|
| |
|
| |
|
|
Rétorika - důležitý prvek v pedagogické činnosti
Ivančo, Tomáš ; Šafránek, Jiří (vedoucí práce) ; Frainšic, Michal (oponent)
Název: Rétorika - důležitý prvek v pedagogické činnosti Cíle: Cílem je shrnutí a představení důležitých rétorických dovedností potřebných pro zaujetí posluchačů při pedagogické práci. Tvorba řečnického projevu a cvičení pomocí nichž můžeme zlepšit rétorické dovednosti. Metody: V práci byla použita metoda rešerše literatury, a to z knižních dokumentů. Výsledky: Důležité zásady tvorby řečnického projevu. Příprava řečníka, artikulační a dechové dovednosti projevu pedagoga - animátora. Klíčová slova: rétorika, komunikace, verbální, neverbální, artikulace
|
|
|
Sledování vlivu výuky AJ na vývoj artikulace dítěte
Tatková, Helena ; Durdilová, Lucie (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce nastiňuje problém vlivu výuky anglického jazyka na vývoj artikulace v předškolním věku. V teoretické části se věnuji vývojem řeči a artikulace, dále uvádím srovnání mezi tvorbou českých a anglických hlásek. Třetí kapitola popisuje problematiku poruch artikulace včetně nejčastějších artikulačních obtíží u předškolních dětí. Závěr teoretické části tvoří kapitola, která se zabývá výukou anglického jazyka v mateřské škole. Hodnotí klady i zápory této výuky. V rámci výzkumného šetření v praktické části diplomové práce jsem se zaměřila na vyšetření řeči předškolních dětí. Důležitý byl také rozhovor s lektorkou anglického jazyka. Cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit úroveň artikulace u předškolních dětí, navštěvující výuku anglického jazyka. Šetření jsem provedla dvakrát s odstupem půl roku. Výsledky spíše potvrdily mé podezření, že vývoj výslovnosti může být ovlivněn výukou anglického jazyka v předškolním věku.
|
|
|
Elektropalatografická studie asimilace znělosti u českých alveolárních exploziv
Vaněčková, Kateřina ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Fonologický kontrast znělosti se zakládá na doposud plně neobjasněných fonetických korelátech, z nichž nejočividnější je přítomnost hlasivkového tónu, která je v češtině podle dosavadních poznatků klíčová. Ve snaze zachytit další, v případě některých jazyků podstatnější koreláty tohoto kontrastu vznikl alternativní koncept napjatosti nebo síly artikulace. Velmi řídká je situace, kdy se fonémy ve znělostním páru liší také v dalším rysu, který nelze přičíst vlivu napjatosti. To je případ českých alveolárních exploziv, u kterých bylo potvrzeno také odlišné místo artikulace, resp. anteriornější umístění lingvopalatálního kontaktu u [t] oproti [d]. V této práci si klademe především otázku, jestli tento rozdíl může hrát roli zachování znělostního kontrastu podpovrchové formy v neutralizovaných kontextech vzniklých asimilací znělosti. Z našich elektropalatografických nahrávek 7 mluvčích ovšem naopak vyplývá, že je tento kontrast v místě artikulace vlivu segmentálního okolí velmi náchylný: nejen že se nepotvrdil vliv podpovrchové formy na anterioritu kontaktu při asimilaci povrchové znělosti, ukázalo se také, že samotná asymetrie znělostních realizací v našem cílovém kontextu, tedy v kodě slabiky na konci slova následovaného iniciální explozivou slova dalšího, u většiny mluvčích zaniká ve prospěch...
|
|
|
Hodnocení hybnosti mluvidel na základě akustické analýzy řeči
Novotný, Kryštof ; Galáž, Zoltán (oponent) ; Mekyska, Jiří (vedoucí práce)
Hypokinetická dysartrie je motorická porucha řeči, často přítomná při průběhu Parkinsonovi nemoci. Postihuje řečové ústrojí včetně artikulačních schopností. Existuje více řečových parametrů popisujících tuto oblast, proto se nabízí zabývat se jejich vzájemným srovnáním. Práce si klade za cíl navrhnout a popsat algoritmus pro výpočet parametrů artikulace, přizpůsobený českému jazyku, a následně porovnat jejich diskriminační sílu. Akustickou analýzu řeči v algoritmu zajišťuje program Praat a pro následné zpracování dat jsou použity základní algoritmy strojového učení jako Expectation-Maximization, Kmeans nebo lineární regrese. Pro vyhodnocení slouží Mann-Whitneyho U test a zástupci lineárních, nelineárních i souhrnných metod strojového učení s využitím křížové validace a vyvážené přesnosti. Výsledkem jsou skripty pro automatické nalezení hran Hellwagova vokalického trojúhelníku, pro výpočet artikulačních parametrů a pro jejich vyhodnocení. Výstupy analýzy dvou různých databází (PARCZ a CoBeN) dokazují, že mezi běžnou a dysartrickou řečí lze skutečně pozorovat rozdíly v artikulaci. Na základě vzájemného srovnávání výsledků je proto v práci navrženo, kterými parametry a modely strojového učení je vhodné se dále v souvislosti s touto problematikou zabývat.
|
|
|
Extrakce parametrů pro výzkum interpretačního výkonu
Laborová, Anna ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Ištvánek, Matěj (vedoucí práce)
Rozdílné interpretace stejné skladby se mohou mezi sebou zásadně lišit. Nejen skladatel a noty definují posluchačův hudební zážitek, ale i charakteristická interpretace je integrální částí hudebního díla. Pro objektivní analýzu interpretačního výkonu jsou parametry rozděleny do čtyř tříd – z hlediska času (tempa), hlasitosti (dynamiky), témbru a výšky tónu. Každý parametr nebo jejich kombinace může ovlivnit výsledný unikátní charakter interpretace. Extrakce parametrů pro výzkum interpretačního výkonu je jedno z komplikovaných témat stojící na pomezí oblastí analýzy interpretačního výkonu a získávání informací z hudby. Předložená práce shrnuje poznatky a metody z obou oblastí. Pro výzkum byla vytvořena databáze, která obsahuje 31 nahrávek jedinečných interpretací 2. věty Lento Smyčcového kvartetu č. 12 F dur (1893) českého romantického skladatele Antonína Dvořáka (1841–1904).
|
|
| |
|
|
Architektonický organismus
Drbal, Jaroslav ; Mačuda, Michal (oponent) ; Vítek, Jiří (vedoucí práce)
Inspirací je lidské tělo. Je to fascinující seskupení rozmanitých druhu tkání, díky specializovaným buňkám vznikaly orgány, které v našem těle plní různé úkoly - dokonalá kooperace jednotlivých částí - orgánů. Právě orgány můžeme chápat jako "stroje", které splní svoji úlohu v celém systému. tyto stroje pro nás pracují a vyvíjejí se s námi proto, aby jsme se mohli i my vyvíjet. Člověk se neustále mění, přizpůsobuje se prostředí a orgány a potažmo každá část našeho těla se mění s ním. Motivací je hledání artikulace některých procesů, principů odehravajících se v lidském těle. Poznámím je, že možná všechny principy odehrávající se v mikroskopickém měřítku lze pozorovat i v měřítku nám bližším - měřítku člověka. Vše provázáno.
|
|
| |
host ::
RSS.