|
|
Vliv mikroplastů na střevní mikrobiom žížal, jejich imunitní systém a metabolom
Flohrová, Tereza ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Lišková, Petra (oponent)
Mikroplasty jsou velmi rozšířenými polutanty. Nachází se ve vodném, vzdušném i půdním prostředí. Mikroplasty se uvolňují přímo do půdy kupříkladu z mulčovacích fólií a textilií. V půdě se mikroplasty deponují a mohou mít negativní vliv na půdní mikrofaunu a makrofaunu. Žížaly jako ekosystémoví inženýři a půdní a střevní bakterie hrají významnou roli při biogeochemických cyklech biogenních prvků. Narušení funkce žížal, jejich střevních bakterií nebo bakterií půdních by mohlo mít dopad na celý ekosystém. V rámci této diplomové práce, byly žížaly Apporectodea sp. vystaveny mikroplastům z polypropylenové černé netkané textilie o koncentraci 1 g/kg půdy a 0,0265 g/kg půdy po dobu 14, 28 a 56 dní. Byla sekvenována DNA pro identifikaci bakterií ze střeva žížal, z obsahu žížalího střeva a z chovné půdy. Dále byla provedena necílená analýza metabolitů z žížalího těla a extrakce imunitních buněk z žížal pomocí tří rozdílných metod. Nebyly zjištěny žádné signifikantní změny způsobené přítomností mikroplastů v zastoupení bakterií ze střeva, obsahu střeva a půdy, ale byly detekovány statisticky významné změny v metabolomu. Ze žížal se nepodařilo izolovat dostatečný počet imunitních buněk na další analýzu. Z výsledků není možno jednoznačně prokázat, zda mají mikroplasty vliv na střevní mikrobiotu žížal a jaký...
|
|
|
Mikroplasty v hlubinných mořských rybách
Fürychová, Barbora ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Mikroplasty se staly významným problémem v mořských ekosystémech, představující závažnou hrozbu pro biodiverzitu a stabilitu těchto prostředí. Tato bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání přítomnosti mikroplastů v trávicích traktech hlubokomořských ryb Indického oceánu. Tyto ryby představují zajímavé modelové organismy, které mohou napomoci pochopení šíření mikroplastů ve vodním mořském sloupci. Úvodní část práce shrnuje dosavadní poznatky o mikroplastech, jejich výskytu, metodách analýzy a přítomnosti mikroplastů ve vodním prostředí. Zvláštní pozornost je věnována hlubinným mořským rybám, jejichž úloha v mořských ekosystémech je klíčová. V experimentální části byly provedeny detailní analýzy vzorků rybích trávicích traktů za účelem detekce a identifikace mikroplastů. Studie potvrdila přítomnost mikroplastů v trávicích traktech hlubokomořských ryb, přičemž byly identifikovány různé typy polymerů, včetně polystyrenu, nylonu, polyethylentereftalátu, polyvinylchloridu a polyesteru. Tato bakalářská práce jako první studie vůbec dokazuje, že se mikroplasty nachází v hlubinných rybách západní části Indického oceánu. Závěry této práce podtrhují naléhavost situace týkající se kontaminace mořského prostředí mikroplasty a zdůrazňují nutnost přijmout opatření pro omezení produkce, používání a nakládání s...
|
|
|
Analýza podmínek pro implementaci dynamických míst kurikula chemie jako všeobecně-vzdělávacího předmětu - Mikroplasty
Marešová, Eva ; Bílek, Martin (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén tzv. dynamických míst kurikula, která představují implementaci nových netradičních témat do obsahu výuky reflektující aktuální výsledky rozvoje technologií včetně jejich environmentálních souvislostí. V teoretické části diplomové práce je diskutován pojem dynamická místa kurikula s konkrétním zaměřením na téma "Mikroplasty" ve výuce chemie jako všeobecně-vzdělávacího předmětu jako jejich aktuální příklad. Praktická část je nejprve věnována návrhu výukových aktivit na téma "Mikroplasty", podporující implementaci tohoto tématu ve výuce chemie na základních školách a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií. Dále jsou v praktické části analyzovány prostřednictvím dvou případových studií konkrétní podmínky pro implementaci tématu "Mikroplasty" do výuky chemie jako všeobecně-vzdělávacího předmětu. Popis implementace se zaměřuje na informační a materiálně-technické podmínky základních škol a víceletých gymnázií včetně praktického ověření efektivity a funkčnosti navržených výukových aktivit ve školní praxi. Výsledky provedené analýzy ukazují, že případ velké státní základní školy i případ malého soukromého gymnázia umožňuje implementaci tématu "Mikroplasty" do výuky chemie jako všeobecně-vzdělávacího předmětu a učitelé k implementaci zaujímají pozitivní...
|
|
|
Problematika separace mikroplastů z environmentálních matric
Pařízková, Mia Victoria ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá metodami pro separaci mikroplastů z půdy a následnou aplikací kvantitativních metod gravimetrie, ATR-FTIR a Py-GC/MS. Byly připraveny vzorky modelové půdy a mikroplastů PET nebo PLA o různých koncentracích. Tyto vzorky byly separovány pomocí roztoku uhličitanu draselného o přesné hustotě. Efektivita separace byla zkoumána gravimetricky. Vzorky byly také proměřeny pomocí metod ATR-FTIR a Py-GC/MS, jejichž výsledky byly srovnány pomocí korelačních koeficientů. Bylo posouzeno, že ATR-FTIR je vhodnější metodou, tudíž byla tato metoda použita při analýze připravených vzorků deseti reálných půd a mikroplastů PET nebo PLA.
|
|
|
Design plavidla pro sběr oceánského odpadu
Šnajdr, Petr ; Paliatka, Peter (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problémem exponenciálně narůstajícího množství plastového odpadu ve světových mořích a oceánech. V textu jsou rozebrány příčiny tohoto problému a jeho současné snahy řešení, včetně jejich analýzy na jejímž základě jsou identifikovány a navrženy nové možnosti řešení. Cílem práce je návrh plavidla včetně jeho systému provozu, které umožní sběr plovoucího odpadu z rozsáhlých vodních ploch a zároveň bude maximálně udržitelné. Navržené plavidlo přistupuje k problematice systémovým řešením, které neřeší pouze koncový problém, ale i jeho příčiny. K tomu využívá svého konfigurovatelného designu mezi pracovní a obytnou verzí. Plavidlo v obou případech sbírá plovoucí odpad unikátním systémem dvou oddělitelných motorových plováků, které směřují odpad k plavidlu, kde je následně nabírán a zpracováván pyrolýzou přímo na palubě. Kromě toho obytná verze plavidla umožňuje ubytování veřejnosti na palubě, což finančně podpoří provoz a zároveň mediálně a zážitkově edukuje společnost o globálním problému plastového znečištění. Provoz plavidla je díky využití obnovitelných zdrojů energie a semiautonomnímu řízení v maximální možné míře ekologický a soběstačný. V rámci toho bylo navrženo inovativní zařízení kombinující vertikální křídla pohánějící plavidlo, která zároveň integrující rotační turbínu generující elektřinu z větrné energie. Výsledky práce přináší systémové řešení problematiky plastového znečištění oceánů, které může být nejenom ekonomicky a environmentálně udržitelné, ale navíc má společenský přesah. Kromě toho nabízí řadu inovativní technických a designových řešení, které mohou být aplikovány i v jiných technologiích.
|
|
|
Problematika identifikace a kvantifikace mikroplastů v půdách
Polachová, Tereza ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o přítomnosti, chovaní a analýze mikroplastů v půdách. Nejběžnější metodou pro analýzu mikroplastů v půdách se používá FTIR spektroskopie. Shrnutí poznatků a výsledků publikovaných výzkumů ale naznačují nedostatečnou standardizaci odběru, pročištění a nakládaní se vzorky. Cílem bylo vytvoření matematického modelu pro kvantifikaci PET ve směsích standardních půd a PET, který byl následně ověřen na směsích PET v různých reálných půdách. Výsledkem je model, který by měl být univerzální pro kvantitativní analýzu PET v půdách standardních i reálných, s nízkou i vysokou koncentrací PET. Modely byly vytvořeny pro následující vlnočty 2965,80 cm-1; 1739,99 cm-1; 1299,85 cm-1 a 1135,31 cm-1. Korelační koeficienty R2 finálních modelů pro jednotlivé vlnočty vyšly: 0,9606; 0,9141; 0,9360 a 0,8879.
|
|
|
Study of the interaction of hazardous metal – microplastic
Sinčáková, Lenka ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Microplastics are ubiqitous in the aquatic environmet and serve as a vector of wide range of contaminants, including heavy metals. This thesis aimed to examine the adsorption processes of five heavy metals (Pb, Hg, Zn, Cu and Cd) onto polyethylene terephtalate (PET), common river and sea pollutant. There has not been found a clear trend with regard to the influence of the size of the microplastics on the adsorption process. The salinity of the environment, on the other hand, has been found to have a profound impact on the adsorption process, with the observable decline of the adsorbed amounts in the environment with high ionic strength. The analysed heavy metals have been sorted in ascending order by its adsorption on PET as follows: Hg
|
|
|
Hodnocení vlivů biodegradabilních mikroplastů na biotu sladkovodního ekosystému prostřednictvím testů ekotoxicity
Procházková, Petra ; Maršálek,, Blahoslav (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Mikroplasty jakožto všudypřítomné kontaminanty sladkovodních ekosystémů vyvolávají oprávněné obavy týkající se jejich vlivu na životní prostředí. Dochází proto k všeobecné snaze nahradit konvenční plasty biologicky odbouratelnými alternativami, které by měly být v prostředí snadno rozložitelné. Nicméně, proces biodegradace takových materiálů vyžaduje specifické podmínky, jako jsou teplota, vlhkost, pH a přítomnost mikroorganismů, které nejsou vždy dostatečně splněny. V důsledku toho dochází k jejich fragmentaci a tvorbě biodegradabilních mikroplastů. Ty mohou, stejně jako konvenční mikroplasty, ovlivňovat životní prostředí. Cílem této práce proto bylo posoudit vliv mikroplastů biodegradabilního poly(3-hydroxybutyrátu) na vybrané zástupce sladkovodních organismů, a to konkrétně na řasu Desmodesmus subspicatus, rostlinu Lemna minor a korýše Daphnia magna, a dále pak najít vhodnou analytickou metodu umožňující přímou detekci mikroplastů v těle organismu D. magna. I přes to, že pozorované účinky nebyly vždy významné, upozornily na určité sekundární problémy, které může přítomnost biodegradabilních mikroplastů v životním prostředí vyvolat. Ty mohou být způsobené právě biologickou rozložitelností spojenou s tvorbou biofilmu na povrchu biodegradabilních mikroplastů, což, jak se ukázalo, následně vede k vyčerpání živin v okolním prostředí. Výsledky této práce tedy naznačují, že k využívání biodegradabilních plastů jakožto náhrady konvenčních materiálů je nutné přistupovat kriticky před jejich masivním využitím jako náhrady za konvenční plasty.
|
|
|
Vliv mikroplastů biodegradabilních polymerů na vlastnosti půdní organické hmoty
Denková, Pavla ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Problematika kontaminace životního prostředí mikroplasty se dotýká všech jeho složek. V současné době je zřetelný trend využívat místo syntetických polymerů tzv. biodegradabilní polymery, u kterých se očekává, že se v přírodních systémech rychle rozloží díky přítomným mikroorganismům. Tento předpoklad ale nemusí odpovídat realitě. Biodegradace může v reálných podmínkách probíhat pomalu nebo vůbec a mikročástice biodegradabilního polymeru tak mohou v půdě setrvávat velmi dlouho, podobně jako částice syntetických polymerů. Jejich vliv na půdní biotu je již nějakou dobu předmětem studia, vliv na vlastnosti půdy a vody v půdě však doposud zkoumán nebyl. Tato práce se zabývá vlivem mikročástic biodegradabilních plastů na fyzikálně-chemické vlastnosti půdní organické hmoty, zejména na chování vody v půdním systému za aridních a semiaridních podmínek. Jako modelový biodegradabilní polymer byly použity mikročástice poly(R-3-hydroxybutyrátu), zkráceně P3HB, který byl zanášen do půdy v různých koncentracích. Využita byla metoda DSC, která umožňuje stanovit výparnou entalpii vody a stabilitu vodních můstků, které ovlivňují (stabilizují) fyzikální a chemickou strukturu půdní organické hmoty. Zároveň bylo změřeno množství vody zadržované půdní organickou hmotou. Bylo zjištěno, že mikroplasty P3HB za experimentálních podmínek snižují výparnou entalpii, což usnadňuje vysychání půdní organické hmoty, nicméně na celkovou zádrž vody organickou hmotou mají pouze malý vliv. Zároveň bylo pozorováno ovlivnění stability vodních molekulových můstků, které spojují segmenty půdní organické hmoty. Mikročástice P3HB by tedy mohly v půdě představovat riziko, díky ovlivnění mechanismu zádrže vody za aridních a semiaridních podmínek.
|
|
|
Odstraňování mikropolutantů při úpravě pitné vody
Císařová, Monika ; Lukášová, Daniela (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou odstraňování mikropolutantů při úpravě pitné vody. Teoretická část charakterizuje jednotlivé typy mikropolutantů, jejich výskyt a možnosti odstranění. A také odstranění mikropolutantů již realizované v praxi. Praktická část pojedná o odstranění vybraného mikropolutantu, a to perfluorovaných látek. Jedná se o laboratorní experiment na odstranění perfluorovaných látek z daného toku filtrací přes granulované aktivní uhlí Filtrasorb F400. V závěru jsou uvedeny výsledky a zhodnocení celého experimentu.
|
host ::
RSS.