|
|
Škodí Jizerkám kolo-běžky? Spor dobra s dobrem - ochrana přírody vs. rekreační využití CHKO Jizerské hory na příkladu cyklistiky a běžeckého lyžování
Tišerová, Gabriela ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Kašpar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá sporem dobra s dobrem, tedy sportovně rekreačními aktivitami v chráněném území. K řešení výzkumného problému Analýza střetu zájmů mezi ochranou přírody a sportovně rekreačními aktivitami (cyklistika a běžecké lyžování) jsem stanovila tři okruhy výzkumných otázek: Kdo? Co? Co s tím? Zjišťuji tedy, kdo jsou hlavní aktéři v daném území a k jakým střetům mezi nimi dochází. Dále se věnuji věcné oblasti problematiky sportu v chráněné oblasti. Zabývám se také tím, jakým způsobem probíhá vyjednávání o využití chráněné krajinné oblasti (dále i "CHKO") Jizerské hory a zda existuje proces/snaha tvorby sdílené představy budoucího rozvoje. Na výzkumné otázky jsem hledala odpovědi prostřednictvím analýzy aktérů, která mi posloužila jako rámec pro způsob, jak nahlížet na danou problematiku a vést analýzu dat, které jsem získala především na základě polostrukturovaných rozhovorů. Výsledkem práce je zjištění, že hlavním problémem v CHKO Jizerské hory je především intenzita provozování zkoumaných aktivit. Zjištěná hustá síť kvalitních vztahů potvrzuje silný sociální kapitál, bylo rozpoznáno mnoho vztahů umožňující spolupráci v rámci participace. Jednotliví aktéři se většinou respektují, jsou schopni spolu vyjednávat a vznikají dohody ohledně využívání hor pro sportovní aktivity na základě...
|
|
| |
|
| |
|
|
Komunitou podporované zemědělství - případová studie KomPot
Suchá, Martina ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Fraňková, Eva (oponent)
Diplomová práce Komunitou podporované zemědělství - případová studie KomPot zkoumá ve své empirické části fungování spolku KomPot a jeho vývoj od roku 2012, kdy spolek vznikl. Práce se také zabývá členy spolku, ptá se, jaké mají důvody pro vstup do spolku a jaké na něj mají názory. Teoretická část práce je věnována tématu Komunitou podporované zemědělství (KPZ), které se jako první objevilo v Japonsku po roce 1970 a v České republice se rapidně rozvíjí v posledních dvou letech. Téma KPZ je nejprve ukotveno v pojmech komunita a zemědělství. Následně je v práci vysvětleno, co je KPZ a jaké jsou jeho charakteristiky. Popsány jsou také pojmy potravinová suverenita, potravinová soběstačnost a potravinová bezpečnost, které s KPZ úzce souvisí.Pro zevrubné uchopení tématu KPZ se práce detailněji věnuje rešerši KPZ v různých zemích světa, na kterých je ukázána variabilita KPZ. Součástí výzkumu této práce je také otázka položená řešitelským týmem v rámci SVV UK, jež zkoumá, do jaké míry je KPZ rezistenční strategií vůči individualizaci a komodifikaci modernizované společnosti. Klíčová slova: komunitou podporované zemědělství, komunita, zemědělství, potravinová suverenita, potravinová soběstačnost, potravinová bezpečnost, individualizace, komodifikace, rezistenční strategie
|
|
|
Využití ekonaratologie v praxi
Kandriková, Anna ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Kulich, Jiří (oponent)
V osmdesátých letech dvacátého století dochází ve společnosti k návratu k vyprávění, tzv. "narrative turn". V souvislosti s tím se začala v devadesátých letech rozvíjet takzvaná interdisciplinární naratologie, ze které jako subdisciplína vychází nový obor ekonaratologie. Teoretická část práce ukazuje, kde má tento obor své kořeny v kontextu literární teorie narativity a oblasti environmentálního vzdělávání. Ekonaratologie je obor zkoumající potenciál příběhů pro rozvoj a realizaci témat environmentální výchovy. Využívá k tomu příběhy, pomocí kterých rozvíjí environmentální citlivost, naplňuje cíle environmentální výchovy a rozvíjí vnitřní motivaci posluchačů pečovat o přírodu. Praktická část práce se snaží přiblížit konkrétní využití ekonaratologie v praxi. V rámci kvalitativního výzkumu byly použity polostrukturované rozhovory s pracovníky vybraných Středisek ekologické výchovy a s vybranými lesními pedagogy. Cílem výzkumu bylo porozumět otázce: Jakým způsobem se ve vybraných střediscích pracuje s narativní metodou. Klíčové pojmy: environmentální výchova, ekonaratologie, lesní pedagogika, střediska ekologické výchovy, teorie narativity, příběh, vyprávění
|
|
|
Obraz českých ekofarem po roce 89. Motivace českých farmářů k nekonvenčnímu zemědělství
Vocílková, Lenka ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Tato diplomní práce přináší podrobný obraz šesti českých ekologických farem - šesti českých ekologických farmářů, kteří působí v různých místech České republiky. Zaměřuje se na jejich motivace k nekonvenčnímu způsobu zemědělství, vypráví příběh jejich podnikání, mapuje a srovnává jednotlivé aspekty, které mohou hrát důležitou roli v podání celistvého obrazu českého ekologického zemědělství po roce 1989. Klíčová slova Ekologické zemědělství, biodynamické zemědělství, ekologická farma, ekologický farmář, motivace
|
|
|
Nerůst jako alternativa udržitelného rozvoje?
Marek, Jiří ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Fraňková, Eva (oponent)
Cílem diplomové práce Nerůst jako alternativa udržitelného rozvoje? je komparace dvou komplexních konceptů, které se snaží o dosažení udržitelného lidského bytí v rámci environmentálních limitů naší planety, udržitelného rozvoje a nerůstu. První část práce sestává z rešerše literatury, která se zabývá důsledky závislosti současné konzumní společnosti na ekonomickém růstu, a dvou kapitol, ve kterých se snažím postihnout nejdůležitější rysy obou konceptů. Ve druhé části provádím srovnání nerůstu a udržitelného rozvoje a shrnují vyvozené závěry. Jedná se o teoretickou práci, jejíž metodologie je založena na hermeneutice a zakotvené teorii.
|
|
|
Eroze udržitelného rozvoje
Sulík, Pavel ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Nováček, Pavel (oponent)
Diplomová práce upozorňuje na problém rozmělňování a vymývání konceptu udržitelného rozvoje. Analýza, jež kombinuje metody obsahovou a frekvenční analýzu a hemeneutiku, vychází ze tří základních dokumentů OSN. Jejich prismatem a za použití odborné literatury poté podrobně ověřuje pojetí udržitelného rozvoje v dokumentech významných organizací jak na globální, tak i evropské regionální a české lokální úrovni. Práce dochází k závěru, že udržitelný rozvoj eroduje jak v jednotlivých organizacích, tak napříč těmito organizacemi, jak v čase, tak v prostoru, a že k němu dochází jak nepochopením udržitelného rozvoje, tak jeho záměrnou manipulací. Nejvíce se vyskytuje eroze vyplývající z tradičního růstového ekonomického paradigmatu. Kromě zhodnocení eroze práce stručně shrnuje vývoj konceptu udržitelného rozvoje a představuje postupy, jak erozi odhalovat.
|
|
|
Vliv ekonomické krize na aktivity společenské odpovědnosti firem
Potůčková, Petra ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Josef (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit koncept společenské odpovědnosti firem (CSR) a popsat vliv krize na realizaci společensky odpovědných aktivit. Vzhledem k faktu, že jednou ze základních charakteristik společenské odpovědnosti firem je dlouhodobý charakter, tedy věnování se CSR aktivitám i v době finančních problémů, kdy společnost nevykazuje výsledky, které by chtěla, ukazuje tato práce, jak vybrané firmy koncept CSR dodržují. Teoretická část je rozdělena na dva celky - prvním je koncept společenské odpovědnosti, kde se zabývám jeho vývojem, pilíři, přínosy a pojmy spojenými s tímto konceptem. V následujícím celku se zabývám krizí a popisuji finanční krizi, ekonomickou krizi, její vývoj, příčiny a dopady. Empirická část této práce je založena na metodologické triangulaci - expertní rozhovory, zkoumání dokumentů a komparace. Tato práce na vzorku pěti vybraných firem ukazuje, jak tyto firmy CSR vnímají, jaké aktivity realizují, jak se vyrovnaly s krizí, která je postihla a jak byla ovlivněna realizace CSR aktivit. Dalším přínosem práce je rozšíření poznatků o hodnotách firem v okolí města Kolína. Výsledky této práce poukazují na důležitost zahrnout koncept CSR do strategie firmy a přijmout jej jako princip.
|
|
|
Scénáře budoucího vývoje Manětínska
Vaňková, Petra ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Havránek, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním konkrétním územím - Manětínskem a možností vytvoření důvěryhodných scénářů jeho budoucího vývoje. I když nám budoucnost zůstane vždy skrytá, je důležité uvažovat o jejím směru, který nás může čekat, a to zejména v dnešním světě, kdy je příroda a životní prostředí ohrožené v globálním měřítku. I lidská společnost stojí na křehkých základech a musí čelit ekonomickým a jiným krizím. Proto je důležité dopředu promýšlet možnosti budoucího vývoje na všech rovinách (lokální, regionální i globální) a snažit se vyhnout událostem, jež by mohly celkový rozvoj ohrožovat. Scénáře jsou také důležitým nástrojem při strategickém plánování a mohou nabízet různé varianty jednání a rozhodování. Práce je rozdělená na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část pojednává především o vybrané lokalitě samotné a o jejích nejdůležitějších charakteristikách. Tato část je významným podkladem pro část empirickou, která se mimo toho opírá o data získaná z polostrukturovaných rozhovorů s vybranými respondenty. Osnova těchto rozhovorů vznikla právě na základě teoretických podkladů. Jednalo se o 12 rozhovorů, jejichž cílem bylo zjistit hlavní problémy a naopak příležitosti Manětínska, jež budou hrát podle názorů samotných respondentů roli v budoucím vývoji lokality. Po provedení analýzy...
|
host ::
RSS.