|
|
Europeanisation of gender equality in Eastern European countries: the case of Slovakia and Slovenia
Petrechová, Sára ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Rodová rovnosť je dlhodobo deklarovaná ako jedna zo základných hodnôt a priorít Európskej únie (EÚ) a jej význam sa zdôrazňuje dodnes. Členské štáty EÚ majú povinnosť podieľať sa na presadzovaní rodovej rovnosti a podnikať kroky na jej dosiahnutie. Táto diplomová práca sa zameriava na analýzu procesu europeizácie rodovej rovnosti v dvoch východoeurópskych členských štátoch, konkrétne v Slovinsku a na Slovensku. Slovinsko je dlhodobo na vrchných priečkach prieskumov stavu rodovej rovnosti. Slovinsko je aktívnejšie a úspešnejšie v presadzovaní a podpore rodovej rovnosti v porovnaní s ostatnými členskými štátmi EÚ z tohto regiónu, zatiaľ čo Slovensko je na opačnom konci rebríčka, kde čelí stagnácii a nedostatočnému pokroku v tejto oblasti. Teoretický rámec práce je založený na novom inštitucionalizme, ktorý umožňuje analyzovať vplyv inštitúcií a inštitucionálnych zmien na národnej úrovni na proces europeizácie rodovej politiky. Na analytickej úrovni práca aplikuje trojúrovňový rámec politického zriadenia, polity, politics a policy, ktorý skúma inštitucionálne usporiadanie, politické strany a ich prístup k rodovej rovnosti a legislatívne zmeny súvisiace s rodovou rovnosťou v oboch krajinách. Cieľom práce je identifikovať faktory, ktoré pozitívne alebo negatívne ovplyvňujú proces europeizácie rodovej...
|
|
|
How drag performers challenge and disrupt our understandings of gender: a case study of the Slovenian drag community
Muršič, Nuša ; Helman, Ivy Ann (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF HUMANITIES M.A. Program in Gender Studies Nuša Muršič How drag performers challenge and disrupt our understandings of gender: a case study of the Slovenian drag community Diploma Thesis Supervisor: Dr. Ivy Helman, Ph.D. Prague 2023 Abstract The common perception of drag is that of imitating the "opposite" gender. Drag has, however, been evolving, and its implications for gender are explored in this Master Thesis. Feminist circles are usually divided between regarding drag as proliferating gender hierarchies and stereotypes or drag as a tool for subversion and new possibilities. I have conducted my research on the case study of the Slovenian drag community in order to reach results through doing interviews and participant observation. My results pointed to drag influencing the perception of gender via offering the space for experimentation and questioning. For both the drag performers, who were my interview participants, and for the audience of drag shows, drag loosened their strict perceptions of gender and the rigid gender binary, and showcased gender as a complex concept, which offers possibilities for gender play, can be fluid, as well as changeable. Gender hierarchies, are, however, to an extent still present when it comes to doing drag and drag communities. Keywords Drag,...
|
|
| |
|
|
Jeskyně a jejich ochrana v právu
Chvátalová, Eva ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat českou právní úpravu ochrany jeskyní, a to jak z obecného hlediska ochrany jeskyní jako podzemních prostorů a součástí přírody, tak i z hlediska souvisejících oborů právních (např. horní právo) a zčásti i neprávních (např. geologie či karsologie). Pozornost je nejprve věnována samotnému vymezení pojmu jeskyně a navázání této definice na přírodní vědy, dále vývoji právní úpravy ochrany jeskyní a samotného přístupu k jeskyním jako věcem v právním slova smyslu. Ke srovnání českého přístupu k rozebírané problematice je zvolen příklad právní úpravy speleologické velmoci Republiky Slovinsko, jež platí za velmi kvalitní a propracovanou. Z praktického hlediska je pak v této práci rozebrána péče o konkrétní českou jeskyni se snahou názorně vysvětlit reálné fungování ochranných právních nástrojů včetně jejich vzájemných přesahů, a jediný český judikát zabývající se právní povahou jeskyně.
|
|
|
Cesta Slovinska k samostatnosti
Mašínská, Klára ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Cesta Slovinska k samostatnosti se zabývá vývojem Slovinska od smrti Tita v roce 1980 až po rok 1991, kdy byla vyhlášena jeho nezávislost. Krátce jsou zde shrnuty i události před rokem 1980, které jsou neméně důležité pro rozvoj v této oblasti. Během let docházelo k větším či menším sporům mezi Slovinskem a zbytkem Jugoslávie, které prosazovalo centralizaci a udržení jednotné Jugoslávie, zatímco ve Slovinsku se do čela dostávali liberální komunisté. Slovinsko těžilo z podpory Německa, Rakouska a Vatikánu při svojí cestě za samostatností. Nicméně i další příhodné podmínky mu nahrávaly - geografická poloha, etnická homogennost nebo dobrá ekonomická situace. Slovinsko ještě jako jednu možnost udržet se v Jugoslávii vidělo transformaci federace na konfederaci, a s tím spojené rozvolnění vztahů, což však bylo vedením Jugoslávie odmítnuto. Po jednoznačném referendu a nezávislosti byla v červnu 1991 vyhlášena samostatnost, kterou však Jugoslávie nechtěla uznat a vypukla desetidenní válka, která naštěstí nepřinesla velké ztráty na životech. Po přijetí Brionské deklarace se Slovinsko stalo plně samostatným státem s mezinárodním uznáním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Ekonomické argumenty Slovinska pro vystoupení z Jugoslávie
Houška, Daniel ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce se zabývá ekonomickými argumenty použitými Slovinskem při snaze vystoupit ze Socialistické federativní republiky Jugoslávie (dále jen SFR Jugoslávie). Rozpad SFR Jugoslávie započal v druhé polovině 80. let 20. století politickou destabilizací a ekonomickou krizí. Slovinsku se kromě nespokojenosti s federální vládou v Bělehradě, která začala prosazovat agresivní srbský nacionalismus a ignorovala slovinské požadavky na větší míru autonomie, nelíbil způsob přerozdělování financí vybraných z daní ve federaci. Dlouhodobý pocit Slovinska, že je ekonomicky využíváno bez adekvátní možnosti rozhodovat o svých záležitostech a stále viditelnější nechuť Srbska jednat o změnách ve federaci vedl k vyhlášení slovinské nezávislosti v roce 1991. Právě ekonomické argumenty měly být po několikadenní válce mezi Slovinskem a Srbskem vyzkoušeny v nové éře samostatného Slovinska. To se v 90. letech 20. století muselo transformovat v tržní ekonomiku, která by byla schopna využít své pozice na hranici západní Evropy. Zároveň tak snaha zapojit se do evropských a světových ekonomických struktur znamenala zkoušku, zda se Slovinsko skutečně samostatností dostalo do lepší ekonomické situace. Druhá část práce srovnává slovinské osamostatnění s katalánským separatismem, který se zvláště v posledních letech stal zásadní otázkou...
|
|
|
Environmentální tematika v nation brandingu: příklad Slovinska
Havlíčková, Marta ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na přístup Slovinska k propagaci státu v zahraničí. Jde o malou zemi s dvěma miliony obyvatel, která trpěla nízkou viditelností a kterou část světové veřejnosti zaměňovala se Slovenskem. To se Slovinsko rozhodlo změnit pomocí národní značky. Pozitivní vnímání země přispívá k ekonomickému rozvoji státu. Je také ideálním prostředkem, kterým mohou malé státy prosadit svůj vliv na mezinárodním poli Práce popisuje postupný vývoj vytváření národní značky a její implementaci. Práce popisuje i institucionální zakotvení, práce koordinuje Vládní úřad pro komunikaci. Slovinsku se podařilo vytvořit značku zelené země, s kvalitou života pro všechny. Aby byla národní značka úspěšná, musí být založena na reálných prioritách státu. V případě Slovinska je ekologie přítomna i v jeho prioritách domácí a zahraniční politiky. Sledované indikátory ukazují, že výkon Slovinska v ochraně životního prostředí se v různých oblastech liší. V některých oblastech je Slovinsko lídrem v rámci EU, v jiných, například v dopravě, je jeho výkon podprůměrný. Práce dochází k závěru, že značka je založena na reálných základech, neboť určitá část environmentální politiky je efektivní.
|
|
|
Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru
Höfer, Karel ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Cabada, Ladislav (oponent)
Bc. Karel Höfer Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru KP IPS FSV UK Diplomová práce ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá tématem komparativního volebního inženýrství a volebního designu v postjugoslávském prostoru. Lze ji tak v rámci sociálních věd zařadit do oboru politické vědy a v jejím rámci do oboru komparativní politické vědy a dále pak specificky do podoboru volebních studií. Předmětem práce je volební design a volební inženýrství a jejími případy jsou jednotlivé politické a konkrétní volební systémy v postjugoslávském prostoru do roku 2012. Důležitost uvedeného tématu tkví v tom, že se jak z teoretické, tak i z empirické perspektivy jedná o dosud komplexně neprobádané téma, které si zasluhuje svoji pozornost. Výzkum volebního designu a volebního inženýrství je přitom jedním z nejperspektivnějších směrů současné politické vědy. Postjugoslávský prostor zase nabízí vzhledem ke svým společným historickým a institucionálním východiskům, ale rozdílnému politickému a institucionálnímu vývoji po rozpadu Jugoslávie, ideální prostředí pro komparativní politickou vědu a obecně komparativní přístup. Primárním cílem této práce je proto komparace volebního designu a volebního inženýrství v postjugoslávském prostoru. Důležitou součástí práce je kromě empirických zjištění také původní a...
|
|
|
Progressive divergence? The development of Croatian and Slovenian strategic cultures since independence
Vogrinec, Matevž ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Beneš, Jan (oponent)
This thesis focuses on the development of strategic culture in Slovenia and Croatia since independence. Croatia and Slovenia are small countries in the Western Balkans. Both countries became independent in 1991 and since then they became important regional actors in the Western Balkans. This thesis traces Slovenia and Croatia's historical position within the former SFR Yugoslavia's defence system. The empirical analysis in the thesis examines official documents of both countries to find basic notions of the strategic culture of Croatia and Slovenia. The thesis' research focuses on finding how both countries' goal of Euro-Atlantic integration influenced the development of their strategic culture. Keywords: Strategic Culture, Slovenia, Croatia
|
host ::
RSS.