|
|
"Já však zatvrdím jeho srdce a on lid nepropustí" (Ex 4,21b)
Černá, Venuše ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Prudký, Martin (oponent)
Tato diplomová práce "Já však zatvrdím jeho srdce a on lid nepropustí" (Ex 4,21b) se zabývá tématem zatvrzení faraonova srdce v první části knihy Exodus (Ex 1-15). Usiluje odpovědět na otázky, co znamená "zatvrdit srdce", kdo, kdy, jak a proč zatvrdil faraonovo srdce, jaké to mělo důsledky pro faraona (zvláště zda farao poté mohl svobodně změnit své rozhodnutí a realizovat je) a jaký je Bůh, který zatvrzuje (zda je nejen svrchovaný a mocný, ale také dobrý, moudrý a spravedlivý). Součástí práce je vlastní pracovní překlad, lexikální, gramatická, diachronní i synchronní analýza, sledování textu v kontextu Starého i Nového zákona a sledování dějin výkladu. Důraz je kladen na co nejpřesnější překlad (rozlišování tří různých hebrejských sloves a jejich významových nuancí, rozlišování různých slovesných kmenů stavových sloves a s tím související rozlišování popisu stavu a změny stavu apod.). Hlavním závěrem práce je, že Bůh "zatvrzením" faraonova srdce neomezil jeho svobodné rozhodování, ale posílil ho, aby se i přes zvyšující se tlak "ran" dokázal svobodně rozhodnout, zda se Hospodina poslechne, a aby se tak ukázalo, zda jeho slovně vyjádřené pokání je skutečné. Klíčová slova zatvrdit srdce, svobodná vůle, Exodus
|
|
|
Myšlenkové průniky filozofie a matematiky
Hlavešová, Ilona ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
The submitted thesis addresses the ideas that are at the intersections of philosophy and mathematics. These intersections have been in the course of the history as follows: Numerical ratios, the concept of infinity, continuum partition, space specification, determinism versus randomness and exploring of the mathematics foundations with an overlap into philosophy. The results herewith presented have been achieved on the basis of the HTF lectures and seminars, available literature, my own knowledge and reasoning. The thesis documents processes of how mathematics stimulated certain philosophical principles and vice versa how mathematics was influenced by philosophical views. Last but not least, there are presented comparisons between philosophic propositions and the current mathematics and physics knowledge in the mentioned intersections.
|
|
|
Právněfilozofické aspekty svobodné vůle
Kutílek, Lukáš ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl nalézt odpověď na otázku, zda jsou společenské normativní systémy, konkrétně právo a morálka, v souladu s nejnovějšími poznatky z oblasti přírodních věd a filozofie. Ty totiž stále častěji dochází k závěru, že lidská vůle není svobodná a proces rozhodování je jen fyziologický proces mozku, který je řízen fyzikálními zákony. Takové závěry pak na první pohled kolidují zejména s institutem odpovědnosti, prostřednictvím kterého dochází k realizaci práva a morálky. Práce proto nejdříve shrnuje dosavadní stav poznaní týkajícího se svobody vůle a představuje zejména směry determinizmu a indeterminizmu. Závěrem první části práce, nazvané Svobodná vůle a determinizmus, je představen takový obraz fungování světa, který nejlépe vyhovuje současnému stavu přírodních věd a je dále označován jako fyzikalizmus. Druhá část, Právo, morálka, fyzikalizmus, krátce představuje právo a morálku jako regulátory lidského chování, pro které je svobodná vůle fundamentální. Pozornost práce je následně věnována těm institutům trestního a občanského práva, které se konceptem fyzikalizmu zdají být nejvíce dotčeny. V závěru je však konstatována obecná slučitelnost fyzikalizmu se zkoumanými normativními koncepty, jejichž místo v rámci fyzikalistického výkladu světa je nalézáno na jiné úrovni, než kde panují...
|
|
|
Filosofická a psychologická problematika svobodné vůle. Svobodná vůle a odpovědnost
Stanková, Eva ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
RESUMÉ Otázka svobodné vůle, svobodného jednání a legitimity vyvozování odpovědnosti je jedním z nejsložitějších a "věčných" problémů lidství. Svobodná vůle a odpovědnost se rovněž přímo dotýká regulace a zpětného hodnocení lidského chování, což je předmětem práva jako normativního systému. Samotný pojem svobodné vůle však české právo ani teorie nepoužívá a tento pojem ani není původně právním konceptem. Znepokojující skutečností tedy zůstává, že právní odpovědnost je odvozená od svobodného jednání bez dostatečného definování svobody vůle. Svoboda jednání jako taková je definovaná negativně, a to jako volní jednání prosté vnějších, právem uznaných okolností vylučujících, případně omezujících svobodu jednání. Předkládaná práce se snaží stručně zrekapitulovat poznatky sociální psychologie na téma svobodné vůle a posoudit, zda platné právo neklade přehnané nároky na adresáty norem, co se týče standardu svobody jednání, kterou jim přisuzuje. Dále tato práce přináší přehled nejvýznamnějších filozofických teorií svobodné vůle, které jsou následně zkoumány z pohledu jejich vlastní koherence a použitelnosti pro účely vytvoření právního konceptu svobodné vůle. Psychologická část práce přináší konstatování, že vnější společenské determinanty jako sú tlak skupiny, poslušnost vůči autoritě a sila situace, jsou sice...
|
|
|
Stoická teorie synkatathesis
Drbohlav, Jakub ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Tato práce se pokouší zrekonstruovat stoické pojetí lidské autonomie - "toho, co je na nás" -, jež stoikům umožňuje zastávat pozici všeobecné predeterminace a zároveň smysluplně rozvíjet etický rozměr jejich učení. Postupuje od definice a zkoumání deterministického prvku systému přes představení stoické teorie jednání a psychologie k samotnému řešení problému tak, jak je zachováno v Cicerově De fato a v Noctes Atticae Aula Gellia. Práce ukazuje, že stoické řešení nikterak nepracuje a ani nemůže pracovat s jakýmkoli pojetím svobodné vůle, a přesto vytváří základ etické teorie, který je naprosto konzistentní.
|
|
|
Svoboda vůle a přístup k informacím o vlastních intencích
Havlíček, Ondřej ; Hvorecký, Juraj (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou svobodné vůle a věrohodností introspektivního přístupu k záměrům jednání. Tradiční problém svobodné vůle, odpovědnosti a determinismu se dostává v současnosti do popředí především díky rozvoji kognitivních věd. Na základě jejich poznatků mnoho autorů považuje svobodnou vůli za iluzi. Cílem práce je diskutovat tradiční konceptualizaci tématiky a ukázat její problematičnost. Snažím se namísto ní navrhnout alternativní, kompatibilistické pojetí svobody a odpovědnosti, které je vnitřně koherentní a v souladu s poznatky vědy. Jádrem práce je replikace a modifikace nedávné experimentální studie zkoumající svobodné rozhodování a introspektivní přístup k vlastním intencím. Účastníci experimentu prováděli reflexivní akce, kterým mylně přisuzovali záměrnost. Cíle teoretické části práce bylo dosaženo na základě studia rozsáhlé zahraniční literatury. Me-todou je filosofická analýza pojmů s důrazem na současné vědecké poznatky. Metodou empirické části je kognitivně-psychologický experiment zahrnující měření a analýzu reakčních časů a evokovaných potenciálů. Nejprve je provedena diskuze pojmů relevantních k problému svobodné vůle. Poté je podán výklad nejdůležitějších experimentů zpochybňujících tradiční intuice o lidské mysli a svobodě vůle. Následuje podrobný popis mého experimentu, jeho výsledků a implikací. Nakonec jsou vysloveny závěry ohledně povahy svobodné vůle a odpovědnosti a některé implikace pro trestní právo a běžný život. Ačkoli se v teoretické části opírám o poznatky množství autorů, přispívám ve značné míře svými vlastními názory a argumenty. Významným vlastním přínosem je pak především empirická studie, jejíž realizace si vyžádala mimo jiné vytvoření prezentační aplikace, provedení experimentálních úloh s relativně velkým počtem účastníků a matematické a statistické zpra-cování získaných dat.
|
|
|
Vzkříšení a svobodná vůle z pohledu křesťanské gnóze
KOZÁKOVÁ, Barbora
Práce se zabývá vztahem gnosticismu, jak se nám o něm dochovaly zprávy zejména z Nag Hammadského nálezu a křesťanské církve z pohledu polemik církevních otců. Snaží se o vystihnutí základních bodů společných všem verzím klasického kosmogonického gnostického mýtu. Probíráno je téma vzkříšení Ježíše Krista a vztah víry v něj k vytváření struktury církevní organizace. Dalším tématem je problematika svobodné vůle, dobra a zla a jeho důsledky pro lidskou morálku. Jak se její chápání může měnit na základě různých interpretací starozákonního textu příběhu Adama a Evy, tak jak je vyprávěn v knize Genesis.
|
host ::
RSS.