|
|
Srovnávání přístupů k aplikaci konceptu harmonizace pracovního a rodinného života zaměstnankyň ve veřejném a zaměstnankyň v soukromém sektoru
Spieglerová, Regina ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Dvořáková, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou podpory harmonizace práce a rodiny jako jedním z faktorů, který ovlivňuje spokojenost s pracovním i rodinným životem, přičemž se zaměřuje na ženy-matky. Pozornost je věnována proměnám postavení ženy ve společnosti, na trhu práce i v rodině, možným přístupům k reprodukčnímu chování a především možnostem, které nabízí stát a zaměstnavatelé k harmonizaci práce a rodiny. Práce se zaměřuje na srovnání přístupů zaměstnavatelů ve veřejném a soukromém sektoru ke slaďování práce a rodiny svých zaměstnanců. Empirické šetření sleduje identifikaci možností k usnadnění harmonizace práce a rodiny, které zaměstnavatelé obou sektorů pracovníkům nejčastěji nabízejí, usiluje o zjištění, které z těchto možností ženy nejčastěji využívají, které jim ve slaďování pracovního a rodinného života nejvíce pomáhají a které postrádají.
|
|
|
Život rodiny s hendikepovaným potomkem
Koudelková, Petra ; Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Život rodiny s hendikepovaným potomkem Diplomová práce si klade za cíl obsáhnout celkový pohled na každodenní život s mentálně hendikepovanými jedinci na prahu dospělosti z pohledu rodičů. Záměrem je proniknout do prožitků, emocí a pohnutek rodičů hendikepovaných jedinců za účelem širšího objasnění kladných a záporných stránek života s postiženým. Hlavním cílem je zaměřit se na to, jaký dopad mělo na rodiče soužití s postiženým, jak ovlivnilo jejich každodenní život, životní postoje a vnímání sebe sama. Dalším úkolem je zjistit, do jaké míry se shodují a odlišují názory matek a otců postižených. Práce se skládá se ze dvou hlavních částí. Nejprve je téma ukotveno v teoretickém pozadí. Teoretická část je postavena na poznatcích odborné literatury z odpovídajících oborů. V druhé, empirické části následuje analýza a interpretace dvou po sobě následujících rozhovorů s rodiči postižených jedinců. Tato část je zpracována metodou orální historie. Součástí interpretace je i komparace s odpovídající odbornou literaturou. Na závěr je provedena diskuse zvoleného postupu a jsou zde shrnuta klíčová zjištění charakterizující život s postiženým jedincem. Život je charakterizován jako psychicky, časově a finančně náročný.
|
|
|
Zvládání zkušenosti rozvodu rodičů dětmi
Dolejšová, Zuzana ; Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Cílem této práce je identifikace toho, co mladým dospělým v dětství pomáhalo zvládat zátěžovou situaci, kterou pro ně představuje rozvod rodičů, co jim zvládání situace naopak zhoršovalo, jak na ni nahlíží s odstupem času a zda se s ní již cítí být vyrovnaní. V teoretické části představují stěžejní témata rozvod a copingové strategie. Pozornost je zaměřena především na prožívání a zvládání rozvodu dětmi. Pro ucelenost tématu se tato část také dotýká oblastí krátkodobých a dlouhodobých dopadů rozvodu na děti a porozvodového uspořádání rodiny. Empirická část je založena na kvalitativní analýze 12 rozhovorů s mladými dospělými, kteří prožili rozvod rodičů v dětství. K vyhodnocení dat je použita tématická analýza. Z výsledků vyplynuly protektivní i rizikové faktory, které korespondují s poznatky odborné literatury. Klíčová slova: Rozvod, rodina, psychosociální zátěž, copingové strategie.
|
|
|
Kvalita života dospělých osob s těžkou formou poruchy autistického spektra - územní komparace
Tuzarová, Romana ; Bártová, Alžběta (vedoucí práce) ; Cooke, Dana (oponent)
Předložený text je zacílen na analýzu kvality života dospělých osob s těžkými formami poruch autistického spektra v důležitých aspektech jejich života. V rámci 3 kapitol se věnujeme základnímu povědomí o poruchách autistického spektra, popisů a rozboru důležitých aspektů v životě osob s těžkými formami poruch autistického spektra a samotné analýze vnímaní vlastní míry kvalita života těchto osob a jejich rodičů/přímo pečujících. Výsledky analýzy nabízejí odpovědi na otázky, které základní aspekty života dospělých osob s těžkými poruchami autistického spektra jsou snížené nebo ohrožené.
|
|
|
Informace jako nástroj veřejné politiky se zaměřením na informovanost českých rodin o státní sociální podpoře a sociální pomoci.
Stárková, Andrea ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Tato závěrečná bakalářská práce se zaobírá tématem informací jako nástrojem veřejné politiky v kontextu informovanosti rodin s nezaopatřenými dětmi o vybraných dávkách státní sociální pomoci a pomoci v hmotné nouzi. Problematika byla zkoumána v kontextu mimořádné ekonomické situace v České republice od roku 2020 do roku 2023, která měla negativní dopady na finanční situaci rodin s nezaopatřenými dětmi. V první řadě se práce zaměřuje na realizované informační nástroje, které byly využity Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR v rámci zvyšování povědomí o vybraných sociálních dávkách od roku 2020 do roku 2023. Na základě analýzy tiskových zpráv Ministerstva práce a sociálních věcí ČR byly definovány hlavní motivace k využití informačních nástrojů a následně byly použité informační nástroje zařazeny do typologie informačních nástrojů od Christophera Hooda. Dále se práce prostřednictvím dotazníkového šetření zaměřila na zjištění zamýšlených účinků využitých informačních nástrojů, a to na základě míry informovanosti a spokojenosti s poskytováním informací u rodin s nezaopatřenými dětmi. Stěžejním cílem práce bylo zjistit nezamýšlené účinky informačních nástrojů, a to prostřednictvím teoretického konceptu vědomostní mezery od autorů P.J. Tichenora a kolektivu. Na základě tohoto teoretického konceptu a...
|
|
|
Dopady rozvodu rodičů, který proběhl v dětství na život mladého dospělého
Koberová, Daniela ; Cooke, Dana (vedoucí práce) ; Cimbál, Václav (oponent)
Bakalařska přace se zabýva dopadem řozvodu, kteřý přobehl v detství na mlade dospele. Jejím cílem býlo tedý zjistit, zda mladí dospelí pociťují dopadý z řozvodu řodicu i s casovým odstupem ve sve řanne dospelosti. Jestlize ano, o jake dopadý se jedna a co týto dopadý podle nich zpusobuje. Přace je clenena na dve hlavní casti. Přvní obsahuje teořii, ta výchazí z odbořne liteřatuřý od autořu ceských i svetových. Její obsah je zameřen na řodinu, řozvod, řeakce dítete a vlivý kteřým je behem řozpadu manzelství výstavovano. Dřuha cast se zabýva výzkumem. Představuje cíl výzkumu, hlavní výzkumne otazký, popis vzořku a metodý, data z výzkumu a jejich shřnutí a pořovnaní v diskuzi. Vzhledem k tematu me bakalařske přace jsem zvolila smísenou metodu výzkumu, kteřa spojuje metodý kvantitativní a kvalitativní. Behem sbeřu dat jsem výuzila Sequential explanatořý design, tedý postup, kdý nejpřve přovedete kvantitativní setření, kteře nasledne dovýsvetlíte výuzitím metodý kvalitativní. Výzkum býl tedý přoveden ve dvou fazích sbeřu dat. V přvní fazi býl vzořkum zaslan k výplnení dotazník, kteřý sesbířal jak data k výzkumu, tak infořmace o samotných řespondentech. Nasledne býli v dřuhe fazi výbřaní tři řespondenti, se kteřými býl uskutecnen řozhovoř, ten býl s jejich souhlasem nahřan a doslovne přepsan. Ve výzkumu...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mezigenerační solidarita v době pandemie koronaviru
Vondrová, Vanesa ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Diplomová práce zkoumá proměny mezigenerační solidarity a podoby poskytované péče mezi neformálními pečovateli a opečovávanými seniory během pandemie koronaviru. Rychle se měnící situace kolem COVID-19 byla zachycena prostřednictvím plánovaného, ale nakonec nerealizovaného longitudinálního panelového designu, který by umožnil zachytit její dynamickou povahu. Metodou sběru dat pro výzkum byla použita metoda dotazníkového šetření. Byly provedeny hloubkové rozhovory s vybraným vzorkem účastníků, který zahrnoval pečovatele i opečovávané. Tyto rozhovory probíhaly ve formátu polostrukturovaných rozhovorů, které umožnily flexibilitu při zkoumání relevantních aspektů. Sbíraná kvalitativní data byla analyzována pomocí obsahové analýzy. I přes nerealizovaný plán poskytuje práce komplexní pohled na měnící se mezigenerační solidaritu během pandemie. Zjištění ukázala, že pandemie ovlivnila mezigenerační solidaritu mezi pečujícími a opečovávanými seniory. Shodné vnímání a sdílené obavy vedly k vyšší míře solidarity. Izolace nemusela automaticky oslabit vztahy, protože mnohé rodiny využívaly digitální technologie k udržení spojení a podpory. Navíc, intenzivní péče přispěla k vyšší mezigenerační solidaritě a angažovanosti. Respondenti projevili altruismus poskytováním péče svým blízkým navzdory omezením a rizikům...
|
host ::
RSS.