|
|
Voltametrické stanovení genotoxického 4-nitroindanu na rtuťových a stříbrných amalgámových elektrodách
Burdová, Vendula ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá elektroanalytickým stanovením genotoxického 4-nitroindanu, který řadíme mezi nitrované polycyklické aromatické uhlovodíky (NPAHy). Prekurzorem 4-nitroindanu je uhlovodík indan - jedna ze složek benzínu. NPAHy, jež vnikají především při spalovacích procesech v benzínových či dieslových motorech, vykazují několikanásobně větší mutagenitu či karcinogenitu než jejich matečné uhlovodíky, proto se analýza těchto nebezpečných polutantů dostává do popředí moderní environmentální analytické chemie. Optimální podmínky pro stanovení 4-nitroindanu byly hledány v pufrovaných vodně- methanolických prostředích a probíhající elektrochemické přeměny 4-nitroindanu byly zkoumány pomocí DC voltametrie (DCV), diferenční pulsní voltametrie (DPV) a cyklické voltametrie na visící rtuťové kapkové elektrodě (HMDE) a rtuťovým meniskem modifikované stříbrné pevné amalgámové elektrodě (m-AgSAE). Pro voltametrická stanovení 4-nitroindanu byly použity následující techniky: DCV (mez stanovitelnosti (LQ) ~ 7. 10-8 mol. l-1 ), DPV (LQ ~ 1. 10-7 mol. l-1 ) a adsorpční rozpouštěcí voltametrie (AdSV; LQ ~ 7. 10-9 mol. l-1 ) na HMDE a DCV (LQ ~ 1. 10-7 mol. l-1 ) a DPV (LQ ~ 1. 10-7 mol l-1 ) na m-AgSAE. Aplikovatelnost nově vyvinutých polarografických/voltametrických metod stanovení 4-nitroindanu...
|
|
|
Voltametrické stanovení 4-nitrobifenylu na rtuťovým meniskem modifikované stříbrné pevné amalgamové elektrodě
Horáková, Eva ; Schwarzová, Karolina (oponent) ; Barek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem elektrochemického chování 4-nitrobifenylu (4-NBP), nalezením optimálních podmínek pro jeho stanovení pomocí DC voltametrie (DCV) a diferenční pulzní volumetrie (DPV) na rtuťovým meniskem modifikované stříbrné pevné amalgamové elektrodě (m-AgSAE). Dalším cílem této práce bylo dosažení co nejnižší meze stanovitelnosti a ověření použitelnosti nově vyvinutých metod ke stanovení 4-NBP v modelovém vzorku pitné vody. Optimální pro stanovení 4-NBP na m-AgSAE v deionizované vodě je prostředí methanol-acetátový pufr o pH 4,8 (3:7). Při metodě DCV není nutné použití elektrochemickou regeneraci elektrody při metodě DPV je vhodné použit elektrochemické regenerace pomocí pulzů s následujícími potenciály Ereg,1 = 0 mV, Ereg,2 = -1300 mV. Pro obě metody byly nalezeny lineární koncentrační závislosti proudu píku 4-NBP v koncentračních řádech 10-5, 10-6 a 10-7 mol∙l-1. Metodou DCV i DPV bylo dosaženo meze stanovitelnosti 2∙10-7 mol∙l-1. Stanovení 4-NBP v pitné vodě bylo provedeno ve směsi modelového vzorku pitné vody a acetátového pufru o pH 4,8 (9:1). Při měření metodou DCV nebyla použita regenerace, při měření metodou DPV byla použita regenerace s výše uvedenými regeneračními potenciály. Pro obě metody byly opět nalezeny lineární závislosti proudu píku 4-NBP na koncentraci v...
|
|
|
Voltametrické stanovení flutamidu na sítotiskových uhlíkových elektrodách
Škvarla, Juraj ; Fischer, Jan (oponent) ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce)
Práce se zabývala elektrochemickým chováním flutamidu na tištěných uhlíkových elektrodách (SPCE) s cílem optimalizace podmínek pro praktické použití v in situ analýzách. Jako první byla spektrometricky ověřená stálost zásobního roztoku, která se potvrdila. Bylo prostudováno voltametrické chování flutamidu pomocí DC voltametrie (DCV) a diferenční pulsní voltametrie (DPV) na SPCE v závislosti na pH prostředí, době míchání a koncentraci flutamidu v analyzovaném roztoku. V celém rozmezí pH poskytoval flutamid jeden dobře vyvinutý voltametrický pík. Bylo prokázáno, že doba míchání roztoku má při všech pH zásadní vliv na výsledek měření. Čím déle se roztokem míchalo před samotným měřením, tím vyšší byl pík flutamidu. Proto byla v dalších měřeních přesně dodržována stanovená doba míchání mezi každým měřením. Optimálním prostředím pro voltametrické stanovení flutamidu byl zvolen Brittonův-Robinsonův pufr o pH 7,0 - methanol (9:1) pro DCV i DPV na SPCE. Koncentrační závislosti měly pro obě metody lineární charakter pro koncentrace 1·10-6 - 1·10-4 mol·dm-3 a byly vyhodnotitelné, i když ne zcela spolehlivě až do koncentrací 1·10-7 mol·dm-3 ; dosažená mez stanovitelnosti byla 6·10-7 mol·dm-3 pro DCV na SPCE a 8·10-7 mol·dm-3 pro DPV na SPCE. Proběhlo stanovení samotného flutamidu v tabletě léčiva...
|
|
|
Voltametrické stanovení metronidazolu na leštěné stříbrné pevné amalgamové kompozitní elektrodě
Škvorová, Lucie ; Zima, Jiří (oponent) ; Barek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit optimální podmínky pro voltametrické stanovení metronidazolu, který se používá jako protinádorové léčivo. Byla sledována stabilita zásobního roztoku metronidazolu v deionizované vodě pomocí UV-VIS absorpční spektrofotometrie a nalezeno vhodné prostředí pro následující voltametrická stanovení na leštěné stříbrné pevné amalgamové kompozitní elektrodě (p-AgSA-CE). Závislost voltametrického chování metronidazolu o koncentraci 1∙10-4 mol/L na pH analyzovaného roztoku byla sledována pomocí DC voltametrie (DCV) a diferenční pulzní voltametrie (DPV) v rozsahu pH 2,1 až 12,1 ve vodném prostředí Brittonova-Robinsonova (BR) pufru. Pro elektrochemicky redukovatelnou nitro skupinu metronidazolu byl na základě pozorovaného chování navrhnut mechanismus voltametrické redukce na p-AgSA-CE. Pro proměření koncentračních závislostí bylo vybráno optimální prostředí vodného roztoku BR pufru o pH 4,0 pro obě voltametrické metody. Metodou DCV i DPV na p-AgSA-CE bylo měřeno koncentrační rozmezí 2∙10-6 - 1∙10-4 mol/L metronidazolu s dosaženými mezemi stanovitelnosti (LQ) 2∙10-6 mol/L pro DCV a 4∙10-6 mol/L pro DPV. Pro porovnání voltametrických metod s jinou analytickou metodou bylo proměřeno koncentrační rozmezí 2∙10-6 - 1∙10-4 mol/L metronidazolu pomocí UV-VIS absorpční...
|
|
|
Stanovení propylgallátu pomocí uhlíkové pastové elektrody
Vysoká, Marie ; Fischer, Jan (oponent) ; Zima, Jiří (vedoucí práce)
Propylgallát (PG) je významný syntetický antioxidant a konzervant. K jeho stanovení na uhlíkové pastové elektrodě (CPE) byla použita metoda diferenční pulsní voltametrie (DPV) a vysokoúčinná kapalinová chromatografie s elektrochemickou detekcí (HPLC-ED) a HPLC s UV spektrometrickou detekcí (HPLC-UV). Metodou DPV v prostředí Brittonova- Robinsonova pufru (pH 5) a methanolu (20 %, V/V) byly proměřeny koncentrační závislosti a mez detekce stanovena na 0,6110-7 moldm-3 . Pomocí HPLC v mobilní fázi o složení 0,01 moldm-3 fosfátový pufr (pH 4) a methanol (50 %, V/V), s potenciálem pracovní elektrody E = +0,8 V a detekční vlnovou délkou λ = 280 nm byly proměřeny kalibrační závislosti a mez detekce stanovena na 0,39 moldm-3 pro HPLC-ED a 4,95 moldm-3 pro HPLC-UV. Následně byl PG po ověření extrakčního postupu stanoven ve vzorku rostlinného oleje. Zjištěná koncentrace odpovídá 3,2 mgkg-1 oleje a je v souladu s povolenými limity.
|
|
|
Stříkané pracovní elektrody elektrochemických senzorů
Lechner, Filip ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá optimalizací tlustovrstvé pracovní elektrody pro stanovení látek ve vodných roztocích. Elektroda je tvorena kontaktním prívodem z platiny a aktivního povrchu modifikovaného vícestennými uhlíkovými nanotrubicemi. V teoretické cásti práce je popsána technologie tlustých vrstev, vlastnosti a výroba uhlíkových nanotrubic, úvod do elektrochemie a elektroanalytických metod pro stanovení látek ve vodných roztocích. V praktické cásti je popsána realizace pracovních elektrod metodou tlustých vrstev a jejich následná modifikace nástrikem aktivní vrstvy z uhlíkových nanotrubic. Dále je popsána charakterizace pripravených elektrod pomocí elektronové mikroskopie, voltametrických metod a elektrochemické impedancní spektroskopie. V záveru jsou shrnuty dosažené výsledky, a na základe jejich vyhodnocení je vybrán nejvhodnejší typ pracovní elektrody pro reprodukovatelné elektrochemické analýzy.
|
|
|
Studium interakce DNA a doxorubicinu elektrochemickými metodami na nanostrukturovaných elektrodách
Přibyl, Jakub ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Kynclová, Hana (vedoucí práce)
Nádorová onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtnosti po celém světě, z tohoto důvodu, je věnována velká pozornost protinádorovým léčivům. Doxorubicin spadá do kategorie nejpoužívanějších nádorových léčiv. Metodou elektrochemické impedanční spektroskopie byly zkoumány vlastnosti zlatých elektrod bez nanesených nanočástic a elektrod s nanesenými zlatými nanočásticemi. Pomocí voltametrických měření jsme detekovali doxorubicin a zkoumali interakce doxorubicinu s oligonukleotidy na zlatých elektrodách bez nanočástic a elektrodách modifikovanými zlatými nanočásticemi.
|
|
| |
|
|
Tlustovrstvé senzory pro detekci těžkých kovů
Gajdoš, Libor ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi stanovení koncentrace těžkých kovů v roztocích diferenční pulzní volumetrií s pomocí tříelektrodových elektrochemických tlustovrstvých senzorů. V teoretické části je popsána technologie tlustých vrstev, typy a složení tlustovrstvých past. Dále pak úvod do elektrochemie a elektroanalytických metod měření. Práce také obsahuje základní informace o třech měřených těžkých kovech – kadmium, olovo a měď. Praktická část práce se zabývá měřením na uhlíkových pracovních elektrodách určených pro tlustovrstvé elektrochemické senzory v roztoku obsahujícím kademnaté, olovnaté a měďnaté ionty. Je zde stanoven detekční limit a citlivost těchto senzorů. Závěr práce obsahuje zhodnocení zjištěných výsledků a porovnání výsledků s hygienickými limity.
|
|
|
Optimalizace elektrodového systému tlustovrstvého elektrochemického senzoru
Gablech, Imrich ; Adámek, Martin (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá optimalizací tříelektrodového elektrochemického senzoru pro detekci látek v roztocích vyrobeného technologií tlustých vrstev. Teoretická část práce popisuje technologii tlustých vrstev, úvod do elektrochemie a elektroanalytické metody pro detekci látek v roztocích. V praktické části je řešena optimalizace velikosti povrchu referenční a pomocné elektrody tříelektrodového systému. Závěr práce obsahuje zhodnocení zjištěných výsledků a popis ideálního tříelektrodového systému.
|
host ::
RSS.