|
|
Dehumanizace jako rizikový faktor používání digitálních technologií v kontextu sociální práce
Brezina, Lukáš ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá rizikem dehumanizace při použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Práce obsahuje historii vzniku digitálních technologií v kontextu společenských změn. Zabývá se základními pravidly uvozujícími principiální fungování a vývoj digitálních technologií a robotiky. V práci jsou popsány a shrnuty základní informace o možnostech i rizicích použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Ve svém závěru také obsahuje názory několika odborných a politických autorit vyjadřujících se k danému tématu. Tato práce by chtěla přispět k prohloubení a zintenzivnění debaty nad riziky spojenými s dehumanizací oboru sociální práce v kontextu problematiky použití digitálních technologií a robotizace.
|
|
|
Digitální gramotnost sociálně vyloučených adolescentů
DOBIÁŠ, Václav
S nástupem digitálních technologií do našich životů se začíná objevovat problém zaostávání sociálně nejslabší vrstvy společnosti v digitální gramotnosti. Tento problém je nazýván druhou formou digitálního rozdělení a zatím nebyl uspokojivě zkoumán. Realizovali jsme proto metodou zakotvené teorie kvalitativní výzkum, jehož cílem byla identifikace příčin vedoucích k druhé formě digitálního rozdělení a popsání modelu vzniku této nerovnosti. Sběr dat probíhal tak, že žáci řešili úlohy zaměřené na digitální gramotnost. V průběhu tohoto procesu byl nahráván monitor počítače a do audiostopy se zaznamenávala veškerá komunikace výzkumníka se zkoumaným žákem. Následně byly se žáky a jejich učiteli provedeny polostrukturované rozhovory. Na základě analýzy dat jsme vytvořili teorii učení se ovládání neznámého programu. V procesu učení před žákem vyvstávají jednotlivé problémy. Strategie, které žák použije k jejich řešení, volí v závislosti na svých předchozích znalostech a zkušenostech z podobných situací, zejména s podobným softwarem. Na efektivitu použitých strategií dohlížejí žákovy metakognitivní kontrolní mechanismy. Na základě dosažených výsledků u žáka může (ale nemusí) docházet k učení, které zlepšuje žákovy znalosti a dovednosti a tím ovlivňuje způsoby řešení podobných problémů v budoucnu. Přínos naší teorie vidíme v popsání samostatného učení se ve specifickém světě digitálních technologií. Teorie tak může být velmi přínosná pro didaktiku informatiky. Na základě této teorie jsme popsali rozdíly v učení se ovládání neznámého programu mezi sociálně vyloučenými a majoritními žáky. Na základě našeho výzkumu se z dlouhodobého hlediska domníváme, že hlavní příčinnou vzniku digitálního rozdělení je rozdílná rychlost celoživotního učení se ovládání digitálních technologií. V rámci analýzy dat jsme identifikovali celkem osm faktorů ovlivňujících rychlost celoživotního učení se ovládání digitálních technologií, z nichž polovina faktorů dále přímo ovlivňuje úroveň digitální gramotnosti skrze schopnosti k řešení problémů. Vzniklá teorie popisuje celoživotní proces vzniku digitálního rozdělení. Hlavní přínos naší práce spatřujeme v identifikaci procesu vzniku digitálního rozdělení.
|
|
|
Politická dimenze sociální exkluze seniorů jako důsledek digitální propasti
Chmelíková, Tereza ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem digitální propasti a jejím vlivem na kvalitu života seniorů. Digitální propast - produkt moderní informační společnosti - je jedním z významných faktorů ovlivňujících sociální vyloučení seniorů. V teoretické části je představen koncept aktivního stáří jako cesta k úspěšnému řešení problémů spojených s demografickým stárnutím populace a jako prevence vyloučení seniorů ze společnosti i z participace na veřejném dění. Autorka se zaměřuje zejména na to, do jaké míry jsou senioři v České republice ohroženi tímto vyloučením právě v důsledku digitální exkluze. V praktické části proto zkoumá, jaká je současná úroveň digitální gramotnosti českých seniorů. Navazující kvalitativní výzkum - polostrukturované rozhovory s experty - má pak za cíl zjistit, zda digitální propast představuje pro seniory v Česku sociálním problém, který přispívá k jejich společenskému znevýhodnění či dokonce způsobuje jejich vyloučení z podílu na správě věcí veřejných a tím snižuje kvalitu jejich života.
|
|
|
Determinanty šíření mobilních telefonů a Internetu
Kračmerová, Veronika ; Polák, Petr (vedoucí práce) ; Serdarevič, Goran (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá determinanty šíření mobilních telefonů a Internetu a případné rozdíly jejich vlivu mezi rozvojovými a vyspělými státy. Pro tento účel jsou využita panelová data obsahující údaje ze 199 zemí za období 1995-2012. Je vybrána sada proměnných zahrnujících ekonomické, technologické, politické faktory a také faktory lidského kapitálu. Mezi přínosy této práce patří aktuálnost výzkumu a přidání nových proměnných do ekonometrického modelu. Dále se práce detailněji zabývá přijetím informačních a komunikačních technologií v České republice, na kterou doposud analýza publikována nebyla. Jedním ze závěrů této diplomové práce je, že šíření mobilních telefonů a Internetu probíhá rychleji v rozvojových než ve vyspělých zemích. Testování na základě metody fixních efektů v rámci celosvětového testování dále ukázalo, že pro Internet je ekonomické bohatství země důležitým determinantem pouze v rozvojových státech, zatímco pro mobilní telefon je HDP důležité v obou skupinách. Analýza České republiky přinesla pro obě technologie rozdílné výsledky, avšak nezaměstnanost, která byla přidána do základního modelu, se ukázala být důležitým determinantem jak pro Internet, tak pro mobilní telefony. Klíčová slova: Mobilní telefon, Internet, Digitální propast, Difuzní model, Šíření ICT v ČR
|
|
|
Kulturní kapitál v informačním věku
Chrobáková, Alena ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na sociálně stratifikační specifika používání internetu, na které nahlíží jako na jednu z volnočasových aktivit, tedy na jako na potenciální součást kulturního kapitálu jedince. Cílem práce je pokusit se na teoretické i empirické rovině propojit bourdieuovskou tradici výzkumu kulturního kapitálu s výzkumnou tradicí sociálně stratifikačních aspektů používání internetu (digital divide) a pokusit se zhodnotit, zda způsob používání internetu může představovat součást dnešního kulturního kapitálu. V teoretické části práce autorka představuje obě výzkumné tradice, snaží se na konceptuální rovině provést jejich syntézu a uzavírá, že používání internetu splňuje podmínky k tomu, aby mohlo být nazýváno kapitálem. V analytické části potom autorka za použití dat ze Světového projektu o internetu ČR provádí explorativní analytický vhled do struktury online aktivit v české společnosti. Analýza ukazuje, že čeští uživatelé internetu se liší ve způsobu používání internetu podle úrovně jejich kulturního kapitálu. Zároveň lze na základě empirické analýzy konstatovat, že ze dvou forem kulturního kapitálu definovaných v teoretické části je v oblasti online činností významnějším činitelem forma tradiční, nikoli forma nová. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Otevřenost českých tradičních medií vůči neuživatelům Internetu
Macek, Oskar ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato práce teoreticko-empirickým způsobem zkoumá problematiku otevřenosti tradičních médií vůči neuživatelům Internetu a její percepci mezi neuživateli. V teoretické části se práce zabývá teoriemi nerovností v informační společnosti a tím, jak k těmto nerovnostem může přispívat specifický obsah sdělení ve vybraných tradičních médiích. Druhá část práce prostřednictvím pilotní obsahové analýzy zkoumá charakter mediálních sdělení v českých tradičních médiích s ohledem na možnosti interakce a participace s médiem a práci s digitálním obsahem. Na tomto základě je formou polostrukturovaných rozhovorů následně zkoumáno vnímání a reflexe takovýchto sdělení na vybranou skupinu jejich příjemců z řad seniorů, kteří jsou zároveň neuživateli Internetu. Závěr této práce je tvořen představením schématu faktorů, které ovlivňují míru pociťovaného znevýhodnění mezi neuživateli Internetu ve vztahu k tradičním masovým médiím.
|
|
|
Internet a sociálně znevýhodnění
Krátká, Tereza ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Předkládaná práce zpracovává problematiku vzájemných vztahů mezi sociálním znevýhodněním (rozpracováno v dimenzi ekonomických, kulturních, sociálních a osobních zdrojů) a digitálním znevýhodněním jedinců v České republice (data z výzkumu Aktér 12 - 2011; 1106 respondentů ve věku 18 až 89). Hlavní hypotézy studie ověřují několik předpokladů: 1) digitálním znevýhodněním budou postiženi častěji jedinci sociálně znevýhodnění než jedinci sociálně začlenění; 2) pravidelné užívání Internetu pomáhá překonávat především osobní a kulturní znevýhodnění; 3) sociální a digitální inkluze pozitivně korelují s některými specifickými typy sociálního a digitálního znevýhodnění. Výsledky potvrzují silný pozitivní vztah mezi znevýhodněním sociálním (v jeho ekonomické dimenzi) a digitálním znevýhodněním. V rovině kulturního znevýhodnění/začlenění jsou skupiny digitálně znevýhodněných a začleněných na velmi podobné úrovni. Pozitivní korelace mezi specifickými typy sociálního/digitálního znevýhodnění a sociální/digitální inkluzí nebyla potvrzena - sociálně začlenění totiž nevykazují žádné významné známky digitálního znevýhodnění a u sociálně znevýhodněných se pak neobjevují signifikantní specifické projevy digitálního začlenění. Klíčová slova: Internet, digital divide, digitální znevýhodnění, sociální znevýhodnění.
|
|
|
Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s USA
Mikanová, Helena ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Očko, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce "Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s informační politikou USA" se věnuje problematice informační politiky prováděné Evropskou Unií a Spojenými státy. Nejprve je definována struktura práce, poté následují základní pojmy. Diplomová práce dává zároveň prostor dějinám Evropské unie, které poskytují potřebný kontext, v němž je třeba informační politiku vidět. Tato práce si dává za cíl popsat a zhodnotit informační politiku Evropské unie v Bangemannově době v porovnání s informační politikou USA ve stejném časovém horizontu a možnost vzájemného využití kladů informační politiky obou území. V další části je porovnána informační politika EU a USA začátkem 21. století.
|
|
|
Možnosti aplikace konceptu otevřeného vzdělávání na českých univerzitách
Bušek, Kamil ; Eger, Ludvík (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
4 Abstrakt: V bakalářské práci je na úvod pojednáno o teoretických a filozofických východiscích, které se týkají specifik vzdělávání v postmoderní společnosti. Následuje vymezení historického vývoje distančního vzdělávání. Stěžejními body práce jsou charakteristika The Open University a iniciativy Open Educational Resources. V obou případech je použita SWOT analýza, v níž je zahrnuto rovněž obecné zhodnocení výhodnosti užití e-learningu. Konkrétně v případě The Open University je nejprve shrnut historický vývoj v souvislostech společenských změn 60. až 90. let 20. století. Následuje zhodnocení aktuálního stavu z více hledisek. Stěžejním úkolem je seznámení se s aktuální vzdělávací nabídkou a novými trendy, které tato instituce nastoluje. V případě OER je nejprve kladen důraz na definiční vymezení a konkrétní výstupy inciativy jak v oblasti institucionálního zázemí, tak konkrétních realizovaných projektů neziskového i soukromého sektoru. Závěrečná část práce je věnována průzkumu aktuálního stavu českých univerzit, konkrétně nabídce distančního vzdělávání, e-learningových kurzů a míře otevřenosti přístupu ke studijním materiálům. Autor bakalářské práce si všímá konkrétních předností a slabin a navrhuje možná vylepšení stávajícího stavu. V samotném závěru práce, kromě shrnutí zjištěných poznatků, nabízí...
|
|
|
Mobilní technologie jako nástroj k řízení a výuce ve škole
Jeništová, Jana ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Předmětem bakalářské práce Mobilní technologie jako nástroj k řízení a výuce ve škole je popsat současné postavení informačních a komunikačních technologií ve škole a to ze dvou pohledů. Z pohledu řízení školy a z pohledu výuky. Nahlédnout skrze státní politiku ve vzdělávání, Výroční zprávy České školní inspekce, statistické údaje ČSÚ a odbornou literaturu v této oblasti na aktuální stav zavádění technologií do současné školy. Zachytit pohled pedagogických odborníků na nové trendy, které k nám pronikají ze zahraničí. Pomocí nástroje kvantitativního výzkumu zjistit na náhodně vybraném vzorku respondentů možnosti a přínos technologií a znalost nových trendů v našich podmínkách (BYOT). Výzkumem ověřit jak je tato problematika akceptována a vnímána současnými pedagogy a manažery ve školství v regionu Praha a v několika dalších krajích České republiky. Závěr práce se snaží shrnout a ukázat na základě výsledků výzkumu potřeby, možnosti a přínos mobilních technologií pro školu a její klienty. Klíčová slova: ICT, digitální technologie, iPad, notebook, netbook, smartphone, aplikace, výukový software, BYOD, BYOT, digitální propast, digitální rezident, digitální imigrant
|
host ::
RSS.