|
|
Bilingualism as a conflicted form of life
Yevdokimova, Anastasiia ; Ivan, Michal (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Práce představuje konkurenční diskurzy o bilingvismu, které obklopují kolísající národní identitu na Ukrajině. Používání ukrajinského a ruského jazyka je po dlouhou dobu velmi citlivým tématem, které se opakovaně formuje jako nástroj politických kampaní a zjevné propagandy, a nadále je předmětem debat a napětí. Krymská krize a válka na východě Ukrajiny nejsou jen jasnými výsledky ruské vojenské strategie a agrese. Dlouhodobě nevyřešené jazykové problémy, uměle zavedený jazykový monismus a konfliktní národní identita představovaly rozpornou formu života charakteristickou pro Ukrajinu. Dá se to z velké části přičíst historickému vývoji a matoucímu post-sovětskému dědictví, ale finálně obnoveno prostřednictvím ruské politické propagandy a vynucené ukrajinské vylučujicí politiky. Tato práce zkoumá ukrajinskou národní identitu skrze jazyk, pro získání uceleného pochopení, jak vylučujicí jazykové zakonodarství ovlivňuje kulturně-jazykové prostředí národa. Predložená studie tvrdí, že vývoj jazykové krajiny na Ukrajině vyvrcholil v prostředí de jure monolingvní, přesto de facto bilingvní země: nová jazyková legislativa vyžaduje, aby všichni Ukrajinci přešli na ukrajinštinu. Řešení bylo považováno za účinné v době, kdy krymská krize začala, tedy v březnu 2014, a stalo se tak základním kamenem nové...
|
|
|
Using Separatism as a Possible Supplement to the Theoretical Approach of Offensive Realism - Taking Russia Federation's Actions and Strategies in the Crimean Crisis and the Donbass War as an example
Tang, Chen ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
This thesis is about the military conflict in eastern and southern territories of Ukraine, including the Crimean crisis and War in the Donbas area that took place from 2014 till this present time (2020). According to international law, these regions are still part of Ukraine, however, Russia de facto controls the Crimea Peninsula and the Donbass region. Due to dissatisfaction with the dismissal of Ukrainian President Yanukovych, Crimea opposed the new central government with the help of Russian military forces. Subsequently, they elected their own parliament and voted to declare independence. They then successfully held a referendum on whether to "return" to Russia which is biased and condemned by the international community. The referendum claimed to be passed with a very high number of votes although both the turnout and the votes in favor have been questioned, then Crimea officially joined the Russian Federation. The results of the Crimean referendum were not accepted by the Ukrainian government, and Russia was also sanctioned by the Western-based international community due to this crisis. What's more, part of the pro-Russian region in eastern Ukraine has also followed the independence of Crimea and intended to "rejoin" Russia Federal. After the two Minsk treaties, in spite of the fact that...
|
|
| |
|
| |
|
|
The re-securitization of Russia: an analysis of the assertive shift in Norwegian security policy in the aftermath of the Russian annexation of Crimea
Syberg, Louise Savalov ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Laryš, Martin (oponent)
Vztah mezi Ruskem a Norskem je dán asymetrickou povahou a ideologickými rozdíly mezi nimi. Už od studené války měli vztah založený na vzájemné spolupráci a komunikací, zároveň označený duální politikou Norska a neustálou rovnováhou mezi asertivitou a ujištěním. Po ruské anexi Krymu se norská bezpečnostní politika zdánlivě posunula asertivním směrem. Rusko bylo znovu seřízeno z politiky normální na politiku extra prostřednictvím sekuritizace. Tato diplomová práce si klade za cíl ukázat, jak se Rusko stalo resekuritizováno po ruské anexi Krymu. Empirické důkazy předložené v této práci ukazují, že tento asertivní posun, ke kterému došlo po resekuritizaci Ruska, je spíše výsledkem ruské demonstrace modernizované armády, než přirozeným důsledkem nepřátelského aktu, kterým byla anexe. Snaží se prokázat, že důvodem této změny norské bezpečnostní politiky je měnící se bezpečnostní klima s novými ruskými způsoby války, neboli tzv. hybridní válčení, spolu s klesajícím zájmem USA o Alianci.
|
|
| |
|
| |
|
|
How a Realist-Constructivist Theory Can Contribute to Understanding the 2014 Ukraine Crisis
Rigby, Sophia ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Wilson, Andrew (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
How a Realist-Constructivist Theory Can Contribute to Understanding the 2014 Ukraine Crisis Abstract Realism has been the predominant paradigm for analysing Russian foreign policy in recent times, however, it can sometimes appear lacking in convincing power. Constructivism offers some explanation for the motivation behind policy, however, again appears lacking in convincing power alone. Realist-constructivsm has been suggested to bridge the gap, as it were, between traditional notions of power, and cultural influences. The main argument for realist-constructivism is that some of the basic principles of realism must have a constructivist base, for example, in order to define the 'us' and 'them' in international politics and to determine with whom one is competing for power and influence, there first must be an understanding of how one defines the 'us'. This analysis examines the realistconstructivist theory as put forward by Barkin (2004; 2010), analyses its advantages and disadvantages, and seeks to view the Ukraine crisis of 2014 through a realist-constructivist lens, hoping to contribute something to the still young and developing discussion around a realist- constructivist theory. Keywords Realist-constructivist theory; NATO; national identity; Ukraine; Crimea; the EU; 2014; annexation
|
|
|
Ruské vojenské klamání při anexi Krymu
Lutsenko, Oleksandr ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Cílem práce je identifikace použití konkrétních metod maskirovky na Krymu a následně hodnocení jejich vlivu na celkový průběh operace. Při analýze bude zvláštní důraz kladen na desinformační a klamavé kampaně, které tvořily větší část vojenské operace. Práce je koncipována jako případová studie ruské vojenské operace k anexi Krymu v roce 2014. Autorem byl zvolen koncept vojenského klamání (teorie), který bude použit pro analýzu postupu jednotek na poloostrově (konkrétní případ). V kontextu vlivu metod maskirovky na celkový průběh vojenské operace práce došla k závěru, že takové metody se staly v zásadě klíčovými při postupu ruských vojenských jednotek na Krymu.
|
|
|
Ruská ozbrojená intervence na východě Ukrajiny 2014-2015: vývoj taktického postupu
Chalupník, Alexej ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ruskou intervencí na východě Ukrajiny v období od února 2014 do první poloviny roku 2015, s důrazem kladeným na ruský taktický postup při operaci. Hlavní části této případové studie předchází kapitola, která nastíní předválečný kontext s důrazem na vývoj rusko-ukrajinských vztahů a stručně čtenáře provede a seznámí s událostmi, které válce bezprostředně předcházely. Následuje představení ruských strategických cílů ve vztahu k Ukrajině, kterých chtělo Rusko za pomoci využívaných taktik v Donbasu dosáhnout. Tento výklad je využit zejména závěrečné diskusi při určení relativní úspěšnost ruské operace a zvolené taktiky. Ve stěžejní kapitole dochází ke zmapování samotného ruského taktického postupu, který jak samotný konflikt, tak i výklad dané kapitoly dělí na konkrétní fáze. Postupně je vylíčen přechod Ruska z využití nástrojů political warfare, k prostředkům neregulérního válčení a následně válčení hybridnímu, na které navazuje již konvenční, invazivní útok ruských regulérních jednotek. Práce dochází k závěru, že volba ruských taktických prostředků na východní Ukrajině byla nevhodná a k velmi omezenému naplnění ruských politických cílů, kterých chtělo Rusko agresí na východní Ukrajině dosáhnout, došlo jen díky uchýlení se ke konvenčnímu útoku, což bylo něco, čemu se chtělo...
|
host ::
RSS.