|
| |
|
|
Mobilita Romů v kontextu lokálních vztahů. Případová studie z okresu Svidník na východním Slovensku.
Ort, Jan ; Sadílková, Helena (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Tato práce vychází z dlouhodobého etnografického terénního výzkumu, který autor prováděl v jedné z východoslovenských vesnic okresu Svidník. Základním tematickým rámcem práce jsou vztahy mezi Romy a Neromy ve sledované vesnici, a to s důrazem na aktérskou perspektivu místních Romů. Povahu těchto vztahů autor sleduje v synchronní i diachronní perspektivě, a to především v souvislosti se dvěma typy prostorové mobility, které však mají současně potenciál mobility socio-ekonomické. Prvním sledovaným typem je pohyb Romů z romské osady do neromské části vesnice, respektive do vesnic okolních, druhým pak přeshraniční migrace. Práce se současně zabývá vztahy v rámci sledované romské komunity, na jejíž vnitřní sociální diferenciaci se podílely právě úspěšně i neúspěšně realizované mobility. Pro širší uchopení studia lokálních vztahů využívá autor textů romistky Mileny Hübschmannové, dalších souvisejících případových studií z regionu východního Slovenska, ale současně i koncepty postkoloniálního myšlení s důrazem na dílo Frantze Fanona. Právě jeho dílo pak poskytlo širší rámec pro uchopení mocenské asymetrie lokálních vztahů mezi Romy a Neromy, jakož i internalizaci inferiorního postavení Romů, které takovou asymetrii doprovází. Klíčová slova Romové, romské osady, východní Slovensko, hranice, mobilita,...
|
|
| |
|
|
Unesco World Heritage Sites: Ways of Presenting & and Interpreting the Pas. As seen in: Kutná Hora, Hiroshima Villa Romana del Casale
Kovářová, Linda ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Sonkoly, Gábor (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá specifickou skupinou historických míst nazývaných světové dědictví, která jsou zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Práce charakterizuje základní prvky myšlenky světového dědictví UNESCO jakožto kulturního a společenského procesu, jehož součástí jsou akty vzpomínání vedoucí k různým možnostem chápání, prezentování a interpretování minulosti v rámci aktuálních společenských rámců. Práce poukazuje na řadu hledisek o povaze památek obecně, jako i konkrétně o povaze světového dědictví UNESCO, které se stalo předmětem zájmu relativně nové mezioborové akademické disciplíny, která se zabývá studiem kulturního dědictví, a pro kterou se vžil v angličtině termín 'heritage studies'. Za účelem prozkoumání různých aspektů fenoménu světového dědictví byla rozpracována tato témata: vzpomínání a veřejné využívání minulosti, UNESCO přístup a způsoby prezentace a interpretace minulosti. Proto, aby bylo možné zachytit jak koncept světového dědictví vypadá v praxi, věnuje se práce popisu určitých aspektů tří různých míst světového dědictví. Pro studium těchto záležitostí ve fyzickém světě byly s využitím metod přímého pozorování a terénního výzkumu vypracovány případové studie tří specifických míst UNESCO. Při bližším pohledu na jednotlivé vybrané památky UNESCO - české...
|
|
|
Diverging Migratory Tendencies of the Youth in Central Europe - Case Studies of the Hungarian and Czech Models
Abdel-Salam, Nóra ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Verdier, Nicolas (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Politické a ekonomické změny posledních tří desetiletí měly různé účinky na životy a vyhlídky mladých lidí v Maďarsku a České republice. Devastující důsledky spojené s těžkostmi hospodářské krize v posledních několika letech donutily mnohé z těchto lidí k odchodu ze své země, aby zkusili své šance jinde (nebo, aby se zkusili uplatnit v zahraničí). Přestože převládající migrační toky Evropy mohou být obecně charakterizovány pohybem skupin převážně mladší populace ze střední a východní Evropy západním směrem, tak dvě země, kterými se zabývá tento výzkum vykazují odlišné migrační tendence. Zatímco dnešní Maďarsko obhajuje hrozbu vzniku emigrační země a v případě České republiky příliv obyvatel převyšuje emigraci, čímž se postupně stává zemí přistěhovaleckou. Ve svém výzkumu bych chtěla odhalit specifika migračních tendencí v České republice a Madarsku a jejich sociálně-ekonomické důvody. Cílem výzkumu je pak přispět k porozumění vývoje současných migračních tendencí v těchto zemích, stejně tak jako i k pochopení jejich potenciálních dlouhodobých dopadů na sociální a hospodářské struktury obou zemí. KLÍČOVÁ SLOVA Emigrace, přistěhovalectví, mládež, nezaměstnanost, chudoba, vzdělávání, práce, Evropská unie, volný pohyb, Maďarsko, Česká republika.
|
|
|
Vnímání vlastní cizosti jako vnitřní překážka integrace
Tučková, Anna ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá otázkou, zda má vnímání vlastního cizinectví vliv na možnost integrace migrantů do majoritní společnosti. V práci jsou představeny některé teorie zabývající se budováním osobní a etnické identity vycházející především z tradice sociálního konstruktivismu. V těchto teoriích je identita obvykle konstruována vymezením se vůči cizímu či jinému, vyvstává tedy otázka, zda toto cizí může samo o sobě identitu zakládat. Tento problém je řešen s pomocí základních sociologických teorií cizince (Simmel, Schütz, Park, Siu, Bauman). S pomocí těchto teorií je přijat předpoklad, že cizinec může být identitou, analýza hloubkových rozhovorů pak ukazuje, zda a jak se tato identita zvýznamňuje v každodenním životě samotných migrantů.
|
|
|
Ruští imigranti v Praze: koncentrace, integrace, soužití
Ignatyeva, Ekaterina ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah mezi procesy segregace a integrace pomocí studia každodenního soužití a sociální interakce, která probíhá v lokalitách koncentrace ruských imigrantů v Praze. Vzhledem k tomu, že některé pražské lokality mají dlouhodobé zkušenosti s imigrací Rusů, v práci je reflektován historický vývoj ruské imigrace z doby první republiky, který určitým způsobem pomáhá porozumět a vysvětlit procesy odehrávající v současnosti. Na nerovné sociální a právní postavení Rusů, jako imigrantů ze třetích zemí, nahlížím skrze migrační a integrační politiky České republiky. Analýza mediálního diskurzu ukazuje na vliv negativních reprezentací Rusů v českých médiích na sociální interakci s majoritou, což následně omezuje integraci a prohlubuje sociální nerovnosti. Na začátku jsou prostřednictvím kvantitativního výzkumu identifikovány a vymezeny lokality s významnou koncentrací ruských imigrantů. Dále pomocí kvalitativního výzkumu jsou zkoumány každodenní soužití a sociální interakce ruských imigrantů s členy majority ve vybraných lokalitách. V závěrech diskutuji jakým způsobem výzkum každodenního soužití a sociální interakce přispěl k poznání procesů segregace a integrace ruských imigrantů v lokalitách jejich koncentrace. Klíčová slova: imigranti, Rusové, soužití, integrace, interakce, segregace
|
|
|
Escaping Gypsyness: work, power and identity in the marginalization of Roma
Ghosh, Yasar Abu ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Grygar, Jakub (oponent)
Na základě dlouhodobého etnografického výzkumu mezi Romy v Tercově tato dizertační práce zkoumá otázky identity a chudoby. Konstantní prolínání cikánství a chudoby se projevuje jak ve způsobech, jimiž se Romové vypořádávají se sociální marginalizací, tak v dominantních představách o nich. V důsledku toho si Romové osvojují různé strategie přežití, jejichž prostřednictvím unikají takové identifikaci. Podoby cikánství jsou přitom zkoumány na třech úrovních. V první části je pozornost věnována vnitřnímu členění Romů v Tercově na dvě frakce. Toto dělení je zkoumáno na mikroúrovni, která odhaluje, že jedné z frakcí se úspěšně daří uvrhnout obraz cikánství na druhou frakci tak, aby se sama vymanila z tohoto hegemonního uchopení. Ve druhé části je cikánství zkoumáno v oblasti zaměstnanosti. Vzájemné doplňování cikánství a chudoby se zde projevuje v diskurzu záslužnosti, který efektivně přetavuje sociální kategorie na kulturní schémata, a tím zakládá vyloučení Romů z "morálního souručenství". V třetí a čtvrté části jsou prezentovány příklady dočasně úspěšných praktik Romů při překonávání dominantních reprezentací a nastolování takových sociálních vztahů na lokální úrovni, ve kterých mají Romové navrch.
|
|
|
Taky se bitkujem, Kulturní modely násilí z pohledu romských dívek
Trachtová, Zuzana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Klíčová slova: Romské dívky, násilí, skupiny teenagerů, genderové odlišnosti, femininita, maskulinita Abstrakt: Text je založen na etnografickém výzkumu party romských teenagerů v Praze a především na spolupráci s romskými dívkami, které jsou součástí této party. Teenageři v rámci vrstevnické komunikace často tematizovali problematiku násilí. Z výzkumu vyplynulo, že v Praze existuje několik podobných teenagerských romských skupin, které mezi sebou organizují pouliční bitky. Výzkum probíhal ve dvou fázích, kdy v první jsem pracovala s celou partou teenagerů. Násilí se ukázalo jako dominanta především kluků, nicméně v partě je respektované i dívkami. Proto jsem ve druhé fázi směřovala pozornost především k nim. Text představuje sondu, která se zabývá otázkou významu násilí z pohledu dívek jak o násilí uvažují a jakým způsobem ho verbalizují. Teoretická část dále obsahuje definiční rámce pojmu násilí a jeho zasazení do různých sociovědních kontextů. Násilí je spojováno nejčastěji s mládeží, genderem, maskulinitou, ale i marginalizací či ctí a respektem. Pozornost samozřejmě věnuji i teoretické literatuře, která hovoří konkrétně o ženském násilí. Poté se zabývám vymezením romské menšiny v České republice a v Praze, kde výzkum probíhal. Bylo třeba zmínit i téma představy a vnímání tradiční romské ženy. K analýze...
|
|
|
Identita členů evangelického reformovaného sboru v Zelově
Kučerová, Barbara ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Diplomová práce na základě terénního výzkumu v krajanské lokalitě představuje potomky českých exulantů z 18. století příslušející k Evangelicko-reformované církvi v Polsku. Jejich společenství zmenšené početnou reemigrací po druhé světové válce zůstalo zpočátku endogamní. Postupem času ovšem začala být uzavírána smíšená manželství s polskými katolíky a došlo k jazykovému posunu. Potomci zelovských Čechů, kteří zůstali reformovanými evangelíky, udržují a předávají svou víru, jež je nejdůležitějším prvkem jejich identity, i v současnosti, kdy jsou smíšená manželství běžná. Kromě toho se část z nich hlásí také k českému původu. V roce 2010 založili Sdružení Čechů v Polsku a následně Český klub v Zelově. Text této práce přibližuje, jak členové reformovaného sboru nazírají vlastní identitu a fakt smíšených manželství v rámci sborové komunity.
|
host ::
RSS.