|
|
Sebeprezentace Ruska v pořadu Večer s Vladimirem Solovjovem na příkladu ústupu z Chersonu
Beníšková, Evelína ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Korablyova, Valeriya (oponent)
Bakalářská práce se věnuje způsobu sebeprezentace Ruska v pořadu Večer s Chersonu, který proběhl v rámci ruské války proti Ukrajině pořadu Rusko přítomnými hosty využíván princip protikladů, tedy nepřímého definování Ruska na základě definování jeho opaku - tomto případě Západu. Práce nejprve představuje pojem propaganda, který blíže vysvětluje, a také se zaměřuje konkrétně na propagandu ruskou, aby bylo zřetelnější, s čím je v samotné analýze pracováno. Následně je představen kontext války na Ukrajině, čímž práce dává do souvislosti ústup ruských vojsk z Chersonu. Následně jsou analyzovány čtyři díly pořadu, které byly natáčeny a vysílány bezprostředně před, v ůběhu a těchto dílech zkoumá, jak je v nich Rusko prezentováno a jak jeho prezentaci využívány definice Západu. Identifikuje v nich výroky přítomných propagandistů, které zřetelně popisují Západ a zároveň nepřímo také Rusko samotné. Následně už jsou konkrétní definice syntézou porovnány s závěru zodpovídá výzkumnou otázku a uvádí, že je Rusko ve válce proti Ukrajině prezentováno především jako oběť, zatímco NATO jako agresor. Zároveň potvrzuje hypotézu, že je v pořadu Rusko nepřímo prezentováno za pomoci protikladů, tedy skrze popis Západu, vůči kterému se vymezuje. Autorka také konstatuje, že je důsledkem toho v pořadu prohlubován tradiční diskurz...
|
|
|
Zimní olympijské hry v Soči: Ruská národní identita a autoritářský stát.
Bartoš, Marek ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Následující diplomová práci analyzuje roli pořádání XXII. Zimních olympijských her v Soči v procesu konsolidace ruského autoritářského režimu a utváření národní identity mezi léty 2007 až 2014. Příprava olympijských her v Soči a jejich realizace se časově shodovaly s proměnou ruského politického systému, který se prudce přizpůsoboval důsledkům protiústavního návratu Vladimira Putina do prezidentské funkce. Práce vychází z hypotézy, že pořádání globální sportovní akce (Sport Mega-Event, SME), jako jsou olympijské hry, poskytuje autoritářským režimům prostředky k posílení existujících oficiálních diskurzů o identitě a ideologii, potlačení domácí i zahraniční kritiky a vytvoření prostředí pro rozvoj korupce. Tímto způsobem přispívá k upevňování mocenských struktur režimu a legitimitě jeho vlády. Systematická státní podpora národních profesionálních sportovců, zdůrazňování jejich úspěchů v mezinárodní konkurenci a bezprecedentní ekonomická i politická investice do úspěšného průběhu olympiády mají potenciál umocnit patriotické smýšlení a vybudovat pozitivní vazby mezi státem a občanem. Analýza těchto mechanismů může přispět do debaty o vztahu mezi sportem, konsolidací moci a budováním národní identity v kontextu autoritářských států postsovětského prostoru.
|
|
| |
|
|
Budování národní identity nezávislého Kazachstánu pod vedením prezidenta Nursultana Nazarbajeva
Dědák, Jan ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Autor této diplomové práce se zabývá budováním národní identity Republiky Kazachstán pod vedením prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Prezident Nazarbajev autokraticky vládl Kazachstánu téměř třicet let. Jedním z hlavních cílů jeho politiky bylo vybudování silné národní identity, která by v etnicky a nábožensky rozmanitém regionu střední Asie zajistila stabilitu Nazarbajevova režimu, potažmo přetrvání jeho odkazu. Tato práce je diskurzivní analýzou vybraných projevů prezidenta napříč celou jeho vládou. Teoretická část práce přibližuje pojem diskurz a popisuje použité metody diskurzivní analýzy. Rovněž definuje národní identitu a roli diskurzu při jejím budování na základě modelu sedimentace národní identity. Jedna sekce teoretické časti je věnována dosavadnímu výzkumu Nazarbajevova diskurzu. V analytické části práce jsou zkoumány konkrétní projevy prezidenta. Nazarbajev v nich popisuje a představuje své vize a strategie rozvoje Kazachstánu, přičemž se zaměřuje i na téma národní identity. V rámci diskurzivní analýzy je vždy popsán politicko-společenský kontext projevu, včetně situace v mezinárodních vztazích, a poté jsou zkoumány diskurzivní praktiky, rétorické strategie a jazyk, který prezident používá. Výsledky analýz jednotlivých projevů jsou pak syntetizovány v rámci diskuse, kdy je cílem autora...
|
|
|
Journalistic Perspectives on Nordic Identity in Estonia
Niiler, James Viking ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Od obnovení nezávislosti v roce 1991 se Estonsko snaží začlenit do severského regionu (nordické státy), aby posílilo svou mezinárodní reputaci a podpořilo své geopolitické zájmy. Začlenění Estonska mezi nordické země je však sporné a kontroverzní, a to navzdory jeho historickým a kulturním vazbám na tento region. Předkládaná diplomová práce je kvalitativní případová studie, v rámci které jsem provedl polostrukturované rozhovory se šesti předními estonskými novináři. Cílem bylo zjistit, jak je vnímána národní identita Estonska vzhledem k severskému regionu. Na základě kontextualizace těchto rozhovorů a s využitím soudobých dějin a teorií nation brandingu, agenda-settingu a konstruktivismu docházím k závěru, že vzhledem k současným sociálním a ekonomickým faktorům nelze Estonsko v současné době považovat za "severskou zemi". Estonsko však nepochybně leží ve sféře vlivu severského regionu a je na cestě k další integraci s nordickými státy, a to jak v důsledku vnitřně vyvolaných reforem, tak v důsledku vnějších geopolitických tlaků. Klíčová slova Estonsko, národní identita, severská země, žurnalistika, agenda-setting, konstruktivismus, nation branding
|
|
|
Adaptace černobylských Čechů v českém prostředí
Hlaváčová, Julie ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá adaptací druhé generace černobylských Čechů, kteří na české území reemigrovali mezi lety 1991 - 1993 z území dnešní Ukrajiny. Primárním cílem je zjistit, jak vnímají proces vlastní adaptace, jak uvažují o vlastní národní identitě a v čem je specifická. Teoretická část popisuje historický kontext Čechů na Ukrajině a jejich reemigrace zpět do vlasti. Metodologická část vysvětluje použití polostrukturovaných rozhovorů jakožto výzkumné metody, představuji zde také zvolenou metodu kvalitativní analýzy a etické hledisko výzkumu. V empirické části následně představuji kódy a kategorie vytvořené během analýzy. Témata, která vyplývají z analýzy dat, jsou rozdělena do čtyř kategorií: vnímání života v České republice, osobnostní rysy, prvky každodenního života a sociální vazby. Prostřednictvím těchto kategorií prezentuji vnímání procesu adaptace, začlenění do společnosti i vlastní národní identity ze strany přesídlenců. V závěrečné části práce diskutuji získaná zjištění ve vztahu k výzkumným otázkám. Poznatky se snažím propojit s teoretickým modelem adaptačních strategií vytvořeným Johnem W. Berrym.
|
|
|
Migration and Regional Identity: The Case of Ukrainian Students in the Region of South Bohemia
GIBON, Gaëlle Reine Ingke
This master thesis on migration and regional identity focuses on the case of Ukrainian student migration in the region of South Bohemia in Czech Republic. It is an exploratory qualitative research. The research question of this study is: How do Ukrainian students perceive the regional identity of South Bohemia and how do they integrate in that region? The objectives behind that question were to see if these migrants perceive a regional identity in that region, if they identify with it and the main challenges they face to integrate.
|
|
|
Putování za Libuší aneb Identity Josefa Jiřího Kolára
Futtera, Ladislav
Studie analyzuje trojici prací spisovatele a dramatika Josefa Jiřího Kolára, německy psanou novelu Libussa am Missisippi (1842), její českou verzi Libuše v Americe (1854) a dramatickou scénu Věštba Libušina (1868), na jejichž příkladu je sledován Kolárův umělecký vývoj a proměny identity slovesného umělce působícího v českých zemích kolem poloviny 19. století. Během sledovaného období se z Kolára, roku 1842 herce německého a českého souboru Stavovského divadla, publikujícího v obou zemských jazycích, stal uznávaný českojazyčný dramatik. Tuto kariéru trojice textů výstižně lemuje: v případě Libuše na Mississippi se jedná o originální pokus kriticky se vyrovnat z pozice uměleckého uskupení Mladá Čechie (Junges Böhmen) s dědictvím poetiky romantismu, romantickými stereotypy o Češích a českých zemích a konečně též s romantickým nacionalismem českého národního hnutí. Třebaže Kolár při převodu novely do češtiny učinil řadu úprav, jeho text nebyl kompatibilní s mytologicko-historickým čtením pověsti o Libuši, dominantnímu v českojazyčné kultuře. Tomu vyhovovala až Věštba Libušina, inscenovaná u příležitosti položení základních kamenů Národního divadla. Kolár jejím vyzněním, přitakávajícím historismu prostupujícímu českou společnost, negoval oba své předchozí libušovské texty. Tato negaci však současně znamenala definitivní umělecké ztotožnění s českým národním programem a přijetí české národní identity. Kolára tak lze s ohledem na jeho tvůrčí trajektorii vnímat jako typického zástupce generace umělců, která zahájila svou kariéru na počátku 40. let 19. století, kriticky se vyrovnávala s romantismem a romantickým nacionalismem, po revoluci roku 1848 však její příslušníci vrostli – ať už na české či německé straně – do nacionalizované měšťanské společnosti českých zemí.
|
|
|
The Marshal Koněv Monument as a "Site of Memory": Mediating Post-Soviet Collective Memory in Prague
Coleman, Grace Abel ; Asavei, Maria Alina (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
This thesis critically examines the interaction between memory construction, representation, contestation, and interpretation within the Czech collective memory context through a detailed qualitative analysis examination of one Czech "site of memory" - the former monument to Marshal Ivan Stěpanovič Koněv in Prague 6. The analysis is informed by the theoretical assumption that collective memory construction and interpretation are continually interacting, and the meaning and function are continuously changing. As such, multiple components of the memory site are incorporated: the changing site in Prague 6, counter-monument responses occurring elsewhere in Prague, discourses surrounding the site in media and social media, and qualitative survey research of individual and local consumption of memory narratives surrounding the monument and media discourses. The results of this analysis demonstrate a clearly articulated struggle for the possession of memory narratives surrounding the monument. These tensions reflect shifts in the Czech collective mnemonic framework and the inherent plurality of memories within that framework. Consequently, there is no clear consensus as to how collective memory regarding Koněv and his historic legacy should or is represented in the present-day Czech political, cultural,...
|
|
|
Role IDF v socializaci a tvorbě národní identity jedince.
Studená, Silvie ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Coman, Adam (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá metodou jedinečné případové studie příčiny vzniku specifické izraelské militaristické mentality a vliv izraelských ozbrojených sil na socializaci jedince. Dalším tématem je také to, jakou roli hraje povinná vojenská služba ve vytváření kolektivní identity a sdílených hodnot a mechanismus působení kohezního potenciálu armády na izraelskou společnost. Na závěr se také zmíním o socioekonomických dopadech, jaké má absence této služby na jednotlivce v kontextu fenoménu izraelské občanské společnosti.
|
host ::
RSS.