|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u pedagogů v předškolním vzdělávání
Kratochvílová, Lenka ; Švamberk Šauerová, Markéta (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Cílem bakalářské práce na téma Syndrom vyhoření u pedagogů v předškolním vzdělávání je zjistit, jaká je míra výskytu syndromu vyhoření u učitelů v předškolním vzdělávání. Dalším cílem je zjistit, jaké formy prevence syndromu vyhoření oslovení učitelé využívají. Práce se skládá z části teoretické a z části empirické. Hlavním záměrem teoretické části je seznámit čtenáře s problematikou stresu a syndromu vyhoření v souvislosti s profesí učitele v předškolním vzděláváním. Teoretická část je rozdělena na šest hlavních kapitol, které se přímo týkají zvoleného tématu. V praktické části práce jsou poznatky z části teoretické ověřeny kvantitativní metodou, formou dotazníkového šetření a zároveň metodou kvalitativní, formou osobních rozhovorů. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 234 respondentů, učitelek a učitelů z mateřských škol po celé České republice. V rámci dotazníkového šetření byl využit standardizovaný dotazník MBI a dotazník vlastní konstrukce. Dotazník MBI zkoumá syndrom vyhoření ve třech dimenzích - emocionální vyčerpání, depersonalizace a osobní uspokojení. Výsledky šetření ukázaly, že si respondenti nejlépe vedli v oblasti depersonalizace, přičemž 72 % z nich uvedlo nízkou úroveň depersonalizace. Oproti tomu v oblasti osobního uspokojení celkem 113 respondentů vykazuje nízké osobní...
|
|
|
Role kolegiálního sdílení v prevenci syndromu vyhoření u začínajících učitelů základních škol
Faitová, Martina ; Kollerová, Lenka (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na roli kolegiálního sdílení jako prevence rozvinutí syndromu vyhoření u začínajících učitelů na základních školách. Cílem práce je analyzovat, jak kolegiální sdílení může přispět k ochraně začínajících učitelů před vyhořením a jaké jsou jeho přínosy z hlediska profesního rozvoje a psychické pohody. Práce se také zaměřuje na identifikaci rizikových faktorů spojených s učitelským povoláním a jejich vliv na rozvoj syndromu vyhoření. V rámci výzkumné části byly využity kvalitativní metody, konkrétně polostrukturované rozhovory se začínajícími učiteli. Respondenti byli vybráni na základě příležitostného výběru, kdy respondenti jsou začínající učitelé na ZŠ. Získaná data byla analyzována tematickou analýzou s využitím kódování a identifikace klíčových témat. Výsledky výzkumu ukázaly, že kolegiální sdílení hraje důležitou roli ve vytváření podpůrného prostředí pro začínající učitele. Kolegové a kolegyně se stávají důležitými zdroji podpory, sdílení zkušeností a poradenství. Tato forma podpory pomáhá snižovat stresové faktory spojené s učitelskou prací a přispívá k prevenci rozvinutí syndromu vyhoření. Zároveň se ukázalo, že kolegiální sdílení přináší profesní růst a rozvoj, posiluje sebevědomí a pocit sounáležitosti mezi učiteli. Výsledky této práce mají důležitý význam...
|
|
|
Psychohygiena zdravotnického záchranáře
POSPÍŠILOVÁ, Erika
Tato studie se zaměřuje na psychohygienu zdravotnických záchranářů s cílem porozumět profesní náročnosti na jejich duševní zdraví a pohodu. V rámci práce bylo analyzováno faktory stresu, syndrom vyhoření, duševní zdraví. Vliv stresu na jeho osobu, duševní hygienou a sebepéčí. Hlavním cílem práce bylo zjištění vnímání psychické náročnosti práce zdravotnických záchranářů vpřednemocniční péči. Teoretická část práce je zaměřena na problematiku duševních poruch, vlivu stresu a jeho působení na zdravotnické záchranáře. Praktická část nalézá odpovědi na předem stanovené hypotézy prostřednictvím výzkumu. Výzkum byl založený na dotazníkovém šetření, které bylo umístěno mezi zdravotnické záchranáře. Na základě výzkumu jsme zjistili, že mnoho záchranářů trpí stresovými situacemi spojenými s jejich prací, což může mít negativní dopad na jejich duševní zdraví a pohodu. Neprokázali jsme žádný signifikační rozdíl ve vnímání psychické náročnosti mezi pohlavími. Nebyl zjištěn rozdíl vnímání psychické náročnosti z pohledu délky praxe. Zjistili jsme, jaké různé aktivity zdravotničtí záchranáři provádějí pro svoji duševní hygienu. Výsledky naznačují, že poskytování podpory pro zvládání stresu a péči o duševní zdraví je nezbytné pro zdravotnické záchranáře v jejich profesním životě. Závěry této studie mohou přispět k lepšímu porozumění záchranářů a podpory jejich duševního zdraví a pohody v pracovním prostředí. V závěru bakalářské práce jsou kromě shrnutí výsledků výzkumu a zhodnocení naplnění cílů také uvedena doporučení pro současnou praxi zdravotnických záchranářů, které jsou odvozena z nalezených poznatků.
|
|
|
Jak studenti Pedagogiky volného času prožívají svůj volný čas
MALECHOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá tím, jak studenti pedagogiky volného času vnímají a prožívají svůj vlastní volný čas. V teoretické části jsou představeny základní pojmy související se studiem volného času (volný čas, pedagogika volného času, výchova ve volném čase). Čtenáři jsou také seznámeni s požadavky spojenými s výkonem povolání pedagoga volného času. V praktické části se pak čtenáři seznámí s výsledky výzkumu provedeného mezi studenty. Cílem této práce je zjistit, jak sami studenti vnímají volný čas, jak potřeba volného času ovlivňuje jejich životy a jak je pro ně důležité, aby měli nějaký volný čas. Čtenáři této práce by mohli být sami studenti pedagogiky volného času, pro které by práce mohla sloužit jako forma sebereflexe a uvědomění si důležitosti vlastního volného času.
|
|
|
Možnosti vyrovnání se s náročnou prací při ošetřování dlouhodobě nemocných
ŠVECOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce je primárně zaměřena na náročné situace, které mohou nastat při ošetřování dlouhodobě nemocných. Přibližuje to, jaké situace vnímají jako stresové konkrétní zaměstnanci konkrétní LDN, jak je individuálně prožívají a jak se s nimi vyrovnávají. Zabývá se ale i tím, jak tito zaměstnanci vnímají po letech praxe každodennost své práce. Teoretická část práce se na základě odborných zdrojů věnuje především popisu možných náročných situací a následně metodám a technikám, díky nimž je možné se s nimi vyrovnat. Výsledná práce je určena pro ty, kteří chtějí porozumět zkušenosti lidí, kteří v prostředí LDN pracují. Umožňuje dovědět se, s čím je možné se při výkonu této profese setkat a zároveň zprostředkovává doporučení od již zkušeného personálu, jak se s danými situacemi vyrovnat.
|
|
|
Duševní zdraví vychovatelek ve školní družině
SICHINGEROVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou duševního zdraví vychovatelek působících ve školních družinách. Cílem této práce je zjistit, jak o své duševní zdraví vychovatelky pečují, co jim pomáhá, jak se vypořádávají se stresem a zda mají osobní zkušenost se syndromem vyhořením. Práce je strukturována do teoretické a praktické části. V teoretické části se zaměřuji na základní charakteristiku školní družiny a povolání vychovatelky. Podrobněji pak zkoumám oblast duševního zdraví a duševní hygieny. Dále se věnuji stresu a syndromu vyhoření. Praktická část práce přináší výsledky kvalitativního výzkumu, který byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Pro analýzu dat byla použita metoda zakotvené teorie. V závěru práce jsou prezentovány a shrnuty hlavní výsledky získané z kvalitativního šetření.
|
|
|
Nastavení hranic sociálních pracovníků vůči klientům v azylových domech pro muže
KUCHÁROVÁ, Barbora
Práce se zabývá nastavováním, dodržováním a porušováním profesních hranic mezi sociálním pracovníkem a klientem v azylovém domě pro muže. Identifikuje sociální služby v kontextu azylových domů. Dále popisuje roli sociálního pracovníka v azylovém domě a specifikuje, jak by měl vypadat profesní vztah. Zahrnuje téma syndromu vyhoření a psychohygieny. Druhá část práce je postavena na polostrukturovaných rozhovorech, kterých se zúčastnily tři sociální pracovnice působící v azylových domech pro muže. Všechny respondentky vnímají nastavování a dodržování hranic jako velmi důležité, ačkoliv si všechny tři nevedou v této oblasti stejně. Důvodem je fakt, že každý člověk je individuální bytost a v oblasti hranic neexistuje univerzální pravidlo, které by se dalo aplikovat na všechny pracovníky stejně.
|
|
|
Postoj vychovatelů v dětském domově na konci profesní dráhy
MIŇOVSKÁ VOCŮ, Hana
Cílem práce je popsat, jak vychovatelé na konci své profesní dráhy vnímají svoji práci v dětském domově. Za tímto účelem byly v teoretické části popsány principy náhradní péče, zejména pak formy ústavní výchovy. S ohledem na cílovou skupinu informantek byla věnována samostatná podkapitola dětskému domovu. Protože ústavní výchova nemůže v plné míře nahradit rodinnou výchovu, byla věnována pozornost i rizikům ústavní výchovy, zejména pak psychické deprivaci, které jsou často děti z dětských domovů vystaveny. V následujících podkapitolách byla popsána specifika práce vychovatele v dětském domově a jeho ohrožení stresovou zátěží, která může být jedním z mnoha činitelů syndromu vyhoření. Pozornost proto byla věnována i prevenci. Tvůrčí část je zpracována formou kvalitativního přístupu. Data získaná z polostrukturovaných rozhovorů byla analyzována a následně interpretována prostřednictvím otevřeného kódování.
|
|
|
Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu
Hacajová, Karolína ; Marsinová, Daniela (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práca „Vyhodnocování, zvládaní a snižování stresu“ je venovaná problematike pracovného stresu, ktorý sa v súčasnej dobe častejšie vyskytuje na pracoviskách firiem a môže výrazne ovplyvňovať výkonnosť zamestnancov. Teoretická časť sa zameriava na základné pojmy z oblasti stresu a všeobecných techník jeho zvládania a znižovania. Praktická časť sa zaoberá meraním úrovne pracovného stresu v spoločnosti Henkel Slovensko, spol. s r.o. prostredníctvom dotazníkového prieskumu. V závere práce sú navrhnuté odporúčania na zníženie pôsobenia stresových faktorov a prevencia pred vznikom pracovného stresu.
|
host ::
RSS.