možnosti podpory žáků s vývojovou jazykovou poruchou na běžné základní škole. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvantitativního dotazníkového šetření. Dotazník byl rozeslán na 224 základních škol ve Zlínském kraji. Vyplnilo jej celkem 104 respondentů. Byly ověřeny tři předem stanovené hypotézy týkající se úrovně znalostí učitelů o vývojové jazykové poruše, podpůrných opatření pro žáky s vývojovou jazykovou poruchou a také asistentů pedagoga, resp. jejich důležitosti ve vzdělávacím procesu žáků s touto poruchou. Hypotézy byly potvrzeny a lze tedy říci, že učitelé se speciálně pedagogickým/logopedickým vzděláním...
|
|
|
Komparace trendů ve vzdělávání žáků a studentů s mentálním postižením ve vybraných zemích
Bourriez, Edita ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce popisuje vývoj trendů ve vzdělávání žáků s mentálním postižením ve vybraných zemích. Cílem diplomové práce je popsat a porovnat odlišnosti v rámci shodného trendu ve vzdělávání osob s mentálním postižením ve Španělsku, České republice, Francii a Québecu. V souladu s formulovaným cílem jsou formulovány výzkumné otázky. První celek práce se věnuje trendům a přístupům k osobám s mentálním postižením v globálním kontextu a lidským právům v mezinárodních dokumentech. Následně je vymezeno mentální postižení a popsány některé psychologické aspekty osob s postižením ovlivňující edukační proces. Práce pokračuje popisem vývoje trendů ve vzdělávání osob s mentálním postižením v komparovaných zemích v kontextu legislativních a koncepčních dokumentů a zákonů, které se vztahují k tématu práce. Výzkumná část práce se zaměřuje na analýzu textů a komparaci částí školských zákonů jednotlivých zemí. Komparace evoluce vzdělávacích trendů je provedena z časového hlediska. K hlubšímu pochopení dané problematiky jsou uskutečněny rozhovory s rodiči a pedagogy dětí s mentálním postižením. S ohledem na cílovou skupinu jsou v rámci kvalitativní strategie zvoleny polostrukturované rozhovory. Výsledky práce vycházejí z analýzy rozhovorů s informanty a obsahové analýzy textů. Časový přehled odhalil délku úseku,...
|
|
| |
|
|
Žák mladšího školního věku s lehkým mentálním postižením - komparace vzdělávání ve školách zřízených dle § 16 školského zákona a školách inkluzivních
PISINGEROVÁ, Andrea
Bakalářská práce zpracovává téma Žák mladšího školního věku s lehkým mentálním postižením - komparace vzdělávání ve školách zřízených dle § 16 školského zákona a školách inkluzivních. Cílem výzkumu je porovnání vzdělávání u žáků s lehkým mentálním postižením na základní škole zřízené podle § 16 odstavce 9 školského zákona a na běžné (inkluzivní) základní škole. Dílčím cílem je zjistit, zda existují rozdíly mezi oběma typy škol v oblasti zajišťování podmínek pro žáky s lehkým mentálním postižením. Teoretická část obsahuje čtyři hlavní kapitoly. V první kapitole je charakterizováno období mladšího školního věku. Následující kapitola se zaměřuje na mentální postižení, především pak na lehké mentální postižení. Třetí kapitola se zabývá systémem péče a služeb pro děti s mentálním postižením a jejich zákonné zástupce. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena vzdělávání žáků s mentálním postižením. V této kapitole je zmíněno vzdělávání žáků s mentálním postižením před rokem 1989, po roce 1989 a současné možnosti vzdělávání těchto žáků, přičemž se kapitola úžeji zaměřuje na stávající možnosti vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Pro výzkumnou část byla využita metoda kvalitativní, konkrétně se jednalo o polostrukturované rozhovory. Z výzkumu vyplynulo, že existují určité rozdíly mezi oběma typy škol. Rozdíly se objevily v personálních podmínkách, ve využití speciálně pedagogických prostředků a aplikací individuálního přístupu k žákům. Tato bakalářská práce přispívá k poznání současné situace ve vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením.
|
|
|
Integrace dětí a mladých dospělých s mentálním postižením do společnosti z pohledu sociálních pracovníků
Lorenzová, Magdaléna ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Wirthová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem integrace dětí a mladých dospělých s mentálním postižením do společnosti z pohledu sociálních pracovníků. Sociální pracovníci mohou sehrávat důležitou roli v procesu integrace osob s mentálním postižením do společnosti. Práce se zaměřuje na jejich pohled na současný stav inkluze a sociálních služeb a na problémy, které v systému sociálních služeb vnímají. První část práce se zaměřuje na vysvětlení pojmů, které jsou v textu často používány, jsou popsány zákony, které se zmiňují o osobách s mentálním postižením. Dále jsou vysvětleny teoretické koncepty, z kterých práce vychází, především koncept liniových pracovníků a empowermentu. Dále jsou stanoveny cíle a výzkumné otázky a metodologie práce. Výzkumná část představuje výsledky analýzy a hlavní zjištění výzkumu. Ve výzkumné části jsou uvedeny úryvky z rozhovorů, je poukázáno na problémy, které v systému sociálních služeb a v procesu integrace vnímají sociální pracovníci. Dále je popsán také přístup sociálních pracovníků k jejich klientům s mentálním postižením a také aktéři, kteří podle sociálních pracovníků hrají podstatnou roli v procesu integrace. Na závěr jsou propojeny výsledky analýzy s teoretickými východisky.
|
|
|
Problematika náplně práce asistenta pedagoga na vybrané škole a její specifikace.
Makulová, Radka ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Kvalitně promyšlená spolupráce mezi učitelem a asistentem pedagoga vede nejen k zefektivnění práce, ale je také velice přínosná pro žáky a třídní klima. Již na počátku jejich spolupráce je nutné mít nastavena jasná pravidla, role a kompetence. Výzkum jsem zaměřila na spolupráci učitele a asistenta pedagoga, na faktory, které spolupráci ovlivňují v každodenní praxi. První část práce obsahuje teoretické vymezení této problematiky. Zabývá se pojmy inkluze a inkluzivní školství. Charakterizuje pozici pedagoga a asistenta pedagoga v rámci vyučovacího procesu a jeho legislativní ukotvení. Empirická část práce je věnována výzkumu vzájemné spokojenosti spolupráce mezi respondenty. Ve výzkumu participují učitel a asistent pedagoga z konkrétní malotřídní školy, následně pak učitelé a asistenti pedagoga z několika škol v blízkém okolí. Samotný výzkum byl proveden kvalitativně v první části zúčastněným pozorováním ve třídě. V části druhé strukturovanými rozhovory s participanty. V závěru práce uvádím přehled zjištěných výsledků týkajících se oblasti komunikace, činností a hodnocení vzájemné spolupráce mezi učitelem a asistentem pedagoga. KLÍČOVÁ SLOVA: asistent pedagoga, příprava na hodinu, inkluzivní vzdělávání, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, individuální vzdělávací plán
|
|
|
Využití zážitkové pedagogiky ke zprostředkování zkušeností zrakového postižení intaktním dětem
Balíková, Marie ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Kadrnožková, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností využití zážitkové pedagogiky ke zprostředkování zrakového postižení intaktním dětem na 1. stupni běžné ZŠ. Práce teoreticky popisuje problematiku zrakového postižení, jeho klasifikaci, funkční dopady a systém vzdělávání osob se zrakovým postižením v České republice. Dále se práce věnuje podrobné definici termínu zážitková pedagogika, vymezuje pojem inkluzivní vzdělávání a hledá odpověď na otázku, proč seznamovat intaktní žáky s problematikou (zrakového) postižení. Výzkum této práce se zaměřil na sledování proměny vnímání zrakového postižení intaktními žáky prvního stupně běžné ZŠ po programu zážitkové pedagogiky zaměřeném na problematiku zrakového postižení. K dosažení výzkumného cíle byla při sběru dat využita metoda kvalitativního rozhovoru a při následné analýze metoda otevřeného kódování. Výzkum sledoval několik dílčích oblastí vnímání zrakového postižení (oblast emocí, oblast vědomostí a oblast hypotetického příchodu spolužáka se zrakovým postižením). Na základě zodpovězení dílčích výzkumných otázek v těchto oblastech byla zodpovězena hlavní výzkumná otázka. Výsledky výzkumu ukazují proměnu vnímání zrakového postižení intaktními dětmi na prvním stupni běžné ZŠ, zejména v oblasti emoční a oblasti vnímání potřeb hypotetického spolužáka se zrakovým postižením....
|
|
|
Spolupráce asistenta pedagoga s učitelem
ČÍŽKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá spoluprací mezi asistentem pedagoga a učitelem. Cílem je popsat vnímání spolupráce jak z pohledu pedagogů, tak z pohledu asistentů pedagoga, identifikovat problémy, které během spolupráce mezi pedagogickými pracovníky vznikají, a formulovat, v čem shledávají participanti negativa a v čem pozitiva spolupráce. Teoretická část se zabývá popisem inkluzivní školy, tím, jak inkluzivní škola funguje, poté formami soužití ve škole a na závěr vymezením rolí obou aktérů v heterogenním třídním kolektivu a rolí rodičů. V části praktické jsou pomocí polostrukturovaného rozhovoru zaznamenány zkušenosti jednotlivých participantů se vzájemnou kooperací, popsány jimi vnímané bariéry i kladné stránky a jejich celkový názor na roli asistenta pedagoga. Z rozhovorů vyplývá, že pokud jsou pravidla nastavená tak, aby vyhovovala oběma aktérům, pak je spolupráce pro všechny velmi přínosná a role asistenta pedagoga je vnímána kladně.
|
|
|
Žák se speciálními vzdělávacími potřebami v malotřídní škole
HROMADOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v malotřídních školách. V teoretické části jsou nastíněny pojmy, které se s problematikou pojí, a to speciální vzdělávací potřeby, podpůrná opatření a jejich stupně, poradenský systém, charakteristika vybraných speciálních vzdělávacích potřeb a v závěru teoretické části je pozornost věnována malotřídním školám. Je zde uvedena základní charakteristika, historie malotřídních škol a jak je to s nimi v zahraničí a v neposlední řadě jsou zde představeny výhody a nevýhody malotřídních škol. Praktická část je věnována realizovanému kvalitativnímu výzkumu, jehož cílem bylo popsat, jaká jsou specifika přístupu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v malotřídních školách a jaké faktory hrají roli v podpoře těchto žáků. Pro výzkumné šetření byly vybrány dvě základní školy z Plzeňského kraje a jedna základní škola z Jihočeského kraje. Na těchto školách proběhlo pozorování výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Následně byl proveden polostrukturovaný rozhovor se třemi třídními učiteli. Sesbíraná data byla zanalyzována prostřednictvím tzv. otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že malotřídní školy představují vhodné prostředí pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
|
host ::
RSS.