|
|
Identifikace emočního výrazu se zaměřením na porovnávání slyšících, neslyšících a nedoslýchavých
Doubková, Alžběta ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, historií výzkumu identifikace emočního výrazu, popisem projevů jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním a charakteristikou skupiny sluchově postižených. V části empirické popisuji výzkum identifikace emocí v obličeji podle fotografií. Cílem této diplomové práce je zjistit odlišnost v přesnosti identifikace emočního výrazu mezi skupinami slyšících, neslyšících a nedoslýchavých a jejich vývoj napříč věkovými kategoriemi. Ve výzkumu jsem se zaměřila na sedm základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost, znechucení a pohrdání) a jednu sociální emoci (stud). Závěry výzkumu mé předpoklady nepotvrdily. Žádný statisticky významný rozdíl se mezi třemi skupinami v celkové identifikaci emočního výrazu neprokázal. Jediná diference se ve prospěch slyšících projevila u rozpoznání znechucení. V celkovém porovnání věkových kategorií mezi sluchově postiženými (tj. neslyšící a nedoslýchaví dohromady) se rovněž neobjevil signifikantní rozdíl. Avšak při zaměření se na jednotlivé emoce byly zjištěny tyto významné diference: v kategorii 20 - 30 let smutek ve prospěch sluchově postižených, znechucení ve prospěch slyšících, ve skupině 30 - 40 let...
|
|
|
Komunikační problémy majoritní společnosti se skupinou neslyšících
Vaculíková, Zuzana ; Mrkosová, Eva (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Tématem diplomové práce jsou komunikační problémy majoritní společnosti a skupiny neslyšících. V majoritní slyšící společnosti žijí také lidé neslyšící. Tito lidé se setkávají, mohou spolu komunikovat. Tato komunikace je však problémová, v komunikaci slyšících a neslyšících se vyskytují komunikační bariéry. V diplomové práci jsme využili kvantitativní metodu dotazníkového šetření slyšících respondentů. Zjišťovali jsme, jaké komunikační problémy se v komunikaci majoritní společnosti a skupinou neslyšících vyskytují. Na základě použitých metod jsme zjistili, že komunikační problémy jsou způsobeny především nedostatečnou informovaností majoritní společnosti o skupině neslyšících. V diplomové práci navrhujeme zvýšit informovanost majoritní slyšící společnosti o skupině neslyšících, aby došlo k eliminaci komunikačních problémů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Sociální a kolektivní identita pražských neslyšících
Fajfrová, Doris ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá kolektivní a sociální identitou pražských neslyšících. Je založená na předpokladu, že lze na neslyšící nahlížet jako na sociální skupinu, která disponuje specifickými charakteristikami, které jsou ze sociologické perspektivy zajímavé. Cílem práce je popis a porozumění způsobům, jakými se neslyšící k sobě navzájem vztahují a jaké sociální mechanismy k tomu účelu používají. Ve stěžejní kapitole je pojednáno o sociální kategorizaci jakožto klíčovém mechanismu pro utváření a udržování sociální identity neslyšících. Následující část textu je věnována kolektivní identitě, kde jsou představeny dva ideální typy kolektivní identity neslyšících tak, jak byly zachyceny ve výpovědích komunikačních partnerů. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který byl realizován formou polo- strukturovaných rozhovorů s neslyšícími, jež byly simultánně tlumočeny do češtiny. Z metodologického hlediska předložená práce vychází z principů grounded theory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj jazykových kompetencí jedinců CODA
Dejmková, Štěpánka ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
NÁZEV: Vývoj jazykových kompetencí jedinců CODA AUTOR: Štěpánka Dejmková KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Miroslava Kotvová ABSTRAKT: Bakalářská práce s názvem Vývoj jazykových kompetencí jedinců CODA se zaměřuje na popis vývoje a osvojování jazyka slyšících dětí neslyšících rodičů, a to jak jazyka mluveného, tak znakového. Cílem práce je popsat vývoj jazykových kompetencí jedinců CODA na základě dostupné prostudované literatury a rozhovorů s CODA jedinci. V teoretické části je představen obor surdopedie, kultura a komunita Neslyšících, znakový jazyk, ale především popis osvojování znakového a mluveného jazyka. Praktická část se skládá z případových studií jednotlivých CODA jedinců, které vznikaly na základě polostrukturovaných rozhovorů s jedinci, či jimi a jejich rodiči. Práce poukazuje na problematiku bilingvnosti jedinců vyrůstajících v domácím prostředí se znakovým jazykem s vlivem mluveného jazyka většinové společnosti, ale i obtížnost a důležitost volby komunikačního kódu pro neslyšící rodiče. KLÍČOVÁ SLOVA: CODA, slyšící, neslyšící, znakový jazyk, mluvený jazyk
|
|
|
Signální psi - Kompenzační pomůcka pro neslyšící?
Záhorská, Kateřina ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Bakalářská práce se věnuje psům působícím ve zdravotně-sociální oblasti, zejména psům asistenčním a signálním. Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části je čtenář seznámen s kategoriemi psů působících v této oblasti, podrobně je popsán jejich speciální výcvik (zmíněny jsou též zainteresované organizace), v neposlední řadě jsou popsána související legislativní opatření. Pozornost je věnována také situaci v zahraničí (v USA, ve Velké Británii a na Slovensku). Informace z teoretické části sloužily jako východisko pro část praktickou, která je rozdělena na dva celky: pasportizaci psů působících v České republice ve zdravotně-sociální oblasti; dotazníkové šetřením mezi osobami s postižením sluchu, které jsou vlastníky psa bez speciálního asistenčního/signálního výcviku. V závěru práce autorka na základě získaných dat hledá odpověď na otázku, zda pes (a to i bez speciálního výcviku) může být pro osoby s postižením sluchu "kompenzační pomůckou". Klíčová slova: Signální pes, asistenční pes, kompenzační pomůcka, neslyšící, komunikace
|
|
|
Komunikace s handicapovanými pacienty se sluchovým postižením
Strempková, Lucie ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bibliografický záznam STREMPKOVÁ, Lucie. Komunikace s handicapovanými pacienty se sluchovým postižením. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2015. 78 s., přílohy. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Šárka Tomová, PhD. Abstrakt Záměrem bakalářské práce na téma "Komunikace s handicapovanými pacienty se sluchovým postižením" bylo zjistit na základě průzkumného šetření míru komunikačních dovedností, postoj a zájem vzdělávání sester v komunikaci se sluchově postiženým pacientem. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. Část teoretická popisuje stručný přehled relevantních poznatků o komunikaci se sluchově postiženými pacienty, které byly shromážděny prostřednictvím dostupné a publikované literatury. Empirická část obsahuje kvantitativní výzkum. Zvolenou formou výzkumu bylo dotazníkové šetření. Dotazníky byly distribuovány mezi všeobecné sestry na odděleních interního a chirurgického typu v Thomayerově nemocnici. Získaná data byla zpracována pomocí tabelárních přehledů a grafického výstupu prostřednictvím histogramu četnosti. Klíčová slova Komunikace. Komunikační dovednosti. Neslyšící. Sluchové postižení. Vzdělávání. Postoj
|
|
|
Kontrastivní přístup k výuce češtiny u českých neslyšících
Hudečková, Martina ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Práce se zabývá problematikou využití kontrastivního přístupu ve výuce češtiny u českých neslyšících, jeho klady a zápory a především podmínkami a předpoklady jeho využití. V úvodu práce je popsán proces osvojování jazyka u slyšících i neslyšících dětí a nastíněn rozdíl mezi osvojováním prvního jazyka a učením se druhému/cizímu jazyku. V práci jsou dále naznačeny příčiny nízké gramotnosti českých neslyšících a možnosti řešení tohoto problému. Řešením by mohlo být právě zařazení kontrastivního přístupu do výuky. Klíčová slova: neslyšící, výuka češtiny, kontrastivní přístup, osvojování jazyka, učení se jazyku, první jazyk, druhý jazyk, cizí jazyk
|
|
|
Faktory ovlivňující tlumočnický výkon ve vzdělávacím zařízení
Efflerová, Adéla ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Petráňová, Romana (oponent)
Bakalářská práce na téma Faktory ovlivňující tlumočnický výkon ve vzdělávacím zařízení se zabývá základními vlivy, které ovlivňují tlumočníka během tlumočení výuky v prostředí základních, středních a vysokých škol, ať už se jedná o školy pro sluchově postižené či o běžné školy, ve kterých jsou neslyšící studenti integrováni. V teoretické části práce se seznámíme s charakteristikou tlumočení ve vzdělávání, základními milníky ve vývoji tohoto typu tlumočení v České republice od 90. let do současnosti. Hlavní část práce se zabývá jednotlivými faktory, které ovlivňují kvalitu simultánního tlumočení obecně. Z těchto faktorů jsou dále vybrány ty, které jsou specifické pro tlumočení znakového jazyka v oblasti školství a vzdělávání. Pro utvoření rámcové představy o tom, jaká je aktuální situace tlumočníků ve vzdělávání, poskytlo rozhovor 5 tlumočníků ze středních a vysokých škol, na nichž probíhá tlumočení pro neslyšící studenty. V praktické části práce najdeme vyhodnocení dotazníkového šetření mezi 19 tlumočníky českého znakového jazyka působícími v současné době v oblasti vzdělávání v ČR. Tento výzkum má za cíl ověřit, zda vybrané faktory mají předpokládaný vliv na tlumočníky znakového jazyka ve vzdělávání během tlumočnického procesu a případně v jakém rozsahu. Klíčová slova: neslyšící, tlumočení pro...
|
|
|
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.
|
host ::
RSS.